Neviditelný
Jaroslav Havlíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296943/bmid_neviditelny-661fa19b8a3ed.jpg
5
804
804
Román novelisty a romanopisce Jaroslava Havlíčka (1896–1943) Neviditelný z roku 1937 patří k vrcholným dílům české psychologické prózy. Jeho titul označuje základně dvě varianty schizofrenního bludu, který se objeví v konzervativní rodině továrníka Hajna, do které v roli ženicha proniká mladý ambiciózní inženýr chemie, aniž tuší, že se tu bude muset porvat s nepřátelským Osudem. Příběh mladého manželství, který začnou postupně zaplňovat kuriózní, zneklidňující, až šokující projevy a výjevy, je vyprávěn a současně zaznamenáván hlavním hrdinou tak, aby rekonstruoval a evokoval minulé události spolu s tím, jak tyto události prožíval, jak se s nimi vyrovnával a jak jimi trpěl. Díky tomuto vypravěčskému postupu i díky řadě skvěle „režírovaných“ výstupů a scén je čtenář zasahován s vysokou mírou bezprostřednosti a dramatické účinnosti.... celý text
Přidat komentář
Příjemné překvapení, tak příjemné, že jsem se několikrát zapomněl na záchodě a malém mi upadly nohy, kolik mravenců jsem v nich měl. Dobrý ráno přeji.
Neviditelný je psychologický román, kde se sune jedna tragédie za druhou a to tam není ani zmínka o český politice, Spartě Praha nebo mých kulinářských schopnostech. Havlíčkovi dávám 9/10 a radši se vyvaruji shrnutí děje, protože bych musel spoilerovat. A nebo ne! Neviditelná recenze: 3,2,1:
9/10. Lol
V tej knize snad neni (až na Katy) jedinej kladnej charakter. Když už někdo neni blázen, tak má nějakym způsobem pokřivenej charakter. Zbabělec, slizoun, vtěrka, klepna, jedubaba, jdoucí přes mrtvoly, atd. Každopádně silný čtení.
Uf...tohle teda bylo něco. Bytostně mě uspokojuje, když čtu dílo, které naplňuje svůj úplný potenciál a je přesně tím, čím být chce. zde si mě Havlíček vedl krásným slohem, šíleným i šíleně vygradovaným příběhem a já neměl klidu, dokud jsem nedočetl poslední řádky této 80 let staré deprese.
Bravůrně rozehraná hra uvnitř rodinného kruhu, do něhož se přižení protagonista a vypravěč, Petr Švajcar, jenž je sám o sobě zajímavou postavou. Člověk, který je schopný tvrdé dřiny, ale všech svých cílů dosahuje kalkulem. Jedná jako sociopat. Já mu ale přál, ať mu život vyjde, protože... no nepřemýšlí snad do jisté míry takhle každý? Nesnažíme se všichni hrát takovou psychologickou hru s ostatními jednotkami této společnosti? Snad mi ten Švajcar byl i sympatický, páč díky svému vhledu do jiných a vydedukování jejich záměrů dokázal předvídat kroky, vyčkat si a pak sám vhodně táhnout. Dokázal ostatní psychologicky obehrát a já ho vnímal jako intelektuálně nadřazeného. Nebyla snad větší svině ta babizna, jenž sebe samou pasovala na hlavu rodiny a umožněno jí to bylo, protože Sonin otec nebyl rázné povahy. Celá kniha je pak podána jako Švajcarova výpověď o tom, co se mu v životě stalo, takže je i dobrým spisovatelem. Nelze si však myslet, že nemá chyby. Postrádá smysl pro humor a neumí se povznést nad sebe samého, takže v momentě, kdy se nad něj povyšuje dlouholetý schopný zaměstnanec švagrovo firmy, tak místo toho, aby hledal společnou řeč a oba si dopomohli k lepším pracovním výsledkům, tak ho bere jako nepřítele a typicky švajcarovsky ho vyšachuje ze hry. Kdyby však zaměstnanec neměl prořízlou hubu, tak by o práci nepřišel. "Co by kdyby" - takhle Švajcar v závěru reflektuje vlastní jednání, které ho nakonec dostalo tam, kde skončil.
Nenutí to člověka k přemýšlení nad vlastním jednáním a nad tím, jaké to může mít v budoucnu následky? Nenutí to jen člověka uvažovat nad tím, aby s rozvahou volil mezi citem a přísnou logikou, páč přílišná přemíra jednoho nad druhým ho může do zmaru vrhnout.
PS: Nerad bych, aby mi takhle s karty zamíchal nějaký Neviditelný.
Nadčasový, skvělý příběh, kam se hrabou současné psychothrillery, naprostá klasika. Za mě hvězdiček 10. Čteno od puberty spoustakrát. Kniha je součástí mé knihovny.
Toto vyborne dilo jsem cetla uz dvakrat. Poprve, kdyz mi bylo sedmnact, podruhe ted v jednatriceti. Pamatuji si, ze uz tenkrat ve mne kniha zanechala hluboky az lehce otresny dojem. Nyni o neco starsi vidim zivot i z jine perspektivy a nachazim v dile jeste dalsi, hlubsi smysl. Clovek ma asi tak nejak danou svou zivotni cestu doprovazen (nebo take ne) stestenou, do jiste miry se da s pokorou osudu vzdorovat, pricemz vsechna spatnost a vypocitavost se ti vrati jako bumerang...
