Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
Život může být krásný, když si ho krásný uděláš. Je to na tobě. | Eddie Jaku se vždy považoval primárně za Němce a až pak za Žida. Byl hrdý na svou zem. To se však změnilo v listopadu 1938, kdy ho zbili, zatkli a poslali do koncentračního tábora. Během dalších sedmi let čelil Eddie každý den nepředstavitelným hrůzám, nejdřív v Buchenwaldu, potom v Osvětimi a následně při nacistickém pochodu smrti. Přišel o rodinu, o přátele, o svou zem. Protože přežil, slíbil si, že se bude každý den usmívat. Vypráví svůj příběh k uctění památky těch, kteří vyprávět nemůžou, dělí se s námi o svou moudrost a žije nejlepší život, jaký může. Nyní věří tomu, že je ten „nejšťastnější muž na světě”. Tyto paměti, vydané na počest Eddieho 100. narozenin, jsou působivé, dojemné a nakonec také plné naděje, že štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších časech.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno:
2021
,
Kontrast
Originální název:
The Happiest Man on Earth
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha plná pravdy a naděje,tam kde by ji člověk nečekal. Peklo jménem holocaust očima přeživšího Eddieho,který mi svou laskavostí a životnímy moudry přirostl k srdci ️
Tohle je kniha o válce, o holokaustu, o mučení a vyvražďování Židů, ale především je to úžasná motivační kniha plná hlubokých myšlenek.
Eddie Jaku nám ukazuje, jak i v nejhorších situacích žít dál. Žít a usmívat se.
Kniha se mi líbila. Nebyl to vyloženě ten případ, že by mě ihned zvedla ze židle a já šla žít jinak, ale vedla k zamyšlení. To určitě ano. Ovšem je to velmi smutný a hluboký příběh, který má co předat.
Je k nevíře mít v takové smůle a hrozivé situaci aspoň špetku štěstí. Eddimu se to podařilo.
Díky lidem jako je Eddie, svět doufám nezapomene.
Pokud jsi zdravý a šťastný, jsi milionář.
Velmi silný, smutný a bohužel pravdivý příběh. Ano i takové knihy je potřeba číst. Člověk si při čtení této knihy mnoho věcí uvědomí, změní pohled na svět, na svůj život.
Tento příběh ve mě vyvolal sposty emocí jako je lítost, rozčilení, smutek a respekt. Respekt k muži, který po tom všem našel sílu a smysl proto žít dál. Žít a rozdávat kolem sebe pozitivní energii.
Přiznám se, že ač se knihám s tématikou druhé světové války nevěnuji často, tato mě zaujala. Možná už jen díky tomu, že obálka je v tomto případě pojata jinak, než bývá zvykem. Žádné pruhy, ale působivá fotografie muže, jenž se usmívá.
Do rukou se mi tak dostala velmi útlá kniha, což však rozhodně nesnižuje její hloubku. Autor vám vypráví o svém životě od raného dětství a až po jeho stáří a čtenáře zde oslovuje jako svého přítele. To mi bylo velice sympatické, jelikož to ve mně budilo dojem, jako by tento starý pán seděl vedle mě a vyprávěl svůj příběh.
Ač se Eddie narodil jako šťastné dítě do slušné a milující rodiny, jeho život se velice brzy kvůli propukající válce mění doslova v noční můru. To, čím vším si tento člověk prošel, je opravdu neuvěřitelné. Jaké hrůzy viděl na vlastní oči, o kolik nejbližších přišel, ale přesto zůstal nezlomen a věrný svým zásadám. Eddie byl opravdu obdivuhodný člověk, který dokázal v každé situaci najít něco, čeho dobrého, čeho se držel a díky tomu vydržel pro nás nepředstavitelné. Měl velkou mravní sílu, pevnou vůli, odhodlání a dobré srdce. Člověk, jehož zážitky a zkušenosti by vydaly na sto životů a jsem moc ráda, že se své poselství nakonec rozhodl šířit dále.
Kniha popisuje nejen hrůzy války, ale také období po jejím skončení. Dočtete se, jak se přeživší holocaustu vyrovnávali s hrůzami, které prožili, a jak k nim přistupovala tehdejší společnost. Moc se mi líbily i fotografie z průběhu celého Eddieho života, které knihu skvěle doplňují.
Jediné, co mě mrzí, je, že autor se u ničeho příliš dlouho nezdržel. Celá kniha je vyprávěna jednoduchým, věcným stylem, což ji činí neuvěřitelně čtivou, ale v některých částech bych ocenila, kdyby šla více do hloubky. Celkově se ale jedná o silnou knihu, k níž se budete chtít vracet, protože skrývá neuvěřitelný životní příběh i spoustu krásných myšlenek.
Hodnocení: 85%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.
Přiznám se, že když slyším na něco - i na knihu, jen samou chválu a doporučení, začnu být trochu podezíravá: Nejde jen o něco uměle vytvořeného, něco,co má zaujmout co nejvíce cílových skupin, přinést co největší zisk?
Dlouho jsem přečtení téhle knihy odkládala na později přesně z tohoto důvodu.
A teď...kdyby pan Jaku ještě žil, ráda bych tomu laskavému člověku potřásla rukou a poděkovala, že se nakonec odhodlal ji napsat.
Málokteré knížce dávám plné hodnocení, ale tato knížka si ho zaslouží a to bez debaty. Eddieho příběh je smutný, silný a neubráníte se slzám (hlavně na konci knížky). Eddie si prošel několika koncentračními tábory, přežil je i dokonce pochod smrti. Jelikož měl vzdělání, mohl být mnohdy užitečný a proto přežíval prací. Po válce se oženil, měl děti a vnoučata a pravnoučata. Dožil se nádherného věku a po válce byl šťastný, usmíval se, protože přežil všechna ta zvěrstva.
