Neklidná růže
Monika J. Čapková
Hlavní hrdinka Evelína je vyzrálá žena, která má tělo třicítky, duši dvacítky a ztřeštěnost patnáctky. Po přečtení několika povídek si ji doslova zamilujete a budete chtít být jako ona! Její příběhy jsou jako divoká řeka, která vás unese do světa fantazie a poplujete s ní po proudu plném humoru, nikdy nekončících trapasů, spletitých partnerských vztahů, nevěry, smyslných myšlenek, tajemna a nečekaných zvratů. Znáte to, žena v letech hledá lásku… Ale Evelína je jiná, není ordinérní, nudná ani podobná ženám v krizi středního věku. Je doslova magnetem na trapné situace. Po nevydařeném manželství se ocitá ve světě, který je zcela odlišný od toho, jaký znala před dvaceti lety a zároveň si uvědomuje, jak je najednou těžké změnit svůj zavedený způsob života. Únik z manželského vězení jí pozvolna otevírá dveře, ve kterých začínají její bláznivá dobrodružství a její touha po poznání je bezbřehá. Z trosek svého života si staví optimistické vzdušné zámky a s nadhledem líčí své zážitky i úskalí s poznáváním různorodých charakterů současných mužů. Zároveň je milující matkou své jediné dospívající dcery Emy, se kterou jí pojí silné pouto.... celý text
Přidat komentář
Vyplatilo se koupit si knihu a pak na ní čekat než mně přijde. Do čtení životních zkušeností s muži jsem se vrhla jedním dechem.
"Poslal bych ti darem kůži, chtěla bys být v její kůži?"
Neklid, který v ní vyvolá další setkání s mužem a její neuvěřitelné historky a peripetie přenesl neklid i na mě. Kolik jsem se těšila, aby kniha měla happy end. O to vic mě pak zaver knihy úplně dostal. Setkání s posledním osudovým Martinem a to jak autorka popisovala jejich jiskřící dialogy. Tato kniha bude dlouho ležet na mém nočním stolku a s velkou oblibou si budu číst úchvatné pasáže plné naděje a souznění. Neklidná růže vykvetla v odzbrojující klid...
Tato prvotina mne teda zaujala mnohem víc než jsem čekala .
Zpočátku jsem si musela zvyknout na autorčin styl psaní .
Ale potom…. Začetla jsem se a hlavní hrdinka Evelína mi svým věkem a jejími mnohdy zbrklymi činy byla opravdu moc blízká . To její neustálé hledání štěstí a hlavně toho “pravého “, který bude smyslem jejího dosud uspěchaného života mne bavilo celou dobu čtení .
Její milostné aféry a peripetie se svými “objevy byly opravdu velmi humorné a zábavné .
Její kamarádky o ní říkají , že je naivní a přesto ji dokáží v mnohých situacích podržet a ona zase je na oplátku .
Vždyť už má cosi za sebou, 20 let manželství , které nedopadlo… Ale aspoň má milující dceru Emu, se kterou mají neskutečně krásný vztah.
Jak já s ní v některých situacích souzněla!
Je to příběh psaný tzv. ze života o hledání lásky na celý život . Mezitím každodenní trable z prací, se vztahy v jejich rodinách a s kámoškami.
Knihu prokládají citáty. Některé jsem si i pro sebe opsala.
Nechybí tu závist,láska, štěstí , porozumění . Prostě vše , co Vás může v běžném životě smrtelníka potkat.
Knihu jsem si užila a děkuji za možnost si ji přečíst ve štafetě Zuzana Zábranová a věřím, že o autorce ještě uslyšíme.
Dávám z 5 , určitě to bude krásný dárek pod stromeček .
Kniha mě musí zaujmout, a tato to dokázala.
Najdete v ní humor, který Vás opravdu rozesměje, velice barvitý jazyk, ten je za mě úplně top, protože se příběhy o Evelíně čtou - jedna báseň.V neposlední řadě jsem našla minimálně 5 členů rodiny v této knize, no není to krásné .
Blíží se Vánoce, určitě pořídím i pro další klan mé druhé strany rodiny.
Na čtení nemám moc času, ale tohle jsem měla přečtené za 3 dny. Byla to boží romantická oddechovka. Moc se mi líbila, doporučuju vám si jí přečíst. Upřímně doufám, že autorka ve svých knihách bude pokračovat i nadále.
Za mne zbytečně vyhozené peníze na vydání /koukám asi soukromé/, škoda papíru, promarněný čas čtením,... Naštěstí jsem četla z knihovny. Humor jsem tedy hledala marně. Neustále se opakovalo to samé.
