Neklidná růže
Monika J. Čapková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542509/bmid_neklidna-ruze.jpg
5
21
21
Hlavní hrdinka Evelína je vyzrálá žena, která má tělo třicítky, duši dvacítky a ztřeštěnost patnáctky. Po přečtení několika povídek si ji doslova zamilujete a budete chtít být jako ona! Její příběhy jsou jako divoká řeka, která vás unese do světa fantazie a poplujete s ní po proudu plném humoru, nikdy nekončících trapasů, spletitých partnerských vztahů, nevěry, smyslných myšlenek, tajemna a nečekaných zvratů. Znáte to, žena v letech hledá lásku… Ale Evelína je jiná, není ordinérní, nudná ani podobná ženám v krizi středního věku. Je doslova magnetem na trapné situace. Po nevydařeném manželství se ocitá ve světě, který je zcela odlišný od toho, jaký znala před dvaceti lety a zároveň si uvědomuje, jak je najednou těžké změnit svůj zavedený způsob života. Únik z manželského vězení jí pozvolna otevírá dveře, ve kterých začínají její bláznivá dobrodružství a její touha po poznání je bezbřehá. Z trosek svého života si staví optimistické vzdušné zámky a s nadhledem líčí své zážitky i úskalí s poznáváním různorodých charakterů současných mužů. Zároveň je milující matkou své jediné dospívající dcery Emy, se kterou jí pojí silné pouto.... celý text
Přidat komentář
Na začátek bych ráda zmínila, že takhle barvitý a rozmanitý jazyk jsem ještě neviděla. Knížka tak v podstatě utíká sama. Příjemná oddechovka, která v sobě ale nese i myšlenku. Při čtení jsem se neustále pousmívala :) Evelína je opravdu vtipná, upřímná a bez zábran. Moc mě bavilo jak se vypořádávala se všemi situacemi. V neposlední řadě se i moc povedlo grafické zpracování. Knížku mohu jen doporučit a těším se na další počiny autorky :)
Když už ti táhne na určitý věk, chceš mít svatý klid, ale hormony ti pořád trochu létají...Aneb když i žena ve středních letech chce zažít tu pohádkovou lásku.
Tahle kniha je dokonalá kombinace romantiky a humoru. Hrdinka je doslova třeštiprdlo, které touží po opravdové lásce a tu s urputnou vervou hledá ve všem možném (nebo spíš v každém muži, do kterého narazí).
Je to tak neskutečně "ze života", že každá žena si v tom to své najde. Jak už úžasný vztah s dcerou, šílené kamárádky, které by nevyměnila ani za nic na světě, nejlepší mužský kamarád, se kterým ji pojí zvláštní nadláska, či vzpomínky na covidovou éru. No prostě si v tom každý najde to své.
Děj v knize je trochu zvláštní, možná z toho bude někdo zmatený, jelikož se svým způsobem jedná o povídky, které ale tvoří ucelený příběh...ale nebojte, velmi rychle to pochopíte (je to vážně super zpestření).
Musím podotknout, že se to krásně čte. Dialogy jsou krásné a humorné. Příběh (potažmo příběhy) se ženou a odsýpají (možná někdy až moc rychle, třeba ty "polo"covidové byly skvělé ale hroooozně krátké).
Nečekejte, že tam bude nějaké vyhrocené umělé drama či něco podobného...prostě a jednoduše...je to krásný, humorný a dojemný příběh ženy, která se ani po rozvodu nevzdá touhy.
“Čas každého z nás je neúprosně krátký, ale láska, ta skutečná láska, přetrvá po staletí. V našich dětech, v odkazu, který jim předáme."
Velmi nevšední povídková kniha, kde součástí každého příběhu je jedna žena. Žena, mně velmi blízká. V některých situacích jsem viděla sebe. Ano, i můj život a věřím že každého z nás, je protkaný příběhy. Líbilo se mi, jak Evelína přemýšlí, jak přes naivitu dozrává ve velmi uvědomělou a silnou ženu.
"Žena je jak pytlík čaje. Člověk nikdy nepozná, jak je silná, dokud se neocitne v horké vodě."
A to že má smysl pro humor patří k životnímu postoji. Život se má prožít a ne přežít, jak říkám já. Evelína to vnímá zase tak, že "život není komplikovaný, to jen my si ho úspěšně komplikujeme sami".
Stejně jako já má dospívající dceru, se kterou ji pojí krásný vztah.
