Netvoři a krásky
Soman Chainani
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500487/bmid_netvori-a-krasky-zoJ-500487.jpg
4
172
172
Dvanáct nebezpečných příběhů plných záhad, magie a vzpurných srdcí. Každý se vine a klikatí jako řeka, aby odhalil pravdy plné varování i vítězství, pravdy, které osvobodí tak dlouho vězněná srdce, pravdy, které zkoumají život… a smrt. Princ dojde k překvapivému prozření. Kráska bojuje jako zvíře. Chlapec se odmítá stát kořistí. Cesta ke štěstí je ztracena… a pak znovu nalezena. Bestsellerový autor Soman Chainani spřádá staré příběhy do nové tapiserie současnosti a vytváří svět, který se nepodobá ničemu, co už jste četli. Tyhle příběhy vás znají. Rozumí vám. Odrážejí vás. Jsou to pohádky pro naši dobu. Tak čtěte, pokud se odvážíte…... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno:
2022
,
CooBoo
Originální název:
Beasts and Beauty: Dangerous Tales, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha je bezpochyby určena mladším čtenářům, než jsem já. Stejně mě ale některé příběhy nadchly. Líbilo se mí, jak byly příběhy zasazené do "moderního světa" a někdy končili naprosto jinak než v originálech. O některých příbězích to ale bohužel říct nemůžu. Z pár pohádek jsem byla naprosto zmatená a nechápala jsem, co tím chtěl básník říct. A popravdě nevím, jestli bych knihu doporučila nebo ne :(
Kniha se mi líbila, ačkoliv ze začátku jsem jí kvůli zvláštnímu způsobu vyprávění, který mi nesedl, odložila. Po třetí pohádce jsem si zvykla a kniha se mi líbila se všemi pohádkami. Top pro mě byla O šípkové růži.
Na začátku mě kniha opravdu neoslovila a myslela jsem, že jí ani nedočtu. Změnilo se to až od příběhu Jeníček a Mařenka, kde mě pokaždé další příběh něčím zaujal. Za mě nejvíce povedený příběh je Petr Pan a Modrovous.
Tuhle knihu je nutno hodnotit ne jako celek, ale jako průměr různých kvalit. Kniha totiž obsahuje několik přepracovaných pohádek, dalo by se říct samostatných retellingů, kdy některé jsou opravdu vynikající jak kvalitou, tak obsahem, a pak jsou zde i takové, které těžce pokulhávají.
Nejlepší za mě: Jeníček a Mařenka, Kráska a zvíře, Popelka, Malá mořská víla, Rumpelníček.
Ty o dost horší: Sněhurka, O šípkové růži, Locika, Modrovous.
Ostatní mě ani neurazily, ani nenadchly.
Přesto se knize a jednotlivým příběhům nedá upřít obrovská originalita, kreativita autora i veliký potenciál. Přesto mě trochu mrzelo, že některé pohádky nesou takový ten punc "ideologie", tedy že Sněhurka je černá, všechny ženský jsou feministky apod. Nicméně, ponaučení, které z jednotlivých příběhů plyne, je vždy fajn a je jedno, jestli to skončí dobře nebo špatně.
Celková atmosféra knihy je trochu ponurejší, temnější, než klasické pohádky, už proto, že tady autor ve všem vychází opravdu z originálů od bratří Grimmů.
Knihu nakonec hodnotím kladně, přestože to není extra veledílo, má to spád a originální zápletky.
(SPOILER)
Kniha mě upřímně opravdu zklamala.
Těšila jsem se na zajímavé zpracování klasických pohádek, které budou nápadité a bude mi z nich běhat mráz po zádech, ale bohužel to tak vůbec nedopadlo.
Ano, bylo to nové zpracování klasických pohádek, ale moc originální nebyly... nebo možná byly originální až moc.
Opravdu podporuju feminismus i LGBT komunitu, ale tady nebyla pohádka, kde by to nehrálo naprosto zásadní roli. V podstatě se zde neřešilo žádné jiné téma a každá hlavní postava pod jednu z kategorií kategoricky zapadala...
Přesto ale musím říct, že se mi některé líbily a představovaly pro mě příjemné odpolední odreagování :)
Kniha má v celku dobrou myšlenku a nápad. Přenést některé z problémů do příběhů pohádek mnohým z nás dobře známých je fajn idea, ale musím říct, že moje očekávání bohužel nenaplnila tak, jak jsem doufala.
