Neuromancer
William Gibson
Sprawl, kniha 1. Román desetiletí, oceněn Nebulou a Hugem. Dnes již kultovní kniha příznivců kyberpunku. Jedinečná možnost seznámit se se stěžejním dílem kyberpunku v perfektní podobě, kdy můžete vychutnat brilantnost a bohatost Gibsonova jazyka. Ústřední postavou románu je Case, computerový zloděj, který vstupuje do celosvětové sítě počítačů a manipuluje s uloženými daty. Příběh sleduje snahu dvou mocných programů umělé inteligence o nelegální spojení do jednoho celku, schopného rozluštit poselství mimozemské civilizace. Mistrovských děl science fiction je hodně, ale Neuromancer je jen jeden.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , Laser-books (Laser)Originální název:
Neuromancer, 1984
více info...
Přidat komentář
Nesmírně pečlivě popsaný svět, složité postavy a vynikající příběh dělá z románu Neuromancer jednu z nejlepších sci-fi novel všech dob. Povinná četba pro všechny příznivce science fiction.
V rámci zpracování semestrální práce jsem přečetla oba překlady, jak ten po pana Neffa, tak ten od pana Rauvolfa, a anlický originál. Ano, pak se mi o té knize i zdálo, a byly to takové houbičkové sny.
Neffův překlad je překladem nadšence, který spoustu výrazů nezná a neví, jak je přeložit, i když jim intuitivně rozumí, tak to "nějak přeloží". Překlad je na některých místech až kostrbatý a nesrozumitelný, což je nešťastné vzhledem k tomu, že sama kniha je dost náročná na čtení. Doporučila bych spíše překlad pana Rauvolfa, je koherentnější a srozumitelnější. Nicméně i Neffův překlad má své kouzlo (doporučuji pokročilejším čtenářům).
Co to vlastně bylo? Působilo to na mě, jakoby vše, co je v knize černý na bílým byly jen zaznamenaný světlý chvilky v totálním drogovým rauši. (Autorova? Hrdinova? Nebo snad mého?)
Takový mrknutí oka, něco mezi tím a další mrknutí oka...
Nečte se to lehce, hodně si během toho zalistujete (zvlášť v poslední cca čtvrtině), ale výsledek? Ten stojí za to! Už pošilhávám po další Gibsonovce.
Cyberpunkova atmosfera k prasknuti, je z toho citit ta zasadnost, nadcasovost a vliv, ktery Neuromancer mel na legii mych oblibenych kousku z zanru (Matrix, Deus Ex, Shadowrun), je to cele maximalne cool a mate pocit, ze ctete neco pro skutecne cyberpunkove gurmany. Ale... ten chaos, co jsem to vlastne cetl? Mozna na to nemam dostatek implantatu, nebo to zmrvil preklad, takze bych tomu mel doprat druhou jizdu v originale, ale kdyz se nad tim zpetne zamyslim, tak vlastne ani poradne nevim o cem to cele bylo. Kazdopadne unikatni literarni zazitek. 6/10
Tak tohle mě hodně minulo... Přečetl jsem asi necelých padesát stran, není to mnoho, ale nevěděl jsem v podstatě nic z toho co jsem četl... Po první kapitole jsem se musel podívat na příběh na Wiki, abych chytil nějakou kostru, zkusil jsem druhou kapitolu nic a třetí už jsem ani nedočetl... Bylo to moc popisné, bez nějakého děje. Vůbec mě to nevtáhlo, možná někdy v budoucnu to zkusím znovu, ale nevím. Možná jsem to i odsoudil v počátku, když jsem četl ty negativní komentáře zde.
Toto je kniha z roku 1984, a na to se nesmí zapomínat! Naprosto nadčasová záležitost. Možná půjdu proti proudu posledních komentů, ale já z ní byl nadšený a pravděpodobně si ji dám někdy ještě jednou! Mě se líbilo, že vše nebylo podrobně vysvětlováno a čtenář mohl také zapojit vlastní představivost. Navíc Neffův překlad považuji za zdařilý, skvěle se popasoval s hláškami. Pro mě jedna z nejlepších knih posledních měsíců.
