Ztracené roky
Brian Lumley
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22057/nekroskop-ix-ztracene-roky-22057.jpg
4
55
55
Mezi knihami Nekroskop II: Vampýři! a Nekroskop III: Zdroj, staršími díly Lumleyova slavného cyklu o boji lidstva proti upírům, pátral nekroskop Harry Koegh několik let po své ztracené ženě a synovi. Nyní tedy může být příběh o tom, co věří, že se v té době přihodilo - a co se přihodilo doopravdy - konečně vypovězen. V této knize se vrátíme zpátky do dob, kdy upíři ještě vládli na Sluneční i Hvězdné straně, v paralelním světě na druhé straně prostoročasu. Několik mocných vampýřích vládců, které Šejtán Nenarozený potrestal za to, že se v prvních válkách o krev postavili proti němu, bylo vypovězeno do vyhnanství - na Zemi! Mezi nimi byl i psí vládce Radu Lykan, který svou upíří pijavici zdědil od vlka. Radu tedy není pouze Vampýr, ale i vlkodlak. A nyní, po staletích ve stavu odloženého bytí, se má střetnout s Harrym Koeghem...... celý text
Horory Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , PolarisOriginální název:
The Lost Years: Volume I, 1995
více info...
Přidat komentář
Konečně jsme se přesunuli zpátky na starou dobrou zem a vrátil se i náš známý Harry. Kniha mě, ale moc nenadchnula a ikdyž ledasco osvětluje pro mě nepřináší nic nového a kdyby nebyla tak by mě to taky nějak nevadilo. Ale rád jsem ji přelouskal a nemusím se k ní po nějaký čas vracet. No nic jedeme dál a snad další budou lepší.
Pôvodná nekroskopická pentalógia skončila harryho definitívnym exnutím a vystrelením do mystických posmrtných sfér, nasledujúca trilógia vykopala všetkých vampírov aj z paralelnej hviezdnej strany a ako bonus vysušila všetky močiare. Lenže kolesá sa stále točia a tak nás Lumley berie oblúkom späť do minulosti, medzi druhý a tretí diel do stratených rokov. Musia byť stratené, lebo si ich nikto v predchádzajúcej budúcnosti nepamätá a preto tu všetci Harryho po celý čas hypnotizujú, takže je z neho tak trochu bábka čo si spomína a vie iba to čo mu jeho "guruovia" dovolia. Ono je to celé dlhé ako basketbalista na škripci a prvá polovica ma zhusta nebavila, lebo je to furt to isté čo predtým v tých slabších dieloch. Lepšie to začalo byť až v historickom okienku o pôvode nového záporáka Radua Lykana a jeho vyhostení na zem skrz "pekelnú bránu". Aj to je síce všetko stokrát obšľahnuté zo všetkého čo už bolo, ale určite je to väčšia zábava než sledovať bezradne sa potácajúceho Harryho v jeho modrom období. Ak pominieme v živici naloženého vampíra, tak najzaujímavejšou postavou sa stáva jeho ambiciózna otrokiňa B.J. ktorá tiež múti Harryho melancholickú hlavu. Druhá polovica ponúka aj veľkú upírsku lúpež v trezore bratov ferenczyovcov ( áááno, ďalší ferencziovia, vraj už posledný... ), akčné stretnutie so zubatými hare krišnami a miesto tradičných zlých rusov tentoraz autor dosadil hnusných číňanov. Stratené roky sú značne dlhý a silno repetitívny úvod niečoho čo v ďalšom diely snáď vyústi/vypučí v nejakú solídnu režbu... ktorú si ale nikto nebude môcť pamätať.
Harry Nekroskop je zpátky. Sláva. Tedy, nejde o nějaký epochální a monumentální návrat, jen se prostě Lumley vrátil mezi druhého a třetího Nekroskopa a nacpal do něj děj dalších dvou knih. Což je na jednu stranu fajn (vrátil se Harry, děj se přesunul zpátky do našeho světa a do toho upírského se podívá - alespoň v této knize - jen na krátký okamžik, vrátili se staří démoničtí, atmosféričtí a hrůzu nahánějící upíři, pryč jsou načančaná fantasy směšná upírská princátka, fantasy je pryč, příběh zase zcivilněl a "realisticky" zdrsněl). Na druhou stranu ale už prostě nelze přijít s ničím novým (a Lumley se o to, snad i díky časovému ukotvení příběhu, moc nesnažil), takže se v podstatě jen recykluje již napsané. Taky se nelze vyhnout problematice znalostí následujících událostí. To je u prequelů a příběhů vložených do středu již známého universa prostě problém, protože nutně víte, jak to musí skončit nebo co se musí stát aby fungovalo to, co již bylo řečeno, že se stalo poté. A tady je ten závěr, respektive vyřešení (tedy fakt, proč se v dříve odvyprávěném později událém příběhu neobjevují a nezmiňují věci k nimž dojde v této knize - tedy, proč si to, sakra, Harry nepamatuje), zjevný již po pár stránkách, po několika narážkách. A nelze se tomu prostě vyhnout, pípá a bliká to v hlavě neustále. Je však třeba říci, že se s další knihou Lumley vypořádal dobře, nepokoušel se vymýšlet tak velký oslí můstek jako v případě předchozí bratrské trilogie, prostě jen zasadil příběh mezi již dvě napsané knihy. A spokojenost závisí na tom, nakolik je čtenář schopen tuto skutečnost vypustit a ignorovat. Pak to funguje jako další minimálně průměrně uspokojivý nekroskopský příběh. I když zde Lumley s Harrym dělá ne zrovna sympatické věci.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Nekroskop |
| 1996 | Vampýři |
| 1998 | Zdroj |
| 2000 | Sémě mrtvých |
| 1999 | Nekros a jiné noční můry |
Když tak nad knihou přemýšlím, mám dojem, že jsem jí svým dvouhvězdičkovým hodnocením ještě pomohl. Ztracené roky pro mě totiž byly hlavně ztrátou času, protože Brian Lumley tady evidentně nechal luhovat už osmkrát přelitý čajový sáček. Tohle mohu považovat snad jen za autorovu zoufalou snahu o vzkříšení nebožtíka. A tím nebožtíkem opravdu nemyslím Harryho Keogha.