Neviditelný
Jaroslav Havlíček
V próze třicátých let zapůsobil Havlíčkův román jako narušení dobové tendence k reportážnosti románu a k lyrizaci prozaických forem. Už při prvním vydání zaujal Neviditelný – dílo to té doby téměř neznámého autora – suverénním zvládnutím všech složek románové struktury a jejich neobvyklou vyvážeností, působící dojmem tvůrčí lehkosti a epické spontánnosti. Ústřední hráč příběhu je současně jeho vypravěč. Vystupuje jako obyčejný parvenu usilující o své „místo nahoře“, jako člověk bez citových zábran, který je hořkou ironií osudu smeten i se zatíženou rodinou, do níž cílevědomým úsilím pronikl.... celý text
Přidat komentář
Tak jsem z toho poněkud zrosporuplněn. Jde o to, že kniha je vážně skvělá, ale já se příběhem seznámil v podobě audioknihy, a dozvěděl jsem se, že jde o jakousi zkrácenou verzi. Takže trochu jakože ten pocit ošizení. Jenže, je to asi ta nejlepší audiokniha s jakou jsem se zatím setkal, tady si dal někdo opravdu hodně záležet. Pokud si občas dáte do uší nějakou audioknihu, tak tohle vás nesmí minout.
Kniha, která má sice pomalejší rozjezd, ale potom o to rychlejší spád. Navíc má v sobě něco strašně reálnýho, co člověka neustále nutí uvažovat nad tím, co by bylo kdyby - kdyby Švajcar udělal tohle, kdyby se zachoval jinak, kdyby řekl Soně to či ono. Jako kdyby se jednalo o opravdový životní příběh Petra Švajcara a ne o fikci. A to je na tomhle románu vlastně to nejlepší - krom toho, že je příběh románu skvěle vystavěný, neuvěřitelně zajímavý a silný, má taky svou hloubku, která oslovuje člověka nejen při jeho četbě, ale ještě dlouho potom, co knihu odloží. A nedělá to okatě, ale tak nenuceně, jak to jenom jde. Slyšela jsem i povedenou audioverzi. Ta ale – na rozdíl od Havlíčkovy předlohy - postrádá suchý humor, který v určitých fázích udržuje příběh příjemně nad depresí. Jediná nevýhoda této knihy je, že je pak fakt dost těžký číst jinou.
Poměrně obsáhlejší dílo, ale čte se jedním dechem. Zvraty, zápletky.. Klasický Havlíček.
Spisovatel Jaroslav Havlíček byl skvělým vypravěčem, jeden z našich nejhlavnějších představitelů psychologické literatury. Román Neviditelný se mi velice líbil.Byl jsem doslova vtažen do děje.V temné atmosféře líčí tragické lidské osudy, extrémní situace.... Doporučuji.
Velmi rozvláčně napsaný příběh mladého kariéristy, který na sebe, bezohlednou cestou za vlastním štěstím, přivedl zkázu. Už dlouho mi nebylo z nějaké postavy tak špatně, jako z hlavního hrdiny románu. Život mu do cesty postavil mnoho nástrah, přesto se nedá říct, že by si to nezasloužil.
Psychicky dost náročné sousto. Napsáno tak dobře, až mi to málem spustilo proces deprese. Od knihy se nedá odtrhnout (v mém případě od poslechu v podání výborného Jiřího Schwarze) - ale ty citové a myšlenkové pochody, ta tíseň, ta příchuť hluboké temnoty, která z knihy sálá...
Dá se osud obelstít?
Kdo nese vinu za události, které se staly?
Kam až nechat působit lidskost, lásku, vstřícnost a ohleduplnost a kam už je nutno nasadit chladný rozum?
To rozklíčování skrytých vnitřních pohnutek, manipulace, citového vydírání muselo být nejen ve své době pro mnoho manipulantů a intrikánů velmi obnažující.
Úžasná kniha. Byl jsem k ní absolutně připoután prožíval jsem její děj. S napětím očekával co bude dál. Tuhle knihu velice doporučuji.
Nemohu napsat (...za mě), že kniha byla čtivá, naopak. Četla se mi velmi těžce, je psána češtinou 30. let, zbytečně rozvláčně. Samotný příběh, kdyby byl napsán čtivou formou a jen na polovinu stran, byl by z něj ohromný až skoro "hororový" bestseller. Na mě spousta šílenců ........a vzdělaný člověk, který se mezi ně osudově dostal, je sám v osudové pasti.
Tím nechci říci, že bych příběh knihy zatracovala. Každý, ať si udělá svůj názor sám.
Na Neviditelného musíte mít čas a žaludek. Jedna z nejotřesnějších českých psychologických próz mi dala zabrat.
Tak toto byl vskutku silný zážitek !!! Poslouchala jsem jako dramatizaci na Rozhlasu Dvojce v hlavní roli z Petrem Lněničkou, který za tento výkon dostal ocenění. Téma mezilidských vztahů v prostředí maloměsta je pro Havlíčkovu tvorbu typické. Tentokrát se vydáme nepříliš čestnou cestou velmi ctižádostivého muže, kterému osud připraví nejedno překvapení a nečekaně zamíchá jeho kartami.