Začátek snad všech příběhů byl strašně utahaný, až po překročení půlky příběhu mi konečně přišlo, že se něco začíná dít a konec byl už obvykle zajímavý. Ke konci knihy už jsem se ke čtení musela celkem nutit, ale jsem ráda, že jsem ji nakonec dočetla, jelikož poslední dva příběhy byly podle mě jedny z nejlepších, ne-li dokonce nejlepší. Na závěr musím vyzdvihnou ilustrace knihy, ty se totiž dost povedly.
Někomu může kniha přijít určitě skvělá, avšak pro mě to bude jedna z těch, do které už se znovu s největší pravděpodobností nepodívám.
Kniha je zajímavá. Některé příběhy mě zaujaly více, jiné méně. O mnohých bych rád klidně s někým dikutoval ... Osobně se mi jinak nekvíce líbili O Červené Karkulce, O Jeníčkovi a Mařence, Kráska a zvíře, O Popelce a O malé mořské víle.
Po přečtení první pohádky jsem přemýšlela zda budu v knížce pokračovat, protože Červená Karkulka se mi moc nelíbila, ale nakonec jsem knížku dočetla a nejsem ani moc zklamaná. I když ne každá pohádka se mi líbila, ale našly se i takové, které byly opravdu úžasné. Autor do pohádek přidal i aktuální témata jako LGBT, rasismus nebo feminismus a i další.
Co se týče autorova stylu psaní, tak se kniha dobře četla, i když některé pohádky byly na mě trochu delší, ale to je logické, aby se dala vystihnout pointa pohádky a nějak ji ukončit. Co se mi na knize opravdu líbilo byly ty dokonalé ilustrace, které jsou opravdu nádherné.
Hodnocení této knížky bylo celkem složité, i když jsem měla nějaký názor, tak jsem si nebyla úplně jistá. Tak jsem si ohodnotila jednotlivé pohádky a zprůměrovala hodnocení a došla jsem k tomu, že výsledek je zhruba stejný jako počet hvězdiček, které jsem knížce chtěla dát.
Takže knížce dávám 3,5*/5* - některé pohádky se mi líbily, některé ne
(SPOILER)
Sněhurka. Snow White. Sněhobílá. JE ČERNÁ. To nedává smysl, proč se jmenuje Snowhite?
Měla by se jmenovat Coalblack ( uhlí a černá v aj) nebo Černulka. Rozhodne ne Sněhurka.
Jak píše Jaehyun, taky nechápu, kde vzali to dítě ( Šípková růže).
V Jeníčkovi a Mařence se z dětí stali kanibalové.
3,5
Čekala jsem něco jiného, nového. Z celého výběru se mi líbila nejvíce o Petru Panovi - měla myšlenku a hloubku, v tomto duchu, kdyby bylo u ostatních, mělo by to jiný dopad. Takto, je to opět jen omleté a hojně nadužívané téma feministických, LGBT, rasových, etnických otázek, tady se mi jevilo navíc násilně našroubováno. Pokud v tom měl spočívat moderní a inovativní náhled na klasiku, tak bohužel za mě ne. Není důležitá barva kůže, ani orientace a nastavovat to do úplně všecho,hmm. Shrnula bych příběhy na průměrné až nezajímavé. Některé jsou s prominutím slátaniny, jiné divné a nedotažené. Kresby a celkově výtvarná stránka špatná nebyla.
Popravdě moc nevím, co si o tom myslet. Všechny pohádky jsou kreativně převyprávěné a měly takovou tu atmosféru pohádek bratří Grimmů, to bylo fajn, ale něco tomu prostě chybělo. Z několika mi spíš bylo tak nějak... divně. Je škoda, že kvůli pohádkovému žánru nebyl prostor pro větší psychologizaci nebo rozebrání motivů, protože si o to děj kolikrát dost říkal. Nejvíc se mi asi líbila O Modrovousovi.
