Nekonečný príbeh
Michael Ende
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174361/bmid_nekonecny-pribeh-QJj-174361.jpg
4
1163
1163
Dvanásťročný Bastián Baltazár Bux nie je v škole veľmi obľúbený, preto je často sám a najlepšie sa cíti medzi policami plnými kníh. Jedného dňa neodolá a z antikvariátu ukradne tajuplnú hrubú knihu so znakom dvojhlavého hada na obálke a s dvojfarebným písmom. Keď sa do nej začíta, kniha ho nečakane vtiahne do svojho deja a chlapec sa tak stane súčasťou napínavého príbehu. Dozvie sa, že krajine Fantázia a jej vládkyni, detskej kráľovnej, hrozí zánik. Kráľovná si na pomoc zavolá Atreja a poverí ho, aby sa spolu s drakom šťastia Falkom pokúsil zachrániť krajinu. Všetko však nasvedčuje tomu, že práve nešikovnému Bastiánovi, ktorý je v triede terčom posmechu, sa podarí odvrátiť zánik Fantázie a zachrániť jej podivuhodných obyvateľov.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Die undendliche Geschichte, 1979
více info...
Přidat komentář
Za mne jedno z nejútrpnějších čtení. Kniha je na mne velice zdlouhavá a musela jsem se nutit k tomu ji dočíst. Četla jsem ji na střední škole. Možná v jiném věku by mne oslovila více, ale už nemám touhu se k ní vracet.
Knížka mého dětství.
Avšak ani dnes se od příběhu Fantasie nedokážu odtrhnout.
Ježiš mě to bavilo. První půlka knížky je v podstatě jako první film, i když se v mnoha věcech liší. Tuto první půlku jsem četla jedním dechem. Pak přišla půlka druhá, na kterou navazuje film druhý, který se ale příběhem liší úplně. Jediné co zůstává - Bastián ztrácí paměť a čarodějnice Xajída. Tato půlka měla pomalejší rozjezd, ale pak opět - skvělé! Po dočtení knihy mi zůstal na tváři úsměv. Rozhodně to nebude naposledy, co jsem knížku četla.
Milovala jsem knihu i pro její krásný přebal. Pamatuji si, že když jsem ji měla doma, stačilo mi se i na ni jen koukat, jak leží na stole a měla jsem z toho jakýsi zážitek. Jinak samozřejmě nejraději jsem měla Falca.
kedysi som milovala film, ale ten si uz teraz ani nemam chut pozriet..nechapem ako mohli sfilmovat len polku knihy, ved bez tej druhej to cele nedava zmysel (alebo dava uplne iny). nadherna kniha, michael ende bol genius.
Ke knize jsem se dostala az ve triceti. Do te doby jsem znala jen filmove zpracovani. Tohle je ovsem uplne neco jineho. Tento pribeh ma tolik vrstev, ze je pravem nekonecny. Dite v nem zazije neco uplne jineho nez dospely. Moc se tesim, az si tuto knihu vezmu do ruky za deset let a najdu novy pribeh.
nádherný příběh šikanovaného a osamělého chlapce, který ukradne knihu a ukryje se s ní na půdě školy a díky ní vstoupí do světa Fantazie a čím je jeho fantazie větší tím víc bude Fantazie stále žít
Kniha mě neskutečně bavila. Nikdy předtím jsem neviděla ani film, ale mohu říct, že kniha je úžasně napsaná a pro fantazii dokonalý ráj.
Musím říct, že to už nebyla kniha pro mě. Přece jenom už mi bylo třicet a ta kniha je určena spíše pro čtenáře ve věku kolem deseti let. Což je asi důvod proč mě ty krásné fantazie autora už nedokázali tolik nadchnout a nežasl jsem nad nimi.
Ale musím říct, že smekám před autorem klobouk, neboť si myslím, že na stránky v této knize dokázal zanést jedno krásné poselství, které dokáže podle mě nejednomu malému čtenáři navodit vášeň pro četbu. Vždyť pravda je taková, že každý čtenář prožívá s každou další knihou nový nekonečný příběh a poznává nové hrdiny.
Měl jsem chuť na něco ryze pohádkového a přestože film jsem viděl od dětství mnohokrát, na knihu jsem sáhl až teď. Nepatří zrovna do mé typické četby posledních let, nicméně známé postavy a část děje mě příjemně vtahují do světa, který vlastně díky filmu už dávno znám. Tak docela nerozumím, proč Ende nebyl se zpracováním filmu spokojený, jak já to vidím, film je nejlepší, jak mohl podle knihy vzniknout a atmosféra i svět příběhu byl ve filmu vystihnut poměrně věrně. Drobný nedostatek snad má kniha jen v tom, že některé části jsou poněkud rozvláčné, zdlouhavé a ztrácí spád. První, zfilmovaná část je skvělá, druhá a delší část je už o poznání méně zajímavá.
4 hvězdičky. Jako první jsem viděl kdysi jako děcko film, a ten se stal jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec, až mnohem později jsem se dozvěděl, že existuje i kniha. Teď se mi konečně dostala do ruky, našel jsem jí v knihobudce na náměstí, je to vydání z roku 1987, název knihy je Příběh, který nikdy nekončí a Falco není Falco ale Fuchur, Vládkyně je Císařovna anebo Děvčátko, zásadní scéna filmu, ledové sfingy Sandonorico, které řeknou Atrejovi o léku pro vládkyni, zde vůbec nejsou. zkrátka je to všechno tak nějak trochu jinak a neřekl bych, že zrovna lépe než ve filmu. Tak nějak mně překvapilo, že film končí v polovině knihy, a upřímně, ta druhá půlka mně už moc nebavila a příběh se tak pro mně stal skutečně nekonečným... nakonec to ale stejně všechno dobře dopadlo a to jediné je opravdu důležité :-)
Opravdu nekonečný příběh, do poloviny to utíká, poté zpomaluje, ale i tak je to pěkné dobrodružství.
