Nezahrada
René Vaněk
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36780/bmid_nezahrada-vYr-36780.jpg
4
55
55
Fantaskní mikrosvět podivínské dvojice láskyplného pěstitele zeleniny i vynálezce nejšílenějších nástrojů v jednom a jeho realitu hledajícího vnuka, říše živých nočních můr, hořkosladkých pokušení, přeludů a permanentního smrtelného nebezpečí v sedmadvaceti poeticky expresivních příbězích. Ohromný vypravěčský talent v debutu, který do české prózy vnáší syrově originální a znepokojivě podmaňující tón.... celý text
Přidat komentář
Docela hororová pohádka, ale s dobrými jazykovými proporcemi a zábavným obsahem.
Fantastický mix erotické pohádky a psychologického hororu. Alegorie dospívání mladého chlapce. Věc pouze pro literární fajnšmekry a milovníky bizáru.
Neco takovyho muze zplodit jen mysl narusenyho jedince. A ze takovy dilo nasledne nekdo nazyva umenim, to uz je jiny pribeh.
Nic ve zlym, nekdo si v tom najde tu svoji pisnicku. Pro me to bylo docela nechutny, zvraceny, uchylny. Ale co ocenim je deduv slovnik, ten me bavil. Konecne realna mluva. Zadny nadavky typu Ty nicemo, darebaku, zlosyne. Tak nikdo nemluvi, prestoze se s tim v knizkach i filmech setkavame. Ale v Nezahrade teda rozhodne ne ????
Já jsem tak hrozně zmatená, nasraná i nadšená v jednom, že ani nevím, co s tím v závěru udělat. Vlastně si ani nejsem jistá, jestli jsem něco takového chtěla přečíst, nebo jestli jsem něco takového přečíst potřebovala.
Musela jsem se podívat na jeden literární server abych se ujistila, ale je to přesně jedenáct let co jsem v pubertě objevila autora jménem Ultrainfernal. Připadám si stará... Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že mu povídky na serveru publikované vyšly i knižně. Tenkrát jsem si toto bizarní místo, tuto neobvyklou (ne)zahradu, zamilovala na první počtení a dnes chápu proč. Bylo to jiné, zajímavé, mnohdy šokující a temné. Děkuji za vzpomínku.
Nedoporučuji dětem (ano, i v této sekci jsem viděla umístěné) a slabším povahám. A chtěla bych aby tohle moje dítě četlo? Ne. :D
Nezahrada mi opravdu sedla. Sbírka povídek, které můžou působit extrémně přehnaně, zvráceně či fantasmagoricky, přesto však mají vždy hloubu a skrytý podtext. A jsou často neskutečně humorné (koupelna se zazděným oknem a hlavně parazit!!!
Nejsem nijak zvlášť útlocitný, jen tak nějaká úcholnost mě nevykolejí, nemám ale rád, když se v tomto směru zbytečně tlačí na pilu. A přesně tenhle pocit jsem měl z Nezahrady. Pocit, že autor se snaží za každou cenu nastiňovat úchylné a bizarní scény. Jen tak, bez hlubšího smyslu, prostě hlavně něčím šokovat. Proto jsem knížku dočetl jen s velkým sebezapřením a nelíbila se mi.
Tahle knížka mě absolutně uchvátila...Poprvé jsem na ní uplně náhodou narazila v knihovně a přečetla jedním dechem:-) hned jsem věděla, že tuhle knížku musím mít v knihovně.... Ráda ji kupuji jako dárek lidem, které mám ráda...Je to originální a moc povedené dílo!
