Kruh násilí
Gregg Hurwitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205711/mid_kruh-nasili-1pp-205711.jpg
4
52
52
New 52: Batman, Temný rytíř série
< 2. díl >
Není čeho se bát… jen samotného pána strachu. Rozsévat strach do srdcí zločinců, to batman ovládá na výbornou. Nyní se ale ve stínech Gotham City ukrývá kdosi ještě strašlivější. Někdo, kdo unáší děti a provádí na nich hrůzyplné pokusy, po nichž zůstávají jako tělo bez duše. Temný rytíř musí vypátrat nejděsivějšího ze svých nepřátel, Scarecrowa. Na této cestě se bude muset utkat s ještě hrozivějším protivníkem – se sebou samým a se svou temnou minulostí. Co všechno je Bruce Wayne ochoten obětovat, aby své město zachránil před dosud nejničivějším útokem? Podaří se mu odhalit tajemství Scarecrowovy minulosti a zastavit tak neúprosný koloběh násilí? K tomu podnikneme cestu zpět časem do dob, než se Bruce Wayne stal Batmanem. Spolu s ním budeme pátrat po tom, kdo mu zabil rodiče, po muži jménem Joe Chill.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2014 , BB artOriginální název:
Cycle of Violence, 2013
více info...
Přidat komentář
Pátrání po vrahovi Brucových rodičů mě nějak moc nedojímalo, je toho všude plnou, nicméně pořádný příběh okolo Scarecrowa byl bezva. Líbí se mi, že tahle série zpracovává originy a hlubší příběhy druhořadých klasických záporáků. Každý z nich byl jednou dítě a každý z nich má za sebou nějaká traumata. V podstatě kdo z Batmanových nepřátel něco takového nezažil, když se jeho Nemesis vyznačují psychickou poruchou stejně, jako se Supermanovi nepřátelé vyznačují mimozemským původem a Flashovi kriminální minulostí...
Nicméně vraťme se ke Scarecrowovi, jeho origin se mi líbil hodně, i když byl možná příliš jednoduchý. Přenos tohohle všeho do aktuální situace, kdy se ztrácejí a znovu objevují děti, je nápaditý a celkově se mi premisa příběhu líbila. V podstatě se mi v nějakém zvráceném malém měřítku líbil i Scarův vztah s dětmi a dětí k němu. Kam se v tomhle hrabe Batman, který má v celém příběhu druhořadou roli a je jen obyčejným detektivem jako kdekoliv jinde. Temný rytíř sám o sobě není nijak temnější než kdy jindy, naopak tahle minisérie je mnohem drsnější něž klasika. U Batmana stojí za to podotknout jeho nový rýsující se vztah. Jinak vcelku průměr co se týče jeho postavy konkrétně.
Další z knih v New 52, kde byl komisař Gordon zajat a tentokrát se jej ujal zákeřný Scarecrow. Ten kromě toho unáší ještě děti, aby se vyrovnal s vlastní minulostí a je na Batmanovi, aby tomu zabránil. Je rozhodně plusem, že má celá kniha jen jednoho nepřítele, ale příběh mi nepřišel nijak extra výrazný a víceméně jen servíroval lidem to, co znají.
Po dlouhé době ucelené album, k němuž člověk nepotřebuje příručku pro rozpoznávání postav a které má vlastní začátek i konec. Vyprávění se soustředí primárně na Scarecrowa, jehož minulost ovšem nepůsobí, jako by byla vymýšlena za pochodu. Naopak, celá osnova má realistický a uvěřitelný vývoj, jenž postavě dodává lidský rozměr. Takže protentokrát nejde o blábolícího padoucha, který ani neví, co chce a roli dostal jen proto, aby měl hrdina komu nakopat musculus gluteus maximus. Přitom je děj prokládán kouzelnými scenériemi, jež jakoby mimoděk vzdávají hold klasickým Batmanovským komiksům z šedesátých a sedmdesátých let. Scénáristovi Greggu Hurwitzovi zazlívám pouze odbyté finále - to si v rámci očekávání zasloužilo trochu propracovanější a hlavně nevšednější přístup. Jinak ale spokojenost, včetně závěrečného bonusu. Ten je takovou chutnou třešničkou na dortu, neoplývající sice bůhvíjakou originalitou, zato se všemi dobrými atributy kvalitní temné historky. A to mi občas bohatě stačí.
O dost temnější a brutálnější příběh, než jednička. Jede to, padouch je excelentní... co vytknout? Nic!
První díl bych popsala: "Kdybych nečetla, přežiju.", ale tohle? Fakt super. Ale ne kvůli Batmanovi, ale badass záporákovi.
Dost často slýchávám jednu větu - "Ale komiksy se superhrdiny jsou přece pro děti." Každý, kdo si tohle hříšné spojení někdy nechal projít přes rty, by si měl tenhle svazek vzít a číst a číst, dokud nepochopí, že tohle je luxusní záležitost. Od první části obrovský posun, jsem zvědavý na třetí díl.
