Nejlépe chutná za studena
Joe Abercrombie
První zákon série
< 4. díl >
Jaro ve Styrii. A to znamená válku. Devatenáct krvavých let. Nemilosrdný velkovévoda Orso se zapletl do ošklivé války s rozhádanou Ligou osmi a společně nechali zemi vykrvácet. Zatímco se armády přesouvají, hlavy padají a města hoří, bankéři, kněží a jiné, mnohem starší a mocnější síly, v zákulisí hrají své vražedné hry o to, kdo se stane králem. Válka může být peklem, ale pro Monzu Murcatto, Hada z Talinsu, nejobávanější a nejvěhlasnější žoldačku ve službách velkovévody Orsa, je to taky zatraceně dobrý způsob jak si vydělat peníze. Její vítězství ji proslavila – o trochu víc, než je jejímu zaměstnavateli milé. Poté co ji zradí, svrhne ze skály a pokládá za mrtvou, jí jako jediná odměna zbude zmrzačené tělo a spalující žízeň po pomstě. Takže ať to stojí, co to stojí – sedm lidí musí zemřít. Jejími spojenci se stanou nejnespolehlivější styrský pijan, nejproradnější styrský travič, masový vrah posedlý čísly a barbar, který chce zkrátka jen udělat správnou věc. Její nepřátele tvoří dobrá polovina národa, a aby toho nebylo málo, nejnebezpečnější muž světa dostane za úkol najít ji a dokončit dílo, které započal velkovévoda Orso… Jaro ve Styrii. A to znamená pomstu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2010 , PolarisOriginální název:
Best Served Cold, 2009
více info...
Přidat komentář
Bravurní fantasy román o pomstě. Najdete v něm úplně všechno co hledáte a co takový román potřebuje.
Napínavý děj, plný zvratů. Uvěřitelné postavy, s některými chcete zajít na pivo, s některými raději ne. A ta atmosféra, úplně jako by jste tam byli a viděli a slyšeli vše, co se tam děje.
Překvapilo, jak to bylo skvělý! Plno zábavných postav, několikrát jsem se i nahlas zasmál. Cosca nejlepší a jeho rozhovory s Dobrákem legendární.
Jako kdyby fantasy napsali/natočili bratři Cohenové nebo Quentin Tarantino... Říkávalo se, že každý autor kvalitní fantasy musí nejdřív začít mapou, tím světem a rasami v něm, které určí "geopolitiku". Tohle pro mě ale byla první fantasy postavená čisté na postavách a jejich vnitřním světě. Je to ještě vůbec fantasy? Je tu jen jedna rasa, lidská. Kouzla tu vlastně nejsou, naopak se tu operuje vědou. Odehrává se to jakoby v nějakém historickém bezčasí. Ale stejně... Tak krvavej a akční příběh s vlastně jednoduchou a přímočarou zápletkou, která vás donutí přemýšlet nad morálkou, otázkou dobra a zla, o tom, kdo je kladný a kdo záporný hrdina a jestli vůbec držíte palce té správné osobě. Je to i rychlé, po prvních sto stránkách jsem nevěřil, že už jsem vlastně v tom, že už je první pomsta dokonána. Je to místy ironické, sarkastické (postava Morveera a jeho společnice Jitřenky mi nějakým způsobem připomínali četbu příběhu o mladém vrahovi v Pratchettových Pyramidách, i když už je to léta, co jsem to četl). Navíc přidaný superhrdinský prvek, který tu vlastně zastupuje to magické z fantasy, nebo krátké citáty neexistujících autorů o "umění války". Fakt osvěžující. Další díly série jsem nečetl a evidentně to pro mě nebylo potřeba. Ale rád se do nich pustím.
Monza Murcatto je oblíbenou služebnicí velkovévody Orsy. Tedy až do chvíle, kdy se ji rozhodne zabít. Monza sice svou vraždu přežije, ale ne její bratr, kterého milovala nade vše. A proto se rozhodne pomstít sedmi mužům, kteří byli tomuto vražednému aktu přítomni.
