Nejsem jako vy
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87064/bmid_nejsem-jako-vy-bTc-87064.jpg
5
1176
1176
Jacob Hunt je jen zdánlivě obyčejný teenager – exceluje v matematice, má hodně černý smysl pro humor a nenávidí nepořádek. To, co má navíc, je Aspergerův syndrom, formu autistické poruchy. Je neprodyšně uzavřený ve svém vlastní světě. Snaží se být jako všichni ostatní, ale netuší, jak by to měl udělat. Jednoho dne je za podivných okolností zavražděna jeho lektorka Jess a chlapec s uhýbavým pohledem je rázem prvním podezřelým. Byl by schopen vraždy? Kdo se k němu dokáže dostat natolik blízko, aby poznal pravdu?... celý text
Přidat komentář
Jak je u Jodi Picoult zvykem, vybrala si silné téma, které zvládla skvěle. Před námi se tak odvíjí v nenásilném tempu příběh hlavního hrdiny, který má Aspergerův syndrom, žije si ve svém vlastním světě, do kterého občas nechá ostatní nahlédnout. Pak je ovšem obviněn z vraždy a rázem se jemu a jeho rodině mění život z minuty na minutu. Jeho nejbližší s ním tak prožívají obavy, strach a hrůzu z neznámého. Hrůzu z toho, zda nakonec pravda není horší, než lež.
Ostřílené Jodi Picoult se opět podařilo čtenáře vtáhnout do děje od prvních řádků, její výborný vypravěcí styl pak zážitek ještě více umocňuje. Nicméně (následuje velmi sprosté slovo), co ten konec?! Že by autorce došla inspirace? Po celou dobu, kdy nás napíná, pak přijde toto „vyuzlení“, které vlastně ani vyuzlením v pravém slova smyslu není. Happy endy ano, ale ne v tomto žánru a ne tímto stylem.
Další super kniha od Jodi.... Obdivuji všechny rodiče, co vychovávají deti autisty... Fakt klobouk dolů...
Knížku doporučuji ☺️
ROZHODNĚ TOP. Ačkoli nejsem příznivec knih o soudním líčení a vraždách, kniha mě naprosto uchvátila. Téma autismu je zpracováno víc než dobře a je vidět, že J. Picoult rozhodně "nevaří z vody", takže jsem oproti jiným knihám nemusela přetrpět první stránky, abych se začetla...
Příběh je reálným obrazem toho, jak autismus ovlivňuje životy a osud celé rodiny. Rozhodně doporučuji a konec (ať už očekávaný či ne) je skutečnou třešničkou.
Jediné, co bych vytla, je zmínka o Rain Manovi... To ho při problematice autismu opravdu musí zmínit každý (a každý musí říct, že není jako rain man)? Nicméně to svědčí o tom, že tento film jen tak něco nepředčí :D
Za mě ano. Jodi Picoult v této knize zpracovala mistrně téma Aspergerova syndromu, navíc se kniha četla velmi dobře, nikde jsem nezaznamenala zbytečně vleklé pasáže. Jen kdybych už od třetiny knihy nevěděla, co a jak se v ten osudný den stalo...
Skvělý pohled do světa člověka s autismem. Ale... Kniha mě moc nebavila a do čtení jsem se musela hodně nutit.
Zvědavost mi nedala, potřebovala jsem vědět, zda to Jacob udělal či neudělal.
Napinava kniha, zajímavé téma, dozvídáme se o člověku s autismem. Napinave až do poslední stránky.
Jen škoda, že tam.nebylo jak dopadl soud
První knížka od Jodi Picoult, která mě nebaví. Přeskakovala jsem pasáže, hodně věcí se neustále opakuje a příběh se moc nerozvíjí. Navíc jsem zaznamenala některé modely postav a metody z dalších knih - což mi na náladě nepřidalo. Ale abych nebyla jen kritická - jako detailní setkání s autistickým světem je to rozhodně zajímavé i tak.
užasná kniha která ukazuje ze všech stran jak to je ,čtivá a jedinečná :-) jsem ráda že mohu dát 5 *
Nejprve se dozvídáme o životních útrapách Jacoba, chlapce trpícího Aspergerovým syndromem, a jeho rodiny-matky a bratra, kteří musí svůj život podřídit Jacobovým potřebám. Kniha je vyprávěná z pohledu více osob v ich formě, a to vždy po částech, což mám poměrně ráda, protože mě to udržuje v napětí, co bude následovat příště. Zmizení Jacobovy terapeutky vše zamotá, protože v den zmizení se na místě ocitly min. 3 osoby, včetně Jacoba, a pak to začne být opravdu napínavé pátrání. Značnou část knihy pak tvoří myšlenkové pochody Jacoba a zúčastněných osob, takže je to někdy trochu zdlouhavější, ale většinou je to poutavě popsané, takže jsem se nenudila. Tak od půlky knihy jsem už tušila, jak to asi celé bylo, přesto mě ten konec dostal. To jak autorka dokázala v knize zachytit bezpodmínečnou mateřskou lásku je úžasné.
