Nedotýkej se mě
Laura Kneidl
Nedotýkej se mě série
1. díl >
Když Sage přijede do Nevady, nemá vůbec nic – peníze, přátele, ani slušnou střechu nad hlavou. Se svou železnou vůlí je však pevně odhodlána začít zde nový život a zapomenout na vše, co se jí doma stalo. Jenomže odpoutat se od vlastní minulosti není tak jednoduché. Vzpomínky a s nimi spojený neustálý strach ji doprovázejí na každém kroku. Nejinak je tomu i ve chvíli, kdy Sage dostane místo v univerzitním skladu knih a setká se zde s Lucou. S pronikavým pohledem šedých očí i s tetováním je Luca ztělesněním všeho, čeho se Sage tolik bojí. Avšak krok za krokem nahlíží Sage do jeho duše a probouzí v sobě cit, který doposud nepoznala. Spolu s tím nachází odpovědi na všechny své, dosud nezodpovězené, otázky…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , RedOriginální název:
Berühre mich. Nicht, 2017
více info...
Přidat komentář
Nenechte se zmast 3 hvezdickami, kniha se cetla jednim dechem, nemohla jsem se od ni vubec odtrhnout, ale ke konci uz jsem se zacala citit "preslazena", proste zadny problem neni dost velky, aby se nedal zitra vyresit a Luca je az moc dokonaly. Zaver me dostal, diky nemu jsem chtela dat hvezdicky 4, ale nakonec v porovnani s druhym dilem zustaly 3. Urcite doporucuji zacit cist, az budete mit doma nachystane oba dily, protoze ten cliffhanger bych bez okamziteho pokracovani neustala. Komu se libilo, urcite doporucuji Holly Bourne Uz jsem normalni?!
(SPOILER) Byla to taková lehká romantická oddechovka s poněkud ponurým podtextem. Jsem ráda, že autorka vzala do hry sexuální obtěžování a to ještě ke všemu v rodině, protože je to téma, o kterém by se mělo mluvit a je podle mého názoru stále aktuální. Když se ale odprostím od této stránky, tak je to klasický zamilovaný román s trochu předvídatelným koncem, ale i tak si velmi ráda přečtu pokračování.
Moc krásný, silný a emotivní příběh. Nebyla to klasická pohádka a to se mi moc líbilo. Konec mě úplně odrovnal, ale naštěstí mě uklidnilo že už na mě čeká druhý díl :-)
A ten se opravdu moc těším...
Tak tahle kniha, mě naprosto - rozsekala! A to myslím vážně. Srdce mám na milion kousků, oči vyplakané, ruce bolavé od zlostného stisku, kterým jsem tuto nevinně vyhlížející romantickou knihu drtila při posledních několika stránkách. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych tak moc plakala a nadávala u závěru nějakého příběhu, jako zrovna u tohoto. Lucu jsem si od začátku zamilovala, protože jsem prostě věděla, že se v něm skrývá mnohem víc než tím drsňáckým postojem ukazuje. Se Sage už to nebylo tak snadné. Postava jako taková byla super vymyšlená, to co se jí přihodilo rozhodně neberu na lehkou váhu, ale občas jsem měla pocit vlézt do knihy, zatřást jí s ramenama a říct jí aby se vzpamatovala. Já chápu, že musí být opravdu těžké řešit něco takového, jako řešila ona, ale taky to mohla někomu říct. A když né Lucovi, aspoň April se mohla svěřit.
Skoro každý si v životě nese nějakou zátěž, se kterou je těžké se svěřit .. Sage se s tím pere a její příběh je smutný, bolavý, ale stále jde vpřed a snaží se s tím rvát..
Kniha se mi moc líbila, jsem ráda, že se mi do rukou dostala až nyní, když jsem si rovnou mohla přečíst pokračování
Knížka se čte rychle, ale to je tak všechno, co se mi na ní líbilo. Sage mě strašně štvala a měla jsem neustále tendence protáčet oči nad jejím chováním.
Hodnotila bych jako dobré a ráda se pustím do druhého dílu, ale cely příběh je zdlouhavý, na můj vkus se jakoby nic neděje. Myslím, ze obě knížky by se daly vcucnout do jedné. Líbila se mi důležitost přátelství, která je v knize více než patrná..