Originální dílko, která je doplněno stylovými ilustracemi, které jen umocnily můj zážitek ze čtení. Myslíte, že jste už mohli přečíst lecjaké podivnosti, ale tolik podivností v jedné knize? Ale ano, ano. Co třeba ten dědek!... a co ty panenky všude...a restarty...ale hlavně celá tahleta zahrada i se svou pustinou... tolik bizarností ... tohle je LAHUDKA!.( Podobný pocit jsem měla po dočtení knihy Vurt od Noona )Mohu doporučit všem, nejen zhradníkům:)
Smekám pomyslný klobouk před autorovou fantazií. Moc zajímavé příběhy, např. Loutkář, Postkremační syndrom, Vánoční klon, Strojvůdce, V nočním stolku.... - a co teprve ten závěr :-) - jsou skvěle doplněny ilustracemi Veroniky Jílkové. Dětem a slabším povahám nedoporučuji.
Měl jsem sice pocit, že z toho cítím lehkou příchuť amatérského psaní, jaké znám třeba z písmáka, ale vůbec mi to nevadilo.
V příbězích je totiž autentická atmosféra zvláštního klukovského vidění, a to víc než hutná. Probouzela ve mě živé vzpomínky na můj pobyt co by předškoláka na zahrádce prarodičů.
Ti byli zcela jistě plní lásky, ale povahové zvláštnosti v kombinaci s podivnými rekvizitami zahrady vytvořily v paměti podivnou směs, ne nepodobnou té v knize:
stříkání podivného padlí na jabloních - houby, která roste v "podpaží" stromu a roní krev, a musí se postříkat jedovatou směsí z tlakové bomby, kterou jsem jsem s vypětím sil tahal za dědou oblečeném v gumovém obleku, a nesměl se za nic na světě nadechnout (tak jedovaté to prý bylo), zvláštní pach skleníku, ve kterém už nic nerostlo a sloužil jako skladiště shnilých prken hozených na vyschlé hlíně, pod kterými se skrýval starý bajonet s rukojetí se lví tváří, sklípek s podlahou zatopenou jedovatě ledovou vodou, který sloužil jako zdroj vody, ale k ručnímu čerpadlu u zadní stěny se muselo dojít pro shnilých prknech, což byla díky malé váze moje úloha, nebo vykuřování vos pomocí starého balíčku tabáku Tarase Bulby (s tím jsem se srovnal v patnácti letech, stálo mi za to na už v té době poloopuštěnou zahradu zajet, a tabák na verandě zahradního domku dokouřit). A suchý záchod byla atrakce sama o sobě, v době, kdy na to nebyla chemie, to smrdělo tak, že mi vaňkovo ztělesnění puchů a strachů do čehokoliv hmotného přijde naprosto přiměřené x)
To všechno jsou vzpomínky, které obarveny dětskou fantasií si s Nezahradou myslím zas až tak moc nezadají, a z Nezahrady dělají vlastně docela trefný popis vzpomínek na různé podivnosti, ikdyž pravda, andělovi jsme s dědou varlata pastí na medvěda nestříhali :o
Přečetla jsem si jako první Somu a díky ní jsem se dostala k této knížce, kniha opravdu není pro slabší povahy, ale pro mě se stal tento autor objevem roku
Úžasně šílené, ale přitom až nepříjemně pravdivé. Velmi zvláštní a originální kniha, ke které se rád vracím.
Podobně jako Vaňkova soma secundarium je i tohle silná knížka. Hodně netypická, temná a pitoreskní.
90% výborná věc, stylem to připomíná kinga ale obecně vzato je to mnohem snovější
Nezahrada, před dvěma roky vydaná knížka, o které se bůh ví proč začíná hovořit až teď. Geniálně depresivní, úchylně dokonalé. 100% A ještě poznámečka:: navzdory infantilním pastelkovým ilustracím to rozhodně není čtivo pro děti! :)))))))))))))
Autorovy další knížky
| 2011 |  Soma secundarium |
| 2008 | Nezahrada |
| 2024 | Kovové nebe |
| 2023 | Když si prdne myš... |
Co to sakra bylo? Vlastně ani nevím, jestli to bylo nechutně zábavné, nebo zábavně nechutné. Ale jo, většinou jsem se dobře bavil, někdy se i zamyslel a občas zůstal zírat v nevěřícím úžasu, co je jedinec schopen vymyslet.