Nevhodný návrh
Julia Quinn
Bridgertonovi / Bridgertonovci série
< 3. díl >
Sophii Beckettové se nikdy ani nesnilo, že se jí podaří vklouznout na vyhlášený maškarní ples lady Bridgertonové, natož se tam seznámit s „krásným princem“. Přestože je dcerou hraběte, zlá nevlastní matka ji coby nemanželského potomka odsoudila do role služebné a zachází s ní jako s otrokyní. Teď se však Sophie v náruči šaramantního a pohledného Benedicta Bridgertona cítí přímo pohádkově. Bohužel s vědomím, že až odbije půlnoc, kouzlo vyprchá...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
An Offer From A Gentleman, 2001
více info...
Přidat komentář
Třetí díl série Bridgentonovi je o Benedictovi, druhé dítě v pořadí (jména ddětí jsou za sebou dle abecedy). Jeho příběh mi připomíná popelku. Dost klišé, ale autorka si s tím dobře poradila. Moc hezký napsáno.
Opět a znovu skvělé. Tato autorka má opravdu talent na to vtáhnout vás do děje a prostě knížku nemůžete odložit. Děj připomíná pohádku o Popelce,ale to mu vůbec neubírá na kouzlu právě naopak !
No tak, aby bylo jasno. Sto lidí, sto chutí. Za mě byl tento díl moc pěkný. Nebylo tam tolik vtipných scén jako v předchozím díle, ale smutnější příběh si tolik humoru nežádá.
(SPOILER) Tento díl patřil k nejslabším v sérii. První část, evokující Popelku na plese, byla fajn. Až do momentu, kdy hrdinové dorazili na Moji chatu. Pak ale začal Benedict Sophii nechutně uhánět, neváhal ji vydírat, pořád na ni někde číhal - takhle si sympatického romantického hrdinu nepředstavuji. Konec ve vězení byl dost ušitý horkou jehlou.
Příběh je totožný jako pohádka o Popelce. Hraběcí otec, nevlastní matka a její dvě dcery, které ze Sophie udělají otroka... A pak se u Bridgertonových pořádá maškarní ples...
Ovšem naše "Popelka" a "princ" k sobě hledají cestu ne dny, ale roky. Dál už tedy čteme klasickou harlekýnku o chudém děvčeti a bohatém pánovi. Co tedy dělá knihu lepší než ty ostatní harlekýnky? No, za prvé to, že se podle nich točí seriál. Za druhé tajemnost v podobě lady Whistledown :), a za třetí vtip. Líbí se mi provázanost série skrze sourozence Bridgertonovi. Působí na čtenáře jako přátelé. Nebo celebrity, o kterých chcete vědět klepy a jak to s nimi dopadne.
Některé pasáže mi neseděly, vytkla bych autorce přehnanost, hlavně emoční - ale nevím, jestli je to ode mě moudré, když je řeč, o čem je řeč :). Harlekýnka asi nebude vystavená na realitě - reálném chování. Tak jsem se na to snažila dívat s nadsázkou.
Nedalo mi to a vrhla jsem se hned vzápětí po dočtení Vikomta na Nevhodný návrh, další, třetí pokračování vyprávění o rodině Bridgertonových. Stejně jako předchozí kniha se hodně rychle četla a byl problém ji pustit z ruky. Bavilo mě to a já jen pořád otáčela stránky. Autorka se drží svého stylu, kdy krásně, až nepostřehnutelně přechází z vyprávění o jedné postavě k druhé a mě se to líbí. Musím říct, že mě to bavilo, ale zároveň musím být i upřímná, že to bylo o chlup horší než minulé knihy.
