Němci
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139642/bmid_nemci-EMX-139642.png
4
1678
1678
Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce 40. let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít. Ve svém novém románu zavádí Jakuba Katalpa čtenáře do prostředí německé rodiny zasažené útrapami první a druhé světové války, do válečných Sudet a poválečné Prahy. Slibný svět hlavní hrdinky, z počátku přímočaře bezstarostný, začíná s přibývajícím časem dostávat trhliny, růžové brýle střídá deziluze a před čtenářem vyvstává otázka – opravdu je možné po tolika letech nalézt pravdu? Autorčin vytříbený jazyk silně kontrastuje se syrovostí, s níž jsou líčeny životní milníky jednotlivých postav, a umožňuje tak ještě zevrubněji prozkoumat téma ztráty a vykořenění, které v mnoha variacích dominuje celému románu.... celý text
Přidat komentář
Prijemne napsana kniha, ktera nebyla slozita na cteni. Vadila mi cast, kde autorka nektere roky shrnula na par strankach v ramci celosvetovych udalosti a udalosti tykajicich se postav. Tema knihy jsem vnimala jako nenasilnou formu, jak si rozsirit znalosti ohledne Sudetskych Nemcu, ale rozhodne si po precteni neprijdu emocne vyzdimana.
Velice silná kniha. Autorka vypráví stroze a surově, nemazlí se s obalováním reality do příjemných slov. Některé momenty byly hodně silné, především několikeré vyprávění o dětech, porodech a tak dále. Ztrácela jsem se v množství postav, ke konci knihy už jsem přemýšlela i nad hlavníma postavama, kdo to vlastně je. Nelíbilo se mi vložení útržků příběhu z celého světa do první třetiny knihy. Přišlo mi, že je celá kniha rozvleklá a soustředí se na příliš mnoho postav a ne důležitou část příběhu. Tomu hlavnímu o co vlastně jde, a to je odložení syna a odsuny, se věnuje autorka až na posledních pár stránkách. Jen kvůli těmto věcem dávám 4 hvězdičky z 5. Po dočtení si musím dát nějakou lehkou knihu, opravdu mě děj dostal.
Hezka knizka, nekdy jsem se ztracela v mnozstvi postav. Styl psani mi sedl a pribeh byl moc smutny. Doporucuji.
Od zacatku jsem mela pocit, ze se jedna o jeden z tech soucasnych modnich historicky-rodinnych romanu o vyraznych hrdinkach a jejich strastech. V prvni polovine mi vadilo nastineni nastupujici WWII pomoci stripku osobnich pribehu, ktere maji vzit za srdce, ale pritom jsou jen hrozne frustrujici, pac je to jen mzik a clovek je nemuze procitit a autorka se k nim uz nevraci a jen je nechava pohozene. Kazdopadne tema 2.svetove valky z pohledu Nemcu, Sudetu, zeny, samotaru, malych lidi ze zapadle vesnice me velice zaujalo a je hlavni devizou knihy.
Po přečtení této knihy si uvědomíte, že bychom neměli odsuzovat blízké za jejich činy. Protože nevíme za jakých podmínek své rozhodnutí učinili.
Dneska jsem v časopise narazila na rozhovor s paní spisovatelkou. Kde popisovala scénu, kdy dala přečíst svému muži sepsanou knihu Němci. Po jeho mírné kritice, šla do stodoly, knihu rozsekala sekerou a zapálila...... Je moc dobře, že knihu vydala!
Občas jsem se přestávala orientovat v množství jmen, ale jinak moc pěkné vystavěný příběh, časové prolínání příběhů, pro mne velké překvapení a zařazuji mezi oblíbené knihy.
Poněkud nevyrovnané. Místy strhující, ale občas také pěkná nuda. Zejména návraty k rodinným historiím jednotlivých postav. Jako plus vidím, že nejde o klasickou válečnou knihu a na stále poněkud tabuizované téma odsunu nahlíží zajímavou optikou, ač ani toto téma není úplně hlavní. Spíš to vidím jako náhled na to, jak naše předsudky, byť pro ně můžeme mít i faktické indicie, mohou být úplně špatně a ovlivní životy i dalších generací.
Kniha se četla dobře, všechno plynulo dynamicky, ale možná až příliš rychle. Podle anotace jsem čekala, že se děj zaměří hlouběji do problematiky s odloženým dítětem nebo s odsunem Němců. Ale ne. Kniha mapovala zhruba první třetinu Klářina života, přičemž podle mě tu mělo až moc prostoru její mládí v Německu. Ne že by tato část byla nudná, to v žádném případě, spíš na úkor toho byla okleštěna ta podstatná část - tedy česko-německé vyrovnání, krádež dítěte a taky ten zvláštní vztah Kláry a Fuchse...Chvílemi mi kniha přišla trošku povrchní, ačkoli to je asi autorčin styl (strohost, kusost, odměřenost)..Ale navzdory tomu všemu, mnou konec pohnul, uvědomění si, že žena, která tohle všechno zažila, nakonec umírá v ústavu s Alzheimrovou chorobou a na jediné, co si vzpomíná, je právě ta osoba, která v knize nebyla úplně sympatická....4 hvězdičky za to, že kniha je zase něco jiného a nového a za ten konec, který vámi ještě nějakou dobu doznívá...Pravděpodobně se nabízí srovnání s Tučkovou a její Gertou Schnirch, která je více zaměřena na osud jediné obyvatelky, oprošťuje se od ostatních postav a podává více informací o samotném odsunu, internačních táborech a podobně. Katalpa naproti tomu řeší spíše psychické rozpoložení mladé silné ženy, která ač v přepychu, neustále ztrácela lásku...
