Nelidské zdroje
Monika Petrlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/358709/mid_nelidske-zdroje-hAf-358709.jpg
4
18
18
Žijeme ve světě, jenž mluví zkratkami „cizího nářečí“ – z lidí jsou zdroje a všichni se přetavují do podoby manažerů, asistentů a specialistů. Snad nikdo není „normální“ pracant. Zapomínáme mateřštinu a odlidšťujeme se. Na prvním místě je úspěch, zábava a především kupa zbytečných slov. S takovými hrdiny teď máme možnost se poznat. Potkáme chvástala, jenž nic neumí, a přesto se mu v zaměstnání daří, lovkyni bohatého manžela, smutného juniora na cestách mezi rodiči nebo zcela obyčejný pracovní tým, který mezi sebou nekomunikuje, ač by každý člen toho chtěl dost říct. Vstupme do světa Nelidských zdrojů. Budeme se především bavit, i když nám možná chvílemi bude trošku smutno.... celý text
Přidat komentář
O ničem...
... ta povídka mě pobavila už svým názvem.
Jinak oddechové, vtipné čtení, kterému opravdu dominují především poslední tři čtyři povídky. Po nečitelných bracích, které jsem ztěžka přelouskal v nedávné době, bylo fajn narazit opět na knihu, která se čte lehce - navíc o situacích, často až absurdních, v nichž se kdykoliv může ocitnout i každý z nás.
Hvězdičku navíc si zaslouží nádherné ilustrace Karolíny Wellartové.
Kniha se mi opravdu nelíbila. Původně jsem chtěla dát jednu hvězdičku, ale poslední tři povídky to zachránili. První více než polovina mi připadala napsaná jako poměrně zdařilý sloh žáka základní školy. Ploché postavy, nudné pointy. Z témat fungování korporací se dalo vytěžit daleko víc.
Opět milé, oddechové povídky ze současného děsně (možná někdy i děsivě) moderního světa. Některé vtipné, jiné na zamyšlení a taky jedna fakt o ničem. Nejvíc se mi líbila povídka Chemické dítě a Laktaportál.
A taky nesmím opomenout opravdu vydařené ilustrace!
Některé příběhy vás možná přímo chytnou za srdce. Asi budete pár postav upřímně litovat a aspoň jedné budete držet palce. Každého osloví jiná povídka. Záleží, jestli budete mít v sobě tu správnou strunu, na kterou může autorka dovedně zabrnkat... A pokud se struny nerozezní, tak i přesto je to pohodové čtení o životě, o těch malých i velkých příbězích...
Autorovy další knížky
| 2011 |  Hafni! a jiné povídky |
| 2014 | Mrkev pro vězně |
| 2017 |  Nelidské zdroje |
Hned na začátku se přiznám, že tohle je jedna z mála povídkových sbírek, které jsem vůbec kdy přečetla. Povídkám se zkrátka celkem vyhýbáme, vlastně ani pořádně nevím proč. Možná proto, že mě spíš baví ucelenější příběhy v jedné knize, ale těžko říct.
Sbírka Nelidské zdroje obsahuje povídky, které poukazují na problém lidí komunikovat. Všichni všechno ví nejlíp, všichni jsou nejlepší a všichni se mají čím pochlubit.
Povídky jsou fajn, oddechové a jednoduše napsané. Některé jsou vtipné, z jiných mi bylo celkem smutno, když jsem si uvědomila, že to takto v našem přemoderním světě opravdu funguje.
Příběhů je zde opravdu dost, takže si každý najde ten svůj. Mně se hodně líbily povídky Šťastná náhoda nebo třeba Laktaportál. Na druhou stranu tu byly i povídky, které mě příliš nenadchly, například povídka O ničem byla opravdu o ničem a u povídky Plán mi zase vadila hlavní hrdinka, která se za každou cenu snažila sehnat bohatého manžela, protože jí samotné se pracovat nechtělo.
Jak říkám na své si opravdu přijde opravdu každý a je to jako s každou sbírkou, některé povídky se mi moc líbily, některé méně, ale za sebe můžu říct, ať této sbírce dáte šanci.