Neptunova jeskyně
Marek Toman
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386743/bmid_neptunova-jeskyne-4ej-386743.jpg
4
27
27
Osud svérázného hrdiny, sochy Neptuna z Grébovky, na pozadí společenských, politických a architektonických proměn pražských Vinohrad od konce 19. století až po současnost. Kamenný Neptun ožívá a zapojuje se do čilého pracovního i vlasteneckého cvrkotu kolem sebe. Pomáhá Mořici Gröbemu budovat „ráj na zemi“, chodí do Sokola, ale i k turnerům či do synagogy. Milostné pletky má postupně s Češkou, Němkou i Židovkou. Je svědkem jedné války, druhé války a měnících se režimů, lesku i bídy světa…... celý text
Přidat komentář
Monotónní styl mne zhruba po 150 stránkách udolal. Autor na tomto vzorku nesvede plynule vyprávět a navíc tento pochroumaný příběh stále více a více retardují pubertálně popsané erotické scény. Možná se na zbývajících 200 stranách styl zlepšuje, nechci autorovi křivdit a ostatní odrazovat.
Kultivovaně napsaná kniha zachycující osudy Grébovky a Vinohrad na pozadí historie Prahy a českých zemí od poloviny 19. století po současnost.
Tak toto je objev! Perfektní vykreslení osudů jednoho krásného pražského parku a lidí i soch kolem. Chystám se i na další autorovy knihy.
Nápad s oživlou sochou procházející historií jako kdyby postupně ztrácel dech. Počáteční pětihvězdičkové nadšení opadalo. Neměnný styl se stával stereotypem. Scházely mi letopočty u jednotlivých kapitol. Nakonec dávám jen průměrné hodnocení.
Štítky knihy
Praha Vinohrady (Praha) historické romány
Autorovy další knížky
| 2018 |  Cukrárna U Šilhavého Jima |
| 2016 | Chvála oportunismu |
| 2022 | Panna |
| 2021 | Odsunuté děti |
| 2011 |  Frajer |
Přečíst si román, ve kterém důležitou roli hraje park Grébovka, jsem coby dlouholetá obyvatelka nedalekých Nuslí brala skoro jako povinnost. A vylíčení zrodu tohoto výjimečného krajinářského díla a jeho proměn je na knize to nejlepší. Vůbec bych se nezlobila, kdyby bylo (spolu s místními popisy Královských Vinohrad a doutnajícího česko-německého soupeření) ještě detailnější. S Neptunovou jeskyní se to nicméně má trochu jako se Skleněným pokojem Simona Mawera – zatímco první třetina knihy se točí kolem vily Tugendhat, resp. Grébovky, ve zbylých dvou třetinách jsou obě stavby spíš jen kulisou, která přihlíží životním osudům lidí s nimi spojenými a na níž autor demonstruje turbulence doby. Celá dlouhá pasáž o Neptunově milostném vztahu s Židovkou Rivou na sklonku první republiky a během druhé světové války nepřináší nic nového a dala by se snadno oželet. Chápu, že autorovým cílem bylo ukázat Neptuna v proměnách času od vzniku Grébovky až po současnost, ostatní období jsou ale pojatá tak stručně, že se tím text podle mě jen zbytečně rozmělnil. Pokud ale máte ke Grébovce vztah, lze román doporučit jako příjemnou četbu třeba do parku.