Eh, tak tohle bylo velké zklamání. Samozřejmě nijak nesnižuju vážnost tématu, zneužívání je strašné v jakékoliv podobě. Ale na tom příběhu bylo tolik nesrovnalostí a nelogičnosti, že se to nedalo číst. Přečetla jsem jak Kasten, tak Armentrout (Počkám na tebe) a tohle bylo nesrovnatelně horší, delší, nezajímavější a celkově hloupější. Jakoby si snad autorka řekla, že prostě napíše knížku na téma, kterých je tu už hromada a nemůže tím nic pokazit a naopak si přitáhne čtenáře. Nerozumím tak vysokému hodnocení, druhý díl nekupuju.
Tohle bylo skvělý! Po mé obvyklé skepsi k opěvovaným knížkám jsem se do ní přes vypětí všech sil teda pustila. A už mám rozečtený druhý díl!
Tohle bylo tak skvěle napsané, že nemám slov. Po dlouhé době jsem zase lepíkovala jako splašená. Po dlouhé době to byla kniha, od které se mi nechce odejít, u které bych prostě nejradši proležela celé hodiny.
Sage a Luca a ostatně i April a všichni ostatní jsou naprosto skvělé postavy, které si zamilujete. Temná minulost příběhu dodává na tajemnosti a závažnosti. A Luca? Toho si snad každá žena (či muž samozřejmě) zamiluje!
Knížka se čte jedním dechem. Sama se zajímám o psychologii a případ Sage byl pro mě velmi zajímavý. Také kniha krasně vypráví o síle přátelství. Nemůžu se dočkat druhého dílu.
Já jsem tak moc nadšená z téhle knihy, jako jsem už nějakou dobu ze čtiva nebyla. Román obsahuje pro mě všechny podstatné věci... poznávání, pomalou romantiku, dobré přátelství, sympatické hlavní postavy.
Lucu jsem si strašně oblíbila a rozhodně mi dokázal vytvořit motýlky v břiše. Autorka příběh úžasně napsala, takže se krásně a svižně čte a jednotlivé kapitoly končí zajímavě, takže nutí člověka do neustálého pokračování.
No já jsem si čtení téhle knihy rozhodně užila a mohu ji s čistým svědomím doporučit dál!
„Neuvěřitelné,“ řekla April tónem, který připomínal něco mezi
znechucením a pohrdáním. „Doufám, že jednou poznáš ženskou, která ti
podobně zamotá hlavu a pak tě nechá. Abys pochopil, jaké to je.“
„Ženská, která by mi zamotala hlavu? Tak taková neexistuje,“ odporoval
Luca tak chladně, až mě z toho zamrazilo. Zíral na svou sestru a ona zatvrzele
na něj. Oba mlčeli a já měla pocit, jako bych tam v tu chvíli ani nebyla. Po
několika nekonečných okamžicích Luca vstal, vzal svůj talíř a odkráčel do
svého pokoje.
Luca je kluk, který nepoznal Lasku,dokud nepotkal Sage, to je každemu jasne,ale neni vždy tak jednoduché to by nebylo ono. A Sage no s tou jdu kruček po kručku, protože to co zažila(i když jsem ze začatku myslela že to začlo až dal) , nedivim se že utekla. Připomnělo mi to jinou knihu i když proč to čtu s touhle tematikou je mi z toho pak uzko a určite lidi bych...
Setakáváme se dívkou Sage, která nastupuje na školu v Nevadě a velmi ráda se dostala z Maine. To co se v Maine stalo, tam má taky zůstat a za svou minulostí chce udělat velkou tlustou čáru. V průběhu celého příběhu poznáváme její minulost do větších podrobností. Zjišťujeme proč trpí úzjostnými stavy a jak je pro ni těžké se vyrovnat s běžnými situacemi.
Musím říct, že postava Sage byla krásně vykreslena, úplně přesně jsem si uměla představit, co se v ní odehrávalo. Nad některými částmi jsem zapomínala dýchat a někdy jsem měla doopravdy husinu po celém těle. Tohle se autorce velice povedlo! I postupný vývoj vztahu s Lucou zde byl opravdu skvěle popsán. I vedlejší postavy jsem si velice oblíbila.