“Pocit štěstí nepadá z nebe; je ve tvých rukou. Pochází z tvého nitra a od těch, které máš rád. A pokud jsi zdravý a šťastný, jsi milionář.” Děkuji, Eddie, příteli…
Tak tohle se mi libilo. Nemam rada knizky, ktere maji smutny nebo neprijemny namet a jeste se stylem psani a omacky kolem snazi zdimat prehrsle emoci. Tahle knizka to nedelala. Pro nekoho mozna strohy popis, pro me naprosto vyhovujici. Neprijemne tema podano velmi pusobive.
Přiznám se, pro mě to nebyla kniha, po jejíž přečtení bych vstala a řekla si - budu dělat věci jinak. Nicméně skvěle se četla, byla plná emocí, pana Eddieho obdivuji a smekám, že i přes tolik negativních zážitků a traumat si dokázal stále uchovat svoji laskavost a pozitivní myšlení. Není ani možné se vžít do toho, čím vším si musel projít. A souhlasím, že pokud by každý z nás byl alespoň o maličko laskavější, byl by svět hned lepší místo pro život. Díky za tuto knihu, doporučuji k přečtení.
Tenká, ale inspirativní kniha připomínající krutá léta 1938 – 1945 z pohledu přeživšího. Autor v knize popisuje zacházení nacistů se židy. V jakých podmínkách se žilo v Osvětimi ale i mírnějších táborech. Hlavní, co chce autor připomenout je, že se to dělo. Ale také jakou váhu má přátelství a vůle přežít. V neposlední řadě, jak najít štěstí sám v sobě navzdory těmto událostem.
Silný příběh silného muže, kterého neskutečné utrpení, ztráta blízkých, živoření na pokraji smrti nezlomilo. Nelze než obdivovat životní sílu, vůli, a vytrvalost, se kterou čelil ranám osudu.
Z celého vyprávění, které je protknuto prožitým utrpením, bolestí, zármutkem, však vystupuje laskavost a moudrost, kterou si Vás autor připoutá k sobě.
Nikdy nemohu pochopit to, co musel prožít, abych si já mohl přečíst jeho sdělení, ale jednu věc pro něj udělat mohu: Být šťastný.
Tohle byl opravdu úžasný zážitek. Panu Eddiemu patří můj největší obdiv a úcta, kéž by tak skvělých lidí bylo na světe víc. Kniha se četla úplně sama, ke konci pro mě byla i dojemná. Myslím, že do kategorie seberozvojové literatury se řadí právem, celou knihou nás naprosto přirozeně provází mnoho krásných a motivačních myšlenek. Vřele doporučuji přečíst!
Nádherná kniha, která se čte velmi rychle... Svižná, až jsem si u ní musela poplakat
Když jsem knihu viděla poprvé, nevěnovala jsem jí příliš pozornosti, protože mi název evokoval ezoteriku. Ovšem na podruhé jsem se začetla do úvodu a už ten mě dojímal. Eddie ve svých sto letech sepsal svůj životní příběh - jelikož se narodil v roce 1920 jako německý žid, osud mu nadělil velmi těžké mládí, které si nikdo z nás ani nechce představit. Příběh je sepsán velmi sympaticky. Nemá za úkol šokovat. Prostě je to jako kdybyste se s Eddiem potkali někde u kávy a on vyprávěl s jistou dávkou smíření. Místy jsem měla problém orientovat se v čase a přechodech mezi jednotlivými příběhy, ale to nijak neovlivňuje poselství, které má kniha předat.
(SPOILER)
Knih o holocaustu vychází hodně a mám pocit, ze mnohé z nich fakt nejsou dobre. Přijde mi, že řada autorů se snaží vytěžit z obliby "tohoto žánru".
Trochu jsem se bala, ze i tato kniha od Jaku bude špatná, nebo mi nedá nic nového. Opak byl pravdou. Neni to rozsáhlé dílo, ale velmi silné. Behem čtení si zas člověk říká, jak je to možné, a proč se tohle dělo. A jak muzeme byt vděční, jak žijeme.
Eddie se v knize vrací do sveho dětství, píše, jak se cítil být Němcem. Jeho rodiče ho vedli k lasce bližním, k hodnotě života. Když nesměl jako Žid do školy, jeho otec mu zařídil novou identitu. Studoval a nikomu nemohl říci, kdo je. V nacti letech, neuvěřitelné. Přesto ho osud dostihl a on skončil v koncentračním táboře. A vlastně díky proziravosti sveho otce, svemu vzdelani dokázal přežít.
Jeho kniha může sloužit nejen jako připomínka historie, kterou je třeba připomínat, ale take jako motivační kniha.
Jsem rada, ze jsem si ji mohla precist a ze me posunuje k tomu, abych se zamyslela nad zivotem, vuli zit a zit pokud mozno pokorne a spravne. Myslim, ze v techto dnech bychom to meli cist vsichni a doufat, ze se to nebude uz nikdy opakovat. A pripomenout si, co dokaze jeden psychopat.
Moc jsem se na ni tesila, ale bohuzel :( prijde mi jak psana pro deti.. nevim jestli to byl ucel.
Dojemné, plné naděje, laskavosti odhodlání. Příběh, který by měl znát každý mladý člověk. Jsem šťastná, že moje vzpomínky nejsou zatíženy ztrátou blízkých.