Neviditelný
Herbert George Wells
Proslulý autor utopických románů líčí v tomto fantastickém příběhu osudy mladého přírodovědce Griffina, který objeví tajemství neviditelnosti a vyzkouší je sám na sobě. Neviditelný a nepolapitelný bloudí nejprve Londýnem, pak anglickým venkovem, šíří kolem sebe zmatek a hrůzu, stává se štvancem, propadá zuřivosti, která se mu nakonec stane osudnou...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1990 , MelantrichOriginální název:
The Invisible Man, 1897
více info...
Přidat komentář
V prvé řadě musím opravdu ocenit Wellsovo zamyšlení nad tím, co by obyčejný člověk dělal, kdyby se stal neviditelným. Tedy co pro člověka znamená "neviditelnost". Zde Wells uhodil hřebíček na hlavičku - svobodu, odproštění od ostatních lidí a od následků svých činů. Zároveň tato moc ale působí jako klec - potřebujete jíst, potřebujete někde spát, potřebujete šaty, abyste v zimě neumrzli. A v té chvíli máte dvě možnosti, jak si dané věci obstarat - krádeží, vloupáním, nebo tím, že se odhalíte jinému člověku a požádáte ho o pomoc. Tím ale kýžená svoboda mizí...
Toto morální zamyšlení a psychologický vývoj hlavního "hrdiny" z ambiciózního vědce v šílenou zrůdu jsou dvě nejlepší vlastnosti této knihy. Příběh má několik zajímavých a napínavých částí (začátek v hostinci, vyprávění Griffina o jeho začátcích a závěrečná konfronatce), bohužel je ten zbytek vyplněn takovým poněkud nudným balastem. Někdo tady v komentářích knížku označil za "pohádku pro dospělé" a myslím si, že je to naprosto výstižné - ať už stylem psaní, nebo strukturou děje.
Hodně zvláštní knížka. Tak trochu pohádka pro dospělé. Určitým způsobem mi připomínala Dickensovu Vánoční koledu, snad tím tajemnem, faktem, že obě knihy se odehrávají ve staré Anglii... možná, že mnou čtená vydání měla stejného překladatele, nevím...
Nemůžu říct, že by mě knížka bavila. Spíše naopak. Svým způsobem to bylo dobře, protože jsem ji po kouskách četla v době, kdy jsem měla takovou spoustu práce, že na čtení nezbýval čas. Mít nějaký titul, od kterého bych se nemohla odtrhnout, nevím, jak by to s dokončováním pracovních úkolů dopadlo :-). Zvláštní ale je, že i když jsem se ke čtení vrátila třeba po týdnu, všechny ty detaily, v nichž se knížka doslova pitvá, jsem si pamatovala. To se mi většinou nestává u knížek, kde mám problém při čtení udržet pozornost.
Nakonec jsem dočetla – a jsem tomu ráda. Neviditelného mi na konci přišlo i líto, i když většinu knížky mi příliš sympatický nebyl. Připadal mi "ujetý" – ale nikoli v tom dobrém smyslu slova, jak někteří lidé jsou. Prostě vědec nevědec, k některým věcem by člověk nikdy neměl sklouznout...
Knížku nejspíš vrátím zpět do břeclavské nemocniční knihobudky, kde jsem si ji půjčila, pokud tedy mezitím nepotkám jinou vhodnou knihobudku.
Váhal jsem mezi silnými třemi hvězdičkami nebo jen-tak-tak čtyřmi. Zajímavý je ten posun od "chudák vědec, který nedomyslel pokus" po "to je ale nebetyčná zrůda!"
Můj první Neviditelný ze tří (druhý je od Havlíčka a třetí od Ellisona), které mám v plánu. Budu stručný a řeknu vám rovnou, že jsem knížku v polovině odložil. Nebavila mě. Pak jsem se vrátil a dočetl, ale opět to nebyla žádná sláva. Zdá se mi, že asi nejlepší část celé knihy je samotné vyprávění Griffina o tom, jak se stal neviditelným a jeho první dny strádání. Celkově byl příběh dobře čitelný, i když občas nemusel autorův styl vyprávění, nicméně abych se přiznal, tak se mi líbila myšlenka neviditelnosti. Samotná myšlenka a nápad byl vynikající, ale celkové zpracování a rámec toho příběhu mě až tak nezasáhl. Krom té části, co jsem zmínil. Jo a ještě první část příběhu, jak byl kdesi ubytovaný, tak ta mi připominala úvodní hostinec v Ostrově pokladu (Poklad na ostrově) od Stevensona.
