Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?... celý text
Přidat komentář
Jak napsat hodnocení Soukupové a neopakovat se... Soukupová opět vystihuje bolesti současnosti, a to skvěle propojeným příběhem tří generací jedné rodiny. Dává nám vědět, že tyto generace jsou skutečně propastně rozdílné. Tne do živého, postavy a jejich pohnutky jsou tak realistické, až z toho místy mrazí. Na rozdíl od jejích ostatních knih mám ale díky poslední kapitole z knihy dobrý pocit, díky dojmu, že dětská postava je na tom díky roku prožitému s babičkou mnohem lépe než na začátku.
Ježíš, to zas bylo tak úžasný! Soukupku prostě miluju! Všechny emoce pěkně svlečené do naha, bez nějakých zbytečných příkras, srozumitelné naprosto všem. Protože takoví prostě jsme. Všichni. A není se za co stydět :)
Další velmi povedená kniha od Petry Soukupové. Miluji její knihy plné sociální a vztahové tématiky. Miluji vyprávění z různých úhlů pohledu. Nikdy není nic jen černé nebo bílé. Každý člověk má svou minulost, která ovlivňuje jeho přítomnost i budoucnost. Zkusme se víc vciťovat do druhých, jen tak je můžeme lépe poznat a chápat. A hlavně se nebojme spolu komunikovat.
Miluji její styl psaní ... střídání opravdu dlouhých souvětí a krátkých úsečných vět. Opět nám předkládá reálné vyprávění ze života, které by se mohlo týkat každého z nás. Dětský hlavní hrdina, který prožívá svůj příběh a podává ho skrze vlastní naivní pohled. Souběžně vnímáme ten samý děj očima matky i babičky. Prolínají se tu tři generace, což mě na tom bavilo nejvíc. Na druhou stranu se mi příčila postava Hanky, která mi byla celou dobu nesympatická, přišla mi sobecká a často necitlivá. Neustále mi bylo líto Evy i Viktora. Ani jeden z nich to neměl lehké a zároveň si za spoustu věcí mohli sami. Je vidět, jak nekomunikace v rodině dokáže vytvořit spoustu křivd a neporozumění. Spoustu zbytečného trápení a smutku. Každopádně za mě další inteligentní a povedená kniha. Děkuju.
Knížka je velmi čtivá, strohá, psaná poměrně jednoduchým, obyčejným jazykem. Po jejím dočtení jsem o ní musel ještě dlouho přemýšlet, což je super.
Moje první kniha od Petry Soukupové a určitě ne poslední. Nutí k zamyšlení, jsou tam situace, se kterými jsme se určitě setkali my všichni. Chceme pro všechny to nejlepší, ale často nedomýšlíme příčiny či důsledky nebo se neptáme druhých, jak to chtějí oni.
Skvělá kniha. Od Soukupové to byla moje prví a rozhodně ne poslední kniha. Četla jsem ji souběžně se synem (Kdo zabil Snížka?) a doplňovali si informace :-) Knihu rozhodně doporučuji.
Soukupová je moje srdcovka největší. Její styl psaní je velmi osobitý a člověk si na její strohé krátké věty musí zvyknout. Všechny její knihy se mi líbily moc ale Nejlepší pro všechny je zase o třídu lepší. V minulé knize Pod sněhem mi trochu vadilo že jsem se ani s jednou hrdinkou nedokázala ztotožnit. Tady je mi velmi blízká jak Hana tak i malý Viktor. Jen na babičce Evě mi vadí její rozdílný postoj k vlastním dětem, ač Adam vlastně vůbec neprojevil zájem mámě po smrti otce nebo v její nemoci pomáhat. Že Soukupová rodinné mezilidské vztahy umí skvěle už ukázala v předchozích knihách, tady se jí myslím nejvíc povedl pohled na svět očima desetiletého dítěte.
A opět úžasná česká kniha z vydavatelství Host.