Tenhle díl zcela odbočuje od událostí prvních tří dílů. Odehrává se celý ve Styrii, kontinentu, o kterém jsme zatím jen slyšeli. Postavy, které se zde objevují, jsou zcela nové a spojení s hlavními hrdiny předchozích knih nemají žádné, nebo velmi okrajové. Největší pouto i roli tady z nich má Třesavec, Seveřan, který bojoval v několika bitvách po boku Krvavé Devítky a jeho spojenců a měl s ním komplikované vztahy.
Už název napovídá, o čem bude hlavní dějová linka. Monza své pomstě zasvětí všechno a nebojí se jít přes mrtvoly. A čím dále za pomstou jde, tím víc mrtvol je na obou stranách, tím víc nevinných trpí. Na dno si několikrát sáhne i sama Monza. A jak to už bývá, pomsta plodí další msty. Jednou k pomstě využije Monza někoho jiného, jindy zase využijí Monzu jiní. Ke konci už ani nevíte, jestli někdo toto vzájemné bodání do zad přežije do poslední stránky.
Kniha je rozdělena do sedmi kapitol, každá věnována smrti jednoho ze sedmi Monziných úhlavních protivníků. Tedy aspoň od začátku víte, že hlavní hrdinka přežije, dokud nebude čelit svému hlavnímu protivníkovi.
Přestože je tato kniha hodně krutá a krvavá, Abercrombie zde dokázal dokonale předvést citát od Kofucia: „Když se vydáš na cestu pomsty, musíš vykopat dva hroby.“ Tady jen nezůstalo u dvou hrobů.
Pět hvězd pro mistra Abercrombieho. Upřímně po té parádní jízdě, kterou byl Poslední argument králů jsem ani nic jiného nečekal. Tenhle román má snad všechno, co si od fantasy lze přát, až na to, že se skoro nejedná o fantasy. Kniha mě přiměla k myšlence, kde je hranice mezi fantasy a historickou fikcí ? Je to v několika málo nadpřirozených tricích, které zvládají požírači ? Nebo v tom, že se příběh odehrává ve smyšlené Styrii místo renesanční severní Itálii ? Asi každý, kdo tohle četl tu paralelu vidí, Sipani město lagun a kanálů, Visserine město věží atd.. Každopádně by stačilo změnit geografická jména a mírně upravit 2-3 odstavce s magií požíračů a dalo by se to s přehledem označit za historický román a nikoliv fantasy.
Jak už je u Abercrombieho zvykem všechny postavy jsou parádně napsané a u většiny je zřetelně vidět, jakým vývojem procházejí a to většinou nenuceně a přirozeně. Nejzábavnější jednoznačně Morveer a Cosca. Nejpropracovanější zřejmě Třesavec, přestože z hlavních postav mě bavil asi nejméně. Monzcarro jen dokazuje, že Abercrombie umí napsat po čertech dobrou ženskou postavu, která má grády - narozdíl od Ferro v původní trilogii, která mi připadala velmi plochá a sterotypní.
Jen volná návaznost na původní trilogii zajišťuje vynikající přístupnost tohoto románu všem a velmi nízkou míru fantasy elementů mohou ocenit ti, kteří tento žánr běžně nevyhledávají. Kdo má rád romány plné intrik, dějových zvratů, nečekaných odhalení, propracovaných charakterů i chaotických akčních scén, ten by měl dát románu o pomstě Monzcarro Murcatto rozhodně šanci.
No je to ešte krvavejšie ako prvé 3 knihy a to už je čo povedať. Abercrombie je skvelý v písaní postáv. Murcato a cesta za pomstou, Dobrák a jeho čísla, Morveer so svojimi jedmi, Nicomo Cosca a jeho česť, Třesavec a cesta za tým byť lepším mužom. Každá postava zažíva zvraty a niekedy s ňou môžete trochu súcitiť, ale za pár strán už ju odsudzujete. Brilantné.
