Nejdelší den
Cornelius Ryan
Kniha Nejdelší den je Ryanovým nejznámějším dílem a byla okamžitě po vydání zfilmována. Představuje zvláštní druh reportáže, založené na vzpomínkách přímých účastníků bitvy na pobřežích Normandie 6. června 1944 - v den vylodění spojeneckých armád. Cornelius Ryan se na tuto událost dívá očima roku 1959, kdy knihu vydal. Nebylo to již období studené války, ale ani období bezprostředně po úspěšném vylodění, kdy mezi spojenci ještě převládala atmosféra společného protifašistického boje. Hovoří-li autor ve své knize o zahájení invaze jako o „osudném dnu Hitlerovi třetí říše“, čtenář, orientující se v dějinách druhé světové války, pochopí, že se autor nechává unést pocitem příslušnosti k národům, které bojovaly na pobřežích Normandie, a opomíjí historií stvrzenou skutečnost, že spojenecká invaze byla po řadě odkladů zahájena v době, kdy osud hitlerovského Německa byl již zpečetěn a jeho konečná porážka se stala už jenom otázkou času. Svérázný způsob literárního zpracování historické události před čtyřiadvaceti lety vytváří z „Nejdelšího dne“ četbu nevšední a přitažlivou.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 1992 , Československý spisovatelOriginální název:
The Longest Day, 1959
více info...
Přidat komentář
Kniha je napsaná poutavým způsobem, která popisuje osudové vylodění v Normandii. Autor dokázal do detailu popsat tehdejší situaci do nejmenších detailů.
Po přečtení knihy to už rozhodně není jen datum v "učebnici".
Poctivě napsaná kniha! Plná skutečný příběhů plných obav a osobní odvahy. Smekám jak před autorem, tak před všemi, kteří ten den byli.
Moc dobré, četlo se to samo.
Kniha má v zásadě dvě části. V první části - před invazí - se dozvíme opravdu do hloubky jak složitá to byla akce. Logistika, utajení, souboj s počasím, precizní plánování, různé souhry náhod... Druhá část - invaze sama - je velmi intenzivní popis bojů, poskládaný až kaleidoskopicky z útržků vzpomínek a deníků. Muselo to být opravdu strašné.
Na knize mj. oceňuji, že autor popisuje den D z obou stran - spojenecké i Německé.
Kniha čtenáře nepustí, je opravdu hezky napsaná. Výpovědi přímých účastníků tomu dávají hrozně moc.
Jedna z najlepších kníh o WWII., ktorá sa dočkala rovnako vynikajúceho filmového spracovania v podobe jedného z najlepších vojnových filmov vôbec (https://www.csfd.cz/film/11541-nejdelsi-den/prehled/).
Zkazek a vyprávění pamětníků téhle operace už bylo sepsáno a nastřádáno nespočet, mě samotného jich v knihovničce ještě několik čeká. Někteří by tak mohli namítnout cosi ve smyslu "No jo, to je stále to stejné dokola, to už přeci všichni známe." Přesto mi přijde, že je nutné to i přesto stále dokola opakovat do zemdlení. Jakmile se s tím totiž přestane, nastoupí nesporně horší uplatnění pravidla "Opakování matkou moudrosti". V každém případě je tohle skvěle sesumírované vyprávění a autentické zážitky lidí na místě, ačkoliv většinou preferuji, když si autor nedomýšlí skutečnosti pro dotvoření atmosféry (jak se kdo kdy tvářil, co kde hořelo, foukalo a padalo apod.), pak to totiž spíše připomíná román a tudíž smyšlenku. i tak se tohle četlo samo a zfilmování The Longest Day (1928) se nelze divit.
Takto pojatých vyprávění podle vzpomínek přímých účastníků o vylodění v Normandii bylo od té doby napsáno mnoho. Ale Cornelius Ryan byl první a jeho kniha určitě patří k nejzdařilejším na toto téma.
Kniha je umocněna tím, že autor sám byl u toho, byl skvělým pozorovatelem a také vypravěčem osobních příběhů dalších účastníků. Možná to z knihy dělá nejen dobrou historickou prozu, ale je to silný příběh, který nás vtahuje do děje.