Temné děsy
Paul Jenkins , Judd Winick , Joe Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/167740/bmid_temne-desy-gp2-167740.jpg
4
78
78
New 52: Batman, Temný rytíř série
1. díl >
Na uzavřené oddělení léčebny Arkham pronikne kdosi, kdo uvězněným zločincům podá nebezpečné sérum, které jim propůjčí nadpřirozenou sílu. S tou se jim podaří zdolat všechna bezpečnostní opatření a vtrhnout do ulic nic netušícího Gothamu. Batman musí policii pomoct všechny zločince pochytat, zároveň ale musí vypátrat původce tohoto ďábelského plánu. V úspěšném pátrání mu budou bránit silní protivníci od Two-Face přes Scarecrowa až po Banea a Temný rytíř si bude muset přizvat na pomoc některé ze svých přátel z Ligy spravedlnosti. V úvodním svazku vydaném nakladatelstvím DC Comics v rámci nové řady The New 52 Universe překládají čtenářům DAVID FINCH (BATMAN: NÁVRAT) a PAUL JENKINS (Kapitán Amerika) nový, zlověstný příběh plný záhad BATMAN, TEMNÝ RYTÍŘ: TEMNÉ DĚSY, který je souborným vydáním prvních devíti čísel. TO NEVĚSTÍ NIC DOBRÉHO Do žil chovanců Arkhamovy léčebny se dostalo cosi neblahého. To cosi je obdařilo silou natolik démonickou, že se jim podařilo dostat z přísně střeženého oddělení léčebny a vyrazit do gothamských ulic. Temný rytíř musí udělat vše, co je v jeho silách, aby ve městě opět nastolil pořádek a odhalil pachatele, který je za vzniklou spoušť zodpovědný. Během svého pátrání se musí střetnout nejen se svými obvyklými protivníky, jako je Scarecrow, Bane nebo Two-Face, ale o jeho život bude usilovat i tajná organizace, která si říká Soví tribunál, a tajemný Bílý králík se jej bude snažit vylákat do své nory. Ne vše je ale tím, čím se zdá být…... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2013 , BB artOriginální název:
Knight Terrors, 2012
více info...
Přidat komentář
Přestože příběh začal docela zhurta, ušel natolik, že zaujal mou pozornost. Zvláštní chování vězňů, které možná trošku nabádalo k nevyužitému potenciálu nějaké padouchovské týmovky, bylo zajímavé a existence nové drogy není sice nic nového pod sluncem, ale svou službu udělá. Jenže tu do toho vstupují spíš epizodní okénka nepřátel, kteří tak ni nedělají, divná hopkající bílá králice, kterou Batman nevysvětlitelně nedokáže chytit, a nakonec Bane, který v podstatě ani nemá motiv a záměr až na perpetuum mobile "jsem padouch". Navíc bílý králíček je spíš metafora pro příběh s Mad Hatterem než s Banem. Jediný hezký detail byl falešný Joker, protože pravý by se nikdy nenechal takhle využít. To beru.
Camea dalších členů Ligy byla, jak už se opakuje, dost zbytečná, a spíš měla za úkol podpořit Batmana, který tak nad neschopnými hňupy z JL exceluje, přestože je sám dost v koncích a ne úplně nedotknutelný. To je do jisté míry dobré, protože mě nebaví komiksy, kam si Batman nakráčí a vše vyřeší, všude je o krok napřed, ale tady to bylo divné, Batman byl v podstatě zoufalec.
Příběh tedy v tomto případě spíš podprůměr, jestli se rozjede nevím ,ale rozhodně ho chci nějak zakončit. Bohužel poslední dva sešity úplně mimo a o něčem jiném a nepodstatném. Všechno drží pohromadě alespoň standardní ničím nevybočující kresba.
Batmana mám rád, ale tady ten příběh byl vyloženě slabý. Kvůli pátrání po nové droze se Báťa nechá mlátit padouchem č. 1, přejde k padouchovi č. 2, aby jej nakonec mohl zmlátit ještě padouch č. 3. K tomu zde hostují kolegové z Ligy spravedlnosti, kteří tu byli vyloženě zbyteční a závěrečná mlátička byla s Banem, jehož považuji za možná nejnudnějšího Batmanova protivníka. Alespoň tu byla zatraceně sexy Bílá králičice. Smůla, že se Netopýr žene pořád jenom za Kočkou.
Podobné dojmy jako z alba Tváře smrti, kdy člověk naskakuje do rozjetého vlaku. Ale dá se to, ačkoli nakladatel nic neusnadňuje. Čtenář je tak opětovně zahlcen přehlídkou padouchů, ovšem vývoj událostí má protentokrát perfektní tah na bránu - do Gothamu je vypuštěna droga, která zbavuje strachu a dodává nadlidskou sílu. Jenže epizodní styl vyprávění, kdy se Batman stereotypně potýká s jedním zločincem za druhým, brzdí ústřední motiv, takže finální odhalení, kdo za komplotem stojí, pak příliš neohromí. O to spíš, že dotyčný uniká a jeho dopadení bude evidentně běh na dlouhou trať. Tedy jestli se k tomu David Finch a Paul Jenkins ještě vůbec vrátí. Přesto má zápletka správně pochmurnou atmosféru, která se k netopýrovi hodí, a i když se neustále dokola omílá stejné téma, celek příjemně šlape. Není to taková jízda jako Rok jedna, Dlouhý Halloween nebo Můj nejhorší nepřítel, ale rozhodně to patří k těm smysluplnějším a drsnějším příběhům hlavního proudu. Uvidíme, co přinesou další díly.
