Nejskrytější přání
Marybeth Mayhew Whalen
Možná je to vaše město. Možná je to vaše ulice. Možná je to vaše tajemství. Při pohledu zvenčí může Sycamore Glen vypadat jako naprosto obyčejné ospalé maloměsto. Ale za bílými plaňkovými ploty leží pavučina tajemství utkaná od jednoho domu k druhému. Místní obyvatelé si v sobě nesou, stejně jako každý z nás, břemeno vlastní minulosti – až do chvíle, kdy nehoda na koupališti naruší zdejší křehkou rovnováhu. A když závažné okolnosti donutí jednu ženu vrátit se po letech do Sycamore Glen, začíná se klubko sousedských vztahů a životů pomalu rozplétat. Jediné parné léto odhalí dávno pohřbená tajemství a obyvatelé Sycamore Glen zjistí, že je nemožné skutečně znát ty, kteří jsou nám nejbližší. Je ale také nemožné milovat je a odpustit jim?... celý text
Romány Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , Mystery PressOriginální název:
The Things We Wish Were True, 2016
více info...
Přidat komentář
Tak tato kniha je ztrátou času.
Když to čtete, máte pocit, že je příběh namixovaný všemi možnými situacemi z jiných knih. Není originální a všechno, co se v knize děje, je velmi nucené.
Téměř vše bylo až trapně předvídatelné. Například stalkera Jancey jsem poznala už z úvodních kapitol.
Ze začátku se to vyvíjelo slibně a zajímavě, ale ke konci jsem již jen přeskakovala stránky, abych se dozvěděla tajemství a lži hrdinů. Četbu jsem si neužila, převážně jsem se nudila. Zbytečně protahované popisy činností postav zabírají většinu knihy a zdržují od podstatných dialogů, které ke konci za moc nestojí.
A nejvíce mě irituje lákavá anotace, která upozorňuje na to, že by se příběh mohl odehrávat v naší ulici. ??? Ne. Tohle se v reálném životě neděje. Taková překombinovanost a neuvěřitelnost fakt ne.
Knihu nedoporučuji. :(
Pěkné, zpočátku jsem se ztrácela v postavách, ale pak se to rozjelo a četlo se dobře.))
Happy end příliš americky....Ale i tak mě to nakonec dojem nezkazilo..
No, co říct...podprůměr. Trochu mi to připadalo jako příběh o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort. Něco přidáme odsud, něco tady, tu to propletem....no asi taková slátanina byla tato nezáživná kniha, která byla pro mě jen ztráta času...bohužel.
Kniha se mi trooosicku libila az od vice nez poloviny. Jinak velmi slaba a nijak nezazivna.
Úžasná kniha, tak láskyplná, tak opravdová. Jen více takových knih s příběhem, který se může klidně odehrávat někde poblíž vás, ve vašem městě, vaší ulici.
Připomíná mi knihy Liane Moriarty, doufám, že brzy vyjde některý z dalších románů této spisovatelky, přečetla bych si ho moc ráda.
Konečně přečteno a jsem z toho poměrně na rozpacích. Ano, každá z postav má jistě nějaké to "nejskrytější přání", avšak celkové pojetí knihy mě příliš nezaujalo. Až samotný závěr dokáže celkový dojem zlepšit, ale i tak bych se ke knize příště nevracela, natož ji někomu doporučovat. Prostým kladem je skutečnost, že vše v knize je reálné a tudíž máte pocit, že se s vybranými hrdiny můžete jaksi ztotožnit, ale i tak to celé považuji za ztrátu času.
Nejvíce sympatická mi byla Jencey a tak trošku možná i Zell.
Za mě, tahle kniha jedna zmatečnost. Dějový pel - mel, nikde žádná hloubka.
Nikde řádné rozuzlení, možná ještě vztah a rodina Everetta a Bryte....
Knihu řadím mezi neublíží ani nenadchne.
Příjemné čtení, závěrečné rozuzlení nebylo sice žádným překvapením, ale i tak se mi to líbilo.