Mám rád autorův pozvolný styl vyprávění, který je zábavný především vedením čtenářova nazírání na problém - zde na problém neviditelného člověka - a jak pochopíme, problém je to značný.
Mimochodem, koupil jsem si Neviditelného (vydání z roku 89 nebo 90 nebo tak podobně) jednou na nádraží za korunku a při čtení jsem na každé straně našel alespoň tři (!) tiskové chyby a překlepy. Takže pokud si chcete knihu přečíst, doporučuju nějaké novější vydání.
EDIT: Teď koukám, že to naposledy vyšlo v tom devadesátém. Tak možná ty starší vydání (v překladu Františka Tichého) jsou na tom lépe :)
Kdysi dávno jsem tuhle knihu objevila v knihovničce mých rodičů. Příběh neviditelného byl tenkrát originální a moc napínavý. Jako dítě jsem z ní byla nadšená a je pro mě krásným retrem
Kniha je velmi zajímavá však střed příběhu je nezajímavé ba i nudný.
Hlavní hrdina je nemorální Bestie.
Velký plus je konec a vyprávění jak se stal neviditelným a jak přežíval.
Raději nebudu počítat roky od vydání a nebo roky od překladu mého vydání. Kniha je prostě mile retro a dala by se vnímat jako historická literatura, tedy pokud by byl v historii nějaký neviditelný. Začátek se trochu neakčně vleče, ale v momentě kdy neviditelný začne vyprávět svůj příběh, jak to všechno začalo to chytne spád a čtenář je rázem na konci knihy.
Když mi bylo řekněme 10 let, prohlížel jsem si knihy v bratrově knihovně, a do ruky mi padla stará, ohmataná kniha v plátně s vyraženým názvem "Neviditelný". Nikdy jsem o ní neslyšel, ani o H. G. Wellsovi, a hned jsem se rozhodl, že si ji přečtu. Můj názor na ni je možná lehce pokřiven nostalgií, ale pamatuji si, že jsem z ní byl nadšený. Kniha je stále někde doma v knihovně, teď na mě samozřejmě dělá zase jiný dojem než dřív, ale stále jsem toho názoru, že Neviditelný je skvělá, dechberoucí kniha.
Zajímavý a originální příběh a na svou dobu určitě nevídaný. Knihu mám z rodinné knihovny a přečetla jsem ji teprve nedávno. Nevedla mě na ni malá Liesel, která ji četla ve Zlodějce knih.
****
Zajímavá útlá kniha, která i dnes stojí za přečtení. Je skoro neuvěřitelné, že byla napsána před více než sto lety.
Pro mě byla knížka velmi "čtivá". Musí se ocenit zvláštní námět. Chvílemi jsem nevěděla jestli neviditelného litovat nebo nenávidět :) Za mě určitě dobrá knížka. Určitě ji přidám do svého seznamu četby k maturitě.
U téhle se mi nějak velmi obtížně začítalo. Je sice pěkná, ale prostě ve mě nenechala ten správný pocit. Nevím, jak lépe to popsat. Snad si ji ještě někdy přečtu znova, v lepším rozpoložení.
Opět skvělé čtení. Na začátku jsem byl hlavním hrdinou fascinován......později mi ho bylo líto......a pak se z něho pro mě stal záporák.
Zase střídání reportážního stylu psaní, vyprávění, detailní popis míst.
........ale třeba by to takhle mohlo být....
Opravdu zajímavé, hezký příběh napsaný jako kdyby to pravda byla- i když kdo to vlastně opravdu ví?
Kdo by nechtěl být alespoň na týden když né pořád neviditelný co vše by mohl a i nemohl. Příběh je údajně psán aby odradil to mě se rozhodně nestalo jen bych si asi počínal jinak než tenhle pán, ale to si asi každý pomyslí jak by konal sám.
Knihu bych rozhodně doporučil- originální příběh..
Štítky knihy
zfilmováno vědci rozhlasové zpracování pokusy (věda) neviditelnost viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2005 | Válka světů |
1992 | Stroj času |
1990 | Neviditelný |
1928 | Ostrov doktora Moreaua |
1927 | První lidé na Měsíci |
Neviditelný mě ničím nezujal. Jako by se autor odmítal opravdu ponořit - ať už do jakéhokoli aspektu tohoto svého myšlenkového experimentu.
Roztomilou drobností je důstojník se svým vzýváním fair play.