Hlavní příběh mne moc nezaujal - Batman vždy dosatne nakládačku, avšak následně se objeví nějaká další postava či situace, která vše na poslední chvíli zachrání a Batman odejde ze souboje jako vítěz. Autor postavy vytahuje jak kouzelník z klobouku, aby je použil a zahodil, protže už v zástupu čeká další postava. Za zmínku určitě stojí hezká kresba. Jinak nejvíce se mi líbil závěrečný minipříběh Pařáta, který však ke zbytku knihy nemá žádný vztah.
Při čtení je zábava zaručena na 100% a že já se bavila přímo královsky. Ale bylo jenom dobře, že mám půjčené z knihovny. Znovu bych nečetla, protože přínos byl 0%. Zábava na chvíli, ale potom co? Ale zábava je taky fajn, takže další díl klidně.
V prvním díle série booků se dostáváme ke komiksům s maskovaným netopýrem, které jaksi ničím nijak moc nevynikají ale absolutně nic nedělají špatně. Batman se zde setkává s mnoha klasickými postavami ze svých komiksů jako je Poison Ivy, Two Face, Scarecrow, Clayface a mnoho dalších. Na pomoc tu má samozřejmě alespoň Flashe a Supermana kteří mají ovšem malý vliv na děj. Vedle hlavního příběhu tu máme minikapitolku z života pilicajta z Gothamu, o komisaři Gordonovi kterému za krk dýchá nadřízený kvůli jeho spolupráci s Batmanem ovšem tyto odbočky mají pro první díl série Temný Rytíř pramalý význam. Když to shrnu, první díl z této série booků je příjemně nakreslený a i když ničím zvlášť nevyniká potěší každého fanouška netopýřího muže a DC komiksů.
Říkám si, že je až příliš těžké udržet kvalitu sérií s jedním hrdinou, když je těch sérií tolik a hrdina už je mezi námi takovou dobu. "Temné děsy" jen potvrzují, jak moc je to těžké. Nejdou úplně nudné, úplně vyčpělé, ale nemají k tomu zas tak moc daleko. U mainstreamu hodně zachraňuje kresba. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/12/422-batman-temny-rytir-1-temne-desy-50.html
Asi je to tím, že nemám Batmana tak načteného, ale mě se tahle kniha ohromně líbila. Ke koupi mě tedy motivoval i poměr tlouštka/cena, který je u české NEW 52 nejlepší, ale zaujal mě příběh. Varice na Alenku mám rád a poslední sešit s pohledem Pařáta na noc sov se mi líbil také. Na Snydera to nemá, ale pořád jsem plně spokojen.
Solidní Batmanovské příběhy. Obrácený toxin strachu dělá ze záporáků slušné vazby a dojde i na pár zajímavých rvaček. Snaha o propojení s Carolovou Alenkou možná až příliš na očích, ale králičice dostala pár více než slušných ehm... póz? Pastva pro oči rozhodně.
První díl plánované série nezklamal. Kresba je skvělá a příběh zaujme, když k tomu připočítáte všechny ty hrdiny a anti-hrdiny je to jednoduše dokonalé! A zmutovaný Two-Face je lahůdka :) Už teď se těším na další díl!
V r. 2011 sa DC pustilo do vydávania Batman: The Dark Knight. Séria u nás vyšla v štyroch knihách. Dá sa povedať, že každý bol uzavretý a venovaný inému superzáporákovi, pričom celé to bolo temné, miestami až temer vyložene hororové a Batman bol jemne odsunutý na vedľajšiu koľaj. Čo bola paráda. Ešte v Temných děsoch to až tak dobre nešliapalo (hoc ako začiatok to bolo fakt dobré, ale na 4* to nemalo). Na scenároch pracovala rovno až štvorica pánov (David Finch, Joe Harris, Paul Jenkins, Judd Winick). Akonáhle to DC stoplo a na písanie najalo jediného, Gregga Hurwitza, séria si kvalitatívne značne polepšila. V dvojke prišiel Scarecrow, v trojke nastúpil na prekvapivo krvavú scénu Mad Hatter a sériu zakončil Clayface. Všetko slávni, ale predsa len ako keby podradnejší netopierovi súperi. Hurwitz z ncih spravil ponuré hororové hviezdy s pôsobivými originami. A Temné děsy? Sú riadne drsné. Ak o tomto komikse niekto nechce hovoriť ako o drsnom, potom už ozaj neviem. Treba si uvedomiť, že na to, o akú dominante mainstreamovú postavu ide, tu ilustrátori David Finch (Americká liga spravedlnosti, Avengers: Rozpad) a Ed Benes (u nás týmto debutujúci) predvádzajú riadne humusáčtiny: prestrelené lebky, hlavy rozbité do takej miery, že ucho odpadlo zo svojho pôvodného miesta, v priamom televíznom prenose mozog vystrelený z lebky a do toho chuťovky á la metro plné vyvraždených civilov. Ak to chce niekto EŠTE drsnejšie, tak to už možno ozaj len napísať vedeniu DC, či náhodou nechystá špecifický gore-porno experiment (ostatne, Bruceov penis sme tu už raz mali). Čo sa scenára týka, je to klasický Batman. Oceňujem, že tvorcovia sú komorní a pred monštruóznou akciou uprednostňujú civilnejšie zápletky s dôrazom na psychológiu postáv a vzťahy medzi nimi, túto ich skvelú snahu však sabotujú nerealisticky osvalení antagonisti. Pri masovom úteku z Arkhamu som cítil značný pocit dèja vu (Knightfall). Keď na scénu napochoduje Bane a začne trúsiť suché hlášky o zlomení väzov, tak neviete, či je to remake, reboot, sequel, pocta, poklona, lacná vykrádačka, žmurkanie na fanúšikov, alebo extrémna pohodlnosť, ako uspokojiť každého... a nikoho.