Hlavní hrdinka Sophie mi byla velmi sympatická a měla jsem jí ráda. Byl to neskutečný chudák, kterého mi bylo velmi líto. Měla to drsné, když už byla jako malé dítě, ale bylo to ještě horší, když dospěla. Z její macechy se mi otvírala kudla v kapse. Fakt jsem jí nesnášela. A tu ránu, co dostala na konci bylo jen hodně malé zadostiučinění. Viděla bych ji nejraději v pekle se škvařit. Sophii jsem musela jednoznačně fandit, protože si to zasloužila. Musím se přiznat, že mě dokázala překvapit v určité věci, přeci jenom na tu dobu a situaci to bylo odvážné, především i proto, že to bylo proti jejímu přesvědčení, ale na druhou stranu... jsem se asi ani moc nedivila. Byla to dost odvážná a silná mladá žena, která si zasloužila lepší život.
Druhý hlavní hrdina a "druhý" bratr a syn Benedict Bridgerton si mě sice získal, ale ne tolik, jak bych čekala nebo si přála. Bohužel. Nevím, čím to, ale rozhodně to zase nebylo zlé, aby si nikdo nemyslel. Dokázal se bavit a být přidrzlý floutek, ale žádný sukničkář. Uměl být laskavý a pro druhé všehoschopný, milující. Líbil se mi a bavil mě, ale dala bych mu přívlastek "mírný" ve všech směrech.
Ti dva začali doslova své popelkovské vyprávění, na které jsem byla hodně zvědavá. Tahle verze nebyla vůbec špatná. Nemůžu říct, že by byla nějaká část nudná či se v ní nic nedělo, to ani omylem - přece jenom jsem se nemohla jen tak knihy pustit -, ale mám malinkatý dojem, že v cca dvou třetinách knihy toho nebylo tolika, co mohlo a tím jsem získala dojem, že tato kniha je o chlup horší. Respektive to "haló a vzrůšo" jsem čekala větší, daleko větší a impulzivnější, než jsem dostala. Mrzí mě to, ale nemůžu se toho pocitu zbavit, ačkoliv ta kniha jako celek byla vážně dobrá. Ti dva mě bavili, ať už se jednalo o slovní přestřelky anebo zabývání se city.
Celkově příběh byl moc pěkný a navíc inspirovaný pohádkou, a to se mi zdálo velmi dobře zpracované i zdařilé. Bavila jsem se a líbilo se mi to. Příběh a hlavně postavy ve mě dokázali vyčarovat dost emocí, místy mě to chytlo za srdce, ale nebylo tolika sevřené, jak by se mi to zamlouvalo víc. Každou knihou se některý z rodu Bridgertonů projevuje více a více v jisté míře, proto není divu, že se těším na Colina, který bude figurovat v dalším pokračování. Taky se mi líbila nejstarší paní Bridgertonová, matka všech osmi sourozenců. Je to dost mazaná, ale neuvěřitelně milá a milující žena, kterou je prostě nutno oblíbit si a jen se usmívat, při dozvídání se, co dalšího připravila na své svobodné děti. Jak jsem říkala, minule, ta rodina je skvělá a baví mě. Závěr knihy na žánr historické romance není vůbec přeslazený, jak to bývá a, o to, to má větší cenu a jsem ráda za takový konec. Především Sophie si to zasloužila. Tudíž mohu doporučit, hodnotím ale 4,5* a těším se na další setkání. :)
Čtení Nevhodného návrhu byla opět krása, strašně ráda se vracím k těmto známým postavám rodiny Bridgertonových. Benedict mne hodně překvapil a chytil mne za srdce. Nejen svým vyjadřováním, ale i svým dobrým srdcem a vším, co se v této knize stalo.
Zatím se mi sice nejvíce líbil druhý díl - Vikomt, který mě miloval. Ale každá kniha je pro mne moc příjemná.
Překvapivě zatím nejlepší díl, pro mě. Culila jsem se u toho jako puberťačka a několikrát mě příběh dojal. Ta láska rodiny Bridgertonových je úchvatná, mohla bych číst jen o nich. Opravdu. Bavilo mě to víc než pohádka o Popelce, asi senilním…
Přes to, že nemám ráda červenou knihovnu, tak tyto knihy mě moc baví. Je to hezky napsáno,a ty vtipné dialogy mě opravdu baví.