Jsme bytosti hledající spřízněnou duši a věřím, že každý ji někde má. Třeba ji ještě nepotkal a třeba stejně jako Evelína potká v tom nejstarším mladí nebo nejmladším stáří.
Věřím, že "to, co vyzařuješ, to i přitahuješ", že v životě člověk pozná různé lidi, ale potká je z nějakého důvodu. "Život je dar a bláznivých dní není nikdy dost." Na to nezapomínejme.
Kniha se mi líbila, byla motivační, vtipná, plná životních mouder, citátů a také krásných básní. Rozesmála mě a konec mě rozplakal.
Kniha vypráví o jednom neklidném roce v životě hlavní postavy. Kromě humoru na mě mezi řádky působilo nevelké sebevědomí ženy, která říká, že se má ráda. Přesto se vrhá do životaneschopných vztahů.
Jako kamarádku bych Evelínu brala, ale určitě bych si ji musela dávkovat.
Moc se mi líbil zvolený jazyk i tempo knihy.
Rozhodně se těším na další knihu, tentokrát v jiném žánru.
Nejprve mne zaujal obal knihy i jméno autorky a Neklidnou růži si koupil. Při čtení jsem si zprvu myslel, že kniha je určená pouze ženám, ale mýlil jsem se i jako muže mě pobavila. Nadhled autorky a její dialogy i barvitost vyprávění mě unášeli příběhy v jednotlivých povídkách, z nichž nakonec se ucelil celý příběh knihy. Evelína je žena, která vás opravdu osloví a pobaví. Také se mě líbí poznámka jedné ze čtenářek ke grafické úpravě knihy "Nikdy mne nenapadlo, že ta naše "ženská květinka" by mohla vypadat i takhle krásně. No prostě růže, píchá ale voní."
Kniha je psaná velmi barvitým jazykem a je rozdělená do několika povídek, které ale na sebe ne vždy navazují. Což si myslím, že je opravdu originální a ne zase tak častý. Autorka má velkou slovní zásobu a umí s ní sakra dobře pracovat. Díky tomu nám vzniklo vcelku poutavé čtení.
Bohužel díky tomu, že povídky nebyli seřazeny podle nějaké časové osy, měla jsem celkem problém se zorientovat. Často jsem přemýšlela, jestli jsme v minulosti nebo v přítomnosti a s jakým Marťasem Evelína zrovna randí.
Hlavní postava Evelína je neřízená střela. Sedla mi od první stránky a při některých situacích jsem se musela vážně smát. Evelína totiž hledá lásku života, ale to je sakra těžký úkol.
I když mi kniha stylem psaní moc nesedla, příběh jako takový jsem si vážně užila. Milé čtení, ze života, kde najdete super postavy a uvěřitelné situace, u kterých budete mít úsměv na tváři.
Evelína...nejen krásné jméno, ale i jeho nositelka je krásná žena. Je v tom nejlepším věku, kdy má dospělou dceru, žádné závazky a užívá si života. Aby ne. Její smysl pro humor, koketování a celkové vystupování přitahuje hlavně muže. A Evelína si to moc dobře uvědomuje. Prožijeme s ní v knize několik let, kdy nám autorka formou povídek vypráví o životě Evelíny. Poznáme její kolegyně a kamarádky, s kterými zažívá velice dramatické, divoké a hlavně humorné situace. A poznáme i několik mužů. Mužů, kteří jí více či méně utkvěli v paměti a hlavně ji nějak ovlivnili.
Evelína je prostě svá. Tuhle ženu budete buď milovat nebo zatracovat. Já ji miluju. Ano, je živel, je všude a je jí všude plno. Ale její smysl pro humor, nejen inteligentní, ale i černý a sarkastický, mě dostal. Miluju ho i já, takže jsem se při čtení několikrát zasmála.
Na příběhu se mi moc líbila ta Evelínina svoboda, absolutní volnost. Mohla si prostě dělat co chce, kdy chce a s kým chce. Nechtěla se vázat, přesto si užívala všeho naplno. Jako kdyby prožívala poslední dny svého života.
Autorka dokázala svou neskutečně nadupanou slovní zásobou popsat veškeré situace a scény natolik dokonale, že jste měli pocit, jako kdybyste se ocitli přímo v příběhu. Dialogy postav byly bravurní a naprosto přesvědčivé.
