G jako genocida
Grant Morrison , Ethan Van Sciver
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373108/mid_g-jako-genocida-C3c-373108.png
4
65
65
Věda je nazývá Homo Sapiens Superior - Mutanti. Nebezpečí ze strany odporných mutantů dosáhlo takového stupně, že obyčejní lidé musí vzít právo do svých rukou a udělat to, na co žádná vláda světa nenašla dost odvahy. Expertka na evoluci a zubař putující do Jižní Ameriky, aby objevili město plné techniky, jakou svět ještě nespatřil..., a vypustili tu smrtící sílu na nic nerušící mutantskou populaci. Prostě další všední den pro X-Meny, řekli byste? To je ale smrtelný omyl. V kritiky i čtenáři nadšeně přijatém debutu vypouští scenárista Grant Morrison (Batman: Arkham) a kreslíř Frank Quitely (The Authority) na X-Meny protivníka, který se nepodobá ničemu, s čím se kdy setkali. Stojí proti nim nejen netušené a všemocné zlo, ale i jejich vlastní svědomí... a geny. A bude hůř. Grant Morrison oživil legendu, vdechl jí nový život a stvořil X-Meny pro nové tisíciletí.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2007 , CrewOriginální název:
X-Men: E is for extinction, 2001
více info...
Přidat komentář
X-Meni prochází změnou a kromě nových kostýmů dostávají také nové schopnosti. Nečekaně se na scéně objevuje také nový nepřítel... a nebyl by to superhrdinský komiks, kdyby to nebyl rodinný příslušník některé ze známých postav. Komiks celkem dobře dávkuje zvraty a jednotlivé vztahy mezi postavami jsou napsány uvěřitelně. Zobák je strašně fajn, každý nemusí mít tunu schopností, aby zaujal. Někdy musím načíst i tu další část... za těch x let jsem se k tomu ještě nedostal.
Ťažko zo hodnotiť. X-Meni sa tu stretávajú s novou hrozbou, s Cassandrou Novou, ktorá ma zaujala. Či už schopnosťami, činmi, alebo ,,zvratom" o svojom pôvode. Problém ale je, že keď sa ohľadom nej dostaneme k tomu zaujímavému, tak kniha končí. A to je ten najväčší problém tejto knihy - jej tenkosť a to, že je to vlastne len rozbeh série, ktorý nezvláda stáť sám o sebe na vlastných nohách.
Ale je to dobrý rozbeh. Chápeme, ako postavy na tom sú a aké sú medzi nimi vzťahy. Najviac bavil Wolverine, ale to je normálka, ten baví vždy. Záporáka som už ohodnotil, s tým som spokojný.
Nie som až tak nadšený z kresby. Niektoré postavy pôsobia divne a Emma Frost na niektorých obrázkoch budí dojem presexualizovanej teenagerky.
SPOILER: Nesúhlasím s komentárom nižšie, ktorý vyznieva, že sa v tomto komikse nestalo nič kľúčové a zásadné, nič čo by zatriaslo univerzom. Predsa masaker na Genoshe je doteraz jednou z najväčších rán, ktorú mutanti dostali a doteraz sa k tomu autori vracajú. KONIEC SPOILERu.
Ťažko hodnotiť. Je to rozbeh, síce fajn spravený, ale stále len rozbeh, ktorý sám o sebe dostatočne nefunguje a treba hneď siahnúť po pokračovaní. Aj preto také hviezdičkové hodnotenie, aké som dal.
Rád by som z toho bol nadšený, ale toto nebola revolúcia, ale „len“ evolúcia. Hrúbka (či skôr tenkosť ehm) mi bola od začiatku podozrivá. Môže sa niečo zásadné (pod scenárom je podpísaná komiksová legenda Grant Morrison – Arkham: Pochmurný dům v pochmurném světe, Batman a syn) zmestiť na stovku strán? Čo by nemohlo. Jasné, že môže. G jako genocida ale nie je ten prípad. Je to vlastne len ochutnávka a keď čakáte, čo sa stane, nastáva koniec. Dobrou správou je, že „zvyšok“ v českej mutácii (ehm) nájdete a to hneď dvakrát: jednak v rámci UKK (devätnásty diel s názvom Impérium) a jednak v dvojdielnej crewáckej sérii New X-Men z rokov 2007 a 2010 (pod rovnomennými názvami, teda G jako genocida a Impérium). G jako genocida ma oklamala telom. Keď som ju otvoril a prečítal si úvodné slovo a videl parádnu kresbu Franka Quitelyho (ktorý s Morrisonom spolupracoval už na JLA: Země 2), mal som dojem, že sledujem skutočne niečo, čo zatriaslo univerzom. Kľúčové a zásadné. To sa však nakoniec nepotvrdilo a volím opatrné 3*, hoci priznávam, že by som rád prihodil aj štvrtú hviezdu. Ale nemôžem, lebo prvá polovica ma fakt bavila (všetko, kde je džungľa, je moje), ale od stredu to už nebolo ono, prichádzali veci, ktoré ma míňali alebo nezaujímali (prípadne som ich jemne nepochopil) a celkovo to v rámci UKK hodnotím ako fajn priemer (t.j. nie pecka á la Zázraky alebo Daredevil: Ďábel strážný). Oceňujem zoštíhlenie, čo sa počtu postáv týka, zvrat ohľadom ústredného záporáka a dobré uniformy (bavili ma aj postavy, ktoré ma obvykle nudia – Profesor X, Emma Frost).