Opäť ako predošlé Bridgertonovky sa to číta ľahko a rýchlo. Išla som do knihy na istotu, keďže pri tejto sérii viem čo očakávať a viem, že ma bude baviť lebo milujem autorkin štýl písania a vtipné dialógy.
Konkrétne táto časť bola pre mňa ideálnou voľbou práve na predvianočné čítanie, nakoľko má príbeh v sebe dosť výrazné prvky Popolušky. Niekomu to nemusí sedieť, mne a môjmu srdiečku to však úplne ulahodilo :)
Jediné, čo by som vytkla, že sa veľké odhalenie konalo až dosť ku koncu knihy a moje nervy a trpezlivosť to znášali ťažšie :D A takisto by som prijala dlhšie rozpísaný záver po vysvetlení si všetkého.
Benedicta som predtým veľmi nevnímala, prišiel mi najmenej zaujímavý, ale opak je pravdou.
V tejto časti som si úplne najviac zamilovala pani matku Bridgertonovú a dosť tu ukázala svoj vtipný charakter aj Hyacinth, takže sa teším na knihu venovanú jej.
Po niekoľkých varovaniach, že táto kniha je obdobou príbehu o Popoluške, som sa vyslovene nevedela dočkať, kedy sa začítam. Okrem toho, že Quinnovej štýl písania mi náramne sedí, som bola zvedavá ako pojme Popolušku práve v súvislosti s rodinou Bridgertonovcov. Už v úvode je nám predstavený trpký osud "Popolušky" Sophie. Naozaj, akoby bola prepísaná časť detskej knihy až po samotný ples. Ale bez obáv, toto všetko (aj nepekné správanie macochy a nevlastných sestier) sa udeje na prvých stranách knihy. Práve odchodom záhadnej lejdy z plesu to začne byť zaujímavé. Opantaný druhorodený Bridgerton, Benedict, sa usiluje zistiť totožnosť tajomnej dámy. Iniciály z rukavice, ktorá sa mu vo všetkej početnosti dostala do rúk, sú jeho mame Violet známe, Ben tak má aké-také vodítko. Žiaľ,pre Sophie, macocha zistí po kom Benedict pátra a neľútostne vyhodí Sophie na ulicu. Viac vám z príbehu neprezradím, no ja sama som hltala stránku za stránkou. Bola som napätá ako struna. Nedokázala som odhadnúť čo sa bude diať, či pri opätovnom stretnutí Ben spozná Sophie a ak aj nie,tak kedy? Nakoľko sa Quinnová neštíti zakomponovať do príbehu aj sexuálne scény, netrpezlivo som čakala aj na tie XD lebo rozdielne spoločenské vrstvy so sebou nesú isté prekážky či očakávania….tu sa ale musím pristaviť. Benedict mal s mamou taký rozhovor, že mi vohnal slzy do očí. Tomu sa vraví v prvom rade byť matkou. Až potom vysoko postavenou ženou v spoločnosti, na ktorú sú kladené nároky, rovnako ako na jej deti. Bije sa za svoje deti ako levica a aj keď sa nestotožňuje s rozhodnutiami svojich detí, stojí po ich boku, je im oporou, nešetrí láskavým slovom a materinskou radou. Stále si stojím za tým, že táto séria je časť od časti lepšia.
Tak tenhle příběh je za mě prozatím nejlepší a nejmilejší ze série :) Líbil se mi popelkovský námět, Sophie jako hlavní hrdinka mi přišla sympatická a moc jsem ji fandila :) Knihu jsem měla přečtenou za pár hodin a vůbec jsem se nenudila. Samozřejmě že je to stále neskutečná slaďárna a některé konverzace mi přijdou nereálné, ale i tak to byl hezký, milý příběh.
Tak tohle bylo velké překvápko! Benedict mě v seriálu ani v knížkách moc neoslovil a motiv Popelky rovněž. Ale tohle bylo boží!
Nemohla jsem se od toho odtrhnout a přečetla to za jeden den. Příběh i hlavní postavy se autorce moc povedly. Sophie má pěkně prořízlou pusu a Benedict je prostě princ na bílém koni :)
Za mě zatím nejlepší kniha série.
