Nevlastní sestra
Jennifer Donnelly
Isabelle by měla být navždy šťastná – princovu lásku má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta krasavice, která na plese ztratila střevíček. Je tuctovou nevlastní sestrou, která si usekla prsty na noze, aby se do botky vešla. Když princ odhalí její podvod, s hanbou ji vyžene. Isabelle se ale nevzdá a neskloní hlavu před světem vážícím si pouze krásy. Naopak. Rozhodne se všem ukázat, že je v ní mnohem víc, než si všichni myslí!... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Stepsister, 2019
více info...
Přidat komentář
Mohlo to být vážně skvělé, jenže...
Začátek byl super. Pak se to strašně vleklo a zajímavé to začalo být až v poslední čtvrtině.
Ten závěr byl sice opradu dobrý, ale zbytek knížky bohužel vynahradit nedokázal.
Úžasná kniha, objevují se v ní citáty, které mi mění život.❤️❤️❤️ Jedna z nejlepších knížek, co jsem četla.
Nejvíc mě dostal konec.... Šance je prostě nejlepší!!!:)
Nevlastní sestra sice není nejdokonalejší knížkou na světě, ale je to přesně ten typ YA literatury, kterou může číst i někdo jako já, zejména díky malému výskytu romantický scén. Mám ráda knížky, které nějak odkazují na klasické pohádky a jsem ráda, že se autorka rozhodla věnovat právě nevlastním sestrám od Popelky, jejichž příběh častokrát končí Popelčiným happy endem a o jejich osudech už se nic dalšího neví. Za mě tedy příjemná četba, která se díky krátkým kapitolám četla velice rychle.
Tak trochu retelling na pohádku Popelka, spíše se ale jedná o jakési volné pokračování zaměřené na osudy Popelčiny nevlastní sestry Isabelle. A já jsem nadšená z toho, že se v dnešní době v tom obrovském množství YA fantasy dá stále ještě najít originální příběh s fantastickou hlavní hrdinkou, která není "vyvolená", ani v sobě neskrývá nějaké zvláštní schopnosti. Právě naopak! Oblíbit si postavu Isabelle hned na začátku knihy je prakticky nemožné. Její povahové rysy vychází z klasické pohádky bratří Grimmů a řekněme si narovinu, Popelčině nevlastní sestře tam asi nikdo z nás příliš nefandil. O to víc byl v této knize znát její charakterový vývoj, se kterým se postupně měnil i můj vztah k hlavní hrdince. Líbilo se mi, že se autorka nesnažila nijak ospravedlnit její chování, zato nechala Isabelle uvědomit si své vlastní chyby a pokusit se je napravit.
Při čtení jsem si úplně nejvíc užívala styl psaní, který byl zkrátka nádherný a dokázal příběhu vykouzlit příjemnou pohádkovou atmosféru, díky které jsem měla pocit jako bych pokračovala v té původní pohádce. Přibližně každá druhá věta ve mně rezonovala skoro jako nějaký citát, který jsem měla nutkání ihned označit a zalepíkovat. Bohužel to vzhledem k tomu, že jsem Nevlastní sestru četla ve formě e-knihy, nebylo úplně možné. Jeden jsem si ale přece jen uchovala: „Byla hrozivá. Byla silná. Byla nádherná.“
S tím souvisí také lehce feministické poselství, které knížka nese, a sice to, že žena nemusí být jen krásná, aby pro svět něco znamenala. Důležité je jít si za svými sny a svět vás pak nutně musí přijmout takové, jaké jste. A právě tohle poselství dokázalo knížku pozvednout ještě o level výš.
Skvělá knížka! Námět je velmi originální. Obálka krásná. Hlavni myšlenka důležitá. Knížka předčila moje očekávání a jsem ráda že ji mám ve své knihovně protože se k ní ráda vrátím. Líbilo se mi sledovat cestu hlavni hrdinky a byla jsem zvědavá jak se ke konci dopracujeme. Linka se sudičkou a Šancí mě ze začátku trochu mátla ale pak se mi líbila. Šance byl super postava. Líbila se mi hlavni myšlenka knížky a byly v ní krásný citáty. 5/5*
Skvělá kniha.
Dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala. Byla plná úžasných citátů, lehce napsaná a četla se úplně sama.
Líbila se mi Isabelina cesta k sobě. Jak si postupně uvědomovala své hodnoty a vymanila se z osudu ošklivé Nevlastní sestry.
Moc mě potěšilo, že v tomto volném pokračování klasické pohádky nebylo nic jen černé a bílé, ale čtenář si na spoustu postav a věcí udělal názor sám. Feminismus byl do téhle knihy úžasně a přirozené zakomponován v citátech a myšlenkách hlavní postavy.
Na začátku knihy bylo zmíněno, že je to temná kniha. To temno jsem nenašla v příběhu nebo ději, ale v chování samotných postav. V předsudcích.
Našla jsem tam sice pár malých nelogičností, ale ty úplně zastínil celkový pozitivní dojem z knihy.
Kniha se mi moc líbila a mohu ji jen doporučit. Zamyslíte se, odpočinete si u lehkého stylu psaní a ponoříte se do skvělého volného pokračování klasické Popelky.