Román má i slabší pasáže, není úplně dokonale vyvážený a nemohu ho označit za mistrovské dílo ve všech ohledech. Přesto dávám pět hvězd, zaprvé pro krásu a bohatost češtiny, zadruhé pro jemnost a hloubku psychologického vhledu (kterým oplývá též hlavní hrdina). Tak plastické, důvěryhodné popisy povahy postav a motivů jejich jednání jsem dlouho nečetl. Mnohé pasáže jsou přímo úchvatné. Pro ilustraci jazykového umu jen dvě věty: "Hajn měl ruce složeny na stole jako mrtvé dříví. Občas plácl dlaní naprázdno, jako když ocasem zabité ryby trhne konvulzívní křeč." Každý, kdo miluje češtinu, bude mít velké potěšení z četby.
Nechápu komentáře zdůrazňující odpudivost hlavního hrdiny – já v něm vidím mnoho krásného; rozhodně je to nejpozitivnější a nejcharakternější postava celého románu, snad leda s výjimkou Katy! Stejně tak nesouhlasím s doporučením nečíst román, pokud nejste v psychické pohodě. Naopak, nepřikrášlený realismus je nejlepší balzám na všudypřítomné pokrytectví, stejné dnes jako tehdy.
Temné, leč strhující vyprávění o tom, kam může zavést člověka ctižádost bez morálky. Výborná ukázka toho, že i když někdy odstraníme hrozbu fyzickou, nemáme vyhráno, pokud se nezbavíme přeludů v hlavě. Jestli nejste zrovna v psychické pohodě, nechte si to na jindy, jinak vzhůru do čtení.
Neviditelný je velice působivý a zároveň velice znepokojivý psychologický román, který byl vydán před více než 80 lety a stejně by strčil do kapsy kdejaký současný psychologický thriller.
Bravurně napsaný temný příběh, kde není pozitivního vůbec nic. Žádná světlá chvilka, žádná milá postava...
Musíte číst pořád dál, i když vás ten příběh odpuzuje. Nejde přestat. Pokud se tedy necítíte úplně nejlépe, možná ho odložte na světlejší momenty, mě to přiznám úplně nepřidalo, i když to bylo skvělé čtení.
Zpočátku se zdálo, že vypravěč a hlavní hrdina je větší psychopat, než jak se později ukázalo. Ani nevím, o čem napsat, že to vlastně bylo. O rozumném člověku v bláznivé rodině? Nebo o tom, že svůj život rozumem a vůlí člověk neuřídí? Nebo měl spisovatel potřebu ve velkém vylíčit stavy pomatenců? Těch tam bylo na můj vkus už příliš. Celkově by se děj vešel na polovinu stran.
Petr Švajcar patří do klubu nejodpudivějších literárních antihrdinů. A přesto rodina, která se v jeho přítomnosti a za jeho nezaujatého přihlížení rozpadla, by asi nedopadla o moc lépe ani bez něj, jakkoliv to byl on, kdo jí rozbil křehkou vnitřní harmonii. Střet přecitlivělých, láskyplných, ale příliš pasivních Hajnů a chladného Švajcara (který byl sociopat, ne-li psychopat, už v době, kdy to ještě nebylo v literatuře v módě) není tak černobílý, jak by mohl být. Počáteční odporně vypočítavý a skoro krutý ženich se stane milujícím otcem, kterému těžko upřít právo bojovat za své dítě, a Hajnové si přeci jen nechali životy otrávit už dřív. Nikoliv moralistická tragédie, ale neustálé napětí, kdo za co vlastně může, čemu se dalo zabránit, jestli se dá ještě někdo zachránit. K tomu přízračná společnost tety, lékaře a pár hostů, kteří možná správně odhadli viníka, jenže ho viní z cizích zločinů.
Těžko říct, že je radost to číst, ale tak dobře je to napsané, že i velice nepříjemná kniha může jedině potěšit.
Touhle knížkou jsem Havlíčka objevil. Do té doby jsem ho znal jen jako učebnicového autora. Je to brilantní vypravěč. V tomto případě je to psáno v ich formě, kterou nelze převést do žádného filmového vyprávění - ten určitý sarkasmus, ironie, nadhled a přitom postupné zaplétání do psychologie postav, až to musí dojít do naprostého extrému - prostě vynikající. Je v tom maloměsto, vášně, kariérismus, starý odeznívající svět v souboji s novým, nepochopení, láska, smrt a částečné nadpřirozeno - které je ale originální tím, že si ho lidi dělají sami. Havlíček - výborný psycholog a vypravěč, který umí strhnout a nelze knihu odložit. Kolik takových v literatuře máme?
"Tady začíná hrůza!"
Vřele doporučuji, ještě teď mám pocit,že na mě strýček Cyril v noci civí!
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura napětí psychologické romány šílenství 20. léta 20. století mezilidské vztahy rozhlasové zpracování ironie čeští spisovatelé rodinná tajemství Národní knihovna ČR sňatky z rozumu české rományAutorovy další knížky
1963 | Neviditelný |
1957 | Petrolejové lampy |
1940 | Helimadoe |
1939 | Ta třetí |
1999 | Muž sedmi sester |
Klenot české literatury. Cynismus hlavního protagonisty mi byl velmi blízký. Navíc detailní propracování hlavně záporných postav probudí ve čtenáři emoce, a tím i neskonalý zájem o knihu.