Nevermore Baltimore
Petr Heteša
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/124556/bmid_nevermore-baltimore-T7d-124556.jpg
4
166
166
Když Jerry Linden přiletěl z Paříže do Baltimore převzít tělo své sestry (včetně devítimilimetrových projektilů v něm), ani v nejmenším netušil, v čem to jeho drahá sestřička vlastně jela. Až na místě zjistil, že kromě poměrně rozsáhlé sítě místních nevěstinců zdědil také vstupenku do pekla. To v tomto případě představuje podivná hra v totálně zdevastované čtvrti, kde kromě ztracených lidských existencí přežívá ještě něco, čemu místní říkají vyvřeliny a co je stejně nepochopitelné, jako vlastní příčina omezené destrukce této části města. Jerry se neuváženě rozhodne dohrát tu šílenou hru rozehranou jeho sestrou a brzy mu dojde, že kromě jejího mobilu, jehož prostřednictvím jsou mu postupně sdělovány propozice, potřebuje ještě pistoli – nejlépe co největší ráže. Opatří si ji hned po druhém kole. Po tom třetím pak pochopí, že zde někdo šeredně podvádí. A to ještě netuší, jakým způsobem jsou do celé věci zapojeny záhadné postavy vyvřelin, o nichž oficiální místa zarytě mlčí – zato má o ně velký zájem místní novinářka. Jak tohle asi může dopadnout? Prostě jízda ve stylu americké drsné školy, jak už je u Petra Heteši obvyklé. Samostatný román.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Poslech audio knihy a naprosté nadšení. Příběh mě moc bavil, vtažení do děje bylo okamžité a až do konce jsem měla problém vypnout sluchátka. Jen mi chybí dotažení nebo druhý díl, co se nakonec dělo s celou tou čeládkou, ať už tou tajemnou, nebo tou od Amoilu. Každopádně jsem se výborně bavila. Díky
Do tretice všetko dobré - toto porekadlo platí, pretože tretie stretnutie s dielom pána Heteši sa podarilo. Či som si zvykol na jeho osobitý humor (ktorý nie je pre každého stráviteľný, to si priznajme) alebo som sa len nechal unášať pomerne krkolomným dejom (nutno uznať, že autor manévruje bravúrne), v každom prípade to bola slušná jazda od jednej nemožnej (často komplikovanej) situácie k ďalšej a ďalšej. Bavilo ma to a to tak, že moc. Humor je poplatný autorovmu vnímaniu sveta a roku jeho narodenia, čo každému nemusí vyhovovať, ale sympatické je, že ženy (napriek fyzickým vnadám a ľahkému erotickému dusnu - autor v mladosti niečo zmeškal a už to nikdy nedohoní) hrajú pozitívne úlohy a sú takmer vždy inteligentné. K tomu primerané množstvo akcie a je to super oddychovka, ktorá sa fakt dobre číta, hoci je to literárny brak - a tým pádom je o zábavu postarané.
Po delší době pan Heteša a opět skvělý. Ty jeho knihy mě neskutečně baví... Naštěstí je jich přede mnou ještě plno (tato byla zatím třetí) a já doufám, že budou i přibývat, že panu spisovateli jen tak nedojde dech... :-)
Klasická béčková akční jízda, s velmi předvídatelným a nenápaditým dějem. Tak proč jsem této audioknize dala plný počet bodů? Je to zkrátka setsakramentsky dobře napsané. Až na pár lehce se opakujících úkolů, děj nenudí. A příběh má gradující tempo vyprávění. Audioknihu načetl velice dobře pan Petr Třebický.
Pan Heteša dokáže psát velmi poutavě. Dokáže navodit absolutně nesmyslné situace a pak z toho vybruslit a ještě dodat veselou průpovídku na konci skoro každé kapitoly. Akorát jsem moc nerozumněla konci příběhu. Nějak se to celé přeorientovalo na jinou situaci. Ale i tak jsem se velmi bavila.
Jerry Linden přiletí do Washingtonu, aby převzal pozůstalost po zavražděné sestře, se kterou se léta nestýkal. Teprve po příletu zjistí jaký jeho sestra vedla život a jeho původní přesvědčení, co nejdříve se vrátit domů do Paříže, vezme za své až objeví dva telefony a tajemnou hru, která probíhá v uzavřené čtvrti Baltimore. Zprvu cynický způsob vypořádání se s dědictvím po sestře se změní v touhu po nalezení jejích vrahů. Heteša dokáže vždy sepsat napínavý a strhující originální román, ve kterém od půlky knihy víte jak kdo je vrah a konec vás naprosto přesvědčí o opaku.
