Dobrý princ přehled

05.12.2024

Přesně jak píše fvalek, je třeba přijmout fakt, že tady hraje velkou roli jistá osudovost a jakkoliv klišoidní je, bez tohoto přijetí si tento díl zdaleka tak neužijete. Mucholap/Ambrož se dočkal uzavření svého příběhu. Nejčistší bytost celého Mýtstva. Já bych třeba uvítala i nějakou mikropovídku o jeho útěku z Domoviny a o tom, jak přišel o ženu a děti. Ale to už nejspíš nehrozí. :-) Každopádně je to silné i podruhé. 95%

16.06.2023

Tenhle díl je poněkud zvláštní a hodně pracuje s tím, jak moc je čtenář ochotný akceptovat předloženou skutečnost. na jednu stranu tak díl může být naprosto úžasný, velmi významný pro život Ambrože a další dění okolo Mýtova a přímo kouzelný, na druhou stranu může vznést spoustu otázek, jak je možné, že Ambrož má takovou moc, kde vzal všechnu tu magii, proč ví, co dělat a jak to, že mu to vše vychází, a čtenář tak vůbec nemusí akceptovat nějakou danost jeho osudu. Já osobně jsem si to spíš užil a bral to, jak to je, ale samozřejmě mi vrtá hlavou, jak to ten Ambrož takhle udělal a vysvětlení, že je to čistý neposkvrněný kouzelný král prostě není dost... Nicméně beru opravdu tu první možnost a celý příběh se mi moc líbil.

Společensky střízlivý Ambrož je úžasný chlap, i když sympatický byl už ve své uklízející podobě. V podstatě je vyobrazený jako jediná postava, které nebylo co odpouštět a přišel s naprosto čistým štítem, a tak nějak ho beru už od samotného začátku, takže tahle role mi pro něj sedí. Události s křivopřísežným rytířem dávají smysl a docela i to, co následuje. Epizoda v čarodějnické studně už sice začíná být záhadná a bez vysvětlení, ale proč nepřijmout malý zázrak. No a nakonec samotné (ne)války s Císařstvím, které ukazují, jak to má Ambrož v malíku, i když někdy to je dost kýčovité (jako třeba bitva duchů), jindy to je ale jako vždy skvěle vymyšlené a okouzlující (jako kouzelný háj). Na ostatní postavy v tomhle díle moc nedojde, ale musím říct, že Lancelot mě tolik nezaujal a spíš jsem pořád čekal nějaký háček nebo levárnu, stejně tak věrný John, který se mi znelíbil už u své první smrti. Jinak ale pěkné a i dobré návraty postav - Mařenka, škoda, že neměla větší roli, no a pak Scher Khan? (budu prostě psát Šerchán) a Modrovous, na které jsem ještě zvědavý.

Celkově je poslání tohohle dílu trošku mimo běžnou dějovou linku, i když s ní a přípravami na válku taky souvisí, ale asi bylo dobré udělat tenhle krok. Ať už ve smyslu oslabení Císařství, tak i vyřešení Ambrožovy dějové linky, která už nějakou dobu volá po hlubším vyznění. Stejně jako kletby a požehnání, které v Mýtově pořád fungují, se v pozitivní slova smyslu ukazuje, že i počestnost a hrdinství jsou pohádkově odměněny, což opět může působit trošku kýčovitě, ale po deseti dílech, kde se naopak ukazuje, že pohádkové postavy nejsou tak pohádkové, jak bychom si mysleli, to tu sedlo a bylo to originální.

Drobná kapitola týkající se mláďat... asi fajn, ale klidně bych si ji odbyl někde na začátku nebo v jiném díle a věnoval se čistě jen Ambrožovi... A nelíbí se mi opět střídání umělců a stylů kresby, které s sebou přináší i naprosto jinou vizi různých postav, což se mi prostě nehodí...