Nezastavuj
Dominika Hájková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525864/bmid_nezastavuj-654b60ee072b6.jpg
4
19
19
Pokračování románu Neutečeš, které dokonale vystihuje, že ani po útěku od násilníka nic nekončí. Co když je pravda jiná, než se zdálo? Jak to tenkrát doopravdy bylo se smrtelnou nehodou, nevěrou a čí je vlastně narozené dítě? Alicin příběh pokračuje. S Matějem žijí spokojený život se dvěma dětmi a plánují společnou budoucnost. Do doby, než Alice potká člověka, od kterého v minulosti utekla. Tento moment odstartuje sled nebezpečných událostí, po kterých nebude nic jako dřív. Zároveň se odkrývá pravda z minulosti, která měla zůstat navždy skryta. Příběh pokračuje. A všechno se mění.... celý text
Přidat komentář
Pokračovanie románu Neutečeš, nás oboznamuje s minulosťou a prítomnosťou.
Alice je spokojná po boku Mateja, ich syn Gabriel rastie ako z vody a Lucka tiež.
No Alici začnú chodit divné vzkazy, najskôr tomu neprikladá dôraz ale neskôr keď si objaví na stole obalkou so svoimi fotkami s Gabrielom, začne jej stisať riťku.
Medzi tým tu máme pohľady z minulosti - obľúbenej Elišky, ktorej sa niekto vyhráža, prvý stret Karla s Davidom, pri ktorom ho načapali Alice s Eliškou v prvej časti a dokonca tu vidíme i pohľad samotného Davida.
David je psychopat a jeho obsesia Alicou sa mu vymyká z rúk, pomaly spriada plán ako ju opäť získa a mne vyskakovali zimomriavky.
Sama som mala strach pretože človek nikdy nevie akých magor si v živote získame a získať takého Davida je životu nebezpečné a nie len Alici ale i všetkým jej milovaných.
Táto časť bola perfektná, mrazivá, skvelý psychothriller, ktorý nenechá chladným nikoho.
Pokračování knihy Neutečeš. V téhle knížce se vracíme k Alici a jejímu životu. Tady je vysvětleno vše z první knížky i z pohledu všech postav. Bylo vše tak jak jsme si mysleli? Byla nehoda opravdu nehodou? Tenhle díl se mně líbil víc než minulý.
Tak 2. díl mě bavil ještě víc. Přeji Dominice Hájkové, aby se jí dařilo a opět nás čtenáře potěšila báječně napínavou knihou. Doporučuji. Přečteno za 1 den se zatajeným dechem. Myslím, že psychopati v naší společnosti žijí a někdo má na ně smůlu.
Druhý díl, který rozhodně nezůstane v pozadí.
Na téhle knížce oceňuji nejen to, že se příběh Alice vyvíjí dál, ale také zpětné vyprávění Alice, Karla i Davida. Což bylo hrozně úžasné. A opět se potvrdilo, že nic není černobílé.
Alice žije spokojeně s Matějem, Lucinkou a Gabikem v domečku po babičce, ale přesto se nad rodinnou pohodou snáší mraky.... Jsou jako rakovina, jdou pomalu, plíživě a nenápadně a než se člověk naděje, je pohlcen...
I tady jsem brečela jako želva, ale copak to šlo vydržet?
I tato knížka je rozsahově menší, přesto je skvělá a na odpolední čtení je úplně ideální.
"Život je děsně vrtkavý. Co se v jednu chvíli může zdát jako jistota. Co se v jednu chvíli může zdát jako jistota, se během vteřiny zbortí jako domeček z karet. Važme si všech maličkostí.
To, co bylo v první knize autorky nejasné, je výborně vysvětleno právě v jejím pokračování. Tentokrát je příběh napsán z pohledu všech osob, takže čtenář má možnost lépe porozumět, jak to všechno bylo. Nemůžu říct, která kniha byla lepší. Líbily se mi obě. První má více romantiky, tato je chvílemi dost drsná, ale autorky styl vyprávění je naprosto skvělý, nelze nic vytknout.
Každopádně se těším, až napíše další román. Určitě si moc ráda přečtu.
V druhé knize Nezastavuj, které je pokračováni ke knize Neutečeš, se k příběhu a hlavním hrdinům vracíme. Autorka nám nabídne úhly pohledu nejen Elišky, Karla i samotného Davida před rozchodem. Do toho Aliciin následný život s Matějem poklidně plyne. Bohužel Eliška a Tom mají nehodu a tak se Alice stane nečekaně rodičem Lucinky a do rodiny přibude společný syn Alice a Matěje Gabriel. Nicméně jejich poklidné štěstí někdo naruší. A není to hezké.
Zatímco první kniha se nese v duchu nalezení klidu po bouřlivém vztahu, druhá nabírá na dramatičnosti, kdy minulost se objeví v nečekaný okamžik.