Mně se to moc líbilo. U žádné z pohádek jsem neodhadla jak ji autor uchopí a vždy mi autorův pohled přišel zajímavý. Některé pohádky a témata byly mému srdci bližší jiné ne, ale to už tak u pohádek bývá. Musím ocenit autorovu snahu zaměřit se na velké spektrum současných problémů. Chápu, že pohádky jsou pro spoustu lidí citlivé, protože je to naše dětství (zde jsem hůř rozdýchávala konec mé milované krásky a zvířete), ale autorovi se podařilo hezkou formou zpracovat poučení, která patří do současné doby (například změna generačního přemýšlení, že počkáme v koutě a pak přijde princ a vše zachrání). Ubírám jednu hvězdu za použitý jazyk, přišel mi hodně jednoduchý a jazykové obraty nebyly tak zajímavé jak bych si představovala. Rozhodně jsem ráda, že takové knihy vznikají, a o to víc, že mi dali možnost nahlídnout do tvorby indického autora.
Tak docela dobrá Mořská víla, jinak se mi toho moc nelíbilo. Ale opravdu krásné grafické zpracování
Takhle, nebylo to špatný, jenom jsem od toho prostě čekala víc. Pár příběhů se mi líbilo, ale jinak byla knížka docela nudná. Nejhezčí byl pro mě Petr Pan, a to nemám tuhle pohádku vůbec ráda. Pak se mi taky líbili Červená Karkulka, Šípková růže a Kráska a zvíře.
Neříkám, že to bylo špatný, jenom... Jsem to prostě čekala lepší.
Po grafické stránce naprosto dokonalé dílko, občas ale povedený vizuál není vše. Možná je to jen překladem, bohužel mi vůbec nesedl přehnaně moderní tón, jaký autor svým psaním udává. Problém jsem měla hlavně se stylem psaní (překladem?), kdy se neustále objevovaly pojmy, které mi pro pohádkové prostředí neseděly. (Například "princ sekal latinu" anebo "koukal po pěkných holkách".) Co se týče obsahu, včlenění určitých LGBT, feministických, rasových a etnických otázek mi přišlo vyloženě na sílu. Mnohé postavy, které měly nejspíš působit emancipovaně, moderně nebo pokrokově mi bohužel připadaly spíš nafoukané, prudérní a extrémně nesympatické (Locika, Kráska). Autor se prostřednictvím svého dílka pokusil o osvětu čtenářů, kde jim chtěl skrz tradiční příběhy poukázat na to, že není podstatná ani barva kůže, ani sexuální orientace. Bohužel to mnohdy bylo na úkor příběhu, který se dostával do pozadí, aby mohlo poukazování na morální dobro více vyniknout.
Jasné, nebyly všechny příběhy špatné, i já si našla své oblíbence (Rampelníček, Modrovous, Perníková chaloupka, Peter Pan), přesto mi nesedl způsob, jakým autor pohádky zpracoval. Za mě postrádaly tu správnou pohádkovou atmosféru, kterou já tolik ráda. Šlo napsat politicky, rasově a jinak korektní dílko, přitom ale nepřipravit pohádky o jejich kouzlo. Mnozí autoři se dokážou s podobnými tématy poprat výrazně lépe.
Kniha obsahuje 12 retellingů na známé pohádky. Už tím, že je zde víc jak jeden příběh, tak se hodnocení stává velmi obtížným, protože některé pohádky Vám sednou víc a jiné míň.
Já jsem se s autorem bohužel moc nesetkala. Přišlo mi, že ve většině příběhů byl dán velký prostor částem, které pro výsledné rozuzlení neměli valný smysl a naopak ve chvílích nějaké gradace, poučení či rozuzlení se text smrsknul na minimum a na druhé straně byl konec.
Asi jsem pochopila myšlenku knihy, která čtenářům měla předat obecné přijetí všech, bez rozdílů pohlaví, barvy pleti či orientace. Nebo prostě jen jiného životního smýšlení, než je zvyk nějaké skupiny, ve které žijete. Dále autor i pěkně poukázal na to, že pohádky tak, jak jsou vyprávěny, opravdu dělají z většiny žen hloupé chudinky a z mužů neumětele, co stejně k bohatství přijdou. Svými příběhy ukázal, že když se ženy postaví samy za sebe, jsou opravdu silné. A stejným způsobem vypíchl i muže.
Jak už jsem psala, mě nesedlo zpracování a v mnoha pohádkách jsem viděla spoustu hluchých míst, děr v ději a nebo absolutně zbytečných detailů, někdy docela i nechutných (kdo četl – scénka s krvavým jelítkem).
