Neviditelný
Jaroslav Havlíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524822/bmid_neviditelny-6532c9fdb9d39.jpg
5
792
792
Překvapivé dějové zvraty, tísnivá až hororová atmosféra, šílenství, propracovaná psychologie postav... Inženýr chemie Petr Švajcar se touží povznést nad své chudé poměry ze kterých vzešel. Pro uskutečnění svého životního plánu se rozhodne výhodně se oženit a převzít tak řízení celé továrny. Jako bytostný racionalista odmítá přikládat jakoukoliv váhu zjištění, že jeho bohatá snoubenka pochází z degenerované rodiny zatížené rodovým prokletím - vážnou psychickou poruchou. S postupujícími událostmi však opakovaně shledává, jak se jeho plány hroutí.... celý text
Přidat komentář
Skvělá knížka, ukázkový dokonalý psychologický román.
Jen mě napadlo, proč Petr a Soňa neudělali to nejjednodušší co mohli, alespoň na nějakou dobu se neodstěhovali? Pravděpodobně se na příběh z meziválečné doby koukám příliš dnešníma očima, zřejmě by to nebylo tak jednoduché a hlavně společensky akceptovatelné. I jiné postavy se občas chovají ne úplně "logicky", ale vždyť vlastně právě o tom tahle knížka je.
Neviditelného jsem četla v rámci povinné četby a přiznám se, že jsem z něj měla trochu strach. Po přečtení musím říct jen - "wow!" Jedná se o geniální, dokonale promyšlené a propracované psychologické dílo! Nikdo a nic zde není černobílé. Zaujalo mě, že vypravěč je spíše negativní postava, i když taky záleží na úhlu pohledu, protože ve většině knížek je vypravěč kladný, nebo jde o er-formu. Kniha mě úplně rozsekala - ty syrové popisy Soniných stavů, myšlenek Petra i samotného Neviditelného a všechny ostatní věci... Může se zdát, že v románu je opravdu hodně tragédií, ale Havlíček všechno vylíčil tak, že jsem děj vnímala jako skutečnou událost. Jak už jsem zmiňovala, ani jedna postava není dobrá, nebo špatná, každá je zkrátka reálná s různými zápory i klady :) Postava Petra Švajcara mě zaujala tím, že ačkoliv se zpočátku zdá, že jde vyloženě o padoucha, pozdější okolnosti a Petrovy pohnutky mě donutily přemýšlet a přehodnocovat, stejně tak i u Soni. Jedním dechem, Neviditelný je mistrný psychologický román, jehož čtení nikoho nenechá chladným! :)
Kniha předčila má očekávání. Petr Švajcar mě svým cynickým vyprávěním vtáhl do příběhu jedné komplikované rodiny. Nic není jednoznačné, neviditelný se objevuje v různých podobách, skvěle vykreslené postavy i situace, úžasné vnitřní monology. Jednoduše výborný psychologický román, který si v budoucnu žádá opětovného čtení.
Kniha bezesporu strhující, ale pro mě by mohla být klidně kratší (přinejmenším o poslední dvě kapitoly).
Další naprosto dokonalý Havlíčkův román, který právem dokazuje, že jako autor patří k absolutní špičce v české próze. Třebaže jsem zpočátku měla problém se do knihy začíst, osudy Petra Švajcara mě brzy natolik pohltily, že jsem nemohla v četbě přestat, dokud nezjistím, jak to všechno dopadlo. Petr Švajcar je jedním z největších pokrytců, s jakými jsem se dosud v literatuře potkala, ale ani zde není (a to je asi typický Havlíčkovský styl) vyloženě černo-bílou postavou. Autor si s ním coby hlavním hrdinou pohrál tak bravurně, že třebaže je to křivák všech křiváků, několikrát se při čtení pozastavíte nad tím, že vám ho je vlastně i líto. A takovýmito postavami, jež nejsou ani černé ani bílé, se to v knize doslova hemží. Například taková Soňa, jejíž osud je z celé knihy asi nejvíce politováníhodný, která mě ale zároveň dokázala vytáčet svojí neuvěřitelnou naivitou a mnohdy zcela zbytečnou přecitlivělostí. Ale i celá plejáda postav (stará prateta, Sonin otec a v neposlední řadě strýc Cyril alias Neviditelný) s jejichž psychologií postav si autor neskutečně pohrál. A jako tomu je u většiny psychologicky laděných románů, i zde se neubráníte otázce, zda-li za všechno mohl opravdu jen Petr Švajcar. Nakolik bylo na vině duševní zatížení v rodině či třeba Petrovo neradostné mládí, které zformovalo jeho charakter. Tahle kniha vás zaručeně donutí zamyslet se nad otázkou viny a míry provinění. Přečíst tuto knihu byl pro mě nezapomenutelný zážitek a doufám, že se k ní ještě někdy vrátím.