Dnešní den je poslední v roce 2017. Nestihla jsem dočíst všechny resty. Ono vlastně situace, že bych měla dočtené všechny knihy, je nereálná, zvlášť když hned z kraje roku 2018 mi přijdou 2 zásilky, které mě dohromady obohatí o 18 knih. (Přeci aby se vyplatilo poštovné, tak proto tolik, to je jasné :D ) Ovšem tento rok jsem přečetla mnoho, mnoho knih, a většinou mě naprosto pohltily. Jsem proto ráda, že NEJSKRYTĚJŠÍ PŘÁNÍ ten rok krásně uzavírá. Příběh mě fascinoval. Zatoužila jsem být na koupališti s postavami, a prožívat s nimi jejich životy. Autorka bravurně odtajňovala postupně skrytá tajemství a většinou jsem byla překvapena. To, kde se nachází Hannah, mě napadlo rychle, a potěšilo mě, že jsem, snad poprvé, něco odhadla správně hned. Ale jinak její příběh je samozřejmě děsivý. Zell, Cailey a Bryte jsem si oblíbila okamžitě, ale všechny postavy mi byly velmi sympatické (Až na jednu, tam je to jasné). "Rodinu" ze Sycamore Glen jsem opouštěla jen nerada. Čtivé, úžasné. Doporučuji !!!
Tak tedy ať nám knihomolům rok 2018 přinese plno báječných knih a chvílí, které s nimi strávíme. Kekik.
Příjemné počtení, zajímavé postavy, trochu mi to připomínalo Prázdné místo od Rowlingové (ale ta to měla ještě trochu propracovanější a hlavně ten konec se mi u ní líbil více).
Když jsem zjistila, že mi tahle kniha utekla v adventním kalendáři ereadingu, zamrzelo mě to. Vzápětí jsem si ji vypůjčila z knihovny a po přečtení jsem už nelitovala. Není to špatné čtení, konečně něco normálnějšího, pro mě více korespondujícího s běžným životem. Ale přesně jak píše JancaKube: třeba bych uvítala informaci, jak došlo k únosu hledané dívky a kým byla. Velmi sympatická mi byla postava Zell, ale nic bližšího jsem se o ní ani o jejích synech nedozvěděla, škoda. Příjemné čtení, to ano, ale kdybych se s touhle knihou nepotkala, o nic bych nepřišla.
P.S. Co mě opravdu vyvedlo z míry, to byla autorčina fotografie na záložce: dívčina, možná 20 - 25 let, cudně pootočená. A v textu pod foto se dočtu, že již 25 let žije s manželem a vychovávají šest dětí. Někdo má zkrátka kliku a nestárne . . .
Podle komentářů jsem se na kniho opravdu těšila. Začátek se vyvíjel slibně i když jsem měla problém se do knihy začíst. Děj poukazoval na spoustu tajemství a já se těšila až je všechny rozluštím. Velké zklamání přicházlo pokaždé, když každé tajemství otevřelo. Vše jsme se dozvěděli o dané věci najednou a více méně se už k ní autorka nevracela, takže to nebylo nic zajímavého. Čekala jsem nějaký zajímavý závěr ale konec knihy spíše upadal. Všechny zápletky mohly být daloko lépe rozvedeny. (Spoiler) Například by mě zajímal více příběh Hannah (konec spoileru).
Příběh se loupal jak pomeranč.Z klidně plynoucího vyprávění se nám odhalilo mnohé překvapení sahajíc do minulosti.Četlo se to velmi dobře a na konci pěkně dojemné.
Opravdu velmi čtivé. Ze začátku jsem si tedy musela připomínat, co je která postava zač, ale pak to vzalo super spád. Moc pěkné.
Čtivý román vzdáleně připomínající knížky Liane Moriarty - spousta postav, jejichž životy paralelně sledujeme. Zatímco u Moriarty knížku přece jen táhne jeden hlavní příběh a ostatní jsou na něj nabalené, tady člověk spíš jen sleduje různé obyvatele městečka, jejich každodenní starosti, kostlivce ve skříních, vzpomínky i současnost... a to je skoro všechno. Vše ale spojí myšlenka "Musíme si pomáhat". Když dojde k neštěstí, všichni se dokážou semknout, být solidární a nezištní, chápat jeden druhého. Nezastírám, že bylo příjemné si o tom číst. Osvěžující bylo i střídání vypravěčů, kteří stejné věci a události líčili ze svého úhlu pohledu.
V knize se střídá více vypravěčů, tak mi chvíli trvalo než jsem se začetla. A poté už jsem si jen užívala vyprávění obyvatelů maloměsta Sylamore Glen, jejich starosti, radosti, ale i skrytá přání a tajemství z minulosti. A za mne spokojenost, čtení jsem si užila.