Aokigahara - Les sebevrahů
Jeremy Bates
Nejděsivější místa světa série
1. díl >
Strhující hororový román, ve kterém se jednoduchá exkurze do míst kde „údajně“ straší, promění v noční můru, když lidé začnou umírat nápadně nepřirozeným způsobem. I když se jedná o horor, je autorův přístup k příběhu velmi promyšlený, postupně vytváří napětí a zneklidňující prostředí. Nikdo si není jistý tím, zda neviditelný padouch je člověk, nebo zjevení, či zda jsou prostě oběťmi nešťastných okolností.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2017 , XYZ (ČR)Originální název:
Suicide Forest, 2014
více info...
Přidat komentář
Mam rada knihy o tom, jak se nekdo ztrati v lese. Jak zapraska vetvicka, jak se meni atmosfera a strach po setmeni. Tady se to ke konci trochu zvrtlo a tajemno bylo to tam a zbylo jen hnusno. Ale knizka se mi libila, cte se dobre.
Mam rada knihy o tom, jak se nekdo ztrati v lese. Jak zapraska vetvicka, jak se meni atmosfera a strach po setmeni. Tady se to ke konci trochu zvrtlo a tajemno bylo to tam a zbylo jen hnusno. Ale knizka se mi libila, cte se dobre.
Aokigahara - les sebevrahů, který skutečně existuje.
Příběh je zajímavý, napínavý a kniha mě opravdu bavila. Od první stránky jsem se začetla, takže se mi kniha nechtěla vůbec odkládat. Chtěla jsem číst dál a dál..
Mně se to líbilo. Asi jsem byla jen zklamaná, že konec neměl duchařskou zápletku, ale "racionální".
První půlka knihy celkem zdařile buduje atmosféru tajemna. Druhá část už je trochu slabší. Překvapivě mi nevadilo rozuzlení, se kterým autor přišel. Co mi však do příběhu nepasovalo, byl epilog. Nedokážu přesně vysvětlit proč, ale prostě mi to tam nesedělo.
Z tématu by šlo vytěžit víc. Po celou dobu čtení mi připadalo, že čtu scénář velmi béčkového hororu, kdy si člověk vlastně přeje, aby se těm otravným postavám něco stálo. Škoda času stráveného nad touto knížkou. Film by byl aspoň za hodinu a půl skončil.
Strhující hororový román je hodně nadsazené hodnocení. Po celkem parádním začátku přišla hluchá místa se zbytečnými odbočkami a závěr byl pro mě docela zklamáním. Zkrátka žádný trhák to není, spíše jen takový průměr, který mé očekávání nenaplnil.
(SPOILER)
Tak mě pravděpodobně ovlivnil překlad a tisk knihy..
Jsem jediná, komu v první třetině chybělo asi 30 stránek? :D SPOILER a zrovna toho jak našli pohřebiště a Mel skoro spadla do jámy.
Další co bylo hrozný byl překlad. Bylo tam spoustu chyb a přišlo mi to takové dost odfláknuté.
Co se týče příběhu, tak řeknu akorát ... meh.
Čekala jsem od toho víc a těšila se na pořádnou duchařinu. Té se mi bohužel nedopřálo.,
A ti Američani jsou prostě tak blbí už od narození?....
Na rovinu, žádný literární skvost to není, ale kvůli tomu se takovýhle knihy stejně asi nečtou, ne? Tohle je prostě čistá zábava a oddechovka bez přidaný hodnoty. Každopádně je to poměrně napínavý a má to takovej spád, že se tím dá prosvištět bez skrupulí za 2-3 večery.
Jak mrkám do komentářů, nejsem jediná, komu všechny postavy přišly jako hrozně hloupý a nepřemýšlející jedinci, ale to už se tak občas stane.. :D Co mi ale vadí víc je, jak se to z tajemný první půlky přehoupne do tý kovbojky na konci....
Škoda, že se autor nedrží toho “záhadného”, co se v Lese sebevrahů děje. Jistě by to bylo lepší, než se snažit to odůvodnit tímto způsobem - míjí se to účinkem a Aokigahara jako taková umírá, jelikož tohle se mohlo stát v kterémkoliv lese.
Nicméně čte se velmi dobře, nechybí napětí a děj má spád, ale také dost hluchých míst.
Dobrá oddechovka, neurazí, nenadchne.
Asi úplně jsem nedostala, co jsem chtěla, ale i tak jsem spoko.
Něco málo se čtenář dozví o Japonsku, reáliích a pověrách, něco málo se čtenář dozví o hlavních hrdinech, kteří se na svůj věk všichni chovají nevyzrále a zastydle, něco málo se čtenář dozví sám o sobě - jak by ve které situaci chtěl zareagovat on. Já bych se sice do takovéhle situace nikdy nedostala, ale budiž, s klidným srdcem mohu říci, že nejsem úplný labil.
Měla jsem ze čtení i trošku mrazeníčko, dialogy mi úplně nevadily, konec jsem nečekala a líbil se mi, kniha mě ani trochu neurazila. I když bych si ji radši přečetla v trochu jiné formě.
