Nejsem jako vy
Jodi Picoult
Jacob Hunt je jen zdánlivě obyčejný teenager – exceluje v matematice, má hodně černý smysl pro humor a nenávidí nepořádek. To, co má navíc, je Aspergerův syndrom, formu autistické poruchy. Je neprodyšně uzavřený ve svém vlastní světě. Snaží se být jako všichni ostatní, ale netuší, jak by to měl udělat. Jednoho dne je za podivných okolností zavražděna jeho lektorka Jess a chlapec s uhýbavým pohledem je rázem prvním podezřelým. Byl by schopen vraždy? Kdo se k němu dokáže dostat natolik blízko, aby poznal pravdu?... celý text
Přidat komentář
Je tam zmínka o filmu Princezna nevěsta! Dvakrát!!
Nakonec jsem ale po dočtení docela zklamaná. Na začátku mi připadal geniální nápad zachytit lidi postižené Aspergerem (přičemž diagnostikovaný je tam jen jeden, ostatní odchylka zasáhla jaksi mimochodem kvůli Jacobovi). Bohužel samotný příběh tak úplně nefunguje - celý "tajmený" případ byl jasný ještě před polovinou knihy a upřímně si myslím, že po skoro 600 stranách by si čtenář zasloužil nějaké uzavření alespoň některých příběhových linek (nejen soudního procesu), jakási otevřenost možných dalších osudů tu na mě působí spíš jako bezradnost autorky (jak se vymotat ze složité rodinné situace Emmy a její rodiny). Navzdory tomu přidávám plusové body za toho poměrně jasně vystiženého Aspergera a sledování příběhu z různých perspektiv podle aktuálního vypravěče.
S. 252: "Syndrom popsal doktor Hans Asperger v roce 1944, ale v anglicky mluvících zemích se o něm začalo hovořit až koncem osmdesátých let, a teprve v roce 1994 byl klasifikovaný jako psychiatrická porucha. Technicky vzato jde o neurobiologickou poruchu, která ovlivňuje několik oblastí vývoje. Na rozdíl od dětí s jinými poruchami autistického spektra jsou děti s Aspergerem velice bystré, hodně mluví a touží po společenském přijetí. Nevědí však, jak na to. Jejich hovory bývají jednostranné, monotematicky a velice úzece zaměřené, často se při řeči opakují a mluví monotónně. Nejsou schopné dešifrovat nejrůznější společenské podněty nebo řeč těla, a proto nedokážou rozpoznat pocity ostatních lidí. Z těchto důvodů je okolí často považuje za divné a výstřední, což vede k jejich společenské izolaci."
S. 301-3012: "Co je se všemi těmi autistickými dětmi, které tlučou hlavou o zeď? Nedělají to proto, že jsou duševně postižené, ale protože okolní svět je příliš hlučný a je to strašně bolí, takže se snaží, aby to všechno zmizelo. A nejde jen o zrak a sluch, ale i o citlivost kůže. Dokážu poznat, jestli je moje triko z bavlny nebo z polyesteru, jen podle toho, jak mě hřeje do zad. Ze všeho oblečení si musím odstřihnout cedulky, aby mě neškrábaly, protože mám pocit, jako by byly ze smirkového papíru. Když se mě něco nečekaně dotkne, zařvu - ne strachy, ale protože občas cítím, jako by moje nervová zakončení vyrůstala ven z těla. A nemám jen přecitlivělé tělo. Taky moje mysl pracuje na zrychlené obrátky."
S. 429: "Případová studie 2: Vědci zjistili při laboratorních výzkumech, že lásky jako duševního pochodu se účastní jen velice malá část mozku. Přátelství například rozsvítí receptory po celé mozkové kůře, ale u lásky to neplatí. Ta aktivuje spíš ty části mozku, které se běžně spojují s takovými emocionálními reakcemi, jako je například strach nebo hněv. Mozek zamilovaného člověka prokazuje aktivitu v amygdale, která je spojovaná s podněty přinášejícími uspokojení. Bývá aktiviní u uživatelů drog. Shrnuto: mozek zamilovaného člověka nevypadá jako mozek někoho, koho zasáhl hluboký cit. Vypadá jako mozek osoby, která šňupá koks."