Ač mi někdy Evelína svým chováním lezla na nervy. Ono všeho se člověk přejí, i toho humoru, tak mi v příběhu opravdu sedla. Ano, poslední třetina už se chvílemi v některých věcech opakovala, třeba v tom humoru, kdy se Evelína s protějškem smála, ale mně už to přišlo lehce na sílu. Jenže pak přišel fascinující závěr a autorka mě přesvědčila o tom, že tohle bude pro mě jedna z top knih roku 2024, které jsem přečetla.
Každopádně kdo si chcete přečíst knihu o ženě, která prožívá své nejlepší roky života, tak tuhle vám doporučuji všemi deseti. Já autorce moc děkuji za skvělý čtenářský zážitek.
Neklidná růže se mi naprosto trefila do nálady i životní etapy. Potěšila mě a dala naději.
Prvotina Moniky J. Čapkové se hned od prvních stránek jako prvotina rozhodně netváří. Autorka má neuvěřitelnou slovní zásobu, se slovíčky, slovními obraty i přirovnáními umí doslova kouzlit. A vytvořila hrdinku, která baví.
Evelína.
Je jiná, je zvláštní, ale zároveň úplně stejná jako my. A tím my myslím ženy po čtyřicítce a víc. Ukazuje, že život ve čtyřiceti fakt nekončí, že pořád toužíme po lásce, něze, vášni. Chceme si užívat života a hledáme souznění.
Neklidná růže je pro mě krásně ženská, sexy a smyslná, někdy hodně bolavá, ale i vtipná.
Pokud se nebojíte při čtení zamyslet a občas se i zasmát, tak směle do toho. Utrhněte si Neklidnou růži.
Tleskám a gratuluji autorce k její krásné první knížce a přeji jí spousty spokojených čtenářů a čtenářek.
A děkuji za poskytnutí knihy k recenzi. Moc jsem si čtení užila a myslím, že jsem ji nečetla naposled.
Musím přiznat, že mě již delší dobu netáhla žádná volná chvilka ke čtení
knihy, až nyní. Monika Čapková, nic? "Neklidná růže", nic? Ale já vím.
Přelouskla jsem "Neklidnou růži" takřka jedním dechem.
Dlouho jsem nečetla takové květnaté, barvité slovní vyjádření, které vás
však obdivuhodně rychle, lehce a přirozeně vrací do všední, střízlivé
reality života. Nasmála jsem se dosyta. Viděla sebe samu v mnoha
autorčiných trapasech. Kniha vtipně evokuje myšlenky o ženách, které
prožívají své životy, řekla bych jako , "chodící mrtvoly", aniž si to kdy
uvědomí. Autorka nás vede k úvahách o našich vlastních šancích, o tom, zda
máme, nebo nemáme to, co ona nakonec, po delším hledání, najde. Jak je to
prosté, stačí jen číst a přemýšlet o svém životě. Přečtěte si tuhle knížku,
pobaví vás a obohatí po všech stránkách.
Jen tak na okraj. Nikdy mne nenapadlo, že ta naše "ženská květinka" by
mohla vypadat i takhle krásně. No prostě růže, píchá ale voní.
„Humor je největším požehnáním lidstva.“ Mark Twain
Evelína, hlavní hrdinka povídkového cyklu, nemá lehký život, je rozvedená, vychovává dceru, ale stále touží po tom potkat muže, s nímž bude souznít. Po všech zklamáních s muži by se jeden uzoufal, ne tak Evelína – s nadhledem sobě vlastním si umí udělat legraci i sama ze sebe. Kniha je velmi čtivá, vtipná a u začínajícího autora po všech stránkách nevídaná!
Už jste slyšeli o začínající české autorce Monice Čapkové a její první knize s názvem Neklidná růže? Jestli ne.. tak je to velká chyba!
Vsadím se, že obrovská slovní zásoba, barvitost jazyka a obecně styl psaní by vás okouzlil. I já jsem okouzlena. Tohle rozhodně není žádný nudný román.
Kniha je psaná formou povídek, což vnímám jako velice originální pojetí knihy.
Hlavní hrdinka Evelína je zralá a velice zajímavá žena, s ještě zajímavějším vkusem na muže. Příběhy o Evelíně čtenářům poodhalují život ženy, která chce být milována a chce si užívat život plnými doušky.
Povídky jsou plné humoru, vtipných a možná i trapných situací u kterých budete slzet smíchy.
