Zmije hraje golf
Rex Stout
Nero Wolfe série
< 1. díl >
Fred Durkin, Wolfův externi spolupracovník, přivádí přítelkyni své ženy, která pohřešuje svého bratra. Zanedlouho se ukáže, že bratr byl zavražděn a Wolfe se ujímá případu. Není úplně jasné, proč se do věci pouští; lze pochybovat o tom, že by to bylo kvůli tisícovce dolarů, kterou mu ze svých celoživotních úspor italské přistěhovalkyně nabízí sestra zavražděného. Avšak i pokračování příběhu odpovídá tomu, nač jsme zvyklí. A tak se brzy ukáže, že případ se týká mnohem lépe situovaných vrstev, a objeví se i nabídka velmi tučné odměny. V tomto případě zvláště vítaná, protože i Archie už nějakou dobu dostává jen poloviční plat…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
Fer-de-lance, 1934
více info...
Přidat komentář
3,4/5 Zajímavá postava velkého detektiva Nero Wolfa a i jeho věrného spolupracovníka Archie Goodwina a jejich "první případ", uvěřitelné charektery a motivy. Bohužel třešničkou na dortu nebyl sloh či překlad. Neřekla bych, že by kniha byla až tak archaická, ale místy se mi zdálo, že tam či onde nesedí například zápory a jiné. Na další díly se chystám a doufám, že budou už jen lepší.
Úplně první Stoutova kniha s Nero Wolfem. Nechybí zde téměř nic z toho, na co jsem si u jeho knih zvykl a co mám rád, jen některé detaily ještě úplně nesouhlasí. Například dveře a stěna mezi pracovnou a předním pokojem nejsou zvukotěsné. Ale jsou to spíš zajímavosti. Knihu řadím mezi ty nejlepší z celé série. Zajímalo by mne, jestli při jejím psaní pan Stout tušil(nebo snad plánoval), jakou úžasnou sérii začíná. Vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Tento typ detektivek,beru jako oddechovky.Temhle detektivum moc nerozumim a jejich styl moc nechapu.Pan Wolf,je podivny detektiv,stejne jako jeho partner.....
Nero Wolfe i Archie Goodwin jsou dokonale svérázné postavy, které se navíc výborně doplňují a tvoří moji nejoblíbenější dvojici vyšetřovatelů. Tahle knížka je důkazem, že jejich kouzlo funguje už od prvního případu. Menší rezervy měl podle mě český překlad, ačkoliv uznávám, že při Archieho způsobu vyjadřování to holt asi je těžké.
Když jsem se přesvědčil, že ani v prvním příběhu o Neru Wolfovi a Archiem Goodwinovi se nedozvím, jak se ti dva vlastně dali dohromady, byl jsem trochu zklamán, i když připouštím, že se to dalo čekat. Je to začátek, některé z pozdějších příběhů o detektivech ze Západní 35. ulice jsou rozvinutější, napínavější, zábavnější, ale přesto dám pět hvězd, protože Nero Wolfe je prostě nejlepší. A Archie Goodwin všechny "Watsony" převyšuje o několik hlav.
Rex Stout pojal svého Velkého detektiva trochu jinak a musím přiznat, že mu to funguje skvěle. Umí pracovat s komikou, ale zároveň zůstává ve vážné rovině, takže se člověk nemusí bát absurdních zápletek. A samotný Nero Wolfe je jednoduše sympaťák, urážející všechny kolem a věnující se pouze svému jídlu a orchidejím. I když všechnu práci za něj odběhá jeho agent Archie Goodwin, jsou to stejně nakonec Wolfeho šedé buňky mozkové, které přijdou záhadě na kloub, aniž by on sám musel opustit pohodlí svého domova. Což se geniálně projeví v závěru románu, kdy raději nechá vraha spáchat sebevraždu, než by později chodil na soudní přelíčení.
Zápletka jako taková představuje standard, který je netradiční snad jen v tom, že začne malinami a skončí u karbanátků. Ale návaznost i souvislost je poměrně logická, takže to zas až tak moc nevadí. Jen ten věk už je na jazyku a formě znát, na druhou stranu to příběhu dává správně chraplavou atmosféru.
První nerowolfeovka mi moc nesedla. Přece jen samotný příběh a průběh vyšetřování jsou poněkud nudné, podezřelých není až zas tolik, k větším zvratům nedojde. A tak je kniha spíše jen představením chodu domácnosti a podivností samotného Nero Wolfa, a samozřejmě i Archieho Goodwina, kde se sem tam nějaký cynický fórek objeví, ale celkově mi přišla kniha utahaná jak cesta zaprášenou krajinou v létě, a nikde žádná hospoda, aby se člověk trochu osvěžil.
Vůbec první Stoutova „Wolfovka“.
Ruku na srdce, ten příběh se vůbec nepovedl – ale základní charakteristika hlavních hrdinů už je tu poměrně přesně načrtnuta; právě v těchto místech (v geniálně zvládnutých popisech sžíravě ironického vztahu Wolfa a Archieho Goodvina) už probleskuje nezaměnitelná zábavnost autorových pozdějších děl.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1987 |  Třikrát Nero Wolfe |
| 1967 | Právo na smrt |
| 1999 | Liga vyděšených |
| 1994 | Zmije hraje golf |
| 1999 | Talíř plný jedu / Postup číslo tři / Vražda mezi kovboji |
Nějaké moc takové užvaněné, natahované nebo co. Podstata je známá brzo, víceméně jen čekáme na závěr...