“Pokud nebudeš šťastná ty, nebude šťastný nikdo ve tvém nejbližším okolí.
“Život není ztráta času, záleží jen na nás, jak s ním naložíme.
Tahle kniha je poslední dobou na instagramu docela často vidět a tak jsem ráda, že i já jsem měla možnost si ji přečíst.
Hlavní postavou je Evelína, věkem něco přes 40, ale povahou i tělem mnohem mladší. Vypráví nám svoje zážitky s chlapy a vztahy obecně. Kamarádky o ní říkají, že je naivní a proto s ní chlapi pořad jaksi zametají. A přitom si přeje jen najít lásku svého života - někoho, o koho se může opřít a kdo ji obejme, když to potřebuje.
Já jsem si čtení užila a častokrát jsem se i zasmála. Evelíny povaha mě neskutečně bavila. Líbilo se mi, že si uměla život užít, taky jak se ráda smála a jak se chovala spontánně. Jak píše autorka, v jejím případě “docházelo často k vnitřnímu boji mezi rozumem a svéhlavým chováním a obvykle tak docházelo k zajímavým a někdy zábavným situacím. Její zážitky jsou tak reálné, že není pochyb o tom, že by se nemohly někomu stát. Sedl mi autorčin styl vyprávění a také její vyjadřování. Z mnoha zážitků dýchá erotično, ale přitom to není nevkusné, právě naopak.
Při čtení jsem si říkala, na kolik jsou zážitky vymyšlené a na kolik je to obraz autorčina života?
Kniha povídek s hlavní hrdinkou Evelínou, sledujeme ji během tří let jejího velmi hektického života. Včetně všech milostných avantýrek :-)
Evelína je žena ve středních letech, s téměř dospělou dcerou, která najde odvahu se po spoustě let rozvést. A je to její nejlepší rozhodnutí v životě.
Občas to tedy dostává pěkně sežrat od svého okolí a kamarádek, ale i od svých osudových mužů. Osud ji do cesty stále přihrává muže se jménem Martin, ale ani jeden není žádná výhra? Nebo se přece jen blýská na lepší časy?
Kniha byla celkově moc fajn. Byly tam lepší příhody a horší příhody, a jak už to tak v životě bývá, některé byly vtipné, některé trapné, jiné nepříjemné. Téměř ve všech se ovšem nacházel nějaký sexuální podtext :-D Asi v žádné knize jsem neviděla tolikrát slovo Venušiny kuličky, se kterými Evelína zažila také pár vtipných historek :-D
Já se musím přiznat, že mi postava Evelíny bohužel moc nesedla :-/ Obdivovala jsem její odvahu, samostatnost a sílu, ale nějak jsem se na ni nedovedla napojit a pochopit některé situace a její chování v nich. Je ale pravděpodobné, že pokud bych se ocitla v podobné životní situaci, asi by to vnímání její osoby bylo trošku jiné a dovedla bych ji víc pochopit, víc se do ní vžít.
Každopádně kniha je moc povedená, autorka je velmi talentovaná a další knihu si s radostí opět přečtu :-)
Pokud máte rádi společenské romány ze života a rádi se v knize i zasmějete, tak směle do ní, bude se vám líbit :-)
Když už ti táhne na určitý věk, chceš mít svatý klid, ale hormony ti pořád trochu létají...Aneb když i žena ve středních letech chce zažít tu pohádkovou lásku.
Tahle kniha je dokonalá kombinace romantiky a humoru. Hrdinka je doslova třeštiprdlo, které touží po opravdové lásce a tu s urputnou vervou hledá ve všem možném (nebo spíš v každém muži, do kterého narazí).
Je to tak neskutečně "ze života", že každá žena si v tom to své najde. Jak už úžasný vztah s dcerou, šílené kamárádky, které by nevyměnila ani za nic na světě, nejlepší mužský kamarád, se kterým ji pojí zvláštní nadláska, či vzpomínky na covidovou éru. No prostě si v tom každý najde to své.
Děj v knize je trochu zvláštní, možná z toho bude někdo zmatený, jelikož se svým způsobem jedná o povídky, které ale tvoří ucelený příběh...ale nebojte, velmi rychle to pochopíte (je to vážně super zpestření).
Musím podotknout, že se to krásně čte. Dialogy jsou krásné a humorné. Příběh (potažmo příběhy) se ženou a odsýpají (možná někdy až moc rychle, třeba ty "polo"covidové byly skvělé ale hroooozně krátké).
Nečekejte, že tam bude nějaké vyhrocené umělé drama či něco podobného...prostě a jednoduše...je to krásný, humorný a dojemný příběh ženy, která se ani po rozvodu nevzdá touhy.
