Nepřátelé společnosti
Paul Johnson
Eseje britského historika odkrývající směřování a perspektivy moderní západní civilizace. Ve dvou desítkách esejů autor v chronologickém i tematickém řazení a za pomoci široké řady společenskovědních disliplín sleduje vývoj moderní západní společnosti, přičemž jeho hlavní zájem se soustřeďuje na síly destabilizující a zpochybňující progresivní hodnoty západní civilizace (nepřátele společnosti).... celý text
Přidat komentář
Paul Johnson nás nejdříve seznamuje se vznikem a pádem Římské říše, a zaobírá se přitom vědou, uměním, politikou, náboženstvím, válkami, revolucí a dalšími jevy, které jsou pro každou civilizaci příznačné. Jeho názory jsou vyspělé a konzistentní, a také velmi kritické. Jeho kritika se týká umělců, vědců, univerzit i politiků. Mnoho názorů, výzkumů i studií shodí nebo se k nim staví odmítavě. Z jeho knihy si brzy uvědomíme, že Paul Johnson je kapitalista, který na první místo staví o důkazy podloženou vědu, u níž lze dokázat správnost jejich tvrzení. Oproti tomu se posmívá psychologii, sociologii a dalším oborům, jejichž tvrzení nelze nikdy plně dokázat nebo změřit. Nepřátelé společnosti jsou velmi zajímavou a podnětnou knihou a tak jak Pau Johnson podrobuje vše kritice i my musíme podrobit vlastní kritice tvrzení Paul Johnsona. Protože ač je to významný historik a v drtivé většině svých tvrzení má pravdu, své směřování v knize nedokáže úplně popřít a vytvořit si tak dokonalý nadhled.
Čeká naší civilizaci zánik? Historie se stále opakuje, lidstvo se nedokáže poučit z negativního vývoje v minulosti a znovu a znovu se nechává ukolébat pocitem, že rozvoj a pokrok se děje prakticky bez našeho přičinění. Na příkladu zániku Římské říše Johnson vysvětluje pomocí konkrétních událostí z následujících období největší prohřešky proti civilizaci, kterých se dopouštíme zas a znovu: zneužívání jazyka (slov) k oblbování lidí překrucováním původních významů, zneužívání akademické půdy univerzit pro prosazování politických zájmů, úpadek kultury a umění pod záminkou hledání nových směrů, které vede až k takové absurditě jako vystavování "absolutní prázdnoty" v podobě prázdné bíle vymalované výstavní síně nebo záměrné totální disharmonii komponované hudby. Autor varuje před fatálním účinkem popularizace pseudověd (Marx, Fanon) na úkor skutečně vědeckého hledání pravdy a podstaty světa na rozvinutou civilizaci. Tím vším se vlastně jen odvádí pozornost od postupné ztráty svobody, která vede ke stagnaci střední třídy - hlavního motoru prosperity a rozvoje civilizace. Trochu náročné a velmi znepokojivé čtení.
Autorovy další knížky
1991 | Dějiny 20. století |
1999 | Dějiny křesťanství |
2007 | Dějiny židovského národa |
2003 | Napoleon |
1998 | Zrození moderní doby: Devatenácté století |
Že si Paul Johnson pečlivě vybírá jen příklady, které se mu hodí do krámu, jsem zaznamenal už kdysi dávno v Intelektuálech. V této knize si navíc místy i trochu napříč kapitolami odporuje.
Paul Johnson je tory, a to velmi konzervativní. Kapitoly o kultuře tomu alespoň nasvědčují, protože se už jedná téměř o pamflet. Na druhou stranu historické kapitoly o Římské říši byly velmi poučné.
Každopádně je kniha obohacením pro každého, kdo ji nečte jako evangelium, ale jako podnět k zamyšlení. Finální resumé ve stylu "kdo nejde s námi, jde proti nám" mi poněkud připomíná v knize hojně zmiňované autoritářské režimy.