"Přečteno" v audiu, Heteša + Třebický + Baltimore, myslím, že už jsem trochu závislá:-)
naprosto nejrozporuplnější knížka, co jsem četla :). 3x byla odložena a 3x jsem se k ní vrátila. Spousta, pro mě nudné, vaty o Lauřiných pruhovaných ponožkách a o restauracích kde byli a co jedli a plky o ničem, spousta úžasnej náhod v podobě vždycky připravených známých a jejich známých, co vyřešili nemožné, spousta dlooouhej popisů a do toho záporák Garimaldi a náznaky něčeho zlého v pozadí a vlastně netušíte čeho a tak vás to láká zjistit. Měla jsem chuť s tím praštit a zároveň jsem prostě musela zjistit záhadu vyvřelin a AMOILU. Takže hodnocení zaokrouhluju na tři hvězdy. A docela bych si to dokázala představit na filmovém plátně.
Po Zelených šupinách, střepech a rubínech a před doporučenou Co to žere a kde to spí, kterou nemůžu sehnat, střihla jsem během hektických svátků poněkud místy ukecanou hru v Baltimore. Nebylo to špatné, v každém případě zábavné, přiměřeně napínavé, ale ne zas tak, aby jeden nespal, nejedl a visel očima na čtečce i během čištění zubů. Nicméně mě velmi bavilo představovat si totálně zničené město, akvárium, přístav, vyvřeliny. Závěr pro mě překvapivý co se hlavních aktérů týče. Dobrá nenáročná dobrodružná četba pro náročný čas.
Nádherne vtipná a oddychová kniha, hlavný hrdina ako vždy sympatický:)
"Naštvala mě tak, jak člověka dokážou naštvat jenom ženské. Chlap to prostě nezvládne i kdyby se rozkrájel. Ženská jo. Ženská jo už jenom proto, že je ženská, protože kdyby to samé napsal chlap, tak to působí úplně jinak. Vypadalo by to tak, že prostě dneska nemůže a že to nejde. Od ženské to působilo tak, že prostě dneska nemá náladu.
Když totiž chlap řekne, že to nejde, tak někde visí na natrženém laně hluboko nad propastí, nebo proti němu stojí rozzuřený krvelačný tygr, který celý měsíc nezavadil ani o jednu pitomou antilopu a už by si něco zakousl. Když to řekne ženská, tak buď ještě nemá zaschlý lak na nehtech, nebo dala přednost horkým malinám, které považuje za několikanásobně hodnotnější požitek, daleko důležitější pro její další existenci."
Skvělý čtení. Po lehkém vžití se do příběhu, jsem se nechala strhnout, jako už dlouho ne. Hra mě strašně bavila, úplně jsem zapomněla že čtu a vlastně jsem hrála taky. Škoda že jí nebyl darován ještě větší prostor. :) Bylo to vážně skvělé.
Osciluji mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nejasné vyjasnění by bylo na pokračování. Druhý díl nebude? :)
Furt hledam posledni stranky, asi me knihkupectvi osidilo. Ja chci vedet co bylo dal. Ja to potrebuju vedet. Sakra kde bydli Hetesa? Vite nekdo?
Začátek mě tedy moc nebral, konec byl takový nějaký nedokončený, ale to mezi tím bylo super. Trochu klišoidní, ale mám rád přesně tento typ příběhů, kde se soutěží pomocí nějakého dobrodružství. Tedy soutěží... Úkoly byly dost banální, zažil jsem spoustu bojovek a šifrovaček s mnohem pestřejšími úkoly během pár hodin.
Sice spousta věcí byla trochu přitažená za vlasy, občas se týpek choval dost nelogicky, např když skoro nevyužíval pomocníky, ale jinak to jelo dobře. Navíc styl vyprávění připomínal trochu noire detektivky ze staré školy a postapo atmoška Baltimore taky moje krevní skupina.
Poslouchal jsem jako audio, zpočátku mi vadilo ráčkování interpreta, ale brzo jsem si zvykl a musím uznat, že to jinak bylo jedno z nejpřirozeněji znějících namluvení audio knihy co jsem potkal. Rozhodně se s interpretem strefili přesně do stylu knihy. Nebo je tak dobrej, že se do něj prostě dostal sám a dostal by se i do jiných stylů?