Tuhle knihu začínající autorky jsem si přečetla opravdu s chutí. Její krásný a barvitý jazyk a styl, jak je kniha napsána, mně od začátku chytl a nepustil až do konce. Jde o povídkovou knihu, kdy spojujícím článkem je Evelína, 40ti letá žena po rozvodu. Její největší láskou je její dcera, ale také touží po setkání s mužem, který by ji miloval a respektoval. Je trochu ztřeštěná a trapasy se jí nevyhýbají. Povídky tvoří střípky z Evelinina života, její střety s muži, ale i pokecy s kamarádkami a jejich vzájemná podpora. Ne všechny povídky se mi líbily stejně, ale každopádně jsou humorné, inspirující, ale i citlivé. Nejsem příznivcem povídek a uvítala bych komplexnější pohled na Evelínu, ale bavila jsem se a na další autorčinu knihu se těším.
Na začátek bych ráda zmínila, že takhle barvitý a rozmanitý jazyk jsem ještě neviděla. Knížka tak v podstatě utíká sama. Příjemná oddechovka, která v sobě ale nese i myšlenku. Při čtení jsem se neustále pousmívala :) Evelína je opravdu vtipná, upřímná a bez zábran. Moc mě bavilo jak se vypořádávala se všemi situacemi. V neposlední řadě se i moc povedlo grafické zpracování. Knížku mohu jen doporučit a těším se na další počiny autorky :)
Když už ti táhne na určitý věk, chceš mít svatý klid, ale hormony ti pořád trochu létají...Aneb když i žena ve středních letech chce zažít tu pohádkovou lásku.
Tahle kniha je dokonalá kombinace romantiky a humoru. Hrdinka je doslova třeštiprdlo, které touží po opravdové lásce a tu s urputnou vervou hledá ve všem možném (nebo spíš v každém muži, do kterého narazí).
Je to tak neskutečně "ze života", že každá žena si v tom to své najde. Jak už úžasný vztah s dcerou, šílené kamárádky, které by nevyměnila ani za nic na světě, nejlepší mužský kamarád, se kterým ji pojí zvláštní nadláska, či vzpomínky na covidovou éru. No prostě si v tom každý najde to své.
Děj v knize je trochu zvláštní, možná z toho bude někdo zmatený, jelikož se svým způsobem jedná o povídky, které ale tvoří ucelený příběh...ale nebojte, velmi rychle to pochopíte (je to vážně super zpestření).
Musím podotknout, že se to krásně čte. Dialogy jsou krásné a humorné. Příběh (potažmo příběhy) se ženou a odsýpají (možná někdy až moc rychle, třeba ty "polo"covidové byly skvělé ale hroooozně krátké).
Nečekejte, že tam bude nějaké vyhrocené umělé drama či něco podobného...prostě a jednoduše...je to krásný, humorný a dojemný příběh ženy, která se ani po rozvodu nevzdá touhy.
“Čas každého z nás je neúprosně krátký, ale láska, ta skutečná láska, přetrvá po staletí. V našich dětech, v odkazu, který jim předáme."
Velmi nevšední povídková kniha, kde součástí každého příběhu je jedna žena. Žena, mně velmi blízká. V některých situacích jsem viděla sebe. Ano, i můj život a věřím že každého z nás, je protkaný příběhy. Líbilo se mi, jak Evelína přemýšlí, jak přes naivitu dozrává ve velmi uvědomělou a silnou ženu.
"Žena je jak pytlík čaje. Člověk nikdy nepozná, jak je silná, dokud se neocitne v horké vodě."
A to že má smysl pro humor patří k životnímu postoji. Život se má prožít a ne přežít, jak říkám já. Evelína to vnímá zase tak, že "život není komplikovaný, to jen my si ho úspěšně komplikujeme sami".
Stejně jako já má dospívající dceru, se kterou ji pojí krásný vztah.
Jsme bytosti hledající spřízněnou duši a věřím, že každý ji někde má. Třeba ji ještě nepotkal a třeba stejně jako Evelína potká v tom nejstarším mladí nebo nejmladším stáří.
Věřím, že "to, co vyzařuješ, to i přitahuješ", že v životě člověk pozná různé lidi, ale potká je z nějakého důvodu. "Život je dar a bláznivých dní není nikdy dost." Na to nezapomínejme.
Kniha se mi líbila, byla motivační, vtipná, plná životních mouder, citátů a také krásných básní. Rozesmála mě a konec mě rozplakal.
