Nekonečný príbeh
Michael Ende
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174361/bmid_nekonecny-pribeh-QJj-174361.jpg
4
1158
1158
Dvanásťročný Bastián Baltazár Bux nie je v škole veľmi obľúbený, preto je často sám a najlepšie sa cíti medzi policami plnými kníh. Jedného dňa neodolá a z antikvariátu ukradne tajuplnú hrubú knihu so znakom dvojhlavého hada na obálke a s dvojfarebným písmom. Keď sa do nej začíta, kniha ho nečakane vtiahne do svojho deja a chlapec sa tak stane súčasťou napínavého príbehu. Dozvie sa, že krajine Fantázia a jej vládkyni, detskej kráľovnej, hrozí zánik. Kráľovná si na pomoc zavolá Atreja a poverí ho, aby sa spolu s drakom šťastia Falkom pokúsil zachrániť krajinu. Všetko však nasvedčuje tomu, že práve nešikovnému Bastiánovi, ktorý je v triede terčom posmechu, sa podarí odvrátiť zánik Fantázie a zachrániť jej podivuhodných obyvateľov.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Die undendliche Geschichte, 1979
více info...
Přidat komentář
Většinou platí, že kniha je lepší než podle ní natočený film. V případě Nekonečného příběhu (film jsem viděl prvně) si dovolím nesouhlasit - film může s knihou směle souperit. Vůbec mi to tedy nevadí, svět je zas o něco pestřejší a film má nové kouzlo.
A závěr knihy se mi moc líbil.
Knihu jsem četla s nejstarší vnučkou. Na ty dvě menší musí ještě počkat, protože si myslím, že by ji ještě nepochopily. Ale nám se líbila, proto dáváme pět hvězd.
Jako malá jsem milovala film a knížku jsem si přečetla až nyní. Lze asi zařadit po bok knížek jako je třeba Malý princ, či Sofiin svět. Je mířená primárně na děti, ale i dospělý si v ní najde to svoje a navíc ocení hloubku kterou knížka má. Krásný příběh.
Nádherný dobrodružný příběh. Jednotlivé úseky jsem prožívala s hlavními hrdiny a přála si, aby příběh pokračoval stále dál, aby dodržel své jméno a opravdu se z něj stal Nekonečný příběh. Ať už dětem nebo dospělým můžu jen doporučit. Byl to skvělý pocit, vidět hlavního hrdinu jak čte stejný příběh a do toho číst ten jeho. Kniha v knize je geniální.
Mimořádná kniha nejen o fantazii a zvrhlých snech, ale především o lidském srdci a jeho tajuplných zákrutech. A taky o konverzi a nalezení zdroje živé vody - neboli o lásce. Krásný obraz přátelství, v němž je někdy nutné prožít velkou bolest. A kapitola o Proměnlivém domu je opravdu dojemná, stejně jako nalezení obrazu. Mimochodem - film je sice krásný, ale knihou se opravdu inspiruje jen velmi lehce a povrchně. Ne nadarmo se k němu Ende neznal.
Kniha je to moc pěkná.......ale přeci jen ten film mám kdesi hluboko v srdci a v duši už od dětství.Teď ale alespoň znám druhou čast příběhu.
Autorovi nelze upřít neotřelost, skvělou představivost, fantazii, jeho světy jsou až snové, mnohdy značně absurdní. Přesto mě část po obnovení jména dětské císařovny příliš nebavila. Těch imaginací bylo prostě moc. Byla to taková jízda v rauši. A Bastián byl neskutečně protivný a samolibý pokrytec. Kniha trochu působí jako směsice pestrobarevných, někdy až abstraktních obrazů, jimiž se čtenář může procházet. Poselství zásadních etických myšlenek mi taky neuniklo. Ale tyhle hypersenzitivní až přeludové záležitosti nejsou úplně moje parketa. Podobně jako Alenka v Říši divů mi je i Nekonečný příběh svou vyšinutostí značně nepříjemný. Mám pocit přehlcenosti, chaosu, snad až někde hluboko z dětství zakódovaného strachu z podobných zmatečných příběhů. Souhrnem - první část a samotný závěr na pět hvězd, druhá část na bídné tři, zprůměrováno čtyřmi hvězdami.
Napřed jsem jako dítě viděla film, ten první díl mě dočista převálcoval: při prvním "dívání se na pohádku" mi bylo pět a brečela jsem strachy, tak moc byly ty scény působivé, ale díky své emotivitě se mi zaryly do paměti. Asi nejvíc jsem si zamilovala toho "létajícího psa", který měl být drakem :-)
Při druhém sledování mi to už tak hrozné nepřišlo :-) Zato se mi nikdy nelíbila další dvě pokračování tohoto příběhu.
