Nepravý Nero
Lion Feuchtwanger
Příběh nepravého Nerona je nejen tragikomickou epizodou z dějin římského císařství v době, kdy se v Římském impériu začaly projevovat první známky jeho příštího úpadku, ale především důmyslnou paralelou událostí, jež se v naší době, v polovině 30. let minulého století, odehrávaly v Německu. Tři hlavní postavy románu: hrnčíř Terentius čili nepravý Nero jako vůdce, setník Trebonius coby nejvyšší vojenský šéf se svou zálibou v uniformách a vyznamenáních a konečně mazaný a vychytralý Knops jako šéf propagandy, to je na první pohled portrét vůdčího trojlístku nacistického Německa: Hitlera, Göringa a Goebbelse.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2006 , Český klubOriginální název:
Der falsche Nero, 1936
více info...
Přidat komentář
O Nepravém Nerovi se Feuchtwanger zmiňuje už v trilogii Josephus Flavius. Bylo to asi poprvé, co jsem se o této postavě dozvěděl. Teď jsem měl možnost si pročíst o tomto "císaři" více detailnější životopis a člověk se u jeho příhod nestačil divit. Další z dobrých historických románů tohoto autora.
To hlavní o čem kniha je, popsal ve svém komentáři níže - xxDawexx (před 5 roky) . Je mou chybou, že jsem se dostal k Nepravému Neronovi až nyní, protože je co číst :
... Marnivost a marnost. Vládne Antikrist. Vzal na sebe nadmíru nebezpečnou podobu, podobu herce, který počítá s lidskou hloupostí. Jaký je to svět, otrok napodobuje císaře, jeden špatný herec jiného špatného herce a svět se tím nechává ošálit. Jaký to hnusný triumvirát: hrnčíř je císařem, tučný samolibý oficír to dotáhne na maršála, ověnčen metály a drobný vykutálený, ale ctižádostivý podvodník je přesvědčen, že lidé jsou mnohem hloupější, než za jaké je pokládá i nejotrlejší skeptik. Ale nejhanebnější je, že před touto trojhlavou nestvůrou, padá do prachu v nadšení celý svět...
... Humanitu je možno vštípit tomuto světu zřejmě jen nejhloupějšími a nejhanebnějšími prostředky...
Co je to rozum ? Každý považuje za rozumné to, co mu pomáhá k vlastnímu uplatnění a odmítá vše, co mu v tom zabraňuje, pravil bývalý senátor Varro. Já jsem si tohoto Nerona vytvořil, protože bez něj a jeho díla nemohu žít, protože já ho miluji po svém, já v jeho díle pokračuji, je to snad nerozumné....
Právě Varro, výřečný, bohatý, mazaný vykuk, který žije v nejvýchodnější římské provincii (dnešní Syrie) je, i když nenápadně, zloduchem tohoto příběhu. A jak to tak v dějinách bývá, vůbec nedopadne špatně.
Obdivuji autora za jeho předvídavost, kdy nádherně vykreslil budoucí "nosné budovatele" nacistické říše. Mám rád knihy, které jsou o něčem. A Nepravý Nero je toho jasným důkazem.
Český čtenář má výhodu v tom, že překladatelem byl výtečný Valter Feldstein.
Postupně probírám knihovnu po babičce a děl od Feuchtwangera je v ní několik. Nepravý Nero je typickou ukázkou toho, co umí udělat touha po moci. Je to nadčasové a stále platné.
Kromě literárních kvalit mám na knihu hezké vzpomínky také proto, že jsem ji četl během dvoudenní návštěvy Říma. Ležíte si na posteli, čtete Nepravého Nera, přes otevřené okno k vám doléhá ruch města. Návštěva Kolosea, hromada sutin tvořících Forum Romanum, v ulicích proudy lidí. Večer jdete do náhodou objevené trattorie v zapadlé uličce, kam přes oběd chodí místní (ne do takové té přepinčené restaurace pro turisty) a před spaním si dáte ještě pár kapitol.
No, luxusní!
Od Feuchtwangera jsem zatím četla a velmi se mi líbily knihy Židovka z Toleda, Jefta a jeho dcera, Oppermannové, Šimona. Nesmírně oceňuju, že autor má perfektně nastudovanou historii a do ní zasazené velmi uvěřitelné a silné životní příběhy. Ovšem kniha Nepravý Nero mě bohužel nezaujala, snad příliš vykonstruovaný děj, snažící se o atraktivnost; podle mě román postrádá hloubku a lidské poselství jiných autorových děl. Přiznávám, že knihu jsem nedočetla, možná se, na základě zdejších kladných hodnocení ještě pokusím a změním názor.
