Nejskrytější přání
Marybeth Mayhew Whalen
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356415/bmid_nejskrytejsi-prani-SYU-356415.jpg
4
181
181
Možná je to vaše město. Možná je to vaše ulice. Možná je to vaše tajemství. Při pohledu zvenčí může Sycamore Glen vypadat jako naprosto obyčejné ospalé maloměsto. Ale za bílými plaňkovými ploty leží pavučina tajemství utkaná od jednoho domu k druhému. Místní obyvatelé si v sobě nesou, stejně jako každý z nás, břemeno vlastní minulosti – až do chvíle, kdy nehoda na koupališti naruší zdejší křehkou rovnováhu. A když závažné okolnosti donutí jednu ženu vrátit se po letech do Sycamore Glen, začíná se klubko sousedských vztahů a životů pomalu rozplétat. Jediné parné léto odhalí dávno pohřbená tajemství a obyvatelé Sycamore Glen zjistí, že je nemožné skutečně znát ty, kteří jsou nám nejbližší. Je ale také nemožné milovat je a odpustit jim?... celý text
Romány Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2017
,
Mystery Press
Originální název:
The Things We Wish Were True, 2016
více info...
Přidat komentář
Nejskrytější přání je docela zvláštní knížka. Je to takové panoptikum obyvatel jedné čtvrti. Každou kapitolu vypráví jedna postava a střídají se, takže se dozvídáte události z více pohledů. Začátek se trochu táhne, příběh nedává hlubší smysl, ale jak postavy vyprávějí dál a dál, začíná všechno zapadat do sebe a vyplouvají na povrch souvislosti. Každý z obyvatel má nějakého kostlivečka ve skříni, nějaké své tajemství, které přesahuje do současnosti. Vše se nakonec rozuzlí v podstatě jednou šokující událostí. Je to příjemné čtení, spíš oddechovka, ale zároveň lehce napínavé. Zařadila bych to mezi takové ty společenské romány, thrillerových prvků v tom příliš není. Pokud hledáte něco zajímavého, trochu neobvyklého, bez všudypřítomných mrtvol a krve, kterých je dnes možná v knížkách až moc, zkuste tuhle knížku. Pro mě byla velice příjemným překvapením.
S Nejskrytějším přáním připomínající Prázdné místo od Rowlingové jsem měla problém. Jediné, co se autorce povedlo, je udržení napětí, že mě stále zajímalo, jaké tajemství postavy obklopuje. Tedy nebylo mi řešení ukradené.
Bohužel postavy mi k srdci nepřirostly. Bylo mi jedno, co se jim dělo. Vše klouzalo pouze po povrchu. A důvod, proč Zell nešla k lékaři s kolenem, mi přišel naprosto směšný. Čekala jsem nějaký hlubší důvod.
Kniha chtěla být thriller, chtěla být vztahovka, chtěla být psychologické drama. Nakonec nebyla ani jedno z toho pořádně.
Městečko Sycamore Glen a jeho obyvatelky, každá má svůj příběh a tajemství, může to být vaše městečko a vaše příběhy … ne každý má na růžích ustláno a chyb se dopouští některá ze strachu, některá z lásky. Vypadá to jako poklidný příběh, který se rozplétá jako vánočka a nakonec se pravda otevře v celé syrovosti.
Chvíli jsem nevěděla zda se opravdu jedna o thriller,ale ano i když asi trochu jiný než jsem si myslela. Jsem ráda, že jsem si příběh přečetla a nakonec musím napsal, že se mi líbil.
Asi půjdu proti proudu, ale mně se to moc líbilo! Příběh se odehrává během pár letních týdnů, kdy je hodně často scénou maloměstské koupaliště.
Zajímavostí je, že každá kapitola je vyprávěna z pohledu jiné postavy. To udržuje čtenáře v pozoru a napomáhá orientaci v jednotlivých jménech. První třetina knihy je čistě seznamovací, pak ale - s tím, jak pronikáme do života postav - zjišťujeme, že ne vše je pouze růžové. Nikdo není jen dobrý, nebo jen zlý. Takže poznáváme, že vzorná matka a bezchybná manželka dokáže být intrikánka, na první pohled sebevědomá panička z velkoměsta je uvnitř citlivá a hodná ženská a starostlivá starší žena v domácnosti umí shánět drby a zajímat se o věci, do kterých jí nic není.
V příběhu ale nejsou jen ženy! Samozřejmě se v něm objevuje i celá řada mužských postav.
Kniha by mohla vyprávět o komkoliv z nás, stačí si náš život jen dosadit do amerického životního stylu. Co mi ale zkazilo dokonalý dojem, to byl závěr. Ten byl až příliš americký a cukrkandlový. A pak také to, co známe z amerických filmů - například vidíte někoho blízkého, jak mu useknou hlavu, ale s vámi to vůbec nezamává. My Češi bychom si ty obrazy vybavovali do konce života a skončili v péči psychiatra, ale fiktivní Američani ne. Ti se pět minut nato výborně baví, smějí a jsou okamžitě schopni řešit své malicherné problémy.
Stejně si ale říkám, že je škoda, že knížka skončila. Klidně bych si nějaký podobný příběh ráda přečetla znovu.