Když knihu vydali v češtině, hned jsem si ji běžela koupit. A rozhodně jsem neprohloupila - je tisíckrát, milionkrát lepší než celý film! A ve spoustě podstatných detailů se od něj odlišuje. Je též daleko obsáhlejší a nalezneme zde i pasáže k zamyšlení. Je prostě úžasná: pojednává nejen o říši Fantazie, kterou je třeba zachránit, ale i o cestě při hledání sebe sama, jíž musíme podstoupit... A nevyhýbá se ani tématu smrti. Kniha je určená nejen dětem - na své si při četbě přijde i dospělý. Pořád si slibuji, že se do ní jednou zase znova ponořím - a udělám tak s chutí.
Plus dávám i za krásné ilustrace. Povedené je i zobrazení amuletu na obalu knihy - má podobu hada, požírajícího vlastní ocas, jako symbol nekonečna :-)
Tahle knížka je báječná :-) Člověk se v ní úplně krásně nechá odnést do říše fantazie... Určitě lepší než film, stojí za to se nechat unášet představivostí při čtení...
Kdo neviděl filmovou verzi Nekonečného příběhu, jakoby nežil - klasika a nejoblíbenější mezi Vánočními pořady a až na drobné rozdíly víceméně kopíruje knižní předlohu necelé první poloviny verze tištěné. V druhé polovině, kdy Bastian Baltazar Bux užívá nových rozměrů Fantázie, hraje si Boha a císaře už byl příběh místy opravdu Nekonečný a táhl se, aby se až ke konci zase nasedlo do dobrých kolejí a dojemně doklouzalo do cílové stanice. Takže ve výsledku lehký nadprůměr hlavní díky bohaté první povině, ale Petersonův film u mě pořád vede - 75 %
Nevím, jestli to vystihnu úplně. Byla to nádherná kniha. Podporujme mladou generaci, ať Fantazie nikdy nezmizí. Sami jsme ji v mládi zažili a stálo to za to.
Dostala jsem tuhle knížku kdysi od strejdy a přečetla jí jedním dechem... film je fajn, ale knížce se nevyrovná...
Co se zpočátku jevilo jako “nekonečná kniha”, která bude okupovat příliš mnoho našich společných večerů s dětmi při usínání, se postupem času a příběhu stalo něčím, bez čeho si zítřejší večer nějak nedokážu představit. Takový nášup fantazie, lidského poučení, jak pro děti, tak pro dospělé! Neskutečné! Miloval jsem film, když jsem byl malý a teď v plné dospělosti unešen knihou, která film (a mnoho jiných pohádkových příběhů) strčí do kapsy. Krása...
Musím říct, že kniha je moc krásná a o dost lepší než film Nekonečný příběh...
Tohle není jen kniha pro děti. Je pro všechny, kteří dokáží vstoupit do světa Fantázie a tvořit nové příběhy. Jímá vás ohromení, strach, lítost i radost. Právě proto stojí za to tuhle knihu číst.
(SPOILER) Nádherný příběh. Recenze předtím jsem nečetla, znala jsem jen film, který pro mě byl a vždycky bude pohádkou mého dětství. Jako malá jsem ho milovala. Když jsem před pár lety narazila na knihu, neváhala jsem ani minutu. Čekala jsem velkou podobnost s filmovým zpracováním a byla jsem velmi překvapena, když jsem najednou byla asi jen v 1/3 knihy a dostávala jsem se do míst, kde už filmový příběh pomalu a jistě končil. Říkala jsem si, to je divné, co bude dál, vždyť už má být konec? Ale v knize se pak odehrává další příběh, který už z filmové podoby neznáme. Příběh Bastiána, už ne ve světě lidí, ale jeho nový příběh ve světě Fantázie. Ale ani v té první části, se knížka s filmem ve spoustě věcí neshoduje. Jsou v ní pozměněna jména i děj, což vlastně byla výhoda. Bylo to pak o to napínavější, protože jsem opravdu netušila, jak bude celý příběh pokračovat dál. Kniha se pro mě stávala zajímavější. Moc chválím rozlišení barvy textu, v případě světa lidí červenou barvou a v případě Fantázie černou. V knize se tak velice dobře orientuje. V popisku knihy je napsáno, že sám M. Ende nebyl spokojený s filmovým zpracováním, protože nezachytilo to, oč mu v knize šlo a to je pravda. Snad každý známe ten film, každý jsme ho viděli několikrát, ale v knize je něco daleko hlubšího, něco, co ve filmu nebylo ani naznačeno. Druhá část mě přiznám nebavila až tolik, jako ta první část, ale právě v té druhé části je to, co mě v knize nakonec dostalo úplně nejvíc. Po dočtení ve mně zůstal takový až blažený pocit, pocit lásky, zadostiučinění, naděje a naplnění. Hlavní hrdina znovu nalezne to, co už dávno ztratil a hlavně, nalezne znovu cestu zpět, k srdci svého otce. Když jsem knihu četla, chtěla jsem dát o hvězdičku méně. Ale konec na mě zapůsobil natolik, že dávám přeci jen plný počet. Knížka se zdá místy opravdu zdlouhavá, ale ke konci do sebe všechno tak krásně zapadne, že to najednou dodá na celý příběh úplně jiný pohled. Je to krásná knížka a doporučuji ji určitě všem, kteří mají rádi pohádky a příběhy plné fantazie, přání, zázraků, ale i konce, které vám vyčarují úsměv na tváři a pocit, že pokud máte naději, může se stát cokoli jen budete chtít :o)
Je to pro děti? Je to pro dospěláky? Mně je 67 a konec jsem probrečel. Díky za krásnou knihu.
