Neuroimunita
Michal Schwartz
Jen pouhá myšlenka na stárnutí je pro mnoho lidí nesnesitelná a někteří jsou ochotni zaplatit velké částky za pomyslný „elixír mládí“. Netrápí nás však jen vrásky nebo snížení sexuální touhy, bojíme se nemohoucnosti a slabomyslnosti, nemocí a ztráty schopnosti rozhodovat sami za sebe. A možná největší hrůzu máme z depresí a onemocnění mozku – Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. V minulosti byl mozek považován za samostatný a soběstačný orgán, zcela oddělený od imunitního systému. Ale 20 let výzkumů neuroimunoložky Dr. Michal Schwartové přináší do této oblasti absolutně převratné objevy a představuje zcela nový pohled na zdraví mozku. Na tyto a další otázky odpovídá kniha Dr. Schwartzové a společně s tipy na udržení mozku v lepší kondici odhaluje * co jsou „imunitní buňky moudrosti“, * jakým způsobem můžeme efektivně využívat neuroimunitu, zvláště v období stresu a stárnutí, * jak běhání, cvičení a jóga ovlivňují náš mozek, * jaké jsou rozdíly v imunitním systému mužů a žen, * 10 nejdůležitějších potravin podporujících imunitu, a mnoho dalšího.... celý text
Přidat komentář
Kdopak si plete pravé neštovice (variola, z čeledi Poxviridae) s planými (varicela, z čeledi Herpesviridae), překladatelka, nebo v horším případě autorka? V kapitole "Představuje imunitní systém spojení..." popisuje příběh pravých neštovic, avšak nazývá je nesprávně neštovicemi planými. Pravé neštovice - variola - se vyskytovaly buď jako lehká forma (variola minor), nebo s těžším průběhem variola major, která způsobovala ony zmiňované smrtelné epidemie. Jedná se o snadno ověřitelnou informaci.
Nicméně, informace z výzkumu, nápady, jak problém imunitního systému řešit, jsou velmi zajímavé, provokují i v laikovi další otázky, dokonce velmi mnoho otázek, a vyvolávají doufání v úspěšné zavedení reálných možností léčby do praxe, jenže... závěrem se dozvídáme, že "farmaceutické společnosti... mohou případně i zastavit vývoj léku kvůli finančnímu střetu zájmů. V takovém případě se spíše než za vývoj léku utratí mnoho peněz za právní záležitosti, což pozdrží mnoho slibných léčebných postupů ve zdech laboratoří, místo aby se dostaly do lékařské praxe. To se přihodilo i mně u několika inovativních léčebných postupů, které už nyní mohly být testovány pro využití v léčbě..."
O propojení imunitního systému a mozku už zběžně tuší i široká veřejnost. Informace zde podané jsou srozumitelné i pro laiky. Takže asi není co vytknout. Na konci knihy nechybí ani vysvětlující základní pojmy (co to je neuron, neurotransmittery, hematoencefalická bariéra...).
Tyto a další jiné podobné knihy můžou být velkou nadějí pro lidi, které postihlo nějaké závažnější onemocnění, nebo se prostě potýkají s běžnými starostmi jako je stres, dlouhodobě skleslá nálada apod. Paradoxně mohou někdy sloužit jako depresivní zdroj. Někde se třeba dočtete - pro vás - fantastický fakt, který ve vás vzbuzuje vlny optimistu, zatímco do vás doktoři cpou jedinou správnou léčbu, která vám akorát způsobuje nepříjemnosti.
Kniha velice přístupným způsobem popisuje výzkumné práce prováděné týmem profesorky Michel Swartzové, jejichž výsledky vedly k přehodnocení některých dříve ustálených názorů na roli imunitního systému během běžné funkce i během onemocnění centrální nervové soustavy. Text podává specifické problémy imunologie a neurologie formou snadno srozumitelnou neodborníkům, takže dobře plní účel seznámit širokou veřejnost s novými poznatky a s výhledem pravděpodobných možností jejich budoucího využití.
Ač je kniha tenká obsahuje spoustu informací o imunitním systému, jeho vlivech na zdraví jak v kontextu historie tak v moderních výzkumech. Autorkou je žena, která stojí v popředí těchto výzkumů, takže se připravte na nahuštěné informace o lidském těle, neuronech, mozku a nemocech. Kniha je hlavně pro lidi, kteří se zajímají o to, co se ve vědě v tomto ohledu děje a kam výzkum postupuje, než praktickou příručkou, jak imunitní systém podpořit, ačkoliv i těchto rad se dočkáme - ovšem neliší se od toho, co už beztak víte. Závěr je pak smutnou tečkou vyjasňující jak finanční střety zájmů farmaceutických firem brzdí vývoj a aplikaci slibných způsobů léčby takových nemocí jako je deprese, rakovina, Alzheimerova nemoc nebo roztroušená skleróza.
Informace v této knížce jsou velice zajímavé a týkají se neuroimunologie, tj. vzájemného vztahu mezi imunitou a funkcí mozku. Schwarztová je neurobioložka, která provádí výzkumy na myších. Např. vezme myši zdravé a myši s deficitem imunity a ukáže, že myši s deficitem imunity mají horší pamět, hůř zvládají stres. Když jim provede transplantace kostní dřeně a tak jim navrátí imunitu, tak se tyto věci zlepší. Nebo provede myším transfuzi krve od starých mladým a opačně a ukáže, co to dělá s mozkem. Popis takových experimentů je obsahem knihy. Na knížce mi vadí, že těch informací neobsahuje zas tolik, je to pár krátkých kapitol, které jsou nafouknuté a opakují informace. Taky mi vadí vychloubání autory - "naše výzkumná skupina", "můj PGS student, který teď pracuje na Harvardu...". Celá ta kniha je představením výzkumu této autorky a je dost tématicky limitovaná, postrádá širší záběr, výzkumy se týkají myší, jiné poznatky než své vlastní z daného oboru autorka vůbec neřeší. Knihu bych asi doporučil těm, co mají nějakým způsobem k tématu blízko a zajímá je lidský mozek. 4 hvězdičky dám kvůli tomu, že kniha obsahuje opravdu zajímavé informace, které ještě nejsou známy ani mezi lékaři (jedná se výzkum zatím ve fázi zvířat)
Budem trošku viac kritická ako predchádzajúce komentáre:
- V knihe sa opisuje prepojenie imunity a mozgu skôr jednosmerne (vplyv imunity na mozog).
- Autorka kladie množstvo zaujímavých otázok, odpovede sú však pre mňa príliš vágne a nedostačujúce
- a pojednáva hlavne o svojom výskume. Pútač na obálke "najnovšie vedecké poznatky" teda nie je až tak presný.
Alebo len nenapĺňa moje očakávania, žiaľ ako väčšina diela.
Plusy vnímam v zaujímavých postrehoch a objavoch vedeckého tímu autorky.