Nehodná dcera rodu Smiřických
Anna Březinová (p)
Milostný román mladé autorky se odehrává na počátku 17. století a je inspirován skutečnými událostmi. Sedmnáctiletá Eliška Kateřina z tehdy nejbohatšího českého rodu Smiřických ze Smiřic se zamiluje do pouhého kováře. Příběh jejich tajné lásky se odehrává na pozadí dramatických událostí konce vlády Rudolfa II., panování jeho bratra Matyáše a stavovského povstání, v němž hraje významnou roli bratr Elišky Kateřiny Albrecht Jan.... celý text
Přidat komentář
Lehká oddechová kniha. Neurazí, ani nenadchne, ale k pohodě přispěje I když je celkově děj smutný. Na pozadí se nám objevuje císařský dvůr Rudolfa Habsburského. Ale pro historii bych asi zvolila jiného autora
Hodně jsem od knihy očekávala a možná právě proto , jsem ji odložila nedočtenou. A pokorně se vracím k osvědčeným autorům, kteří mají naši historii "zmáknutou do detailu" a zároveň o ní dokáží i mistrně psát. Tady se to,podle mě teda, až tak nepovedlo.
Knížka mne bavila a o tom, že ve skutečnosti opravdu došlo k výbuchu zámku za takřka stejných okolností, jsem neměla tušení. Po jejím přečtení jsem si na toto téma vyhledala spoustu zajímavých informací, takže ačkoli to asi nebylo prvotním záměrem autorky, pro mne měla kniha nejen zábavný, ale i vzdělávací přínos.
Jak je již psáno přede mnou. Románově dobré, historicky horší. Trochu zmatek dělá přeskakování mezi postavami a ději, ale dobře se čte
Kniha se mi docela líbila, byla čtivá, zajímavá, seznámila s prvky historie. Autorce bych ale vytkla neucelenost, přeskakování mezi různými tématy, a to, že do děje se "neponořila", probrala jej pouze povrchně, dotkla se mnoha situací, ale jen "letem světem".
Smutné osudy dcery Smiřických napsané průměrným stylem. Zajímavé jsou historické vsuvky, ale samy o sobě nestačí.
Historický román,v kterém vede linka příběhu lásky šlechtické dcery k poddanému. Román je proložen historickými událostmi vlády Rudolfa II. a stavovským povstáním.
Kniha se celkem dobře čte, ale patří v historickém žánru spíše do těch průměrných - nestrhne, nenadchne.
Autorovy další knížky
2014 | Milenec rudé komisařky |
2009 | Pražský rozparovač |
2015 | Krvavé léto |
2009 | Vampýr z Koňského trhu |
2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
Vybrala jsem si kvůli porovnání s jinými autory a díly popisujícími příběh Smiřických, respektive Elišky Kateřiny (Šimáček - Výbuch, Francková - Osudová láska).
Ve srovnání s oběma jmenovanými je "Nehodná dcera" bohužel mdlá až nudná, bez nápadu a opravdového pochopení doby. Polovinu knihy autor(ka) nahazuje dva paralelní milostné příběhy, oba bez opravdového jiskření mezi aktéry, aby jeden bez uzavření úplně opustil(a) (Marie Rucká a císař - proč s ním tedy vůbec začínat???) a druhý se rozplizl bez dramatického oblouku do ničeho. Kusy textu jako by se někam ztratily - po začátku milostného vztahu Elišky Kateřiny a Jiříka nastane divný skok, nic o jeho vývoji už nám autor(ka) neukáže a zbytek stran je prostě jen popularizační učebnice dějepisu - shrnutí základních událostí v jednoduchých větách, od smrti Zikmunda Smiřického až po výbuch v jičínském zámku. Postavy byly tak ploché a divné, že mě vůbec nezajímaly a bylo mi jedno, co s nimi bude.
Nemůžu doporučit. Dokonce i paní Francková, která se netají tím, že píše prvoplánovitou růžovou knihovnu pro náctileté a postavy má dost černobílé, vnesla do vyprávění víc invence a jiskry (cestování časem, práce s jazykem, charakterizace hlavních postav), o Šimáčkovi ani nemluvím - to je absolutně jiná liga. Ani nezmiňuji, že si autor(ka) nepamatuje, jak se kdo jmenuje a kde se nachází - paní Rucká je na jednom místě Anna, i když všude jinde Marie, jméno mění i služebná Evka; cestující vidí hradby Nymburka, ale vzápětí obědvají v Jičíně, aby bez jakéhokoliv upozornění ulehli na Hrubé Skále, aniž by to vypadalo, že tam dojeli... Tak snad cením jen to, že zde byl uzavřen příběh Jiříka Wagnera, který paní Francková opustila bez konce.