Nevďačná cudzinka

30.10.2024

Vůbec se mi to nelíbilo. Až jsem překvapena, jak velmi.

21.12.2022

Kniha se nebude číst dobře všem ,jako spousta krásy si nežádá pozornost a proto se musíte z pocitů krásna sami dostat k myšlenkovým pochodům zatímco většina krásna vás uvězní v estetické opilosti ze sebe samého. Jde vidět , že knihu psala filozofka. Je milé , jak přemýslí o existenci našich jazyků , jako o bytostech s vlastnostmi .. tedy bytostech jimž jsou některé vlastnosti,přídomky a přívlastky vlastnější než jiné. Kniha...knížečka! Je útlá , má v sobě básnickou obraznost a skutečně se podařilo zachytit věrný obraz autorčiných počitků. Jsem rád , že mi kniha dělala společnost. Je prodchnuta citem, osobním deštěm... no. Mohl bych pokračovat do Alelujuah!

14.09.2022

S ironií ano, ale nevím jestli s lehkostí. Do knihy jsem se pustila, protože ve Švýcarsku žiji spoustu let. Bohužel jak píše knihovniceVS, v té změti myšlenkových pochodů a květnatých přirovnání jsem se absolutně ztrácela. Líp se četly příběhy z tlumočení lidem. Ač útlá knížečka, prokousat se jí, mi trvalo několik dní.

14.04.2022

Text ovlivněný neklidnou a divokou myslí autorky. Nedokázala jsem se v té změti myšlenkových pochodů příliš zorientovat.
A vlastně mě zajímaly osudy ostatních osob víc, než ten autorčin.

Nečetl jsem to, ale věřím tomu. Vezměme si jak někteří slaboduší Češi nadřazeně zacházejí s Ukrajinci. A Ukrajinci jsou nuceni to snášet, protože život u nich je peklo a neuvěřitelná chudoba bez perspektivy.

20.04.2020

Ako sa vysporiadať zo životom v cudzine, najmä s predsudkami a náturou helvétskej mentality. Jedna strana nerozumie druhej a vzájomné sebaspoznávanie prináša úskalia a paradoxy, na ktoré našinec nie je zvyknutý. Bezprostrednosť, úprimnosť rozhovorov a každodenných pozdravov sa občas stretávajú s nepochopením. Rande, pri ktorom mužský náprotivok, šepká svojej milej, že mu už môže vrátiť peniaze za nápoj sa javí absurdné. Cesta medzi emigrantskou povahou a švajčiarskym naturalizmom je tŕnistá, avšak nie neuskutočniteľná. A autorka si našla na to svoj spôsob realizácie. Asi je zrejmé, že nová domovina sa správa voči autorke ako „veľký podnik“ a tak je aj vo svojom vnútri vedený. S minimálnymi rodinnými väzbami a viac tými ekonomickými. Kniha je popretkávaná súčasnejšími príbehmi ľudí, ktorí prišli hľadať do konfederácie nový domov. Takí, ktorí vidia príležitosť majú veľké očakávania od „priamej demokracie“ a štátu, ktorý sa stará o ľudské práva svetoobčanov. Všetci však nie sú v krajine vítaní a nie každému, zdravému či chorému, sa podarí do krajiny vstúpiť. Tendenciou knihy však nie je zľahčovať všetky situácie, ale poukázať na pohnuté osudy ľudí žiadajúcich o zaradenie do švajčiarskeho spôsobu života. To autorka plne zužitkovala v úlohe tlmočníčky a svoje bohaté skúsenosti skvele preniesla aj do tejto knižky.