Neviditelný mne k sobě lákal velice pozvolna, stejně jako byl pozvolný, popisný, až nezáživný, dlouhý začátek příběhu nadcházející budoucí rodinné tragédie rodiny Hajnových a Švajcarových. Jako byl neviditelný Cyril, neviditelné, ale stále pevnější, kratší a neodolatelnější bylo pouto, jakým mne k příběhu připoutával Jaroslav Havlíček. Již v druhé třetině knihy mi po jejím odložení činilo nemalé potíže odpoutati se myšlenkově od Soni a Petra a soustřediti se na jinou práci... a ano, začít myslet a mluvit "normálním" jazykem. Jaký to manipulátor, znalec psychologie nemocných duší i jejich blízkých. Vlastně je to ideální svět, v němž osudu a božím mlýnům člověk neunikne. Jenže v podání Havlíčkově rozervaný na kusy. Jaké obrazy přenášel Havlíček na papír, takové musel střežit i ve své hlavě a duši. Snad proto Havlíček zemřel ještě docela mladý. Knihu již určitě nebudu číst znovu. Nebude třeba. Jen tak mi z hlavy nevymizí.
"Zachmuřený vrátný, takový nějaký Charon... stojí netrpělivě u vrátek perónu. Jsou stanice, do nichž nevstoupíš, než za cenu všech radostí života."
Dokonalý psychologický román Jilemnického rodáka. V případě této knihy doporučuji přečíst i autorův doslov. Má větší sdělení, než se může zdát.
Petrolejové lampy jsou vedle Neviditelného lehkou letní četbou k vodě. Jaroslav Havlíček vládne tak nádhernou češtinou, že to lahodí oku (v případě poslechu Audioknihy, čtené Jiřím Schwarzem zase uchu) a oči po textu jen běží. Petr Švajcar, který se zprvu jeví býti jasným ,chladným vypočítavcem, se postupně ukazuje v jiném světle a kontextu a provází nás historií rodinného zatížení, které je děsivé a nekonečné. Člověk stále čeká, kdy to skončí, kdy se kruh uzavře, ale ono to nekončí a nekončí a kruh se nezavírá. Některé současné knihy z tohoto žánru jsou strhující, ale pořád se mi zdá, že Havlíček nemá konkurenci. Temné až do samého konce, famózní! Kdyby to tak natočili v Americe….byl by z toho náramný biják!!!!
Druhá kniha pana Jaroslava Havlíčka a opět jen samá chvála. Kniha jako taková je drsný psychologický román od začátku až dokonce, ale nic v životě není černobílé, nic není snadné ani přímočaré a lidské osudy jsou velmi propletené.
Knihu mohu jen doporučit!
Číst knihu,kde ani jedna postava není čtenáři sympatická,je občas vcelku depka. Pro mě trochu náročnější čtení, žádná oddechovka,ale stálo to za to.
"Rozum dovede jít mužně a statečně vstříc nejistotám, ale cit se chová jako malé dítě, vzpírá se, pláče a bojí se tmy."