Grant Morrison je na týmovky machr. Ostatně zabít šestnáct a půl milionu mutantů na několika stránkách, to si troufne snad už jen Scarlet Witch. G jako Genocida je zkrátka monumentální. Přitom ale nestaví pouze na tomto motivu, autor rozehřívá vícero želízek v ohni, takže jakmile X-Meni vyřeší jeden průšvih, obratem se ocitají v dalším, snad ještě horším. Perfektně tu fungují vztahy mezi jednotlivými aktéry, kdy emoce hlodají častokrát až na samotnou dřeň. Zároveň si však vyprávění umí ponechat humorný nadhled a to pouze díky pár hláškám. Snad jen, že tragédii kolem Genoši bych uvítal rozehranou na větším prostoru. Tady to v podstatě profrčí mimo hlavní linii a daleko více místa se dostane samotnému souboji se strůjcem zkázy, zlovolným dvojčetem Charlese Xaviera. Až se čtenářovo vědomí pohříchu zdráhá pobrat masakr v celé jeho šíři.
Oproti vydání z nakladatelství Crew pak postrádá toto album speciál Annual 2001, který sice působí lehce zmateně, ale pro další vývoj má nemalý význam.
Na to, že X-Meny vážně miluji byl tento komiks dost průměrný až podprůměrný. Děj začíná vážně dobře, ale pak se zvrtne v totální ,,shitfest". V příběhu se čtenář nedokáže moct zorientovat. Nápad dobrý, ale zpracování dosti špatné. Další mínus je rozložení stránek. To mě doslova naštvalo, jelikož se komiks pak vážně špatně držel.
Upřímně kresba také není nijak skvělá. Ta je dost odfláklá a nepřirozená.
Ani postavy nejsou dobré. Asi tak spíše průměrné. Jediné postavy, která mě zde bavili byli Logan, Profesor X, Cyclops a Domino. Ostatní postavy mi byli zcela ukradené. Zpočátku jsem měl dokonce i rád Beasta, ale ke konci ho zkazili.
Každopádně Profesor X byl zde vážně skvělá postava a měla zde vážně ,,badass" momenty, které se mi vážně líbili.
Když to ale shrnu, tak z komiksu nejsem nijak odvázán, ba naopak dosti zklamán.
Proto dávám pouhé 2 mutantské hvězdičky.
Začátek hodně dobrý. Rozehraje se několik zajímavých linií, ale příběh negraduje a doslova se v určitém momentě zasekne. Což, mě mrzelo protože ten příběh má navíc, ale Cassandra Nova jako záporák mně vůbec nesedla.
Nevím, nějak mne to příliš nechytlo... X- meny prostě nějak nežeru, ač mám rád Wolverina, tohle prostě nebyl můj šálek čaje. To samozřejmě neznamená že se jedná o špatný komiks. Kresba byla velmi povedená, té nemám co vytknout. Možná že mne příběh nechytl kvůli rozkouskovanosti, ale alespoň je jeho pokračování k dostání v rámci UKK, které jsem si ale nekoupil kvůli zajímavějším kouskům v prodeji...
Grant Morrison se rád předvádí a na komiksu "G jako Genocida" je to celkem znát. Najel si vesmír X-Menů a pak nám ho představil v podobě, která je více jak přístupná. Jenže rozhodně nečekejte tak zásadní příběh jako třeba "Dark Phoenix". Grant se toho chopil po svém, rozprostřel příběh, který by mohl být velký, ale je spíše velikášský, epický, jen částečně uzavřený a přehnaný. Dává na odiv svoje ambice, dává na odiv svoje možnosti a vytahuje se. A vy, když dočtete "G jako Genocida", budete mít pocit, že jste o něco ochuzeni, že tohle je jen taková předváděčka toho, co by mohlo přijít. I když jsou zde skutečně epické momenty, skoro se vám na rty krade: "No a co?" Více: http://www.comics-blog.cz/2013/08/245-ultimatni-komiksovy-komplet-18-new.html
S Grantem Morrisonem přichází nová éra mutantů a začíná vskutku monumentálně. Pouhopouhé čtyři sešity, ale nápadů a úchvatných scén tolik, že by stačily minimálně na dvojnásobek. X-Meni se v nich musejí vypořádat s nebezpečím hrozícím od Sentinelů, které ovládá dvojče Charlese Xaviera. Morrison vyházel všechny, po léta střádané, zbytečnosti, kosmetické doplňky zrecykloval a tým očesal na nezbytné minimum. Když pak vyrazil do boje, vůbec se s tím nepáral. Koneckonců kdo jiný by dokázal během jediné chvilky zničit 16,5 milionů mutantů, a ještě navíc mu k tomu stačily jen čtyři panely. Příběh má sílu a údernost ocelové pěsti, přitom ale nabízí i nestandardní pohled na svět a myšlenky, které mají k obyčejnosti daleko. Na druhou stranu je ovšem také nutno přiznat, že občas je až příliš strohý a vezme to zkratkou (některé momenty by si skutečně zasloužily více prostoru). S čím jsem zápasil, byla kresba. Frank Quitely je bezpochyby fenomenální umělec, ale jeho postavy se mi prostě nelíbí. Jeho anorektické dětské figurky ve stylu Ken (Scott) a Barbie (Jean) mi prostě nešly pod nos (vrcholem všeho pak je kočičí podoba Hanka „Beast“ McCoye). V posledním sešitě to sice trochu napraví Ethan van Sciver (minimálně dá X-Menům o poznání dospělejší vzhled), ale škoda už byla spáchána a nelze ji odestát.