Největší z Pierotů
František Kožík
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250033/bmid_nejvetsi-z-pierotu-250033.jpg
5
506
506
Rozsáhlý román inspirovaný životní a uměleckou dráhou mistra pantomimy Jeana Gaspara Deburaua (1796-1846), který byl po své matce českého původu.
Přidat komentář
Další z krásných historických románů pana Kožíka, tentokrát o smutném francouzském mimovi s českými kořeny. Četla jsem již dávno, ale pamatuji si, že se mi zpracování velmi líbilo, což ostatně mohu říct o všech knihách pana Kožíka.
Jako u několika předcházejících, i k tomuto románu jsem se dostal dílem náhodné volby. Ruku bych za to do ohně nedal, nicméně nemyslím, že bych kdy předtím četl tak vysoký titul české literatury. Moc se mi to líbilo.
Autor dodal jedinečnou atmosféru, musel to mít opravdu nastudované. Jinak si nedokážu představit, jak by v době hroutící se první republiky mohl vytvořit něco tak uvěřitelného, odehrávajícího se přitom o více než sto let dříve, navíc v bouřlivé Francii. Svým způsobem to není lehké čtení, ale příběh vám nenechá vydechnout, dokud nevíte, jak se to s hlavním představitelem vyvine.
Jedná se o sociální drama, nesilový boj dobrého člověka (aniž by si svůj boj uvědomoval) - proti nespravedlivému zacházení vládnoucích vrstev. O jeho bezbřehé touze povzbudit široké publikum lidí nižších či nízkých společenských tříd v jejich těžkém životě. Soudím, že díky tomu bylo tento román možné vydávat i po převratu v roce 48. Jinak jsem ale nezjistil, že by byl Kožík nějak více napojen na levici, případně přímo na KS. Zároveň, netušil jsem, že bylo toto dílo zfilmováno.
Pan Kožík byl prostě mistr svého řemesla, jeho knihy jsou téměř vždy naprostý majstrštyk a ani tento kousek není výjimkou. Kniha se čte jedním dechem a s hlavní postavou soucítíte a fandíte, aby konečně prolomil tu nekonečnou smůlu.
Na škodu není ani archaičtější podoba češtiny a vyprávěcí styl, naopak to čtenáře více vtáhne do děje. 95%
Tato kniha se bezesporu řadí ke knihám mého srdce a vracím se k ní stále už 40 let.
Kdyby někdy vznikl stroj času, podívala bych se do Funambules na pana Debureaua, tak velká je tato kniha.
Pan Kožík je bezesporu vynikající spisovatel, jeho román Největší z pierotů je toho opravdovým důkazem. Přes počáteční pocity, zvyknout si na styl a trošku jiný jazyk, než se dnes používá (napsáno v r. 1939), mohu směle doporučit, protože si prostě rychle a rádi zvyknete :-) a čtenářský zážitek se dostaví.
Krásné vyprávění o smutném člověku, který v životě rozdal nekonečné množství radosti a smíchu.
"Dvořák" Deburau je pro mne nesmrtelným symbolem klaunů s plačící duší.
Smíšené dojmy. Občas strhující či neuvěřitelně dojemné. Občas nuda, místy k ukousání. Opravdu nevím, jestli jde o geniálně vystavěné dílo, nebo o propracovanou spekulaci s pocity čtenářů (a s vyprávěným příběhem, samozřejmě) a krasomluvu. Připomíná mi to Pucciniho opery s těmi velkými áriemi, při nichž jedno oko nezůstane suché a po nichž následují nekonečné aplausy (jako tady :-)). Geniální kýč, řekl bych. Věřím ale tomu, že zdejší patos není falešný, že to autor psal v roce 1939 opravdu ze srdce. P. S. Možná jsem jen neměl předtím číst Vzpomínky staré paruky, které jsou námětem tak podobné, ale zpracováním a vyzněním tak odlišné.
Nádherná knížka, jedna z nejkrásnějších, co jsem kdy četla. Psaná krásnou češtinou, je opravdovým pohlazením pro duši. V mé knihovničce má svého čestné místo a určitě si ji ještě několikrát přečtu.
Ďakujem štyrom mojim obľúbeným užívateľkám za knižný tip. A vlastne aj za objavenie, pre mňa nového, autora. Pán Kožík si získal moju úctu a veľmi rada si od neho ešte niečo prečítam. Život najväčšieho z Pierotov podal tak nádherne citlivo a dojemne, až mi hrdlo zvieralo a oči sa mi slzami plnili (pri rodinných zážitkoch, priateľstvách, láskach i pri jeho poslaní - pantomíme pre ľud). Štýlom čistým a vycibreným, až radosť a pôžitok čítať. Život jedného na pozadí pohnutej (nielen) francúzskej histórie s kulisami literárnych salónov a známych dejateľov v nich. O osobnosti divadla, ktorú som dosiaľ nepoznala. Jean-Baptiste Gaspard Deburau - ten, ktorý všetko povedal, hoci nikdy nepreriekol.
Opravdu dojemná kniha a pro mě až překvapivě dobrá kniha. V kulisách Napoleonova panování na evropských bojištích začíná životní divadlo českého rodáka a toho největšího z Pierotů.
Hezká knížka, jen se mi zdála rozdělená na části o Deburauovi, o divadle a o politice, které se málokdy propojily. Hodně politická. V pasážích, kdy popisuje, že nejlepší kritici byli obyčejní lidé a ti, že poznají to pravé divadlo, jsem si říkala, že dneska by asi Kožík chodil na muzikály...
Nádherný životopisný román, který vezme za srdce, ať chcete nebo ne. Jedna z nejhezčích knih, co jsem četla a určitě se k ní časem znovu vrátím, i když je dost smutná. František Kožík byl opravdu skvělý spisovatel, jeho knihy stojí za přečtení.
Štítky knihy
zfilmováno Francie Paříž životopisné, biografické romány herci pantomima kočovná divadelní společnost historické romány zfilmováno – TV seriál Jean Gaspard Debureau, 1796-1846
Autorovy další knížky
| 1954 |  Největší z Pierotů |
| 1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
| 1989 | Na křídle větrného mlýna |
| 2006 | Synové hor |
| 1988 | Svátky krásné hvězdy |
Četla jsem před delší dobou. Nepamatuji si úplně přesně děj, ale pocit mu zůstal. Veselé i smutné zároveň.