Luca byl úžasný, i když jeho chování ze začátku působilo, že je největší zmetek pod sluncem. Jeho chování s Sage bylo úžasné! Nechal ji, když potřebovala prostor a neptal se jí na milion otázek, prostě jen byl pro ni, kdyby potřebovala.
Do samotného příběhu jsem se velmi dobře začetla a zajímalo mě čím dál tím víc, co bude dál a jak to vlastně celé dopadne. Byla jsem strašně ráda, když si k sobě Sage s Lucou našli cestu. Ten zvrat na konci? To co jako Sakra bylo? Trochu mě mrzelo, jak se Sage zachovala, ale na druhou stranu chápu, že měla strach. Doopravdy jsem tohle vše nečekala a nějak jsem nemohla uvěřit, že je to konec knihy. Velice zoufale jsem hledala další stránky příběhu a ono to prostě nepokračovalo. Varování vážně potřebujete hned po dočtení další díl!
Knihu bych doporučila lidem, co hledají hlubší smysl v romantice, kteří mají rádi když má kniha přidanou hodnotu a všem fanouškům Mony Kasten. Osobně se nebojím říct, že příběh Laury se mi líbil o něco více (ale jen o chlup) než příběhy od Mony.
Já jsem se do knihy zamilovala a rozhodně k tomuto příběhu někdy vrátím.
⭐ 5/5
Už dlouho mě žádná kniha tak nepohltila. Každý den jsem se těšila, až si ke knize sednu a budu pokračovat ve čtení. Postavy mají hloubku, jsou naprosto skvěle vykreslené a člověk se s nimi velmi rychle ztotožní. Líbí se mi, že román řeší celkem zásadní téma a to je zneužívání a jeho následky. Na druhou stranu nejde jen o to. V každém příběhu a postavě je vidět to, co si s sebou člověk nese z dětství/ ze své rodiny a to, že ho to provází po celý život. Moc se mi líbí i aktivní přístup k problémům, který je často v knize vykreslován - tedy nesedět jen doma a litovat se, ale posouvat se, pracovat na sobě, na překonávání problémů. A v neposlední řadě bych chtěla vyzdvihnout krásnou formu destigmatizace psychologických návštěv i důležitost podpůrné sítě přátel, kteří nás nenechají ve štychu.
A ten konec knížky autorce odpouštím jen proto, že byl nevyhnutelný pro navázání druhého dílu (pro který jsem si mimochodem běžela hned v den, kdy jsem dočetla ten první). Doufám, že druhý díl nebude zklamáním, ale první díl hodnotím 10/10 a děkuji za něj!
Když jsem tuto knihu viděla poprvé, vůbec mě nelákalo ji číst. Nakonec jsem si po přečtení několika recenzí řekla, že ji dám šanci a štěstí, že jsem to udělala, protože bych přišla opravdu o hodně. Ten příběh mě totálně dostal! Bylo hrozně smutný co si Sage prožila a bylo mi z toho zle.. To jak popisovala svůj strach, jak se ho snažila překonávat..nedokážu si to představit..