Kniha vypráví o jednom neklidném roce v životě hlavní postavy. Kromě humoru na mě mezi řádky působilo nevelké sebevědomí ženy, která říká, že se má ráda. Přesto se vrhá do životaneschopných vztahů.
Jako kamarádku bych Evelínu brala, ale určitě bych si ji musela dávkovat.
Moc se mi líbil zvolený jazyk i tempo knihy.
Rozhodně se těším na další knihu, tentokrát v jiném žánru.
Nejprve mne zaujal obal knihy i jméno autorky a Neklidnou růži si koupil. Při čtení jsem si zprvu myslel, že kniha je určená pouze ženám, ale mýlil jsem se i jako muže mě pobavila. Nadhled autorky a její dialogy i barvitost vyprávění mě unášeli příběhy v jednotlivých povídkách, z nichž nakonec se ucelil celý příběh knihy. Evelína je žena, která vás opravdu osloví a pobaví. Také se mě líbí poznámka jedné ze čtenářek ke grafické úpravě knihy "Nikdy mne nenapadlo, že ta naše "ženská květinka" by mohla vypadat i takhle krásně. No prostě růže, píchá ale voní."
Kniha je psaná velmi barvitým jazykem a je rozdělená do několika povídek, které ale na sebe ne vždy navazují. Což si myslím, že je opravdu originální a ne zase tak častý. Autorka má velkou slovní zásobu a umí s ní sakra dobře pracovat. Díky tomu nám vzniklo vcelku poutavé čtení.
Bohužel díky tomu, že povídky nebyli seřazeny podle nějaké časové osy, měla jsem celkem problém se zorientovat. Často jsem přemýšlela, jestli jsme v minulosti nebo v přítomnosti a s jakým Marťasem Evelína zrovna randí.
Hlavní postava Evelína je neřízená střela. Sedla mi od první stránky a při některých situacích jsem se musela vážně smát. Evelína totiž hledá lásku života, ale to je sakra těžký úkol.
I když mi kniha stylem psaní moc nesedla, příběh jako takový jsem si vážně užila. Milé čtení, ze života, kde najdete super postavy a uvěřitelné situace, u kterých budete mít úsměv na tváři.
Evelína...nejen krásné jméno, ale i jeho nositelka je krásná žena. Je v tom nejlepším věku, kdy má dospělou dceru, žádné závazky a užívá si života. Aby ne. Její smysl pro humor, koketování a celkové vystupování přitahuje hlavně muže. A Evelína si to moc dobře uvědomuje. Prožijeme s ní v knize několik let, kdy nám autorka formou povídek vypráví o životě Evelíny. Poznáme její kolegyně a kamarádky, s kterými zažívá velice dramatické, divoké a hlavně humorné situace. A poznáme i několik mužů. Mužů, kteří jí více či méně utkvěli v paměti a hlavně ji nějak ovlivnili.
Evelína je prostě svá. Tuhle ženu budete buď milovat nebo zatracovat. Já ji miluju. Ano, je živel, je všude a je jí všude plno. Ale její smysl pro humor, nejen inteligentní, ale i černý a sarkastický, mě dostal. Miluju ho i já, takže jsem se při čtení několikrát zasmála.
Na příběhu se mi moc líbila ta Evelínina svoboda, absolutní volnost. Mohla si prostě dělat co chce, kdy chce a s kým chce. Nechtěla se vázat, přesto si užívala všeho naplno. Jako kdyby prožívala poslední dny svého života.
Autorka dokázala svou neskutečně nadupanou slovní zásobou popsat veškeré situace a scény natolik dokonale, že jste měli pocit, jako kdybyste se ocitli přímo v příběhu. Dialogy postav byly bravurní a naprosto přesvědčivé.
Ač mi někdy Evelína svým chováním lezla na nervy. Ono všeho se člověk přejí, i toho humoru, tak mi v příběhu opravdu sedla. Ano, poslední třetina už se chvílemi v některých věcech opakovala, třeba v tom humoru, kdy se Evelína s protějškem smála, ale mně už to přišlo lehce na sílu. Jenže pak přišel fascinující závěr a autorka mě přesvědčila o tom, že tohle bude pro mě jedna z top knih roku 2024, které jsem přečetla.
Každopádně kdo si chcete přečíst knihu o ženě, která prožívá své nejlepší roky života, tak tuhle vám doporučuji všemi deseti. Já autorce moc děkuji za skvělý čtenářský zážitek.
Neklidná růže se mi naprosto trefila do nálady i životní etapy. Potěšila mě a dala naději.
Prvotina Moniky J. Čapkové se hned od prvních stránek jako prvotina rozhodně netváří. Autorka má neuvěřitelnou slovní zásobu, se slovíčky, slovními obraty i přirovnáními umí doslova kouzlit. A vytvořila hrdinku, která baví.