V úvodu musím říct, že mám Abercrombieho rád. Jeho forma i obsah mi velice sedí, ale také dokážu pochopit člověka, kterého to neosloví. Tato kniha je zařazená v sérii, ale mohla by fungovat stejně dobře i jako stand alone, jelikož je znalost Prvního zákona výhodou, ale není pro pochopení příběhu stěžejní.
Samotný děj je tentokrát hodně epizodický, místy možná až dokonce nevyvážený. Zmíním konec, který mi přišel možná trochu uspěchaný, respektive v něm vidím trochu nevyužitý potenciál. To kontrastuje s místy, která na mě působila trochu vatovým dojmem. Četba mi také tentokrát neodsýpala tak rychle, jak jsem u autora zvyklí a občas jsem cítil potřebu posunout se v ději rychleji, než ubíhaly stránky, či mi pozornost na chvilku odlétla někam mimo hranice příběhu.
Proč tedy plné hodnocení? Postavy. Dle mého jednoznačně nejsilnější autorova stránka. Jsou originální, skvěle napsané i popsané, nejednoznačné, obtížněji uchopitelné, ale je snadné se do nich zamilovat. Jejich vývoj funguje skvěle jako lepidlo mezi jednotlivými částmi příběhu a opravdu dokáží čtenáře pohltit a budu je opravdu nerad opouštět. Mimo postavy mě také těch pár příběhových highlightů, kterými autor moc neplýtvá, v hodnocení utvrzují.
Volné pokračování Prvního zákona - hlavní roli v příběhu mají nové postavy, ale dojde i na pár starých známých. Z nových postav jsem si nejvíc oblíbil Šenkta a dvojici travičů Jitřenku s Morveerem. Postavy jsou skvěle napsané a v podstatě všechny záporné. Příběh je hodně zábavný, se spoustou dějových zvratů. Celkové hodnocení čtyři a půl hvězdy.
Monza Murcatto je asi taková postava, jako kdyby jste vzali kyblík krve a chrstli ho na hraběte Monte Christo. Příběh o hledání pomsty jakýmkoliv způsobem. Monzu doprovází na její cestě skvělá hrstka podobně úchylných a rozmanitých vyvrhelů, kde je těžké vybrat jednoho nejzajímavějšího. Každý z nich má svůj úžasný moment. Některé z postav z předchozích knih zde vystupují jako hlavní, některé události v knize se objeví v jiných knihách z pohledu jiných lidí. Mám rád tento přístup kdy autor lehce propojuje svá díla. Celá kniha je jako jeden dlouhý řez nožem skrze rozevírající se ránu....pomsta, zrada, akce, adrenalin, kostky a sekáček na maso. Caul Shivers se zde stává jednou z mých nejoblíbenějších knižních postav vůbec. Temné, dospělé, skvěle napsané....za mě jedna z nejlepších knih vůbec. Povinně bych to dal přečíst všem fanouškům "YA Fantasy a Romance Fantasy" aby se trochu probrali z diskotéky.
(SPOILER)
No, nejlépe chutná za studena dostává svému názvu. Opravdu je tahle kniha proti předchozím dílům o dost vlažnější. Je to takový pelmel předchozích tří dílů dohromady a do toho pár kýblů nudy a balastu. S hrdiny, se kterými se na začátku potkáme vydržíme až do konce, jak to u autora je zvykem. Pekelné ... KURVA pekelné štěstí které jim přeje a zásadně nepřeje jejich nepřátelům. Jedna zhrzená bojovnice prahnoucí po pomstě ... ne, není to Ferro. Jeden seveřan který se chce napravit a žít lepší život .... ne není to Logen.