Moje první kniha od této autorky a určitě ne poslední. Jodi Picoult si vybrala neuvěřitelně těžké téma, které opravdu mistrně zpracovala a rozšířila svým čtenářům obzory. Líbilo se mi zakončení, protože to jsem rozhodně nečekala.
Když řeknu "krásná kniha", tak to zdaleka nevystihuje, jak mimořádná a skvělá kniha to je. Hluboká poklona spisovatelce, vybrala si těžké téma, které brilantně literárně zpracovala. Příběh je plný emocí, Jodi opravdu mistrně přibližuje život, názory a pohled na svět 18letého Jacoba s Aspergerovým syndromem, popisuje obrovskou sílu, energii a lásku jeho matky Emmy i chování ostatních lidí. Příběh je střídavě vyprávěn Jacobem,který je obviněn z vraždy, jeho obhájcem, matkou a bratrem . Je to kniha, kterou můžete číst ještě jednou a znovu vás vtáhne do děje a nedovolí odejít. Jodi téma autismu skvěle zpracovala, je vidět, že nestudovala jen literaturu, ale hovořila také s řadou lidí, kteří pracují s autisty. Zajímavé je, že knihu tvořila s dívkou Jess, která tento syndrom měla, knihu po ní četla a opravovala. Je to skvělý, emotivní a neuvěřitelně čtivý příběh.
"Rodičovství není podstatné jméno, ale sloveso - nikdy nekončící proces, nikoli dosažení nějakého cíle. Ať strávíte plněním rodičovských poviností jakkoli dlouhou dobu, křivka na grafu vašich úspěchů se drží - no, dost při zemi."
"Jednu věc matce, která nemá autistické dítě, těžko vysvětlíte: samozřejmě, že milujete svého syna a nikdy bych nechtěla žít bez něj. Přesto to ale neznamená, že nejsem každý den naprosto vyčerpaná. Že si nedělám starosti o jeho budoucnost i o to, že já žádnou budoucnost nemám. Že si někdy nepředstavuji, než sama sebe okřiknu, jaký bych měla život, kdyby Jacob neměl Aspergera. Že si někdy nepředstavuji - jako Atlas -jaké by to bylo, kdyby někdo aspoň na chvilku převzal moje břemeno na svoje bedra."
Napínavá kniha, která se dobře čte a nenechá vás vydechnout do poslední stránky. Moc se mi líbilo popsání světa člověka s Aspergerovým syndromem, více se mi přiblížilo. Bylo mi líto matky Jacoba a zároveň jsem jí nesnášela za to, že zanedbávala druhého syna. Ale nic není černobílé a otázky, které knížka klade, jsou náročné. Jak píše artlucie: Díky za můj "nudný" život.
Hodně silné a fascinující, jak bývá u Jodi Picoult zvykem. Hlodalo mě to ze všech stran, že jsem do poslední vteřiny nevěděla, co se přesně stalo. A nakonec člověk stejně skončí s hlavou plnou otázek bez odpovědí. Ale bavilo mě to, moc. Člověk je najednou vděčný za svůj úplně obyčejný, nudný život.
S autorkou jsem dosud neměla tu čest, ale po přečtení této knížky jsem si jistá, že si přečtu i její ostatní počiny. Prakticky od první stránky jsem nebyla schopná se od knížky odtrhnout. Byla napsána velmi čtivě. Konec jsem sice vytušila poměrně brzy, ale i tak hodnotím velice kladně. Celé téma bylo zajímavé, dobře uchopené a člověk si i trochu rozšířil obzory.
Myslím si, že paní Picoult neumí psát o slabých tématech. Prostě co kniha to perla. V tomto příběhu mě akorát mrzí, jak si zpacká život celá rodina kvůli jedné osobě, které se ještě ani nedá pomoci. Navíc, jak se vše řídí jeho potřebami, vlastně ostatní členové ztrácejí pojem o tom, co je a není vlastně normální, co vše obětují druhému a zda to vůbec má smysl a cenu. Ale krev je hustší než voda, a co nám bylo dáno, s tím se musíme srovnat, protože, když v tom člověk žije, tak mu to vlastně ani nepřijde, že by šlo žít i jinak.
Kniha plná pocitů a činů. Lásky a odsouzení. Okamžitě jsem se začetla a nebyla schopná knihu odložit. Neuvěřitelný příběh se silným námětem. Emma byla silná žena a stále jsem v Jacoba věřila. Rozhodně doporučuji!
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kniha ktorú som vždy ťažko večer odkladala. Veľmi zaujímavá, aj keď niektoré popisy a príznaky správania sa mi zdali príliš prehnané. Hviezdičku uberám kvôli koncu, kvôli ktorému som išla hľadať na internet recenzie, či nemám nejakú vadnú e-knihu. Ten ma fakt naštval :-)