Banda vypatlanců (bohužel to nejde napsat slušněji) se vydává do strašidelného Lesa sebevrahů v Japonsku, aby všem ukázala svoji stupiditu (těžko říct, jestli autor chtěl účelně napsat tyto postavy takto stupidně nebo se marně snažil o nějaký sympatický popis, kdoví?). Přednosti románu jsou bezpochyby reálie spojené se samotným lesem a japonskou kulturou (legendy, pověsti, mýty, jazyk, kodexy, střet kultur atd.). To vše je skvělé a troufám si tvrdit, že autor nevynechal ani to nejmenší z děsivé aury Aokigahary Jukai. Některé pasáže knihy jsou napínavé i přes jejich bezbarvý popis (někdy děj přeskakuje jako špatně sestříhaný film s nízkým rozpočtem). Popisy lesa, tajemných představ či naturalismů spojené s nepříjemnostmi přirozenými i nadpřirozenými ujdou. Tím ale pozitiva končí a dostáváme se k negativům, které zahrnují již zmíněné stupidní postavy bez charakteru (přesně tak si asi představujete tuctové Američany na dobrodružné výpravě), kde si ani hlavní postava nezískala moje sympatie, tudíž mi bylo úplně jedno, co se s ní stane (docela důležitý aspekt literatury, která má udržet Vaši pozornost), zapletené dialogy stejně stupidního charakteru, nesmyslné výplně příběhu ve formě vzpomínek na tragédie z minulosti, které ve výsledku nijak nesouvisí s rozuzlením děje, jednoduchý autorův jazyk a slovní zásoba. Knihu hodnotím jako čistý průměr 60 %. Kdyby alespoň byly do příběhu zakomponovány alespoň trochu sympatické postavy s uvěřitelným pohnutým osudem nebo aspoň racionálním uvažováním, určitě by se dalo diskutovat o nadprůměru. Ale bohužel. Veliká škoda a promarněný potenciál. A ten konec? Krásný příklad, jak se horor může zvrhnout v komedii.
I přesto, že se do poloviny nic nedělo, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Něco mě nutilo číst stále dál. Autorův vypavěčský styl mě zaujal tak, že mi bylo pomalu jedno, o čem je děj. Každopádně, byla jsem spokojená a konec mě překvapil. Horor to sice nebyl, ale považovala bych to za svižné oddechové čtení. :)
Nevím, asi jsem od knihy čekala něco jiného. Ne, že by nebyla čtivá, to docela jo, ale příběh obsahoval několik typických klišé béčkových filmů, takže víc jak 2,5 hvězdy si asi nezaslouží. A protože se pětka zaokrouhluje nahoru, dávám tři hvězdy.
P.S.: Autor má malé plus, občas tam měl i vtipné pasáže. Dám mu rozhodně další šanci.
Jedna hvězda za odkaz na Final Fantasy a Metal Gear Solid a druhá za první půlku. Víc si tato kniha bohužel nezaslouží. Ke konci jsem se bála, aby tam ještě nevyskočily jezinky nebo ježibaba z perníkové chaloupky. Přišlo mi to jako dvě půlky různých knih a různých přístupů autora. Velká škoda, začátek byl fajn.
Mně se to líbilo, první půlka sice s hororem neměla moc společnýho, ale ta drůha byla napínavá a atmosferická, určitě to stojí za přečtení.
Neskutečné zklamání. Autor by zřejmě nedokázal navodit strašidelnou atsmoféru, ani kdyby na tom závisel jeho život. Nebála jsem se ani na chvíli, a to mě z Aokigahary normálně běhá mráz po zádech. Nesnesitelné postavy tomu taky moc nepřidaly, oblíbila jsem si akorát Neila. U Mel jsem si celou dobu přála, aby už konečně někdo zabil ji. Konečné rozuzlení mě nenadchlo, ale docela se ke knize hodilo. Ale abych jen nekritizovala, poměrně dobře se to četlo, a záblesky z minulosti hlavního hrdiny byly sice zbytečné, leč docela poutavé,
Po další knize od tohoto autora však sahat nebudu.
Kniha byla velmi napínavá, posledních sto stránek jsem přečetla téměř na jeden zátah. Skvělé vysvětlení.
Autorovy další knížky
2017 | Les sebevrahů |
2020 | Hora mrtvých |
2017 | Paříž: Katakomby |
2023 | Ostrov panenek |
Na začátku musím říct, že najít tady nějakého sympatického hrdinu, byl pro mě asi tak těžký oříšek, jako říct nějaké dobré slovo na Babiše. :D Hlavní hrdina mi byl poměrně dost nesympatický, nicméně...
Celkově se mi kniha líbila. Měla rychlý spád, občas jsem se i skutečně bál, a to se mi skutečně příliš často nestává. Přečetl jsem jí rychle, ale závěr mi tedy přišel jako velký MINDFUCK :D. Ale když to shrnu celkově, pocity knihy jsou pozitivní a proto 4 hvězdy.