Je zde krásná slow burn romantická linka, přátelství (April byla skvělá) ale i humor. Párkrát jsem se opravdu zasmála a hrozně ráda bych s někým takovým jako je Sage taky oslavila Haloween :D Moc jsem si oblíbila Lucu (mimochodem hrozné jméno :D), vypadá jako potetovaný frajírek se svalama, ale zdání klame :) příběh v sobě skrývá dost závažné téma, což je příčinou všech úzkostí a panických atak, které Sage prožívá a jsem opravdu zvědavá, jak to vše dopadne... Co mě ale štvalo bylo to, že to nikomu neřekla. Skoro jsem křičela do knihy, ať už to konečně Lucovi řekne!! A ten konec? Tak krásně se to začalo vyvíjet a nakonec stačil jeden telefonát a bylo po všem :-/ Autorka moc dobře věděla, že její čtenáři budou mít na konci knihy infarktové stavy a tak přidala odstavec s omluvou :D To od ní bylo velice milé :D opravdu nemám ráda otevřené konce :D
(SPOILER) Popravdě mohu říct, že mě skoro do poloviny knihy občas napadalo, jestli ji nemám odložit. Nakonec jsem samozřejmě ráda, že mám zásadu, knihu vždy dočíst, pokud to teda není úplný průser, a knihu jsem dočetla. Zlomovým okamžikem, kdy mě kniha začala bavit byla zřejmě chvíle, kdy se Sage přestěhovala k April a Lucovi a také první e-mail od Alana. Luca, typický hezoun s velmi netypickým koníčkem, za což jsem si ho zamilovala, a April, taková ta prvotní kotva, kterou Sage opravdu potřebovala. Díky nim, byla na tom Sage lépe a i já jsem za to byla ráda. Avšak ve chvíli, kdy to mezi Sage a Lucou začalo jiskřit, mě nějak podvědomě bylo jasné, že to nemůže dopadnout úplně dobře. Sage byla až příliš komplikovaná, příliš bolavá duše a přesto, že se Luca snažil, bylo zřejmé, že to není v pohodě, čemuž seani nedivím,tím čím si Sage procházela pochopí jen ty, co to zažily. A to jsou na tom vlastně některé ženy a dívky, daleko hůř, přece jen, Alan to nikdy nedotáhl do úplného konce, což samozřejmě její utrpení nijak nezlehčuje. Všechno je to špatně. Byla jsem ráda, že se Lucovi díky jeho empatii dokázala tak v rámci možností otevřít a vystoupit ze stínů, ale o to víc mě to pak mrzelo, jak se to začalo kazit. Snažím se rozumět tomu, proč měla potřebu utéct a ublížit mu, aby to bylo jednodušší a nechal ji jít, přesto mě konec knihy opravdu hodně překvapil a mrzel. Ale na druhou stranu, kdyby to skončilo happyendem, o čem by taky byl druhý díl, že... Tak do něj!
Spisovatelka Laura Kneidl je přirovnávána k Moně Kasten, která je pro mě jednou z nejoblíbenějších autorek romantického žánru. A tak když od ní vyšla kniha Nedotýkej se mě, nešlo odolat a musela jsem si tuto knihu přečíst.
Není to klasická romanťárna, autorka v knize řeší i závažná témata. Knížka je velmi čtivě napsána, hlavní postavy byly super, nešlo si je neoblíbit, za mě ano a palec nahoru.
Autorovy další knížky
2020 | Nedotýkej se mě |
2021 | Neopouštěj mě |
2021 | Někdo nový |
2021 | Ve skrytu stínů |
2022 | Někdo jiný |
Na tuhle knížku jsem se chystala opravdu dlouho. Je pro všechny fanoušky Mony Kasten, mezi které se já řadím určitě.
Přiznám se, že jsme s knížkou zpočátku trochu bojovala. Začátek mi přišel lehce zdlouhavý a nemohla jsem se začíst. Jak jsem ale v knize postupovala dál a dál, postavy mi přirostly k srdci a nemohla jsem se od děje odtrhnout. Luca i Sage jsou skvělými hrdiny. Nedotýkej se mě je jedna z mála knih,některá se potýká s tématem obtěžování a důsledky, se kterými se musí oběť potýkat. Po skončení prvního dílu ještě stále nevíme, co se Sage vlastně stalo (ze začátku knihy vlastně ani nevíme, kdo ji to udělal), ale hrozně mě bavilo to pomalu odtajňovat a doufám, že se v druhém díle dozvíme celou pravdu.
Další postava, kterou jsem si dost oblíbila byla April, tu prostě musíte milovat, i kdybyste nechtěli.
Jediné, co mi dost vadilo, byly nečekané časové skoky. Docela bych ocenila, kdyby byl vynechán aspoň řádek nebo něco, protože čtete o něčem a na dalším řádku jste třeba o několik hodin dál a než vám to dojde, musíte se vrátit a přečíst to znovu.
Takže za mě určitě doporučuju všem fanouškům romantiky, ale nemůžete od toho čekat něco přelomového, co vám změní život.