Další emotivně nabitá knížka od této autorky. Co dokáže blbý (náhodný) slet událostí a Jacobův syndrom,i o tom je tahle kniha.
Bez rozmýšlení dávám plný počet hvězdiček. Mimořádná a přínosná kniha. Detektivka, která dává nahlédnout do duše "jiného" člověka. Až do posledních stránek jsem si nebyla jistá, kdo vlastně zabíjel. Role Emmy je taky úžasná, málokdo vydrží tolik, co máma. Silné téma lásky mezi matkou a syny a vztahu mezi oběma bratry.
Velmi dramatický příběh, který budí k zamyšlení nad problematikou autismu. Myslím si, že stojí na špici tvorby této autorky. V současnosti aktuální téma.
Kniha je (ostatně jako všechny díla od Jodi) výborně, čtivě napsaná. Děj vás vtáhne a nepustí, dokud nemáte přečteno. Skvěle charakterizovaný Jacob s Aspergerovým syndromem, ale i Emma a Theo, které si zamilujete. U knížky se v jednu chvíli musíte usmívat, za chvíli se držet, abyste neplakali. Krásně, citlivě napsaná knížka. 4* dávám za konec, který se dá předpokládala téměř od začátku.
Knížku jse četla asi před rokem a dostala mě...nutí k zamyšlení....příběh milující matky a syna,který je prostě jiný....synovec trpí taky asper. Sy...tak vím o co jde a jak to má rodina těžké...i když u nás je to spíš lehčí forma....ale jak už psal někdo pode mnou,tak osobně vidím některé rysy těto poruchy i u spousty lidí co takovou diagnózu nemají.....ony ty okraje budou asi hodně široké nebo nezřetelné..jak chcete. Moc se mi líbily kapitoly,pojmenované podle postavy,ktera to "jako "vypráví....za mě jedna z nejlepších knih co jsem četla.
Rozsáhlý příběh sestávající se z vyprávění hlavních protagonistů. Je to těžké téma, není možné, aspoň podle mého názoru to přečíst "na jeden zátah". Navíc nutí k přemýšlení!
Nechápu, jak je možné, že ve svých knihách dokáže Jodi Picoultová vždycky skloubit tolik různých témat, včetně nějakého opravdu kontroverzního (zde Aspergerův syndrom) a popsat vše tak nádherně barvitě a s takovým citem! Krásné, dojemné a zároveň drsné... Jde o detektivku, ale zároveň to detektivka není... Jde o detailní popis Aspergerova syndromu, ale vůbec to nejsou jen holá fakta o této poruše... Zkrátka Chytrá horákyně by se při čtení určitě tetelila blahem :-)
Užila jsem si všechny pohledy, ze kterých je příběh vyprávěný, ale nejvíc mě zasáhl ten rodinný propletenec - vyprávění Emmy, Thea a Jacoba. Knížku doporučuji všem matkám, nejlépe více dětí a ještě lépe matkám, jejichž děti taky až tak nezapadají. Vždyť co je přesně normální?
"Líbí se mi ta představa: Asperger je v člověku něco jako příchuť. Já ho mám v sobě ve větší koncentraci, ale kdyby se provedly testy, zjistilo by se, že každý v sobě má stopy Aspergera." str. 484
Prostě nádhera, znovu mi nezbývá, než složit opravdu hlubokou poklonu před autorkou za další skvělou knihu.
Poklona Picoult
Kniha u níž hltáte stránky jednu po druhé a přejete si vědět jak to dopadne, ale když vám zbývá poslední stránka litujete, že nejste na začátku.
