Nejskrytější přání
Marybeth Mayhew Whalen
Možná je to vaše město. Možná je to vaše ulice. Možná je to vaše tajemství. Při pohledu zvenčí může Sycamore Glen vypadat jako naprosto obyčejné ospalé maloměsto. Ale za bílými plaňkovými ploty leží pavučina tajemství utkaná od jednoho domu k druhému. Místní obyvatelé si v sobě nesou, stejně jako každý z nás, břemeno vlastní minulosti – až do chvíle, kdy nehoda na koupališti naruší zdejší křehkou rovnováhu. A když závažné okolnosti donutí jednu ženu vrátit se po letech do Sycamore Glen, začíná se klubko sousedských vztahů a životů pomalu rozplétat. Jediné parné léto odhalí dávno pohřbená tajemství a obyvatelé Sycamore Glen zjistí, že je nemožné skutečně znát ty, kteří jsou nám nejbližší. Je ale také nemožné milovat je a odpustit jim?... celý text
Romány Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , Mystery PressOriginální název:
The Things We Wish Were True, 2016
více info...
Přidat komentář
Moc hezky psané :) chvili jsem se ztrácela ve jménech, ale pak to začalo dávat smysl a pomalu se rozvíjet. Pěkné pohodové čtení
Skvělá kniha, na počátku zmatek v postavách, ale pak to bylo krásné, úžasné postavy, jednoduché a přitom dechberoucí vztahy, ta atmosféra letního koupaliště, naprostá spokojenost.
Na první pohled velmi nenápadná, ale to co v sobě ukrývá stojí rozhodně za pozornost. Velmi dobré čtení!
Více v recenzi v záložkách - Knižní deníček!
Na začátku mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v postavách. Ale pak jsem s chutí četla a netrpělivě čekala, jaké má kdo tajemství a jak to dopadne. Skoro všechny postavy jsem si oblíbila. Byly vykresleny opravdově s jejich přednostmi i chybami. Styl autorky byl příjemný a čtivý. Nebylo zde žádné velké drama a mrazivé záhady.
Vlastně jedna velká mrazivá událost se stane v samém závěru knihy. Tím, že jsem to trochu tušila, nemělo to až takový efekt otevřené pusy údivem. Ale dobře to vše do sebe zapadlo a pozitivně jsem vnímala, že se to uzavřelo.
Prvních asi padesát stran jsem byla zmatená. Jména se na mě valila, zdánlivě neměl nikdo s nikým nic společného a trochu jsem se ztrácela kdo je kdo. Pak jsem pochopila, vše souvisí se vším, začalo to dávat smysl. Nemůžu říct, že by to bylo dech beroucí, ale stejně se knížka nedala odložit a já četla do tří do rána. Příběh je rychlý, žádná zbytečná omáčka, žádná jemnost. To vůbec, prostě jenom příběh, který se opravdu může dít ve vašem sousedství a jste ho součástí, aniž o tom tušíte.
Joanne Rowlingová (Prázdné místo) či Liane Moriarty (Manželovo tajemství) jsou bezesporu lepší spisovatelky než M. M. Whalenová, přesto si mě její Nejskrytější přání získalo, čistě pro své optimistické vyznění. Přitom se ale nedá říct, že by osudy hrdinů ze Sycamore Glen byly nějak růžové. Autorka zručně rozehrává romanci s tématem návratu do rodného města, přičemž v druhém plánu nenápadně odhaluje jedno sousedské tajemství za druhým. Čtenář si tak dělá hned zkraje závěry, které průběžně musí přehodnocovat s tím, jak souvislosti zaklapávají do sebe. Celek se pak nese v melancholické náladě končícího léta, kdy stahující se mračna podzimu věští neodvratný příchod konfliktu.
Má to svoje slabší místa, především stran absence napětí. Dějí se tu špatné věci, ale nedrásají na duši tak, jak by možná měly a už vůbec se s nimi nepracuje jako s nosnými motivy. Nad všechna má očekávání jsem však neměl chuť se po dočtení z deprese zabít, což pro mě byla po čase - v rámci subžánru - příjemná změna.
Jedná se báječnou knihu, která nám přibližuje dávná tajemství hned několika rodin. Na první pohled vše vypadá skvěle, a bezstarostně. Uvnitř se však ukrývají tajemství, která s postupem času nabírají na síle a závažnosti.
Nejskrytější přání je opravdu milé čtení a já ho doporučuji všem ženám, které si chtějí u čtení odpočinout, ale zároveň odkrývat dávná tajemství.