"Batman - Temný rytíř 2: Kruh násilí" je dobrou mainstreamovou knihou. Dobrou znamená, že je to trochu lepší průměr. Příběh je z těch, které vás mohou chytnout, když je čtete, čte se skutečně dobře, i díky Finchově kresbě, dobře se na to dívá, ale jakmile knihu dočtete, po chvíli nadšení povadne, už nejste na té zábavné vlně, a za pár dní si nejspíš ani nevzpomenete, o čem to pořádně bylo. Hlavní příběh je rozhozen do šesti sešitů a já si myslím, že je to přece jen moc dlouhé na to, že se zase tolik nestane. Navíc jsem měl hned několikrát pocit, že se vykrádají starší příběhy s Batmanem, a to i ty filmové. Trochu originality do toho a ne jen "tributy" legendárním kouskům. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/04/602-batman-temny-rytir-2-kruh-nasili-60.html
Půjdu do plného hodnocení, protože v rámci restartu je tohle nejpovedenější kousek. Batman vs Scarecrow je promyšlenou skládačkou vzpomínek a jizev ve tváři minulosti. Ztrápené charaktery odpovídající na křivdu každý po svém. Finální osud strašáka je jako třešnička na dortu. Nulté číslo z Waynova dětství rovněž povedené. Finch umí.
Kruh násilí
Istým spôsobom pokračovanie Temných děsov, aj keď slovo sequel je zveličené, keďže máme dočinenia s (relatívne, až na pár detailov) uzavretými príbehmi. Pristupoval som ku Kruhu násilí obozretne, ale nakoniec som príjemne prekvapený. Nie sú to čisté 4*, ale aj tak je to istým spôsobom pecka. Rázna, sympaticky jednoduchá, priamočiara. Ako romantický úder kladivom medzi oči. O hviezdu lepšie, ako Temné děsy. Podtrhuje to fantastická kresba prevažne Davida Fincha, ktorého štýl mi fakt dlhé roky sedí rovnako, ako echolokácia k netopierovi (Batman a Robin musí zemřít, Já jsem zhouba), ale tiež Filipínčana Mica Suayana (Superman 2: Tajnosti a lži) a Španiela Juana Rosé Rypu. Prekvapilo ma, keď som sa dozvedel, že sa na Kruhu násilí podieľalo viacero ilustrátorov; pri zbežnom prelistovaní pôsobí ako konzistentné dielo jedného autora. Skúsený batmanovský scenárista Gregg Hurwitz si vďakanetopierovi uvedomil, že Batmana síce môže zlomiť fyzické monštrum (legendárny Knightfall s Baneom), ale pravdepodobnejší je „psychologický“ súper á la Joker... alebo Scarecrow. Teda osoby, ktoré dokážu majstrovským spôsobom rozložiť aj silnú psychiku. Scarecrow je tu nakreslený desivo, ako niečo, čo sa nechutne vyplazilo zo Silent Hillu na slobodu a nikto to nehľadá. Kruh násilí sa odohráva vo viacerých časových rovinách a vďaka jednej konkrétnej ho môžeme vnímať zároveň ako origin tejto podľa mňa geniálnej a v našich končinách stále akosi hrubo nedocenenej postavy. Hurwitz navyše dostal skvelý nápad pokúsiť sa nájsť paralelu medzi detstvom Jonathana Cranea a detstvom Brucea Waynea. O Kruhu násilí dokonca nemám problém vravieť ako o hororovom komikse, samozrejme s prižmúreným okom. Čo mi nesedelo? Nudný Gotham v ohrození, precitlivený Damian (som odkojený na Morrisonovi, takže viem, že „pravého“ Damiana by nerozplakalo ani nešťastne kvíliace šteniatko zaseknuté v komíne), nesedel mi Batman používajúci nedôstojné a nevtipné hlášky („Pošlete mi obsílku.“) a nie úplne perfektne spracovaná logika (dievčatko sa stalo obeťou beštiálneho únosu, policajti ho po nájdení umiestnia do ponurej kobky, v ktorej by dobrovoľne neprespali ani bezdomovci a uprostred noci k nej oknom príde svalnatý chlap v kostýme netopiera a začne ju vypočúvať). Scenáristova robota miestami vyvoláva déjà vu. Skôr ako keby pozliepal dokopy v minulosti v rámci kánonu osvedčené prvky (Gotham v ohrození, únosy detí, Gordonov únos, Batman siahajúci na dno svojich síl vinou flashbackov na vraždu rodičov...). Prekvapivo to ale drží pokope, takže je to mix, ale DOBRÝ mix. Záver Kruhu násilí patrí bonusovej kapitole, v ktorej sa vraciame do minulosti. Vidíme, ako sa Bruce v priebehu rokov snaží vyriešiť vraždu otca a matky. Čakal som, či z toho vylezie niečo šokujúce, keďže napr. filmári v minulosti nemali problém urobiť z ich vraha Jokera (idioti). Takže som bol vlastne nemilo prekvapený, že dobrý nápad bol zabitý tým, že sa v ňom nič neodhalilo. Alebo odhalilo? Ak naozaj vraždil Joe Chill, je to mrazivé v zmysle, že Bruce polovicu života veril v zradu na najvyšších miestach a napokon to bol obyčajný opitý blbec (čo je „sympaticky“ realistické). Ak ale bol Chill len figúrka, tak záhada pokračuje a práve to je to, čo Batmanovi nedáva spávať a čo de facto robí Batmana Batmanom.