Nekonečný příběh je pro mne takovou ikonou mého dětství. Moc se mi líbil a vlastně se mi líbí pořád. Asi jako většina lidí jsem neprve viděl film a teprve s odstupem času jsem se dozvěděl, že existuje knižní předloha. A pak už bylo jenom otázkou času, než si knihu přečtu.
Kniha se mi moc líbila. Je plná fantazie a to mám rád. Některé části jsou zcela jiné, než film. Některé jsou naopak totožné. Například utonutí Atrejova koně v bažinách smutku, které jsem jako dítě pořádně oplakal, pro mne i po letech zůstává stále stejně smutné. Je to sice jen příběh, ale i tak to bolí.
Hlavní odlišnost od filmu spočívá v tom, že kniha má dvě části, které na sebe úzce navazují a tvoří ucelený příběh. Ve filmu to tak není, díly na sebe navazují volně. V tomto směru je kniha o moc lepší.
Dávám plný počet hvězd. Knihu bych doporučil všem čtenářům, kteří mají rádi pohádkové příběhy plné fantazie.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Nekonečný příběh |
| 2005 | Děvčátko Momo a ukradený čas |
| 1993 | Satanarcheolegenialkohrozný punč přání |
| 1994 | Vězení svobody |
| 1997 | Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema |
Nicota – představa, že život vzniká z temnoty, z pranoci, která končí, když se objeví světlo, které probudí život, stojí, jako mytologický motiv, na počátku tohoto příběhu … v ní – v nicotě – chaosu - je obsažený celý budoucí vesmír.
NIC není definitivní, vše je v pohybu a neustále se mění, a pohádkový Nekonečný příběh, čtený dospěláckýma očima, se rázem stává lehce existenciálním (prostě mírně filozofickým) příběhem.
Mám ráda Nekonečný příběh, to nadčasové vyprávění o pohádkově-mýtickém boji dobra a zla … s existenciálně vystavěným tajemnem (světem Fantázie) postaveným do protikladu k životní realitě.
Zlo, tu dostalo konkrétní podobu – Nicota pohlcuje říši fantazie, a děje se tak proto, protože my, lidé vně, tedy ti ze světa „mimo knihu“, přestáváme vymýšlet příběhy, ale hlavně, přestáváme v ně věřit!
A to je chvíle, kdy přicházejí takové „zvláštní“ otázky, kdy pohádkové čtení přestává být tak úplně pohádkovým a dostává právě onen filozofický nádech (vědomý záměr, otázky významu a smyslu, či příčinnosti se úplně nabízejí :-) …
Jestlipak třeba to, že teď právě čtu, souvisí s příběhem?
Nebo, jestlipak byl příběh v knize už před tím?
Anebo, se všechno děje, jen proto, že o tom čtu?
Začíná se cesta velkého hledání – cesta dobrodružná, na které se potkáte s mnoha pohádkovými bytostmi, najdete tu přátelé (řeč je samozřejmě hlavně o chlapci Atrejovi a šťastném draku Falkovi) … je to cesta plná nebezpečí, které číhá na každém kroku, ale ještě daleko víc uvnitř, v mysli, protože ve chvíli, kdy přestáváte myslet na „lidský svět“, kdy vás nadobro pohltí „jiná realita“, se únik do fantazie stává dost nebezpečným!
Fantazie totiž už započala proces vytvoření nového života – utvářeného čistě Bastiánovými přáními (díky čemuž je stvořen třeba noční les, barevná poušť, nebo nejhrozivější bytost Fantázie lev Graógramán, či stříbrné město Amargánth), jenže právě s tímto procesem přichází to nejděsivější, co v knížce najdete (a není to lev), ale zjištění, že fantazie nemá hranic!
Bastián to bude mít zatraceně těžké.
Mýtický svět je totiž světem cyklickým kde se lehce může stát, že zpět do reality všedních dnů, nemůžete, nebo nechcete, najít cestu.
Bastiánovi proto držte palce, aby si vzpomněl … na svou minulost, protože teprve pak bude chtít k ní i svou budoucnost … v lidském světě :-).