Po všech těch nadšených recenzích velké zklamání. Největším zklamáním je hlavní hrdina, který je na jednu stranu správňácký úžasňák, na druhou stranu se co chvíli chová jako totální debil. A ty dialogy! Někdy jsou vážně nestravitelné, jak se hrdina pořád dementně ptá co? co? Rozhovory se ženami jsou ukázkou trapnosti, místy kniha působí jako prvotina ambiciózního středoškoláka. Je to samé šroubované přirovnání a nucený popkulturní odkaz. Ostatně už samotné základní premisy příběhu jsou jaksi přitažené za vlasy. Ale to je jedno, tahle knížka je přece jízda a zábava!
Ovšem jak příběh postupuje, zábava ne a ne přijít. Sem tam nějaká akční scéna, ale jinak se nám hrdina poflakuje po hospodách, dozvídáme se, co si kde objednal a co na sobě měl barman atakdále atakdále. Výrazné proškrtání a zkrácení by knize jednoznačně prospělo.
Přese všechno se autorovi podaří navodit napětí a pocit tajemna. Nakonec jsem byl vážně zvědavý, co se z příběhu vyklube. Jenom jedna záhada stále trvá: Washington se skloňuje a Baltimore ne? Nejsem si jistý.
Opět kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěla ocitnout (viz čtenářská výzva), a přece jsem musela číst a číst a dočíst až do konce (strašně moc se mi ale chtělo na ten konec během četby předčasně podívat). Akční příběh okořeněný humorem, v němž se úhlavní nepřítel stal zachráncem a z podivných démonů se vyklubalo něco daleko horšího.
Postupně jsme zaplétáni do zdánlivě smutné, ale rutinní akce, kdy z Francie do USA přilétá středoškolský učitel Jerry, aby vyřídil pozůstalost po zemřelé sestře, s kterou se hodně dlouho neviděl a nestýkal. Za jejím úmrtím se skrývá tajemství a podivná hra o velké prachy v terénu odříznuté části Baltimoru, kde nejde jen o důvtip, ale také o sílu a dobré spojence. Když pokračování ve hře vezme Jerry, tak jsem už v duchu litovala pedagogického pracovníka, protože tohle nedá. Hm, není učitel jako učitel. :-)
Při čtení téhle knihy jsem si říkala, že by to byl skvělý film. Ostatně podobného názoru je možná i sám autor, který v další své knize Sex, drogy & cybn'roll zmiňuje kultovní komiksový film Nevermore Baltimore postpunkového režiséra Petera Heteshi... Rozhodně by to byl lepší námět než nějaká Gravitace či Jupiter vychází. Ovšem nesmělo by se to dostat do rukou The Walt Disney Company, které dokázalo zlikvidovat v poměrně krátkém čase sérii Star Wars...
A budeme zase kritizovat...
Délka knihy je vzhledem k hustotě děje neúměrná, což je zaviněno za prvé tím, že mistr Heteša je grafoman a za druhé skutečností, že to, co by i Alois Jirásek zhustil do jednoho odstavce, je zde rozepsáno na dvě strany.
Ad jedna - napsat knihu za tři měsíce je šílenství, zvlášť takovou tlustoprdku.
Ad dvě - "Nalil jsem Bilharzi panáka." Heteša ne. Heteša se dvakrát zeptá, jestli toho panáka Bilharze chce, načež popíše, kterak se vyrábí kombajn.
Závěr knihy je také pro autora typický. Takový ustřižený, nevýrazný a nucený (už musím končit, dopil jsem kakao).
No, tak proč jsem tomu sakra dal čtyři hvězdy? Protože mě to baví. Baví mě autorova ukecanost, baví mě neskutečně dlouhé a zbytečné rozhovory, baví mě výroba kombajnů...
Ono se to totiž strašně dobře čte.
...měl havraní vlasy,
orlí nos
a netopýří uši (chlupaté).
Nezbylo mi než doufat,
že nemá slepičí mozek.
To je třetí kniha od pana Heteši, kterou jsem četl. Zatím se teprve seznamuji s tímto spisovatelem. První dvě knihy mě bavily a dost jsem se u nich zasmál. Avšak Nevermore Baltimore mě uvedlo trochu do rozpaků. Příběh se rozumně rozjede, ale neobsahuje tolik srandy, kolik bych snesl. Vlastně humoru je tu pomálu. Podivné dědictví a ještě podivnější temná hra na území Baltimotre a zvláštně odvážný a svéhlavý hlavní hrdina mě celkem rychle vtáhla do děje. Vše jsem to s hlavním hrdinou prožíval, tedy krom těch vypitých panáků alkoholu (jsem na pivo), fandil jsem mu a vlastně s ním i trpěl.