Evelína má srdce na správném místě (a taky srdce na jazyku - stejně jako já), je upřímná, empatická a jednoduše skvělá osobnost. Mám pocit, že bychom byly dobré kamarádky!
Kniha je napsaná velmi čtivě a čtenáře doslova pohltí!
A musím vyzdvihnout i grafické provedení knihy, taková “maličkost a jak to zpříjemni čtení.
Přítelkyně si koupila knihu Neklidná růže a já ač jsem muž jsem si jí přečetl dřív než ona. Kniha nás bavila oba dva a smích nás doprovázel téměř od začátku až do konce. Některé části jsme si vzájemně četli nahlas. Oba děkujeme autorce a těšíme se na další její knihu napsanou s lehkostí, nadhledem a srdcem. Víc takových knih. Dnes jsem dokonce poslouchal na www.radioregenerace.cz autorské čtení ze dvou povídek a je to strhující zážitek. Možná se ještě ke knize vrátím.
Autorka napsala naprosto strhující knihu povídek, která každou čtenářku pohltí. Příběhy jsou plné vtipných situací, smyslnosti a humoru, ale také přinášejí vhled do života zralé ženy, která se nebojí experimentovat a hodlá si užívat každého dne, jako by byl její poslední. Evelína je Evelína. Je jiná a to se mi na ní líbí. Tato kniha je napsaná tak hravě, že vám při jejím čtení potečou po tvářích slzy smíchu, protože Evelíniny vtipné monology jsou prostě geniální. Autorce se podařilo ponouknout mou fantazii. Nepopisuje vše do detailů, jen nahazuje udičku a tím se fantazie čtenářek rozletí do závratných výšin. Navíc je kniha nápaditá a originální. Opravdu jsem si čtení rukopisu v rámci spolupráce neskutečně užívala.
Neklidná růže je kniha o ženě Evelíně, která je vášnivá, umí si užívat života a dokáže si přiznat svoje touhy a sny. Manželství s Martinem se jí nevydařilo, ale má krásnou, dospělou dceru Emu, která si jde za svými cíly. Kdykoliv má Ema čas vyráží spolu na krátkou dovolenou. Rozumí si s ní jako s nikým jiným.
Na může moc štěstí nemá. Většinou se jí životem jen mihnou. Na jméno Martin má štěstí, v příběhu má celkem tři. Poslední je celkem velká láska, ale Evelína nechce přijít o svou nabytou svobodu.
Evelína je svérázná, umí si říct o to, co chce. Příběh protkaný humorem, láskou, vášní a nevšedními situacemi, které řeší s grácií. Kniha se četla dobře, ale…
Kniha je rozdělená do více povídek, střípků jejího života, které ne úplně navazují. Začíná Epilogem a Prolog je na konci. Proč? Bylo to pro mě moc matoucí, měla jsem zmatek v jejích známostech, koho měla před kým a jak se s ním seznámila. Navíc mám asi raději, když se řeší nějaká časová etapa, která se nějak vyvíjí a já čekám, jak to dopadne. To mi tady chybělo.
Když jsem se od chronologického děje odpoutala, tak se mi četla dobře. Styl psaní mi sedl a bavil mě.
Autorčin styl psaní je mimo mé komfortní čtení, přesto jsem si
povídky plné humoru a smyslnosti užívala.
Královna trapasů a užívání si života plnými doušky-hořkými i sladkými, tak to je Evelína. Rozvedená matka dospívající dcery. Žena toužící po lásce.
Neklidná růže
Tuhle knihu začínající autorky jsem si přečetla opravdu s chutí. Její krásný a barvitý jazyk a styl, jak je kniha napsána, mně od začátku chytl a nepustil až do konce. Jde o povídkovou knihu, kdy spojujícím článkem je Evelína, 40ti letá žena po rozvodu. Její největší láskou je její dcera, ale také touží po setkání s mužem, který by ji miloval a respektoval. Je trochu ztřeštěná a trapasy se jí nevyhýbají. Povídky tvoří střípky z Evelinina života, její střety s muži, ale i pokecy s kamarádkami a jejich vzájemná podpora. Ne všechny povídky se mi líbily stejně, ale každopádně jsou humorné, inspirující, ale i citlivé. Nejsem příznivcem povídek a uvítala bych komplexnější pohled na Evelínu, ale bavila jsem se a na další autorčinu knihu se těším.