Shimargh profil
muž · Pardubický kraj · statistiky
Nové knihy v seznamech
Kdo jsem
Hvězdný třpyt opět láká do dálek nekonečných, chladně prázdných krajů nezemské nicoty. Silueta člověka na břehu černého smutku připravena udělat poslední krok a utonout v mrazivé hlubině ničeho. Moře slz, moře hořkosti, moře bolesti...žalozpěvy mlčí...tísnivý chór smrti duní v tonoucím těle nijakým tichem nezemě. Poslední údery srdečního bubnu doznívají.V tuto nesvatou nezemi neznovuzrodit se znovu.Neslova již dávno zbavená smyslu nikomu o ničem nikdy neřeknou víc, než tiché nic a políbí duši jako ledový vítr kosmické prázdnoty na nekonci veškerého nebytí. Ze tmy jsme povstali a do tmy ulehneme opět, až nezemský chór zazní z nekonečné dáli truchlivé černi nicoty. Nezrodíme se znovu, naše ztrouchnivělé kosti se rozpadnou na prach, eóny uplynou a naše posvátné tělesné schrány budou hnít až nakonec zamoří hnilobným pachem celý svět, jež bude zahalen morovým mrakem úpadku a smrti. A s posledním východem slunce, s posledním kuropěním zanikne vše co bylo a nikdy nebude již. Nakonec nezbude nikoho kdo by plakal pro zhynuvší psy co lidmy se kdys nazývali a nezbude ani jediné památky na marnost našich smyslu povzbyvších životů, na brození se po kolena v blátě a prachu...smrti již nebude třeba i ona nakonec zemře jakož i celý vesmír. Když bolest jako temné, rozbouřené moře vylije se z břehů, topím se a klesám na dno láhve opět. Zalykám se černým smutkem a východ sluce v nedohlednu... Marnost vládne lidskému soužení a snad jedině láska, nás, ubohé bytosti vede za světlem. Nebo je to smrt, která svým sladkým hlasem lže nám a láká na okraj propasti ? Nebo snad sám ďábel? Ne, jsme to my sami, lžeme si a upínáme se k falešným modlám, abychom svým marným životům dali smysl a ulehčili si od trýzně osudu, který si tvoříme my...vše se nám jednou vrátí a temnota pohltí naše duše.