Kniha je velice vydařená a opravdu stojí za přečtení. Bohužel, je již nesehnatelná a člověk musí doufat, že uspěje v knihovně, příp. antikvariátu. Děj je velmi působivý od samého začátku, o posledních stránkách nemluvě - zápletka úžasná. Knihu jsem s těží odkládala, a to jen tehdy, kdy mi již padala víčka únavou. Originální a velmi povedené. Doporučuji!
Krásné čtení! Nevšední detektivní román odhalující nejenom ty špatné ale i dobré aspekty života v rodině kde má dítě Aspergeruv syndrom. Je zde brilantně zachycené uvažování chlapce s touto diagnózou. Doporučovala bych knihu těm, kteří si chtějí rozšířit obzor o Aspergerovi, nudit se určitě nebudete.
Kniha je moc hezky napsaná, napínává. Nejlepší co jsem v poslední době četla. Mám totiž také syna s AS a zároveň asistentka dospívajícího chlapce s AS.
Souhlasím s napsanými komentáři. Přiblížení aspergerovského světa je rozhodně přínosem každému čtenáři. Stejně jako mystar jsem si neustále kladla otázku, jak bych to zvládla já a moje rodina. Naprosto si to nedokážu představit, takže klobouk dolů všem rodinám s těmito složitými obdivuhodnými dětmi.
Osobní námět na přemýšlení - jak je zvláštní a těžké koukat na takového člověka a nehodnotit ho podle klasických osobních hodnotících měřítek, protože to nefunguje...
Bravurně vystavěný příběh, který vás do posledního okamžiku udrží napnuté jak kšandy. Před autorkou jednoznačně smekám, pustit se do tak obtížného a společensky závažného tématu je odvaha, ustát ho a pojmout tak perfektně, je báječné.
Přiznám se, že mi nesedly ty "krimi zprávy" v úvodu kapitol - ledaže by to byla jakási Jacobova rešerše kriminálních činů?
Jako osvěta autismu, resp. Aspergerova syndromu, však knížka určitě zafunguje výtečně. Možná si někteří čtenáři uvědomí, že to šíleně řvoucí dítě ze supermarketu nebyl rozmazlený fracek, ale autista při záchvatu. Některým dokonce dojde, že matka (ale téměř nikdy otec!) takového dítěte zcela rezignuje na svůj život, na svou profesní kariéru a často i na partnerský vztah. Jak píše Jacobova matka na s.130:
Rodičovství není podstatné jméno, ale sloveso - nikdy nekončící proces, nikoli dosažení určitého cíle.
A já jen doufám, že všichni nadšení čtenáři téhle skvělé knihy nepřehlédli Jacobův 4.bod v seznamu "Tohle si budu o Jess pamatovat": Díky ní jsem viděl film Princezna nevěsta, což je nejspíš jeden z nejlepších filmů celé filmové historie.
Skvěle napsaná kniha, četla se sama. Rozšířila jsem si díky ní obzory o autismu a udelala na ni zase trochu jiný názor. Oceňuji, jak to autorka podává nenásilnou formou a co udělala pro to, aby napsala skvělou knihu.
Ke knížce jsem se dostala díky seminárce o autismu a málem jsem ji vrátila do knihovny bez čtení. Naštěstí jsem si nakonec knížku přečetla a celou první půlku jsem si říkala "Wow, to je dobré." V druhé půlce jsem začala být trochu skeptická a doufala jsem, že konec to celé nepokazí. Nepokazil.
Doporučuji všem bez výjimek.
Štítky knihy
autismus vraždy Aspergerův syndrom zmizení lidí
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Autorka úspěšně nastínila svět "aspíků". Ideální knížka pro všechny, co tvrdí že autisti jsou jen rozmazlený cosi.
Některé pasáže byly poměrně emotivní. Tý matky mi bylo líto ještě nějakou dobu po přečtení... milující matka, která se stará o dva syny, z nichž jeden je jinej. A ten konec mě dost dostal.