Soukupová mi znovu potvrdila, že je vůbec mou nejoblíbenější českou spisovatelkou. Dokáže psát o úplně banálních věcech takovým způsobem, který jsem ještě nenašla u žádného jiného autora. V jednom příběhu dokázala vystihnout tři rozdílné generace, každou svým způsobem. U každé postavy se mi střídaly pocity jak na běžícím pásu, chvíli mi byly sympatické, chvíli ne. Tak nějak celou dobu tušíte, jak by to mohlo dopadnout, ale stejně vás konec dojme.
Síla nejsilnější - kniha k zamyšlení, pro každého, pro všechny. Petra Soukupová umí zapůsobit těmi správnými slovy. Obdivuji její talent a styl - děkuji za zážitek a doporučuji.
Příběh popisuje rok života desetiletého Viktora jeho matky herečky Hany a babičky Evy. V knize se střídají se úseky vnímání z pohledu jednotlivých postav. Knížka je neuvěřitelně čtivá přesto , že v knize nic až tak převratného nenajdete. Je zde hodně dobře a dost uvěřitelně popsáno myšlení jednotlivých postav. Já jsem se s žádnou postavou neztotožnila a hlavně mě vadilo chování a myšlení Hany.
Je to má druhá knížka od autorky a líbila se mi mnohem víc než kniha Pod sněhem.
Vím, že to teď v některých knížkách bývá, ale to že se nepoužívají v knížce uvozovky mě nijak nenadchlo.
Skvělá knížka. Je zajímavé číst jeden časový úsek z pohledu dítěte, matky a babičky. Líbí se mi, že se díky vnitřním monologům postav orientujeme v jejich pohnutkách a každého můžeme snáze pochopit, jak jeho sobecké postoje, dobře míněné kroky i chuť žít si po svém. Moc se mi líbil závěr, který lehce nastínil další život postav.
Musím se připojit k hodnocení ostatních. To bylo něco úžasného. Úplně normální příběh ze života. Nemohla jsem se odtrhnout a přála jsem si aby knížka nikdy neskončila ..... Autorka opět nezklamala .
Tohle bylo skvělé!
Napsat tak dobrou knihu, bez velkého příběhu a se zcela prostou češtinou, je prostě úžasné.
Při knihách, které mají různé vypravěče se mi často stává, že mě některý nebaví. Ovšem u této knihy jsem byla nadšená z vyprávění syna, matky i babičky. Někdy byla kniha malinko víc depresivní, často mě štvalo chování dětí, občas mi vadilo nerozumné chování matky, ale přesto za 5 hvězd.
4,5* I když je kniha plná pro mě nesympatických lidí, tak se mi četla velmi dobře, byť je styl psaní Soukupové jiný. Ale přesně ta strohost se mi líbí. Navíc to k celému příběhu pasuje. Stále jsem byla nucena číst dál a dál, byla jsem zvědavá, jestli některé postavy dokáží prozřít. Některým se to povedlo líp, některým méně, ale takový je prostě život. Plný překážek a lidských individualit.
Nemohu jinak, než se přidat k těm, kteří jsou z této knihy od Petry Soukupové nadšeni. Perfektně vystižený příběh, jako by vypadl ze samotného života. Skvěle popsané vztahy mezi rodinnými příslušníky napříč různými generacemi. Svět očima dítěte, jeho matky i babičky. Je těžké se rozhodnout, která linka pro mě byla nejsilnější. Je to perfektní tak, jak to je. Dala bych pět hvězdiček, ale jednu strhávám za absenci přímé řeči. To byla jediná věc, která mě při čtení rušila.
Štítky knihy
rodiče děti vztahy soužití sobectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Asi se k ní už nevrátím, ale hodnotím ji jako výbornou knihu. Od Soukupové jsem zatím četla jenom Zmizet a tato kniha je hodně podobná, tak uvidím s nějakou třetí knihou, jestli jsou všechny její díla vyprávěné stejným stylem a zaměřují se na mikrosystém rodiny. Autorka dokáže čtenáře skvěle vtáhnout do zdánlivě obyčejných životů a donutí ho procítit každý konflikt do posledního detailu. Příběh má 3 hlavní hrdiny a všichni tři mi bylo chvílemi protivní, chvílemi jsem je chápala, litovala a obhajovala.