Co se příběhu týče, určitě by mu prospělo, kdyby kniha měla o 150 stránek míň. Pasáže, kdy skupinka putuje mezi jednotlivými lokacemi jsou plné duchaplných a hlubokomyslných keců. Jednou/dvakrát dobrý. po čtvrtý a po pátý už mě to fakt nebavilo a stránky jsem prostě přeskakoval. Sice tam je znát nějaký vývoj charakteru postav, ale tak průhledný a nezajímavý, že jsem ho oželel. To že všecko dopadne jak si hrdinka na začátku usmyslela je jasné asi od poloviny, takže nějaké napětí se tady nekoná. S výjimkou toho, že když někoho chce propíchnout, tak ho podřízne, protože chudinka zakopne. Naštěstí zakopne v poslední chvíli i protivník. WOW!! A tak je to pořád. Travič který když pracuje pro naše hrdiny, neudělá nejmenší chybičku a myslí na všecky eventuality. Když ale změní strany a jde naopak po naší hrdince, nevyjde mu vůbec nic (ještě že to šlo hodit na pomocnici). No a z mrtvých vstání jednoho ze společenstva pomsty bylo už na hraně. Na konci aby to vypadalo jako drama umře pár zbytečných a vedlejších postav.
Asi jsem byl ovlivněný kvalitou předešlých dílů, protože tohle bylo zklamání. Lituju že jsem si koupil hned všechny díly.
Jediný důvod, proč se k sérii vrátím, bude Šankt. Zajímá mě kdo se z něj vyklube. Ale ne zas tak, abych v sérii pokračoval hned.
" Když chceš mít dobrého nepřítele, vyber si přítele: ten ví, kam udeřit." ( Diane de Poitiers)
Tento príbeh je samostatný a s predchádzajúcimi časťami sa spája len okrajovo. Vystupujú tu staré postavi ako Nicoma Cosca, krorý bránil s Gloktom mesto pred útokom Gurchov. V tomto príbehu vystupuje ako notorický alkoholik, no má skvelý humor a preto som si túto postavu obľúbil. Dozvedáme sa trochu viac o jeho živote a hlavne jeho pôsobení v skupine Tisícich mečov.
Andiche je ďaľšou postavou s ktorou sme sa už stretli a to v tom istom okupovanom meste ako Cosca. Bola významnov obchodníčkov korenia, no vďaka Gloktovi prišla o svoje bohatsvo. Nakoniec sa v príbehu snaží prekaziť plány Monze a Třesavcovi.
Třesavec je v tejto časti jednou s hlavných postav. Je to barbar, ktorý cestoval so Psím čumákom. Třesavec vycestoval do Styrie aby sa stal lepším človekom, no to by najprv nemal stretnúť Monzu, ktorá sa hnala za svojou pomstou. Třesavec sa mi strašne sprotivil. Táto postava prešla v knihe asi najväčšiu zmenu a to bohužial nie k dobrému.
Dobrák. Zvláštna postava, ale o to si ju človek viac obľúbil. Trestanec, ktorý na rozkaz svojho šéfa pomáha Monze. Tvorí najlepšiu dvojku s Coscom a výborne mu to páli čo sa týka čísel.
Morveer. Najhoršia postava. Celý čas mi liezla na nervy. Najviac ma sklamalo ako dopadla jeho pomocníčka, ktorú som si celkom obľúbil. Morveer bol majster jedov, či smrtelných, či len omračujúcich. Zaujímavý spôsob zabíjania, ktorý príbeh trochu obohatí.
Monza Murcatto je hlavná postava. Snaží sa pomstiť za smrť svojho brata a pokus o jej zabitie, preto chodí po celej Styrii a hladá svoje obete. Postava trošku nevyrovnaná a neustále potrebovala zachraňovať. Na to, že bola najväčší zabijak Styrii, by som očakával trochu viac.
Za spomenutie určite stojí aj Šenk a Victusa. Obe postavy už vystupovali aj v minulích častiach. Victusa pomáha Monze a Šenk je nájomný vrah, ktorý ma zabiť Monzu. Nejdem písať viac, lebo konkrétne Šenk ma najviac prekvapil nie len svojimi schopnosťami, ale hlavne svojim chovaním.
Abercrombie je majster s prácou postáv, preto niekedy trvá, kým sa príbeh rozbehne, ale každá kniha zatial stála za ten čas strávením čítaním. Pre mňa jeden z najlepších autorov fantasy kníh.
