Ta třetí přehled

18.09.2024

Opět skvělý Havlíček. Od Petrolejových lamp a Neviditelného se posunul k zobrazení života (hlavně vnitřního) malého úředníčka spořitelny, který bydlí s maminkou v Nuslích a kterého si všichni v rodině velmi váží. Straní se žen, má definitivu a budoucí vzestup zajištěn. Na posledních stránkách je nejen vyvrhelem rodiny, ale ukáže se, že je naprostý sobec a nejčernější ovce.
To je ona proměna, kterou ve strhujícím Havlíčkově líčení sledujeme, přicházejí různé menší i větší postavy (chytře jsou všichni představeni hned na začátku knihy najednou, a to na pohřbu), z nichž nejdůležitější jsou samozřejmě dvě ženy, Adélka a Milda, každá typem přitahujícím jinak .A dál nechci spoilerovat.
Co však mohu říci, že Havlíček je podle mne stále nedoceněný mistr psychologické prózy, jako kdyby otevřel mozek i duši/srdce Jiřího Mánka a nechal nás do něj nějakým přízračným chirurgickým teleskopem nahlédnout. Emotivně mně to nenechalo v klidu, chvíli jsem mu fandil, neustále jsem přemítal, co bych udělal já, pak jsem byl za něj (nebo spolu s ním) zoufalý, pak jsem (si) nadával, pak jsem nad ním zlomil hůl a přestal si ho vážit, a přesto ho člověk nemůže nějak nemít rád. Prostě skvělé, skvělé, skvělé. A je výborné, že to nemusí být romány z daleké exotické krajiny, tenhle se odehrává mezi Nuslemi, Malou Stranou, Stromovkou a Krčí. Doporučuji!

12.05.2024

To byla neskutečná emocionální jízda, jak už jsme asi u Havlíčka zvyklí, zdánlivě banální lidé a děje se dostanou do centra pozornosti a máme tu drama par excelence...bylo by jednoduché nad Mánkem a jeho lhaním si do kapsy a maloměšťáckými obzory a samolibostí a nepevností charakteru opovržlivě ohrnout ret, těžší je však se zamyslet při tom nad sebou, nakolik jsme upřímní k sobě a druhému, nakolik věříme sami sobě a nakolik si to jenom myslíme...atd. atd. Skvělá studie charakteru, Jaroslav Havlíček je nadčasový spisovatel, jehož nemůžu dostatečně doporučit....