Na začátku bylo 6000. Šest tisíc sesterciů, daň, pouhá almužna pro bohatého a váženého senátora Varrona, která stála u zrodu tohoto příběhu. A přesto jen díky pýše a touze po odplatě se na několik let znovu objevil na blízkém východě dávno mrtvý císař Nero. Tak nějak by mohla kniha začínat. A opravdu - v průběhu čtení si vlastně uvědomíte, jaká hloupost stála za tím vším, co se právě odehrává. Pýcha, sebevědomí, hrdost, ale také odplata, nenávist a vychytralost, to jsou vlastnosti, které hýbou osudy miliony lidí. Čert vem to, že Feuchtwanger knihu psal ne jako historický román, nýbrž jako paralelu na dění v jeho rodné zemi - ano, věděl jsem, co v příběhu hledat, našel jsem to vskutku jednoduše, ale kniha mě bavila ne kvůli tomu, ale kvůli skvěle vykreslené době, kdy se děj knihy odehrává. Protože jakou šarádu tam vysocí pánové spustili, to je opravdu... obdivuhodně? Fascinující? Troufalé, skandální, no prostě skvělé? Ano, opravdu je.
PS: Do jisté míry (a to hlavně díky míněné paralele na předválečné Německo) chápu, proč jsou hl. postavami míněny Terentius, Trebonius a Knops, ale pro mě osobně Trebonius s Knopsem hrají vedlejší housle Terentinovi - Neronovi a hlavně Varronovi - Varro samotný je pro mě určitě nejdůležitější postavou a také spolu s Neronem nejzajímavější postavou celého příběhu, ačkoliv v anotacích knihy bývá úplně vypouštěn. Možná, že to je dobře, protože právě Varronův osud byl po celou dobu knihy tím spíše nejistý.
Autor literárně ztvárnil jisté události, o nichž byla zmínka v několika historických pramenech a které se odehrály v době vlády Fláviovců po pádu císaře Nerona. Pří čtení mě hned napadla paralela s nacistickým Německem. Námět jistě zajímavý, ovšem zpracování teda nic moc. Po předchozích skvělých Feuchtwangerových knihách, které jsem četl, bylo tohle docela zklamání. Přišlo mi to spíš jako takový nepříliš povedený dobrodružný román pro mládež, až na to, že pro mládež to primárně psáno nebylo.
Moc zajímavé čtení. Trochu mi sice vadilo, že se v knize neobjevovalo víc ženských postav, ale u historického románu o politice to asi jinak nejde.
Každopádně Feuchtwanger si mě získal, jsem zvědavá na jeho další díla.
I do dnešní doby se hodí. Zajímavý citát: Bůh stvořil zlo, aby si lidé vážili dobra. My, starší generace, už máme obavy ze změn, které se ve společnosti dějí. Ale zdá se, že nic nového pod sluncem.
Vracím se k hodnocení. Ano!!! Do dnešní doby "coronavirové" se opravdu hodí. Jak lze manipulovat s lidmi. Doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Židovka z Toleda |
| 2007 | Lišky na vinici |
| 1967 |  Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá |
| 1992 | Židovská válka |
| 1967 | Žid Süss |
I když jsem se dočetl, že Nepravý Nero je jeden z nejslabších románů od Liona Feuchtwangera, já osobně ho mám velmi rád a četl jsem ho nyní podruhé. Kdysi to byla poslední kniha od Feuchtwangera, která mi v mé knihovně od něho chyběla.
Je zde úžasná paralela s nacistickým Německem. Jen konec říše Nepravého Nera přišel rychleji než Hitlerův konec.
Nepravý Nero je mistrovský historický román, který mne od prvních řádků vtáhl do děje a často donutil dívat se do map Mezopotámie a na wikipedii hledat místa, kde se děj odehrává. Vychutnával jsem si každé slovo.
Sledujeme bývalého římského senátora Varra, který pro malicherný spor s guvernérem Sýrie stvoří Nepravého Nera, který je podporován několika drobnými vládci a parthským velkokrálem. Podaří se mu ovládnout několik měst, ale pro svou zaslepenost se mu jeho bývalý otrok hrnčíř vymkne a obklopí se svými kumpány maršálem a sekretářem. Ti tři si začnou vyřizovat účty se svými rádobynepřáteli, zaplaví nevinné město, aby vinu svedli na křesťany, provedou vyvraždění odpůrců a tím si zlomí vaz.
Protivníkem Nera je Jan z Patmy, což je vlastně svatý Jan, autor Apokalypsy v Bibli.
Román krásně ukazuje, jak někdo v pozadí, dovede manipulovat vládci, vytvářet své vládce.
Rozhodně všem doporučuji k přečtení.