(SPOILER) Z počátku mě bavily postavy i jednoduchá zápletka o pomstě a s ní spjatou nutností zabít sedm lidí. Od poloviny ale moje pozornost začala značně opadat, protože nejen že zemřely nejzajímavější postavy, ale osud těch zbylých mě už nějak přestal zajímat. Moc natahované a celkově slabší než první tři díly. Ale pořád ještě slušná kvalita a skvělá čtivost v Abercrombieho stylu.
Mám rád JA, ale v téhle knize mám pocit, že je všeho moc. Moc krve, zrady, zvratů. Přitom děj mne nějak nedokázal pohltit. Postavy mi byly docela šumafuk...
Snad příště
Mohla by to být jen další variace krvavé cesty za pomstou ala Kill Bill, nebýt Abercrombieho práce s postavami. Ačkoliv asi žádná osoba v příběhu nemůže být brána za čistě kladnou a v této knize jsem ani neměl žádnou postavu, kterou bych si zcela oblíbil tak, jak se mi stalo u předchozích knih z prostředí Prvního zákona (možná Šenkt s Dobrákem, ale ani oni se nemohou ani chvíli poměřovat s Gloktou, Westem, Loganem), tak přesto se jedná o tak barvité a dobře napsané charaktery, že je radost s nimi prožívat všechna ta dobrodružství. První půlka knihy byla i napěchovaná vtipnými hláškami a situacemi, ve druhé postavy ztrácely optimismus a důvěru ve své okolí a nastoupily boje a řezničina. Ke konci už mi to přišlo trochu protahované (což se mi nestalo u tohoto autora poprvé) a ztrácel jsme o osud hrdinů zájem. Kvůli tomu nakonec jen 4 hvězdy.
Tady se někomu škola psychologie, opravdu hodila. Joe opět ukázal, že síla jeho příběhů, tkví především v propracovaných postavách. Jejich charaktery, jsou zapamatovatelné, chování uvěřitelné. Bráno s rezervou, v jakém světě žijí. Člověk si chtě nechtě, oblíbí v příběhu "zápornou" postavu, jelikož samotní "hlavní hrdinové" nejsou, žádní Dušínové. Vlastně paradoxně, jsem si nejmíň oblíbil Monzu. Tam to prostě nějak nebyla citovka. Kdo nezklamal a kvůli komu, jsem se na čtení těšil, byl Nicomo Coska. Hrdina, který v součtu jeho (zlo)činů, vychází vlastně jako největší záporák, přesto zůstává stále sympaťákem. Vždyť co může být horšího, než změna stran, podle toho, jak se mu to hodí a bodání do zad, v nečekaných chvílích? Asi když to člověk neumí tak vtipně okecat, jako Coska. Když pak vede s kýmkoliv dialogy, nebo ještě lépe monology s Dobrákem, je to vždy zábava. /Cosca poplácal Dobráka po zádech. „Poctiví lidé jsou tak vzácní, že se často zaměňují za zločince, za rebely a za šílence. Jaké byly vlastně tvé zločiny, kromě toho, žes byl jiný?“ „Nejdřív loupež, za to jsem si odpykal sedm let. Když mě chytli podruhé, napočítali mi osmdesát čtyři bodů obžaloby, se čtrnácti vraždami.“ Cosca nakrabatil obočí. „Ale byl jsi opravdu vinen?“/ Pak tu máme samozřejmě Třesavce. Výborná postava, která mi přišla, jako ta hlavní a se kterou by se čtenář dokázal i ztotožnit, kdyby byl poctivým řezníkem, kterému rupne v bedně, když si s ním vytírají prdel. Morveer, kterého mi líto nebylo, ale bavili mě, jeho myšlenkové pochody a nepatrné chybky. Jitřenka, která bavila především tím, že stále něco jedla, v jakékoliv situaci a tím, jak doplňovala věty Morveera. A nakonec Šenkt, který byl takový Flash (nebo spíš Quicksilver) ve světě Styrie (popis zpomalených soubojů, byl vážně dobrý). Asi jediná postava, kde Abercrombie popustil uzdu možné reality a užíval si oné nadpozemské schopnosti. Co se týká děje, tak honba za pomstou, už tu byla nesčetněkrát, přesto to byla jízda, kterou jsem si užil.