Knihu jsem nedočetl do konce, nedalo se to. Tak zmateně napsanou knihu jsem snad ještě nezažil. Mnohdy mi dělalo strašné problémy zjistit, co se v popisované situaci vůbec děje a se spoustou slov mi neporadil ani google. Nechápu, že se tato kniha stala takovou legendou.
Bylo to jako číst náhodně generovaný shluk vět. Vůbec nevím o čem to bylo, kdo dělal co a proč. Tři hvězdičky jen za to, že to obsahuje snad všechny rekvizity kyberpunku od implantátů,neonových megaměst,matrixu až po origami jeřába.
PS: Přečetl jsem kousek v angličtině a dávalo mi to daleko větší smysl. Na vině tak bude nejspíš překlad. Celou dobu jsem totiž měl pocit, že by se mi to, jakožto velkému fandovi Deus ex, Ghost in the shell nebo Blade runnera mělo líbit, ale ten styl textu mi to zkrátka neumožnil.
Jedna z nejtěžších knih co jsem kdy četl. Hemingwayovský jazyk, krátké věty, stručné, mnoho místa pro imaginaci. V knize jsem postrádal více vysvětlujícího textu. Některé pojmy zde jsou vysvětlen jednou větou a než přijdete na to, že jsou důležité ztratíte pár zajímavých pasáží. Čtení knihy je někdy, jako vnořit do drogového stavu, některé pasáže jej opravdu věrně popisují. Neuromancer není rozhodně žádný mainstream, takže nesedne každému.Napsat tohle v roce /84, klobouk dolů.
V životě se mi nestalo abych si po přečtených kapitolách musel zopakovat děj s anglickým článkem s dějem na Wiki.
Jelikož již za sebou nějaké to sci-fi mám, byl jsem velmi zvědav na onu "bibli" cyberpunku. Atmosférou nezklamala, ale knihu bych doporučil asi pokročilejším čtenářům sci-fi.
Zvláště doporučuji fanouškům Deus-ex.
(5?/10) Neuromancer má u mě jedno knižní prvenství - je to první kniha, u které jsem si připadal, jako kdybych zaexperimentoval s nějakými drogami a poté, co jejich účinek vyprchal se snažil přijít na to, jak se s tím netradičním zážitkem vlastně vyrovnat.
Gibsonův svět je úžasný a patří mu můj obdiv za to, že něco takového dokázal stvořit už v roce 1984, ale zároveň mi jeho styl vyprávění přijde chvílemi jaksi zvláštní a zmatený... jako kdybych si vzal nějakou nelegální omamnou látku. Nebo si jí možná vzal při psaní sám autor? (I když díky zdejším komentářům mě napadá, jestli to alespoň z části není i dílo Neffova překladu - pokud bych se někdy dostal k tomu novému, asi bych si to přečetl ještě jednou.)
Díky tomu jsou i mé dojmy stejně zmatené a nedokážu přesně říct, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Z toho vychází i mé hodnocení (i když by bylo možná lepší ho tentokrát vynechat), kde ty tři hvězdičky neznamenají průměrnost či nezajímavost, ale jakési smíšené pocity a nejistotu, co přesně si o tomto díle myslet. (7. 8. 2013)
Obsah prekonáva formu. Čo k tomu viac dodať. Neuromancer je priekopnícke dielo cyberpunku, ale nie každému sadne.
A odporúčam Neffov preklad.
Těžká to kniha na čtení a pro mne po delší době nějaká kniha. Takže záhul dámy a pánové. Tuto knihu si budu muset přečíst ještě jedni a to minimálně. Teď jsem měl v rukou překlad od Neffa a ještě s vyrvanou stránkou. Ale to co jsem z toho pobral se mi kurevsky líbilo.
Jo, taky si myslím, že je to bible. Ale hlavně proto, že po přečtení tak trochu tápu, jestli jsem si její poslání přebral stejně jako všechny ostatní ovečky z jeho stáda. Sakra. Bylo geniální nebo ne? Beztak.
