Nekros a jiné noční můry
Brian Lumley
Sbírka „Nekros a jiné noční můry“, ďáblův tucet povídek, které obsahují skoro dvacet let spisovatelské kariéry Briana Lumleyho, zahrnuje nejrůznější podoby horroru od těch bežných civilních, jako je „Viadukt“, až po příběhy, v nichž znovu ožívá Lovecraftův mýtus hrůzy a tajemna Cthulhu. Za povídku „Plodnice“ o zmizení přímořské vesnice získal autor British Fantasy Award. Součástí knihy je i úvod, v němž se autor zamýšlí nad úlohou bezúčelného násilí v určité podoblasti horroru, tzv. splatterpunku. Sbírku sestavili Miroslav Kocián a Bohuslav Svoboda. V originále v této podobě nikdy nevyšla.... celý text
Horory Povídky Fantasy
Vydáno: 1999 , PolarisOriginální název:
Necros and Other Nightmares
více info...
Přidat komentář
Lumley je výborný povídkář a pánové Kocián se Svobodou dovedou vybrat to opravdu nejlepší. Asi časem zkusim Nekroskopa, i když mě kdysi první díl příliš nenadchl.
Nadčasová sbírka, ze které Vám bude naskakovat husina, někdy příjemná, někdy mrazivě vtírající se až do morku kostí. Překvapila mě na ní ta pestrá paleta žánrů i nálad, nezemských odlesků a čiré hrůzy:) Jinak kvalita povídek není souměrná, což mi překvapivě v případě Lumleyho vůbec nevadí. Nijak to té sbírce neublíží jako celku. Počáteční Plodnice pro mě byly takový "rozjezd", Zadní řada třeba hodně slabá (stejně tak Tencí lidé a Šeptač - mimochodem divím se, že překladatel tehdy nezvolil šikovnější název "Našeptávač", ale ani tím by moje sympatie povídka nezískala), ale taková Slunce, moře a tichý křik, Viadukt a Druhé přání... to jsou libůstky z ranku scifi, thrilleru i nefalšovaná lovecraftovina, zabalená do ponurého až "gothic" prostředí. Povídku, Ten, jež kráčí s větrem (stejně jako sbírku samotnou) jsem dočetla v den výročí narození mistra H. P. Lovecrafta, jemuž tady Lumley skládá opravdu úctyhodný hold. Že by signály z vesmíru? Doporučuji všemi chapadly...
BRRRR, dobrý už mi husina slezla. Tak tohle byla pecka. Když jsem knihu bral, nevěděl jsem přesně co čekat - přebal mě hodně navnadil, ale určitě bych neřekl, že budu mít ze čtení husí kůži ….. a měl …. NE JENDOU! V povídkách netečou potoky krve – jen sem tam nějaká kapka, vyvalená oční bulva atd. – místo toho tvoří napínavou atmosféru parádně vymyšlené prostředí (Plodnice, Viadukt, Zadní řada) ale hlavně postavy (Šeptač, Nekros). A že se zasměju - opět nečekané, ale o to příjemnější - Hadlokářův syn mě bavil všech těch svých 7 stránek. Asi v polovině knihy jsem si vzpomněl na Krajní meze a mám v plánu se podívat, jestli Lumley nebyl autorem některých dílů.
Když jsem dočetl „Slunce, moře a tichý křik“, potřeboval chvilku, abych se z toho oklepal. Nekecám. I žena se mě ptala, co na tom bylo tak „hrozného“, že jsem koukal s ní na jeden díl kriminálky, než jsem pokračoval dál. "Tak si to přečti a pak si povíme".
To nejlepší na konec tady platí dvojnásob – povídku „Ten jenž kráčí s větrem“ jsem hltal všemi dostupnými smysly - možná to bylo i tím nádechem Fantasy. Takže asi nejsem moc objektivní, ale stejně. Kdyby stála celá kniha za starou bačkoru (což nestála) už jen tahle poslední perlička by jí vysloužila min. 4*.
Soubor temných povídek. Pobavil jsem se u všech bez výjimky. Některé mi však uvíznou v paměti na dlouhou dobu (Plodnice, Viadukt, Šeptač, Slunce, moře a tichý křik). Autor nesází na potoky krve, ale kvalitní atmosféru, která je samozřejmě o hodně účinnější, a umně zakončuje každý příběh magickou poslední větou jakožto třešničkou na dortu.
Sbírka povídek, která stojí na stupních vítězů, zatímco v pozadí hraje britská hymna.
Skvělá sbírka povídek, všechny mě bavily. Člověk se do nich rychle začetl a nemohl se od nich odtrhnout. Za mě 5 hvězdiček.
Vynikající sbírka povídek!Souhlasím s níže psaným názorem na nejlepší záseky v knize(tedy Zadní řada,Viadukt),nicméně povídka Druhé přání je rovněž mistrným dílem!Nejvíce mě fascinuje Lumleyho nadání,kdy naprosto přesvědčivým způsobem udělá mrazivý horror z naprosto ze začátku nevinně vyhlížející situace,viz. Viadukt,klukovina s naprosto fatálním závěrem(kdo z nás někdy nedostal v dětství naprosto idiotský nápad,který jsme buď nerealizovali,nebo pro nás dopadl naštěstí dobře,že?) či právě obyčejná návštěva starého kina s nečekaně brutálním vyvrcholením,viz. Zadní řada...Lumleyho mistrovství spočívá v naprosto dokonalém stylu psaní,kdy celou dobu napjati tušíme,že něco není v pořádku,něco nehraje,autor si pohrává se znepokojivými fragmenty příběhu a pak náhle v moment,kdy to ani nečekáme,dostaneme v několika odstavcích drsný a syrový direkt na solar plexus...Velmi výživné horrorové čtení.
chápu že příznivci Lovecrafta byli určitě nadšení,mě se ale zrovna líbili nejméně,jinak se povídky dobře četli a líbili se mi ale nadchli mě pouze dvě a to Viadukt PODLE MĚ NEJLEPŠÍ POVÍDKA V KNIZE a V zadní řadě..neřadím tuto knihu sice mezi nejlepší hororové povídky ale určitě stojí za to si jí přečíst
je to velmi zajímavá hororová kniha povídek. Povídky jsou promyšlené , napínavé - super čtení :-)
Ta nejlepší a nejděsivéjší sbírka povídek...všechny 10/10 kromě té v kině, to byl ultra kýč, jakoby tam ani nepatřila.
Vynikající sbírka povídek. Při některých z nich skutečně leze mráz po zádech. Doporučuji všem příznivcům knižního strachu.
Část díla
Druhé přání
1980
Hadlokářův syn
1980
Hlubokomořská ulita
1971
Kyperská lastura
1968
Nekros
1986
Autorovy další knížky
1994 | Nekroskop |
1996 | Vampýři |
1998 | Zdroj |
2000 | Sémě mrtvých |
1999 | Nekros a jiné noční můry |
První setkání s Brianem Lumleym mi připravilo jedny z nejlepších povídek, které jsem kdy měl možnost číst. S grácií zvládá popsat atmosféru jako z nejlepších Lovecraftovských děl, stejně tak, jako výplody vlastní mysli. Cyklus Nekroskop si jistě nenechám ujít.