Film jsem nikdy pořádně neviděla, ale chtěla jsem vyzkoušet knížku. Pár myšlenek tam bylo opravdu dobrých, ale styl psaní mě upřímně moc nezaujal
milujem nekonečný príbeh..bohužial nie knihu,ale film..toto je presne tá z kníh ktorej filmové spracovanie sa mi páči viac ako samotná kniha..
Moje první setkání s Nekonečným příběhem proběhlo asi v páté třídě, kdy jsme na podobný motiv, kde by byla v hlavní roli knížka, měli vymyslet sloh. Docela mě tehdy oslovily ukázky a navíc se všichni dušovali, jak je i film magický, já se však zařekla, že se nejprve dostanu ke knížce. Uteklo několik roků a já to stále nesplnila. Jednou, byl zrovna nějaký svátek, myslím, to dávali v televizi, a i když jsem se snažila odolat, nakonec mě to do sebe vtáhlo. Od té doby jsem se na tištěný příběh těšila ještě víc než předtím, takže když konečně přišel, byla jsem u vytržení.
Musím však říct, že přestože obě zpracování obsahují pro ně typický punc zamyšlení se nad některými věcmi, co lidé dělají a co z toho plyne, přišlo mi několik prvních kapitol jako zrada, protože jsem čekala něco jiného. Ocenila jsem jinak zvolené barvy písma a skutečně pořádně se začetla až tehdy, když se na scéně objevil Átreju a později i Fulgar(u kterého nevím, jestli je to mnou čteným vydáním a nebo proč ho jinak přejmenovali na Falca), a zpovídal vyslaného vlka. Tehdy jsem začala vnímat příběhové hodnoty a ušklíbala se, když Bastián vstupoval do Fantázie a nerozuměl, co se mu to dělo.
Později, když se v něm začínala probouzet jeho sobeckost, jsem se místy musela pozastavit nad myšlenkou, jak bych já sama naložila s tím, kdybych dostala to, co on. A je pravdou, že ty možnosti by bez předchozího uvědomění o následcích asi dopadly stejně. Nejvíce mi připadaly absurdní části s 'osvobozeným' národem. Posloužilo mi to jako dobrý příklad pomíjivosti krásy a nevděčnosti, ať už se jedná s dobrým úmyslem, či ne.
Přiznám se, že mě mnohdy Bastiánova rozhodnutí ničila a musela jsem si dávat od knihy pohov, abych se k pořádnému čtení vrátila zase ve chvíli, kdy si uvědomí své chyby, co ho stahují dolů. Stáváme se svědky takového malého převratu a dostáváme se ke konci, co mě zase donutil se trochu povznést. Ta symbolika je úžasná.
Jinak si myslím, že jsem knihu pojala spíš jako oddechovku, ke které se možná, při vhodné příležitosti, zase někdy vrátím. Tuším, že mi kvůli zavírání očí nad Bastiánovým jednáním určitě unikla nějaká zajímavá myšlenka. Ovšem musím vyzdvihnout, že bych někdy sama Fantázii taky ráda navštívila; a že už se nedivím všem, které tohle téma tak oslovilo, protože to má své kouzlo.
Když jsem jako malá poprvé viděla film,byla jsem z Nekonečného příběhu nadšená, a od té doby jsem ho několikrát viděla. Taky jsem o to víc byla zvědavá na knížku. Když už se blížil moment toho, že Bastián dá Dětské císařovně jméno a zachrání Fantázii, byla jsem v polovině knihy, a říkala jsem si co tam dál bude, když už má být konec? Ve filmu na konci se říká: "Bastian ještě prožil mnohá dobrodružství, ale o tom už vypráví jiný příběh..." Takhle první část knihy mě bavila hodně, stejně jako film. Když se pak do Fantázie dostane Bastian, a my se dovídáme o těch jeho dobrodružstvích, je to už trochu slabší a myslím, že to knihu už zbytečně moc natahuje. Ale zase ta proměna, kterou musel Bastian projít, aby poznal sám sebe, svou vlastní hodnotu... to všechno se muselo stát, aby člověk pochopil, že je příjemné čas od času vydat se do Fantázie, ale umět se z ní zase včas vrátit a mít radost ze života :-)
Už od svých dětských let jsem koukala na film podle této knihy a teď se mi konečně do rukou dostala i kniha..S filmem toho nemá mnoho společného.Kniha se mi líbí vice, už jen pro podrobné popisky, mnoho detailů a dobrodružství. Přečetla jsem jí jedním dechem a moc se mi líbila.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Nekonečný příběh |
| 2005 | Děvčátko Momo a ukradený čas |
| 1993 | Satanarcheolegenialkohrozný punč přání |
| 1994 | Vězení svobody |
| 1997 | Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema |
Vůbec jsem netušil, že film, ze kterého jsem byl jako dítě na větvi, tvoří pouze třetinu knižní předlohy. Po dočtení musím konstatovat, že si filmaři vybrali ten nejlepší kus a bohatě stačí se podívat na film. Údajně je zfilmovaná i zbývající část knihy, ale vůbec nemám chuť se do nich pouštět.
Začátek knihy je kouzelný. Připomněl mi dětství a přišlo mi to roztomilé. Od chvíle, kde končí (první) film, se kniha překlopí do filozofující polohy a zobrazuje spoustu bojů a odboček, což mě vůbec nebavilo. Všechno nakonec nějakým způsobem dávalo smysl, ale prostě jsem se nudil. Dětem by se to líbit mohlo, ale já už jsem na tohle asi moc starý. Strašně moc mi to připomínalo Narnii.