Ale vůbec se nedivím všem těm nevěřícím Tomášům tady, je to čtení těžké, ztratit se v tom sprawlu textu fakt nedá moc velkou námahu a občas se mi stávalo, že jsem vážně neměl tušení, o čem to sakra melou. Všechny ty neonové ulice, hrozny Zionu a falešná nebe byly vykresleny dokonale, však vystavět si k postavám sympatie a antipatie je tu krapet obtížné. Ale i tak jsem si dokázal najít pár do řádků vetkaných minilásek. Žel, hlavní hrdina to nebyl, i když se na počátku zdálo, že toho budeme mít hodně společného. Přesto jsem se prokousal na samotný konec téhle nadčasové šílenosti, stránku po stránce, abych zjistil, že jsem nic nezjistil. A přesto vše.
Více se nebudu vykecávat, tahle kniha je opravdu vším tím, co se tady v hodnoceních mihlo. Ale hlavně je výzvou. Tak ji zkuste. Schválně, jestli uvěříte?
I když jsem četla nový Rauvolfův překlad, stejně na mě působil místy těžkopádně, občas kostrbatě a někdy archaicky. Samozřejmě se jedná o 20 let starou knihu, ale neměla jsem tak docela pocit, že by to byla Gibsonova chyba. Četba ve mě budila spíš chuť nahlédnout do originálu, než touhu pokračovat dál v češtině. Postavy evidentně hovoří poměrně svérázným jazykem, ale snaha o přílišnou kreativitu při jeho převádění vyvolává spíš pocit, že lidé takhle nemluví (a nemluvili a mluvit nebudou, ani ve fantastickém světě). Pro zajímavost srovnání úryvků u uživatele Hellboy. Vzhledem k tomu, že z toho nevychází nijak zvlášť dobře ani Neffova verze (a doufat, že se v dohledné době objeví třetí varianta, je zřejmě marné), asi nelze než doporučit četbu v angličtině.
Úhelný kámen cyberpunku a i když mám Sterlinga taky rád, Gibsonův Neuromancer pořád zůstane mým nej. Má plno skvěle zakomponovaných nápadů, vše zaštíťuje velmi osobitý, vybroušený sloh, kdy do vás syrová, znečištěná, čínsko hackerská žíravina budoucnosti přímo leptá své spoje, a o pointě ani nemluvím - jen si počkejte, Kdo (asi už opravdu Kdo) za vším stojí! Četba žádající si plnou čtenářovu pozornost, rozhodně za ni ale budete odměněni. Čistých 5 *****
Pro mne je toto zatím jediná kniha kterou jsem nedočetl. Tak chaotické rozhovory a děj že jsem byl v půlce knihy uplne ztracen a nevěděl o čem to vlastně je. Ještě jí někdy v budoucnu dám šanci, někdy...
Tak jednoznačne z tejto knižky som mala literárny kyberpunkovy orgazmus niekoľkokrát za sebou :D neviem ci je aj film podla toho,ale ak hej tak si ho predstavujem tak geniálny a psycho ako je ghost in the shell;-)
Štítky knihy
kyberpunk prvotina hackeři umělá inteligence, AI Hugo (literární cena) Nebula (literární cena)
Autorovy další knížky
2019 | Neuromancer |
2015 | Hrabě nula |
2008 | Jak vypálit Chrome |
1999 | Mašina zázraků |
2020 | Médium |
Tuto knihu si musím přečíst v originále. Vydání s Neffovým překladem má překlepy. Některé věty neobsahují základní větné členy, takže ani smysl mít nemůžou. A atmosféra (překladu) je příšerná.
Díval jsem se na úryvky od Hellboye a tato kniha asi opravdu není zralá pro češtinu. Anglická pasáž je podmanivá, jako kdybych četl báseň. Oba české úryvky jsou zcela krkolomné a vůbec, překlad obsahuje snad všechny myslitelné nectnosti, na které můžete při pokusu převést anglický text do naší mateřštiny narazit, a ještě některé nové k tomu. Jdu si sehnat celý originál, pak budu teprve hodnotit.