Velká spokojenost - příběhy několika postav, obyvatel jednoho maloměsta, které se vzájemně proplétají, velkou roli hraje minulost, která významnou měrou ovlivňuje současné vztahy. Vyprávění nepostrádá pochopení pro lidské slabosti a ocenění jejich síly, odhodlání, schopnosti odpustit a především milovat..
Kniha se mi líbila, dobře se četla.
Pár sousedů žijících v malém městě. Každý má nějaké trable a skrývá tajemství. Příběh plyne po klidné hladině, pod kterou to vře nevyřčenými věcmi, dávnými křivdami a současnými problémy. Autorka dobře pracovala se střídáním vypravěčů a dopřála čtenářům konec, díky kterému můžu napsat: jako oddechovka dost dobré.
Malinko zamotaná, přesto pěkně a poutavě napsaná kniha. Možná kdyby měla hezčí obálku, více čtenářů, by si ji přečetlo. Taková klasická oddechovka, kde se řeší kostlivci ve skříni, každé z rodin. Stmelí je celková tragédie a pomaličku vyplouvají všechny křivdy a tajemství na povrch.
Knihu jsem rozečetla zhruba do čtvrtiny a když jsem se k ní asi po 14 dnech vrátila, musela jsem si již přečtený obsah znovu "project". Mnoho postav a hodně roztahané. Kniha mi úplně nechytla, ale i tak jsem měla chuť jí dočíst, kvůli závěru...
Velmi příjemná oddychovka mezi náročnou četbou. Taková milá (možná až trochu naivní) jednohubka.
Téměř mě knížka nebavila, přišlo mi, že se zde nic neděje. Měla jsem opravdu za těžko ji dočíst.
Nebýt té americké koncovky, dala bych plný počet hvězdiček. Příjemné čtení ve stylu Liane Moriarty (ta je ovšem o mnoho lepší) potěší příznivce sousedských příběhů s tajemstvím. Na své si přijdou i romanticky založení čtenáři - scéna u Lance na gauči patří k těm nejvydařenějším:-)
Tak jsem to konečně dočetla, ke konci už docela bez nadšení. Dokonce jsem před závěrem musela listovat a hledat jednu z vedlejších postav jménem Jesse, protože jsem na konci knihy neměla tušení, kdo to (sakra) je. Jmen tam bylo požehnaně, kapitoly se střídaly až moc rychle a vše bylo prostoupeno takovým příliš americkým stylem života - a to mi asi nesedlo, stejně jako některé rozhovory a nepravděpodobné situace. A co to mají za hloupý zvyk, házet vajíčky - nejen na dveře někoho neoblíbeného, ale i jako součást dětských her při státním svátku ?! Slabé 3 za ty chvilky napětí a některé postavy.
Velmi dobře čtivá kniha složená z několika příběhů, kdy všechny zaujmou, nenudí a vzájemně se nepletou. Závěr nepřekvapí ale ani neurazí. Jen mě rušilo, že Cailyn vypráví v první osobě a ostatní ve třetí. Celkově ale příjemná oddechovka.
Ze začátku se mi špatně orientovala v postavách, přišlo mi, že jich je nějak moc, možná jsem nebyla správně soustředěná, ale postupně se mi vše četlo mnohem snadněji a lehce. Byla to příjemná oddechovka.
Kniha nebyla špatná.Cetla se sama,musela jsem dočíst. Zvědavá jak to dopadne. Jen mě tam něco chybělo na dochucení :-)
Kniha, kterou jsem musela dočíst. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Jak se všechny příběhy uzavřou. Ale jde zároveň o knihu, o které za čas řeknu jen, "tu jsem asi četla."
Popiska thriller mi nepřijde na místě, sice se to četlo dobře ale dohromady je to celý divný. Necítím se ničím obohacena :)
Upřímně musím říct, že se mně kniha dobře četla, ani jsem se neztrácela v postavách a byla jsem v jakémsi příjemném napětí. Pořád jsem čekala nějaký spád, ale ten nepřišel. Ke konci knihy je vše nějak plynule "vyzrazeno" a vy zjistíte, že jste to vlastně celou dobu očekávali, chyběl mně takový ten "Aha-monent", kdy je závěr zcela jiný, než kam příběhy po celou dobu směřují. Přišlo mně, že kniha celou dobu slibuje něco, co nepřijde.
Rozuzlení sousedských tajemství vlastně celou dobu víte a na posledních řádích je vše potvrzeno tím, že se vlastně nic zvláštního nedělo. No a ten typický happy end na konci byl už i na mě příliš a byla jsem ráda, že jsem knihu zavřela.
Souhlasím s níže uvedeným hodnocením od Kerriova. Na začátku se to velmi pomalu rozbíhá - příliš mnoho postav, nutno se v nich zorientovat, takže jednotlivé kapitoly nedávají smysl. Pomalu ty puzzlíky začínají na sebe navazovat i zapadat. Každou kapitolu vypráví jedna postava ze svého pohledu, postupně vyplouvají na povrch všechny souvislosti - sousedské vztahy i stíny z mládí. Na závěr se tajemství všech odhalí. Celkově to ale hodnotím jako takové nemastné-neslané čtení...