Za zmínku za mě stojí pouze dvě – Malá mořská víla, která by si možná i zasloužila trochu víc prostoru, minimálně aspoň víc rozepsat ten moment uvědomění si, že čarodějnice nemluví úplně z cesty. Druhou pak je Petr Pan. Tu pohádku nemám ráda v klasickém zpracování, ale zde se mi líbilo pojetí, co je vlastně ten úžasný Petr zač. Nejvíc mnou však pohnul závěr příběhu, kde moje romantická dušička a čerstvá matka ve mně opravdu zaplakala.
Špatná nebyla ani Locika, ale tam jsem se hrozně nudila na začátku a zajímavé to bylo opravdu až od momentu, kdy ji přišel zachránit princ.
Tak úplně nevím jak to ohodnotit. Na tuto knížku jsem se celkem hodně těšila a byla na ní velmi zvědavá. A to je možná ten problém... Čekala jsem možná od toho malinko víc. Nejmíň se mi asi líbilo vyprávění o šípkové růži a nejvíc asi Petr Pan.
Autor rozebere klasické pohádky, trochu je převrátí naruby a doplní zajímavý úhel pohledu.
Samozřejmě mě nenadchly úplně všechny příběhy, ale většina ano.
Nejvíc se mi líbila Locika, která vzala osud do svých rukou. Taky Malá mořská víka, která se musela zamyslet nad láskou k princi, kterého nikdy neviděla. A nebo taky Jeníček a Mařenka.
Naopak absolutně jsem nepochopila Šípkovou Růženku.
K Vánocům neodmyslitelně patří pohádky. Tentokrát se mi už ale nechtělo potisící koukat v televizi na tu stejnou verzi Popelky nebo Šípkové Růženky, a tak jsem sáhla po knize Netvoři a krásky, která obsahuje 12 klasických pohádek převyprávěných do moderní podoby.
Knížka má nádherné grafické zpracování, každou pohádku doprovází jedna velká ilustrace a několik drobnějších, takže tohle je opravdu radost číst. Knížku mám půjčenou z knihovny, takže jsem dokonce přemýšlela, že bych si ji kvůli těm ilustracím koupila, ale nakonec musím přiznat, že ačkoliv mě některé pohádky zaujaly, znovu už bych se do knihy nepustila, takže úplně nemám důvod ji mít doma.
Z dvanácti pohádek se mi opravdu líbily pouze čtyři (O Jeníčkovi a Mařence, O Locice, Petr Pan a O Červené Karkulce). Ne že by všechny ostatní byly špatné, to vůbec ne. Ale přišlo mi, že některé pohádky byly do knížky nacpané hodně na sílu, protože byly úplně bez nápadu, nedomyšlené a nebo tak nějak podivně (ne)ukončené (O malé mořské víle, O šípkové růži, O Popelce, Kráska a zvíře). Zkrátka, četla jsem už i lepší retellingy, možná by neuškodilo polovinu pohádek z téhle knížky vyškrtnout a dát tam opravdu jen ty, které za to stojí a nejsou tam jen do počtu.
Hodnocení pohádek:
O Červené Karkulce 4*
O Sněhurce 3*
O šípkové růži 1*
O Locice 5*
O Jackovi a fazolovém stonku 4*
O Jeníčkovi a Mařence 5*
Kráska a zvíře 3*
O Modrovousovi 4*
O Popelce 2*
O malé mořské víle 1*
O Rumpelníčkovi 3*
Petr Pan 5*
Štítky knihy
pohádky americká literatura fantasy pro děti pohádky pro dospělé fantasy převyprávění, literární adaptace
Část díla
Autorovy další knížky
| 2014 |  Škola dobra a zla |
| 2015 | Svět bez princů |
| 2016 | Poslední navěky |
| 2018 | Vzhůru za slávou |
| 2019 | Křišťál času |
Máte rádi pohádky? I pokud ne, slyšte tento příběh. Za devatero horami a devatero řekami žil byl jeden spisovatel a ten napsal knihu Netvoři a krásky. A já si ji přečetl a chci vám ji doporučit. Je to dvanáct příběhů inspirovaných známými pohádkami, které jsou ale podané poněkud netradičně. Co kdyby ty údajně zlé čarodějnice z pohádek byly jen oběťmi? Co kdyby se o prince ucházela kromě Popelky také její nejlepší kamarádka? A co kdyby princ z pohádky O šípkové růži neměl zájem o dívky, ale jednoho mladého sedláka? Soman Chainani vzal známé pohádky, přidal moderní témata, špetku ironie i sociální kritiky. A je to skvělé.