• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Působnost - William Gibson

William Gibson upírá pohled do budoucnosti už desítky let od chvíle, kdy vymyslel pojem „kyberprostor“ a pak ho začátkem 80. let zpopularizoval ve svém klasické... detail knihy

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih William Gibson

Neuromancer

„Snové.“
— MichalPuchovsky

---

Jak vypálit Chrome

„Biblia kyberpunku, doslova písmo sväté, ktoré svetu zjavil William Gibson ako prorok. Geniálne v pravom slova zmysle. Odvážne, akčné, vizionárske, reflektujúce... - a napísané s neuveriteľnou virtuozitou... zbytočne nevysvetľuje a nie je popisný ani doslovný - je to literatúra kompatibilná rýchlemu elektronickému svetu - a pritom nestráca skrz-naskrz literárne kvality. Jeho románmi stále nepobozkaný, túto zbierku som čítal x-krát a vždy znovu sa doslova kochám vybrúsenosťou tých textov a samotnou konštrukciou viet, číta sa mi to paradoxne až ako poézia. O revolučnom (aj keď rozhodne nie nadčasovom) obsahu ani nehovorím, to je na samostatnú kapitolu...“... celý text
— Martin-M

---

Neuromancer

„Uznávám, že to je klasika, co stvořila vlastní subžánr. A celý Gibsonovo dílo v podstatě obdivuju. Nejen že byl super ve Smrtonostný zbrani, ale hlavně dokázal neskutečně rajcovně těkavým stylem uhranout kvanta lidí po celým světě, stát se legendou a jedním z pilířů science fiction. Ve svý době to muselo sesekat nerdy na hromadu a vyvolávat v nich nervní rauš jak po lajně speedu. Ale když se na to podívám svým neumětelským okem čtenáře a samozvanýho pseudoexperta na všechno, tak ti nevím, asi jsem v mládí málo frčel na piku, protože jsem se tady vůbec nechytal. Už na začátku mi ujel vlak a ačkoliv jsem ho poctivě dobíhal, strojvůdce Gibson už z tempa neubral a já neměl šanci. Fakt jsem se snažil, ale prostě ne, nedostal jsem se tam. Holt jsem stál na jiným nástupišti, což nemusí být nutně chyba autora. A možná ani moje. Přece jenom nakonec nemůžem všichni sedět v jednom vlaku.“... celý text
— OdvaznyMladyMuz

---

---

Neuromancer

„Uf, to byl ale orech. Prvni ctvrtinu jsem mel co delat, abych se zorientoval. Kniha se mi zdala totalne zmatena. Hodne mne v orientaci pomahalo uvedomeni si toho, ze to bylo psano v 80.letech a musel jsem se vedomostne srovnat na tehdejsi stav IT. Druha obrovska pomoc mi byla konzultace s Gemini od Googlu a s Copilotem od MS. Hodne mi pomohly (nebo uz pomohli?) v pocatecni orientaci pribehu s vysvetlenim obrovskeho poctu terminu, postav, jejich vztahu, predmetu a jejich nekolikanasobnych prezdivek, jmen a pojmenovani. Pak se mi konecne zacal rysovat samotny pribeh. Na tu dobu a stav techniky v IT to musel byt opravdu mega sok. Doba mikropocitacu, salovych pocitacu, drahych EPROM cartridgii, jehlickovych tiskaren a disket. Svetu vladl Fortran, Assembler, BASIC, Pascal, C a najednou tu mate Matrix (Internet), VR - cyberprostor, viry, cracky, alternativni realitu, UI a to vse v dystopickem a hlavne fungujicim svete, kde neni problem letet na dovcu na orbitalni stanici. Prostredi cyberpunku bylo pro me (absolutniho sci-fi greenhorna) zcela nove, ac jistou prupravu v hrani System Shocku jsem mel. Musim ocenit i Gibsonovo pouziti tehdy noveho literarniho prvku - antihrdiny jak v podobe Case, tak Molly. Poslouchal jsem jako audioknihu. Vyjimecne, ac nerad, musim pripustit, ze tuto formu konzumace v tomto pripade nedoporucuji. Musel jsem se stale vracet a previjet, abych neztratil nit. Ctena podoba by byla lepsi volba. No nic, musim si jit odpocinout do nejakeho jednoducheho historickeho romanu.“... celý text
— Paulika

---

Neuromancer

„To byla těžká písemka, dámy a pánové, těžká.... Já sám ji začal číst třikrát, vždy jsem ji po deseti stránkách odložil, protože jsem netušil o čem je vůbec řeč a pátral, zda mám neúplné vydání, chybí mi listy, nebo čtu třeba až druhý díl? Marně jsem listoval knihu až dozadu, kde jsem hledal rejstřík slov a jejich vysvětlení, marně.... Až když jsem se rozhodl, že knihu budu číst jako kámen, který někdo hodí jako žabku a ta se jen tak odráží od hladiny a snaží se překonat řeku, tak to šlo. Pokaždé když jsem se snažil ponořit do hloubky, a pochopit významy slova a mnohdy i děje, tak byl konec. Nakonec jsem řeku přeskákal, střední pasáž knihy, je vysloveně utrpení, ale jak se kniha blížila konci, tak se nálada zlepšovala, buď to bylo tím, že začaly věci do sebe zapadat - co si to tu namlouvám - nebo možná předzvěstí konce. Určitě nadčasová kniha, přišla mi jako předloha Matrixu, ale stačilo by ji jen trochu uhladit, tu něco vysvětlit a byl by to úplně jiný level. Kdybych chtěl machrovat, že jsem tomu oproti vám ostatním rozuměl, tak bych dal 5/6, ale se vší skromností dávám 3/6...“... celý text
— Sitth