Citát: Kdo by co za to dal, spát zadarmo v bordelu.
Tak zvané Vyvřeliny jsou rozhodně podivná stvoření a byl jsem u vytržení, abych se už konečně dozvěděl, zda to jsou démoni nebo něco jiného. Pravidla hry Nevermore Baltimore jsou také zajímavá a vše v jedno skloubeno prostě a jistě tvořilo dobrodružnou zábavu. Příběh má přes pět set sedmdesát stran a musím přiznat, že jsem se vlastně nenudil, krom posledních pár stránek, kdy jsem se taky vlastně nenudil, ale byl jsem spíš nasr...štvanej.
Malá ochutnávka:
Dobrý den, řekl jsem, zavřel za sebou a zůstal stát u dveří s očima upřenýma na to, co sedělo za stolem. V první chvíli jsem myslel, že není vůbec živý, ale dlouho mě v tom nenechal. Pokynul rukou, která připomínala takové ty gumové hororové ruce z obchodu s ptákovinami na strašení spolužaček. Byla seschlá, divně chlupatá a zažloutlá, stejně jako celý obličej rakváče, kterému patřila.
Co mám panu spisovateli za zlé, je závěrečné vysvětlení a celková pointa příběhu. Vše jakoby ke konci knihy šlo do pozadí a na povrch se dostává úplně něco jiného. Absence některých vysvětlujících konečných aspektů mě rozesmutnila. Čekal jsem pompéznější finále a možná i trochu té krve navíc. No nic. Jako celek je to však dobrodružné a určitě není třeba nad touto knihou lámat motýlky. Proto za čtyři. Tak ne, rozhodl jsem se, že toho posledního motýla přece jenom roztrhnu.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Když má člověk hlad, panák ho může na nějaký čas zachránit.
Štítky knihy
zbraně USA (Spojené státy americké) sourozenci pomsta krimi české detektivky a krimi české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2019 |  Co to žere a kde to spí |
| 2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
| 2016 | Infico |
| 2010 | Nevermore Baltimore |
| 2014 |  Zajatci Minecraftu |
Chceš do Baltimoru?
Vykutej v sobě spoustu vzdoru. Najdi odvahu zdolat nejvyšší horu.
V nočních ulicích Baltimoru, marná lásky snaha,
každá další ulice, každý nový směr je jen nová překážková dráha!
Pod příkrovem trosek z každé strany na tě černé stíny ječí:
Nebezpečí! NEBEZPEČÍ!!
Vycedíš krev, pot a slzy z všech pórů...
pokud vstoupíš za tmy do Baltimoru!
Já jsem magnet - na viry. Když se do mé blízkosti nějaký dostane, nějaký obzvlášť ohavný, způsobující kupříkladu téměř nezastavitelný kašel, který já samoléčitelka léčím jak se dá, až do úplného vyhynutí - jenže koho? Mě, nebo těch potvor? Tedy, každý, který zjistí, že jsem nablízku, na mě skočí a sevře mě v silném obětí. Bodaj by vás čert vzal, mrňavé zákeřné potvory!
Proč tu píšu o mých virózách, copak tohle je komentář ke knize, nebo samoléčitelská zpráva?
Ale jo, svůj smysl to má. Byla jsem moc chorá a ještě pořád jsem, a to obvykle není chuť do čtení, ba skoro ani do života...
Jenže - četla jsem, až jsem přečetla! Strašně mě to bavilo! Začátek neurčitý, střed mnohem lepší... a konec napínavý jak šráky!
Noční Baltimore... Nevstoupila bych tam! Ani omylem! Ani bohovi! Ani za nic, ani za ty miliony dolarů!
Ale otevřít knihu - teda, čtečku, začíst se, díky živému popisu poznávat město, které úplně změnilo svou tvář, cítit pach ropy, v bídném osvětlení mezi troskami, v skoro hmatatelném ovzduší nebezpečí vnímat ploužící se lidské postavy a zdeformované zvířecí stíny... a netušit, co na mě za příštím rohem vyskočí ze tmy...
Jo, to mělo grády! Fakt, mělo to grády a virus nevirus, ten si mohl klidně v mých ubohých plicích dělat čerta kus - já jsem (na něj) kašlala a kašlala a byla jsem v Baltimoru!
Doporučuji všemi deseti!
:-)