Tož. Námět je rozhodně originální a zpracování celkově bylo velmi fajn. Postavy mi připadaly trochu nedotažené - s výjimkou hlavní hrdniky - se vůbec nerozvíjely a pořád si jely na té své životní čáře, která neklesala ani nestpupala. Také bych jim dala trochu větší prostor, protože třeba záporák, byl dle mého ne úplně propracovaný a působilo to na mě tak, že autorka prostě potřebovala někoho, kdo bude otevřeně zlej. Poslední, co se mi nelíbilo, byla lehká předvídavost některých částí. To je ale jediné, co mohu vytknout, protože vše ostatní bylo úžasné! Styl psaní autorky je velmi příjemný, čte se dobře a krásně jsem se vcítila do děje. Magie zakomponovaná do příběhu je nenásilná a celkově to má něco do sebe. Věc za kterou autorku ovšem cením je již zmíněný vývoj hlavní postavy. Jakým způsobem se učí nakládat se svým životem. Když zjišťuje, že se vše nemotá jen okolo hezké tvářičky. Že o tom jací jsme nemluví naš vzhled, ale naše činy. Že má smysl stát si za svým. Že nejsme vždycky ideálem našich rodičů. A že všechno (a všichni) není jen černobílé, protože šedých zón je v našem životě opravdu sposta. Už jen teď když píšu, mám chuť, si knihu přečíst znova, protože toto rozhodně nebylo naposledy.
.
I když ode mě Nevlastní sestra nedostala plné hodnocení, je to kniha, kterou byste neměli vynechat!
Tak nějak nevím, co si mám o knížce myslet.
Strašně se mi líbil nápad příběhu - co se stalo s těmi nevlastními sestrami poté, co se Popelka stala královnou? Ale bohužel, knížka moc nenaplnila má očekávání.
Začala bych asi tím, že mi přišlo, že se skoro celou polovinu knihy nic nedělo (až na kapitoly se Šancí - ty byly super). Naopak na posledních stránkách knihy se toho stalo strašně moc a celý závěr mi přišel takový uspěchaný a odbitý.
Často jsem taky měla pocit, že chci uškrtit Isabelle, nebo kohokoliv jiného, kdo zrovna byl na scéně.
Další věcí, kterou bych zmínila, jsou kapitoly. Téměř vždy byla kapitola na maximálně 3 stránky. Ze začátku mi to přišlo v pohodě, ale ke konci mě to začalo štvát, protože byl příběh 'useknutý' v nejlepším a konec kapitoly se snažil nabudit dramatický dojem. U mě to tedy moc neuspělo...
I přes tyto a další věci (jako byly například některé nelogičnosti) si mě však dost získal hlavně ten nápad a postava Šance. Ten byl mojí nejoblíbenější postavou a uměla bych si představit jakési 'pokračování' právě o něm a jeho družině.
A celkově se mi kniha četla dobře, stránky ubíhaly celkem rychle. Za mě tedy průměr.
Velmi netradiční námět a příběh. Tak trochu jiný pohled na příběh Popelky a jejích nevlastních sester. Události jsou velmi dobře promyšlené, ačkoliv ze začátku je poněkud těžší se v pohádkovém světě a jeho zákonistostech zorientovat. Praktické je rozdělení do kraťoučkých kapitol - kniha se velmi dobře čte.
Netradiční pojetí příběhu, kdy se pozornost věnuje jiné, než hlavní postavě klasické dějové linky jak ji znají všichni. Ano konec je tak trochu úlet, ale nakonec proč ne. Hlavní poselství je milé.
I když bylo zajímavé přečíst si příběh popelky ze strany "kruté" nevlastní sestry, musím říct, že mě knížka dost zklamala...
Některé kapitoly mi přišly zbytečně zdlouhavé a nezajímavé. Naopak, části u kterých sem si říkala konečně se něco děje byly na můj vkus zkrácené a dost nedomyšlené.
Kniha je pěkná, ale myslím si, že klidně mohla být kratší. Ke knize jsem se musela stále nutit a pořád jsem doufala, že mě nějak pohltí, ale bohužel. Nakonec jsem knihu zavřela a nedočetla. Možná je chyba na mé straně. Většinou takový druh žánru nečtu. Knihu jsem si v knihovně půjčila, protože měla kladnou recenzi. Ale bohužel jsem čekala víc.
Hodně se mi na ni líbila originalita. Ale to bylo celé.
Nenáročné a příjemné čtení. Bylo zajímavé přečíst si retelling Popelky z pohledu nevlastní sestry, nikoliv z pohledu samotné Popelky. Také mě hodně zaujaly postavy sudiček, opravdu zajímavý nápad. Konec mi přišel možná trošku uspěchaný, jakoby autorka vynechala nějakou důležitou pasáž. Nicméně knihu vřele doporučuji :)
Podle mě se tato kniha velmi povedla a ukázala, že nikdo není perfektní, ale může se pokusit být lepší. Nečekala jsem, mě ta kniha tak zaujme.
Jeden z nejlepších retelingů, jaký jsem kdy četla.
Popelku zná každý, ale koho někdy napadlo přemýšlet nad osudem nevlastních sester? Mě ne. A proto jsem byla přímo nadšená tím, co autorka dokázala vymyslet a jak originálně předělala všem známou pohádku.
Od této knížky jsem neměla moc velká očekávání, nalákala mě na ni hlavně zajímavá anotace, ale po přečtení první kapitoly jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Knížku jsem přečetla jedním dechem a rozhodně ji všem doporučuji.
Zajímavé zajímavé. Takový reteling jsem tedy nečetla. To, že můžeme změnit náš osud a tím kdo jsme. Hezké poselství
Autorovy další knížky
2019 | Nevlastní sestra |
2015 | Modré hlubiny |
2005 | Šifra mistra Leonarda / Světlo severu / Návrat tanečního mistra / Rosie |
2017 | Kráska a zvíře: Zakletá v knize |
2021 | Otrávená |
Na tuhle knihu jsem se strašně těšila, a musím říct, že nezklamala. Ba právě naopak. Kniha měla příběh, poselství, ale zároveň nevyvracela to, že Isabelle dělala spoustu věcí špatně. A právě proto jsem se v ní našla.