Nejsem jako vy
Jodi Picoult
Jacob Hunt je jen zdánlivě obyčejný teenager – exceluje v matematice, má hodně černý smysl pro humor a nenávidí nepořádek. To, co má navíc, je Aspergerův syndrom, formu autistické poruchy. Je neprodyšně uzavřený ve svém vlastní světě. Snaží se být jako všichni ostatní, ale netuší, jak by to měl udělat. Jednoho dne je za podivných okolností zavražděna jeho lektorka Jess a chlapec s uhýbavým pohledem je rázem prvním podezřelým. Byl by schopen vraždy? Kdo se k němu dokáže dostat natolik blízko, aby poznal pravdu?... celý text
Přidat komentář
Příběh byl úžasný. Vyvolával ve mě hodně otázek. Co já bych dělala, kdybych měla takové dítě, kdybych sama taková byla a nebo kdybych měla takového člověka v rodině. Líbilo se mi, že to bylo popsané z více úhlů pohledu. Velmi čtivé a napínavé, i když už na začátku jsem věděla jak to nejspíš dopadne. I tak doporučuju. :)
Naprostá nádhera, příběh mě rozesmál i dojal, má očekávání byla překonána. Krásná kniha, díky, Jodi!!
Velice silný příběh, pro mě osobně o to víc, že sama mám jednoho autistického a jednoho mladšího zdravého syna, i když my jsme teprve na začátku cesty.
Většinu času to nebylo veselé čtení, ale o to víc bylo poučné. Jediné, co mě celkem mrzelo, bylo to, že jsem ještě před polovinou knihy přesně odhadla, co se vlastně stalo, takže překvapení se na konci bohužel nekonalo.
Každopádně knihu vřele doporučuji, je skvěle napsaná, napínavá, má neotřelé téma a pokud máte ve svém okolí někoho s poruchou autistického spektra, tak vám kniha pomůže přiblížit jeho svět a způsob uvažování.
Romány Jodi Picoult jsou velice čtivé a navíc mají zajímavá témata, ze kterých autorka dokáže vytěžit maximum. Také příběh "Nejsem jako vy" byl napsaný velmi věrohodně. Máme v rodině autistického chlapce a při čtení jsem měla několikrát pocit, jako by autorka byla v dceřině rodince častým hostem. Péče o autistické dítě je opravdu "tvrdý oříšek." Naprosto změní život celé rodiny, přesněji řečeno - obrátí ho naruby. Jak bylo v knize výstižně řečeno, žádná taková rodina si danou situaci nevybrala, ale musela se zařídit tak, aby v ní dokázala žít, jak "nejlépe" to jde, i za cenu četných kompromisů. A pokud někdo hlouběji nenakoukl "pod pokličku" takové rodiny, nedokáže si to reálně představit, i když si to možná myslí. Kniha byla napínavá až do konce, v jaký jsem celou dobu doufala, ačkoli určité pochybnosti jsem měla. Autorka má úžasný styl vyprávění, který mě chytil od prvních slov a vydržel až do poslední stránky.
Uživatelka "postrach" knihu nejspíš nedočetla do konce nebo závěr nepochopila.
Má třetí kniha od Jodi a považuji ji za nejslabší. Těžké téma, příběh se mi líbil, ale vadilo mi stále se opakující projevy Aspergova syndromu. Kniha by se tím dala zkrátit o třetinu a byla by čtivější. Konec byl o ničem.
Jacob není obyčejný teenager má Aspergerův syndrom, což je určitá forma autistické poruchy. Je uzavřený ve svém světě . I když se za pomocí své rodiny a přátel snaží být jako všichni ostatní. Jednoho dne je zavražděna jeho lektorka Jess a Jacob je prvním podezřelým. Byl by schopen vraždy? Kdo zjistí pravdu?
Opět velmi závažné téma , které autorka řeší. Velice dobře poutavě napsaný příběh , který čtenáři dá nahlédnout do myšlení lidí s tímto postižením . A také jak se s těmito lidmi žije.
Knížka je skvělá a já velmi doporučuji.
Příběh byl jedinečný, osobitý, čtivý, úžasný. Opět jsem se dozvěděla spoustu nových věcí. Prožívala hodně emocí do poslední stránky. Díky, Jodi.
Přesto, že se mi kniha moc líbila a vyvolala ve mě různé reakce, od smíchu až k pár slzám dojetí, tak si myslím, že mohla být klidně o 200 stran kratší. Vlastně jsme od poloviny příběhu znali řešení a protahování soudního líčení na 300 stran bylo pro mě moc. Jinak jsem moc ráda, že jsem se opět díky této autorce dozvěděla spoustu nových informací, tentokrát o Aspergerovu syndromu o kterém jsem nic nevěděla. Nevím jestli jsem něco nepřehlédla, ale nebylo vám divné kde vzal Jacob dárek pro Thea?
Tuhle knihu jsem četla dlouho, abych aspoň trochu pochopila jednání dětí s Aspergerovým syndromem.
Začnu tím, že obdivuji matky, které se s tímto u svých dětí snaží vypořádat. Je to práce na 24 hod denně, a takhle se obětovat může jen máma. Nemyslím, že by měli být izolováni i když jejich cítění je jiné.
Tady se otevírá otázka jejich trestní odpovědnosti a je na ni jasně odpovězeno.
Děkuji autorce za nový poznatek a doporučím těm, které to zajímá!
Knihu jsem hltala jako žíznivý vodu. Vyhovuje mi styl psaní příběhu, kdy se postavy střídají ve vyprávění ze svého pohledu a detektivky mám obecně ráda. Zápletka je perfektní, napětí se drží až do úplného konce a dozvěděla jsem se spoustu informací o Aspergerově syndromu. Za mě pět hvězd!
V pořadí třetí kniha od této autorky a opět nezklamala. Takže není ani poslední. Navíc velmi zajímavé téma, obdivuji Jacobovu matku.
V samém závěru knihy,se chladnokrevný vrah přizná,ke svému plánovanému činu,dobře promyšleném a chladnokrevném.Nesouhlasím s tím,že tihle lidé,mají právo žít s rodinou a mezi normálníma lidma.Jsou to vrazi,at mají nebo nemají Aspergerův syndrom.Autorka zvolila další kontroverzní téma a napsala skvělou knihu.
Knihhy této autorky,se mi velmi zalíbily.Silnými a poutavými příběhy a ději.To nechybí,ani této knize.
Spisovatelka nás zajímavou formou seznámila s jistou formou autismu - Aspergerův syndrom. Konec knihy byl překvapivý. Stojí za přečtení
Super zajímavá knížka. Napínavá, měla jsem ji přečtenou za chvíli a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Docela nečekaný konec. Hezký náhled do života s autismem.
Picoult si ponechává největší překvapení a zvrat vždy na poslední stránky, nejinak tomu bylo i v tomto případě. Díky za pokus o vhled do života lidí s aspergrem, i když - těžko říct, zda se do něj lze vůbec vcítit a plně ho pochopit? Líbí se mi i to, že autorka ponechává na čtenáři rozřešení základní otázky knihy - do jaké míry je člověk s touto odchylkou schopen vcítit se do druhých?
Štítky knihy
autismus vraždy Aspergerův syndrom zmizení lidí
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Jodi umí psát tak, že musíte ve čtení stále pokračovat. Už na začátku bylo jasné, jak to je, ale i tak jsem občas přemýšlela, jestli to není jinak. Pěkné čtení, ale ten konec byl moc rychlý. Mohl tam být ještě alespoň verdikt u soudu.