Velice pěkná kniha. Dobře se čte, příběh je zajímavý, líbily se mi "vsuvky" příběhů z jiného prostředí. Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou!!
výborný opus. čiernobiele nátery o zlých nemcoch by sa rýchejšie rozpadli, keby mladí ľudia čítali takúto knihu.
Krasna knizka. Skvely pribeh z pohledy Nemky behem druhe svetove, coz se moc casto nestava, cist pribeh z te druhe strany (napada me snad jen Katerina Tuckova a jeji Gerta Schnirch). Obcas jsem se trochu ztracela ve velkem mnozstvi postav, na druhou stranu se mi libi, ze autorka casto detailne popsala osudy i tech lidi, kteri nebyli v pribehu uplne klicovi. To mi prislo fajn, takove mini pribehy. Takze za me velmi hezke a poucne cteni.
Knihu musím zařadit do oblíbených. Ten osudový rozptyl, to bylo něco dech beroucího. Kniha plná surovosti, těžkého životního osudu a přesto krásná a čtivá.
Kniha je výborně napsaná a četla se jedna báseň. Druhá světová válka vnímaná z pohledu Němky, to je něco, co jsem ještě románově zpracované nečetla. A moc mě to bavilo. Historické události jsou popisovány nenásilně, hlavní jsou tu dějové linky, týkající se osudů obyčejných lidí. Nutno také zmínit, že měla autorka všechno dokonale promyšlené, protože to do sebe ve finále všechno krásně zapadlo. A ještě jedno plus, které bych chtěla zmínit, je délka kapitol. Jsou krátké a skvěle se tím pádem čtou. Člověk nemá pocit, že by se kniha táhla, pokaždé kapitola končila ve správný čas.
Jediným mínusem pro mě bylo velké množství postav, ve kterém jsem se ze začátku docela ztrácela. Po pár stránkách jsem ale i s tímhle přestala mít problém a do knihy se začetla.
Za mě tedy příjemné první setkání s touto autorkou, které zapříčinilo, že kniha Němci rozhodně není tou poslední, kterou si od ní přečtu.
Jsem z této knihy v rozpacích. Zpočátku jsem se do knihy rychle začetl, první kapitoly jsem "hltal" (možná i díky krátkým kapitolám), ale tak zhruba od 2/3 knihy jsem se ztrácel v postavách. Původní příběh nemocné babičky se ztratil nevím kam a začalo nahánění rodinné minulosti na pozadí dějinných událostí dvacátého století. Autorovi si neodpustím vyčíst zbytečný rozsah knihy (některé pasáže mi přišly nezajímavé). Stále jsem přemýšlel o autorově stylu - zpočátku jsem díky krátkým kapitolám četl velmi rychle, celkově styl autora byl zajímavý, ale jako rušivý element působilo nepřeberné množství postav, ve kterých jsem se ztrácel. V tomto směru mi román evokoval knihu od J.K Rowlingové Prázdné místo, kde se čtenář musí také soustředit na propletenost postav, která působí čtenáři nemalé potíže.
Syrový popis některých událostí, např. prvního pohlavního styku (znásinění), potratu a dalších, mi přišel až přes čáru a "zvedal mě ze židle". Jsem fanoušek literatury, která čtenáře šokuje, ale co je moc, to je příliš. Zde se autor asi inspiroval Klímou a jeho Utrpení knížete Sternenhocha, jinak si tuto potřebu nedokážu vysvětlit.
I přes výše zmíněná negativa je kniha zajímavá.
Mno... Pocity mám různé, postupně se měnící. Nejprve jsem si nemohl zvyknout, že od jedné čtvrtiny začíná úplně jiný příběh, pak jsem měl trochu zmatek v mnoha jménech a postavách, ale jakmile se to ustálilo na několika hlavních hrdinech, už to bylo lepší. Možná by neuškodil trochu méně strohý styl. Je dobře, že Jakuba Katalpa nesklouzla ke klišé, která se v tématice poválečného osudu německého obyvatelstva často objevují, ale často jsem musel přemýšlet, proč postavy jednají, jak jednaly.
Do knihy se mi zpočátku nechtělo, ale příjemně mě překvapila. Možná jsem to čekala malinko drsnější, vzhledem k tomu, že tento typ literatury čtu často.
Ale přesto hodnotím velmi dobře, hezké střípky poskládané dohromady.
Štítky knihy
nacismus odsun, vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Kniha mi připomínala vyhnáni Gerty Schnirch, ale z druhé strany. Líbilo se mi množství postav a jejich rodinných historii a různé střípky o tehdejších událostech, mela jsme pocit, ze se nám krasne zaplňuje mozaika te doby. Mozna bych uvítala trosku hlubší prokresleni postav, ale i tak byla kniha působivá - nedojimala přitom prvoplanove, svým způsobem byla dost syrová a stroha. První seznámeni s autorkou, plný počet a doporučuji.