Pokračování románu Neutečeš se mi líbilo mnohem víc, než první díl :-)
Nejenom tím, že přibylo pár stran navíc, ale celkově byla kniha čtivější. Moc se mi líbilo vyprávění z pohledu více postav a také střídání přítomnosti a minulosti :-)
Jednotlivé postavy byly mnohem lépe a detailněji vykreslené a bylo jednoduché se do nich vžít a pochopit jejich jednání :-)
Nahlédli jsme také do smýšlení Davida, lehce zabrousili do jeho minulosti - po tom, čím si v dětství prošel jsem pak o to méně chápala to, jak se chová. Ale dítě alkoholika také není automaticky abstinent, vždy je to buď a nebo, vždy máme možnost volby :-)
Autorka nám také poupravila dojem získaný z první knihy a to co se týče Elišky, Tomáše a vůbec celkově vztahům a minulosti Alice, to se mi moc líbilo. Jelikož nic není černobílé a jak se zdá na první pohled.
Jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst obě knihy a že jsem měla možnost poslat je dále formou knižní štafety :-)
Obě knihy velmi doporučuji :-)
„Hlava nám dokáže okecat ledacos, ale pocit, ten pocit, když zavřete oči a necháte promlouvat srdce, je to, čemu je třeba věnovat pozornost ".
„Život je děsně vrtkavý. Co se v jednu chvíli může zdát jako jistota, se během vteřiny zbortí jako domeček z karet. Važme si všech maličkostí.“
(SPOILER)
Spoiler
OK, první pozitiva. Je to relativně čtivé. Ale jinak celkem trága. Příběh je absolutně nereálný. Taky uběhl rok od předešlého dílu a dítě umí chodit (končilo to, když byla těhotná cca ve druhém měsíci), hmmm, borec. Sorry, ale za mě neskutečná slátanina, kterou jsem dočetla jen díky tomu, že to je krátký. Nemám ráda, když jsou příběhy prekombinovane a tohle je neskutečná smršť nesmyslných postav a náhod. Divím se, že do toho někdo investoval.
Před třemi lety jsem knize Neutečeš propadla a zamilovala si autorčin styl psaní. Velmi mě potěšilo, že se podařilo autorce vydat i pokračování a já se těšila, jak znovu ožije lehce napínavý příběh Alice.
Knihu jsem přečetla skoro na jeden zátah (nemít mimčo, tak mě nic nevyruší :D), což jen dokazuje, že styl psaní je krásně čtivý. Zároveň je vcelku popisný, ale vzhledem k tomu, že kniha má jen 160 stran, tak toho není příliš. A právě ten celkový rozsah je to jediné, co mě na knize zklamalo. Já bych tak ráda četla o 100 stran víc. Tak ráda bych, kdyby autorka trochu protáhla ten konec, který byl lehce uspěchaný.
Nicméně pohledy z několika postav, náhledy do minulosti, vyřešení určitých věcí, které se v prvním díle odehrály, když to řeknu - povrchově. To se mi velmi líbilo. Zároveň bylo na příběhu znát, že autorka pracuje s dětmi a je při jejich popisu velmi vnímavá (Lucinka je prostě zlatíčko!).
Ve finále hodnotím 4,5 hvězdičkami a velmi se těším na další autorčinu tvorbu. Přála bych, aby se jejím knihám dostalo více pozornosti :).
Nezastavuj
Originální forma druhé knihy mě velice mile překvapila. Určitě doporučuji číst obě knihy po sobě jak jdou a ideálně hned navázat, dokud toho máte co nejvíce v paměti.
Děj se tentokrát proplétá v mnoha časových liniích, díváme se z pohledu všech postav v ich-formě, což mě bavilo - každému vidíte do hlavy, ale zároveň ho vidíte i ze strany ostatních.
A nic není tak, jak se z počátku zdálo.
I když je děj spíše po povrchu, i tak to bylo hezké čtení. Ale kdyby tohle téma bylo vybombený touhle formou, padám na zadek! Nápad celého příběhu je neotřelý a originální.
Kniha se čte sama, jazyk je jednoduchý. Zápletky jsou spíš menší, relativně hned víte co a jak... Písmo je hezky čitelné, kapitoly krátké a kniha vás nutí otáčet jeden list za druhým. Díky tomu je to super oddechovka na večer.
Hlavní hrdinka je sympatická, hlavní hrdina oproti 1. dílu prodělal velkou proměnu a má hezky vykreslený vývoj.
V knize narazíte na několik scén, které jsou hodně emoční. Nejednou jsem držela slzu.
Na konci mi chyběl motiv Davida. Taky jsem se teda solidně ztrácela v čase, pořád jsem se nemohla dopočítat, což mi vadilo - že např. nevím, po jaké době od poslední události se to děje, kolik je hlavním hrdinům, hlavně dětem, které jsou pro mě špatně napsaný, jejich chování, vývoj ani způsob komunikace neodpovídá věku (který jsem teda odhadovala). Ale většina to podle mě ani nepostřehne.
Narazila jsem zde na více dějových chyb, ale spíše jsem se jen pousmála a přešla to, nic, co by výrazně zasahovalo do hlavní linky příběhu.
A nakonec se budu opakovat - autorka umí psát, jako fakt! Už tady je vidět obří posun od prvního dílu - jen tak dál a já budu vyhlížet další tvorbu.