U téhle knihy se přiznám, že se mi do ní moc nechtělo, protože mě Benedict nezaujal ani v seriálu, ani v předchozích dvou dílech. Navíc, když jsem začal číst a viděla jsem tam to popelkovské schéma, tam jsem si říkala: to nee, to nebude dobrý. Ale světe div se, líbilo se mi to strašně moc.
Benedicta jsem měla za nevýrazného bratra Bridgertona, přesně jak on sám sebe popisuje jako Bridgertona číslo 2. Jenže tady, když jsem ho více poznala, opravdu jsem si ho oblíbila. Překvapuje mě, jak Julia Quinn dokáže každého člena rodiny Bridgerton udělat unikátního. Co se týká Sophie, tak tu jsem podporovala od úplného začátku. Neměla to v životě jednoduché, ale prala se s tím vším opravdu statečně. Bavilo mě i to, že umělá být i hubatá a ne jen taková ta puťka, co drží pusu, když mluví s někým ze smetánky.
Prostředí Anglie na tom zbožňuju asi úplně nejvíc. Autorka dobře zvládá popisy prostředí. Docela tomu pomohl i seriál, který jsem viděla už asi milionkrát.
Já v sérii budu určitě pokračovat, už tu mám nachystaný příběh Colina, Eloise i Francesci.
Na Nevhodný návrh jsem se nijak zvlášť netěšila, protože jsem Benedicta už od Vévoda a já nijak moc nemusela a hlavně jsem se těšila na Čekanku, protože Colin a Penelope. Ale Julia mě úplně překvapila! Nevhodný návrh se stal mojí nejoblíbenější knížkou z celé série! Benedicta jsem si strašně oblíbila a Sofie byla úplně skvělá! Když jsem to četla tak jsem si připadala jako v pohádce a místama i červenala......
Příjemné čtení. Tak nějak přirozeně mi zakončilo vánoční období, bylo to, jako kdybych se koukala na nové zpracování pohádky o Popelce. Jen pro dospělé :)
Sophie jako nemanželské dítě, macecha, dvě nevlastní sestry, maškarní ples a Benedict. Začátek knihy jako příběh o Popelce.
I když příběh o Popelce miluju, tak tady mi to nějak nepasovalo. Jako bych ani nečetla knihu o Bridgertonovi.
Kniha vůbec nebyla špatně, ale zatím nejslabší.
Mám přečtených zatím pět knih ze série a musím říct, že na Benedicta jsem se vážně těšila, ale paradoxně mě bavil nejmíň :( Doufám, že příběh Hyacinth nebude stejný zklamání, protože na tu se těším taky. Knihy jsou jinak fajn, příjemný oddychovky :)
Autorovy další knížky
2005 | Nevhodný návrh |
2005 | Vikomt, který mě miloval |
2006 | Čekanka |
2008 | Před svatbou |
2007 | Poznáš to z polibků |
Nikdy by mě nenapadlo, že někdy budu psát hodnocení na tento žánr, ale přiznám se, že i já jsem propadla kouzlu netflixovské adaptace a ty dvě série pozlátkového guilty pleasure s puncem politické korektnosti jsem slupla jako malinu.
A tak nastal čas podívat se po předloze a zjistit, jak to bylo dál. Předně musím říct, že Julia Quinn je opravdu dobrá spisovatelka, styl psaní má šmrnc a spád a i prvoplánový příběh Popelky je napsán zajímavě. Obvykle v knihách nesnáším peripetie spojené s rozvětvenou rodinou, ale tady jsou ty postavy a jejich příběhy tak vzájemně propletené, že to nejen neruší, ale je to prostě zábavné.
Pouze závěr už byl na můj vkus moc cukrkandlový a těch vyznání nehynoucí lásky trochu moc.. Ale co, skutečný svět je plný nepředstavitelných hrůz a někdy je fajn plout si na růžovém obláčku. Celkově tedy v rámci žánru je to nadprůměrné dílko.