Evelína.
Je jiná, je zvláštní, ale zároveň úplně stejná jako my. A tím my myslím ženy po čtyřicítce a víc. Ukazuje, že život ve čtyřiceti fakt nekončí, že pořád toužíme po lásce, něze, vášni. Chceme si užívat života a hledáme souznění.
Neklidná růže je pro mě krásně ženská, sexy a smyslná, někdy hodně bolavá, ale i vtipná.
Pokud se nebojíte při čtení zamyslet a občas se i zasmát, tak směle do toho. Utrhněte si Neklidnou růži.
Tleskám a gratuluji autorce k její krásné první knížce a přeji jí spousty spokojených čtenářů a čtenářek.
A děkuji za poskytnutí knihy k recenzi. Moc jsem si čtení užila a myslím, že jsem ji nečetla naposled.
Musím přiznat, že mě již delší dobu netáhla žádná volná chvilka ke čtení
knihy, až nyní. Monika Čapková, nic? "Neklidná růže", nic? Ale já vím.
Přelouskla jsem "Neklidnou růži" takřka jedním dechem.
Dlouho jsem nečetla takové květnaté, barvité slovní vyjádření, které vás
však obdivuhodně rychle, lehce a přirozeně vrací do všední, střízlivé
reality života. Nasmála jsem se dosyta. Viděla sebe samu v mnoha
autorčiných trapasech. Kniha vtipně evokuje myšlenky o ženách, které
prožívají své životy, řekla bych jako , "chodící mrtvoly", aniž si to kdy
uvědomí. Autorka nás vede k úvahách o našich vlastních šancích, o tom, zda
máme, nebo nemáme to, co ona nakonec, po delším hledání, najde. Jak je to
prosté, stačí jen číst a přemýšlet o svém životě. Přečtěte si tuhle knížku,
pobaví vás a obohatí po všech stránkách.
Jen tak na okraj. Nikdy mne nenapadlo, že ta naše "ženská květinka" by
mohla vypadat i takhle krásně. No prostě růže, píchá ale voní.
„Humor je největším požehnáním lidstva.“ Mark Twain
Evelína, hlavní hrdinka povídkového cyklu, nemá lehký život, je rozvedená, vychovává dceru, ale stále touží po tom potkat muže, s nímž bude souznít. Po všech zklamáních s muži by se jeden uzoufal, ne tak Evelína – s nadhledem sobě vlastním si umí udělat legraci i sama ze sebe. Kniha je velmi čtivá, vtipná a u začínajícího autora po všech stránkách nevídaná!
Neklidná růže
Čím dál víc chci číst knihy o skutečném životě, o jeho útrapách i půvabech. Neklidná růže je přesně tou knihou, u které si uvědomíte, jak je život krásný i se svými trny.
Kniha je to humorná, smutná, ale hlavně o životě. Pojednává o krásách přátelství a taky o tom, jak vášnivě krutá může být láska.
Autorčin styl je lehký, svižný, místy poetický. To se mi na knize nejvíce líbilo.
V příběhu najdete i pár básní. Osobně se mi líbila báseň ze strany 188.
K Evelíně jsem si nevypěstovala až tak dobrý vztah. K ní samé velmi dobře sedí název Neklidná růže, i když se místy chová jako potřeštěné poupě. Souznit s ní budou ti, co to mají se vztahy, láskou a $ksem stejně. Já jsem zapšklá stařena mající svá divoká středoškolská léta za sebou. Její životní styl mi už nic neříká a neohromil mě. Zároveň mi přišlo, že Evelína některé události trochu dramatizuje. Na druhou stranu oplývá neskutečným životním nadhledem a takovým realistickým optimismem.
Bohužel jsem po sté stránce měla pocit, že čtu jedno a to samé. Jenom se měnila jména milenců. Co jsem špatně nesla, tak to byly zdrobněliny, které zde užívaly především muži. Slovo "blázínek" už budu nenávidět.
Líbila se mi část, kde se setkala Evelína s Radmilou. Zároveň bylo skvělé pozorovat přátelské povídání mezi Evelínou a Irenou. Ty dvě k sobě pasovaly náramně. Ale největší peckou, u které jsem se hodně nasmála, byl Karel a jeho dobývání hetero samečků.
I když jsme s hlavní hrdinkou nebyly nejlepší kamarádky, tak příběh je velmi dobře napsaný a závěr mě dojal. Celkově to bylo příjemné čtení, autorka to prostě umí a vy si ji jistě přečtěte.
Děkuji autorce za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.