Tak jsem zjistil, že tuhle knihu jsem měl číst dříve než Hrdiny. Nevadí, moc to můj zážitek neovlivnilo.
Každopádně, Nejlépe chutná za studena se mi nečetlo zdaleka tak dobře, jako předchozí knihy. Nevím čím to bylo, děj byl od začátku v pohybu, postavy skvělé, zvraty nechyběly a Abercrombie mě zase několikrát posadil na zadek. Jen mě zkrátka hlavní příběh nezajímal zdaleka tolik, jako v první trilogii či v Hrdinech.
Jako samostatná kniha dobré, jako součást série taky. Jen je to asi nejslabší kniha z tohoto světa - ale nejslabší kniha Prvního zákona je pořád lepší, než většina fantasy knih.
SPOILER
Speciální pochvala za postavu Nicoma Coscy, po Gloktovi nejlepší postava série. Jsem rád, že vyvázl naživu. A taky jsem rád za asi první Bayazovu prohru, i když byla jen malá. Už to bylo potřeba.
"Pomsta...Není to ten nejlepší motiv, ale i ze špatných motivů můžou vzejít dobré výsledky."
V príbehu killbillovskej pomsty, ktorá prerastá do veľkolepej hry o tróny, dominujú opäť farbisté charaktery, schopné poriadne zamávať emóciami čitateľa.
Kniha sa mi čítala skvele a páčila sa mi dokonca viac ako trilógia První zákon. Monzcarro je celkom sympatická hlavná hrdinka a v podstate jej pri jej pomste držíte prsty. V knihe sa neustále niečo deje, postavy sa presúvajú z miesta na miesto, splnia úlohu a idú ďalej, len nie stále im všetko ide ako po masle, väčšinou sa musia potykať s rôznymi problémami. Tiež je to veľmi nesúrodá skupinka postáv, ktoré si navzájom veľmi neveria. Týmto ma kniha neustále držala v napätí, neustále sa tam niečo dialo, tiež všetky postavy sa mi dostali pod kožu (aj keď nie všetky v dobrom slova zmysle). Tiež sa tie postavy vplyvom udalostí menia, čo sa mi veľmi páčilo. Takisto sa mi páčilo, že v knihe sa objavujú postavy z trilógie, niektoré ako tie hlavné, niektoré ako vedľajšie. Čo sa mi nepáčilo sú opisy sexu, hlavne keď autor nezabudne predtým podotknúť, že postavy sa už niekoľko dní neumývali.
Kniha sa mi ale teda veľmi páčila a už sa teším, ako sa pustím do ďalších autorových kníh.
Opět drsný svět, stejně jako v prvním zákoně. Příběh poměrně jednoduchý a dobře stravitelný. Co musím vyzdvihnout, tak to je prostě ten um, napsat ty postavy tak, že je ještě dlouho po přečtení máte v hlavě a vzpomínáte na ně. Víte, jak vypadají, jak se chovají, jakou mají povahu, jaké slabiny a v čem naopak vynikají. Tohle umí Joe bravurně a nesetkal jsem se jinde s tak kvalitním podáním postav. Rozhodně nemíním přestat a časem se vrhnu na další knihu v pořadí. Málokdy se mi stane, že bych v sériích pokračoval dál a dál. :-) Jen potřebuji nějaký strom postav. Časem se začínám ztrácet v tom, jaké kdo má mezi sebou vazby. Obzvláště co se týče požíračů, učňů, proroků atd. :-)
Autorovy další knížky
2008 | Sama čepel |
2018 | Půl krále |
2009 | Až budou viset |
2011 | Hrdinové |
2009 | Poslední argument králů |
Opravdu dobrý román o pomstě, ale... chybělo mi tam něco navíc, nějak ta přidaná hodnota.
Zatím nejslabší z celé série. Neříkám, že mě čtení nebavilo to vůbec ne, ale předchozí knihy s výjimkou Ostrých konců nasadily laťku mnohem mnohem výš.