Skvělá kniha! Je velice zajímavé sledovat chladnokrevný a vypočítavý um hlavního „hrdiny“, prostřednictvím kterého nejprve získává vzdělání a určité postavení, poté lásku naivní dívky, ovládá její rodinu a její majetek a to bez jakýchkoli zábran, aby nakonec přišel o to jediné, na čem mu kdy záleželo.
Pro mě zatím nejlepší kniha, kterou jsem od Havlíčka četla (zatím to byly Petrolejové lampy a Ta třetí). Naprosto skvělá a kvalitní kniha! Měla by se mnohem více probírat ve školách :)
Zachtělo se mi klasiky a zážitek, který mi tato kniha připravila, byl neskutečný. Román poprvé vydaný v roce 1937 i po téměř 90 letech rezonuje ve čtenáři ohromnou silou. Chladná vypočítavost Petra Švajcara, přehnaná servilita a slabost továrníka Hajna a slečinkovská naivita postupně degradující v choromyslné vyvádění Soni, nad tím vším bdící dva svědci dotvářející místy stísněnou, místy děsivou atmosféru příběhu. Jeden živý - autoritativní stará teta, druhý neživý - Hajnova vila. Jediná, která byla svědkem šílenství všech čtyř příslušníků Hajnova rodu. Švajcarovo vzpomínání na události před deseti lety ubíhá a čtenáři plynně dávkuje zlo a hořkost aby byl schopný jej pobrat ku čtenářské radosti. Naprostým vrcholem čtenářského zážitku však pro mě byly úvodní a závěrečná kapitola. Úvodní, která pomocí metafor a skvostných jazykových obratů otevírá scénu a bez jakéhokoliv prozrazení naznačuje, čeho všeho bude čtenář svědkem, a závěrečná, připomínající peklo a následný očistec Petra Švajcara, nejdříve zcela poraženého a následně nacházejícího sílu k dalšímu boji.
Velmi dobrý psychologický román se skvělou psychologií postav. Atmosféra příběhu je prostě úžasná.
Při projíždění televizních kanálů nás jako blesk zastavil film z roku 1988 Prokletí domu Hajnů. Výkon Petra Čepka v roli Cyrila, ale i dalších rolí - Soni, Švajcara byl úžasný. Ten film mě tak zasáhl, že jsem zapátrala po knižní předloze a začetla se. Zpočátku ztuha, přece jen je to už starší dílko. Kniha se mi líbila, postavy byly mistrně zpracovány, ale přiznám - film ve mně zanechal lepší dojem.
Jedna z knih, kterou by si každý milovník české prózy měl přečíst. Drsná, hořká, místy až tragikomická. Sketa a záporák všech záporáků Petr Švajcar jako vypravěč je geniální tah.
Geniální. Hutná, místy až děsivá atmosféra, velice působivý psychologický román, z kterého doslova až mrazí. Doporučuji!
Slyšela jsem jako audioknihu a nejlepší je začátek a konec mezitím je to dost smutné
Knihu jsem si přečetl před pár lety, teď si poslechl její rozhlasovou dramatizaci, ještě mi zbývá audiokniha a film Prokletí rodu Hajnů. Stejně jako u Petrolejových lamp se Havlíček soustředí na psychologii postav a daří se mu to skvěle. Dnešním pohledem se sice divíme, proč postavy nejsou schopny uniknout svému osudu, ale v menším se nám děje to samé.
Výborná kniha, vyslovený čtenářský zážitek. Smutný až šílený příběh, rozhodně však silný. Propracované postavy, které mají vývoj. S vypravěčem jsem ze začátku sympatizoval, postupně se však vzdaloval a vzdaloval, až se z něj stal vysloveně záporák. Přesto všechno, ho člověk chápe i když s ním nesouhlasí. Styl psaní je trochu „pro pamětníky“, se všemi těmi souvětími, netradičními obraty, slovesy zakončenými na „-ti“ nemusí každému padnout, já jsem si lebedil. Kniha mne naprosto pohltila, vtáhla a nepustila. Pořád mne to nutilo myslet na to, jaké to asi je, žít pod jednou střechou s osobou postiženou duševní nemocí. Musí to být doslova peklo. V tomto příběhu to vedlo od lásky, přes nezájem a zhnusení až k nenávisti. Je dobře ukázáno, že tu není jednoho viníka, jedné záporné osoby, která by za všechno mohla, není tu jedna věc, nebo jedna nemoc, které by za to všechno nesly vinu. Není tu ani jedno špatné rozhodnutí, které by to všechno způsobilo. Je to ďábelská kombinace všeho, která zničí člověka, rodinu, podnik, ale zasáhne a poznamená široký okruh, včetně čtenáře. Doporučuji, ale i varuji, možná budete po přečtení ustrnulí, nebo v depresi.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura psychologické romány šílenství 20. léta 20. století mezilidské vztahy rozhlasové zpracování rodinná tajemství české rományAutorovy další knížky
| 1963 |  Neviditelný |
| 1957 | Petrolejové lampy |
| 1940 | Helimadoe |
| 1939 | Ta třetí |
| 1999 |  Muž sedmi sester |
Další silná knížka. Rodinná tragédie se zde postupně stupňuje, děj je zpočátku jednodušší, později přibývá více a více úvah, vnitřních monologů,... Je zde velmi dobře popsán jak nešťastný osud rodiny, tak pocity (nejen) hlavní postavy. Nic pro slabé povahy.