Úžasný román, který někomu může přijít nudný a o ničem, ale mě jeho provedení, výstavba a celkový ráz, naprosto pohltily. Vše je naprosto přesně a do detailu vystavěné. Vše má v příběhu svůj důvod, který se vysvětlí dříve či později. Kniha ve mně vyvolala snad všechny možné emoce a vryla se mi hluboko pod kůži.
Skvělý psychologický román! Ke knize jsem se dostala přes povinnou literaturu a nevěděla jsem, co od díla čekat, ale nakonec jsem byla velmi příjemně překvapena. Postavy jsou bravurně propracované, atmosféra zvláštně ponurá...
Hodnotím pěti hvězdičkami a každopádně mám v plánu přečíst si od tohoto autora i něco jiného. :)
Tíživé a přesto velmi epické a čtivé. Postavy veskrze negativní, až děsivé. Mimořádně přesvědčivé. Těžko si vybírám v české literatuře, ale toto je excelentní. Určitě si přečtu od Havlíčka více!
Strýček Cyril si každé ráno míchal svůj elixír neviditelnosti. Já se každé ráno těšil, jak se během dne posunu dál v tomto skvostném psychologickém příběhu.
Psychologické knihy mají občas, na můj vkus, sklon se táhnout, babrat se v nicotnostech, jimž by místo dvou kapitol stačila jedna stránka. Neviditelný je naštěstí úplně opačný případ.
Sice se též zabývá stále dokola několika motivy, ty ale gradují s takovou razancí a do takového dna až tu tíhu fyzicky cítíte.
Rodinné šílenství Hajnů. Postavy se mění před očima, chátrají, mysl dostává zabrat a hlavní hrdina, vypravěč, zůstává chladný a tvrdý jako kámen. Přiženěný Petr Švajcar byl totiž mnohem větší tvrďák než jsem já a tak jsem jeho jednání čas od času nerozuměl, respektive sem nedokázal pochopit jak může přemýšlet tak jak přemýšlí, vypočítavě a odtažitě, bez náznaku empatie. Pod jeho taktovkou příběh dojede do konce, který románu přesně sedne.
Osmdesát let stará deprese, která vám nedá spát.
Perfektní.
Neviditelný je všude a po přečtení knihy se dostane i do vašich snů. Havlíčkův psychologický román nutí čtenáře přemýšlet nejen o postavách z knihy, ale i o nich samotných. Tak silná káva to je. A to vše krásnou češtinou.
Štítky knihy
zfilmováno napětí psychologické romány šílenství 20. léta 20. století rozhlasové zpracování rodinná tajemství sňatky z rozumu české romány
Autorovy další knížky
| 1963 |  Neviditelný |
| 1957 | Petrolejové lampy |
| 1940 | Helimadoe |
| 1939 | Ta třetí |
| 1999 |  Muž sedmi sester |
Vyprávění hlavního hrdiny je vedeno v ich formě. Je nesmírně tvrdé a nemilosrdně glosuje každou slabost, zbabělost, úhybný manévr a hloupost lidí, na které narazí. Zpočátku se mi až hnusil. Postupně jsem ho ale musela vzít na milost. Nikdy nedostal nic zadarmo, vždycky se o sebe musel postarat sám a tak se naučil nahlížet lidi a vztahy mezi nimi bez příkras – tak aby se uměl přesně zorientovat a přežil. Ale ani obrovská vůle k dosažení vlastního cíle (tím je klidný rodinný život v dostatku) ho nakonec neuchrání od pádu. Přes veškerou jeho ostražitost ho život (nebo Bůh - pozorovatel, kterého vyzval na souboj ?) tvrdě semele a vyplivne duševně rozloženého. Nejvíce pesimisticky nepůsobí soupis jeho ztrát (ty jsou obrovské) ale fakt, že na konci už dál bojovat nechce, není proč. Zvláštní, až nepříjemně klaustrofobický pocit jsem měla z druhé části románu (kdy se Švajcar nastěhuje do Hajnovy vily). Celé drama se až do samého konce se odehrává na půdorysu tohoto domu a jeho zahrady. Není úniku. Pro čtenáře a ani pro hlavní hrdiny.