Nezbytné věci
Stephen King
V malém americkém městečku Castle Rock ve státě Maine si otevře sympatický cizinec na hlavní třídě obchod s podivným názvem „Nezbytné věci“. Každý tu objeví věc, po které zatouží tak, že bez ní nemůže být, a dostane ji za směšně nízkou cenu. Ale neplatí se pouze penězi. Zákazník, který vytouženou věc získá, musí zároveň obchodníkovi slíbit, že provede nějaký „drobný žertík“ jinému obyvateli městečka. Tak s plynoucím časem stoupá hladina vášní a nenávisti a stačí již jen drobný impuls, aby byl uveden do chodu mechanismus vyřizování účtů…... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1999 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Needful Things, 1991
více info...
Přidat komentář
Jak někteří píšou - i já dávám solidních 80%.
Rozhodně je to mezi ostatními současnými horory nadprůměr - ale i tak se člověk po přečtení neubrání pocitu že potenciál byl mnohem větší.
I tak - tísnivé, napjaté a zlé. Rozhodně stojí za to.
Ach, tohle mě tak potrápilo. Já jsem upřímně hlavně ráda, že to mám za sebou a můžu se pustit do něčeho jiného. Měsíc a půl jsem se s tím mořila a nutila se do toho, protože mě to prostě nebavilo. Hlavní motiv je přitom velmi zajímavý, ale přijde mi že 80% knihy je jakási podivná omáčka okolo, vlastně se nic neděje a tak. Na začátku jsem pořád čekala až se to rozjede... pak se rozjelo a já zase čekala až to konečně skončí. King asi opravdu nebude nic pro mě.
Tak tuhle knihu jsem odložila třikrát v průběhu asi deseti let. Tentokrát jsem si řekla, že to dám a podařilo se! A naprostá pecka, chytla mě od první stránky a držela až do masakru na konci. Bavily mě odkazy na další Kingovy knihy (Mrtvá zóna, Cujo, Temná půle..), bavily mě žertíky obyvatel Castle Rocku, bavilo mě i to neskutečné množství postav.. King ve své vrcholové formě, už chápu, proč tuto knihu jeho skalní fanoušci označují za jednu z nejlepších.
Tak tahle knížka mě docela potrápila. Ačkoliv mě příběh bavil, měla jsem problém se pořádně začíst a s radostí se ke knížce vracet. Možná to bylo tím velkým množstvím postav. Možná tím, že spousta pasáží byla zbytečně natažená, včetně některých rozhovorů. Co se ale musí nechat, příběh sám o sobě mě místy dost iritoval. A to je dobře, protože přesně takové pocity měl vyvolávat. Nebyl to horor ve smyslu, že bych se pak bála jít v noci na záchod. Spíš šlo o napětí, intriky, miskomunikaci, a následně násilí. Pan Gaunt ztělesňoval zlého démona našeptávače, který jezdil od města k městu a živil se svými žerty, kterým většina lidí podlehla. V reálném světě v sobě má pana Gaunta, se kterým musí bojovat, možná každý z nás. Někdo malinkatého, vcelku neškodného, někdo většího.
Jednou zase King, který mě bavil... alespoň tak do půlky. Tísnivá atmosféra zla. Pak už toho bylo nějak moc dokola. Všemi těmi zlomyslnostmi jsem začala být přesycená, že jsem to už přestala vnímat a už jen chtěla rychle dočíst do konce. A na konce není King úplně takový machr jako na začátky, řekla bych.
O třetinu zkrátit počet epizodních postav s drobnými žertíky by knize rozhodně prospělo. Bylo to pak už k neučtení.
Přesto jako celek starý dobrý King.
Já mám ráda horory a podivné příběhy/filmy, ale king je pro mě spíš z těch divných než hororových. Jako ty prvky tam jsou, ale přišlo mi to už moc překombinované, dlouhé... Celkově mě to spíše bavilo, ale že bych měla chuť sáhnout po nějaké jeho další knize, to ani moc ne.
Velice zajímavé čtení. Obdivuji ten nápad a i když je kniha tlustá, precteno za 3 dny. Námět mě hned zaujal a pak to bylo tak napínavé ze jsem musela číst a číst . Hltala jsem osudy lidi a jedné zvláštní bytosti, která přesně věděla na kterou strunu zahrát, jak se vetřít a vnutit člověku pocit ze tu věc musí mít. Nemusí mít moc peněz , stačí, když na oplátku udělá nevinný žertík jiné osobě. Parádní čtení
Hurááááá! Dočteno! Podle mě zbytečně zdlouhavé a polovina postav úplně zbytečná. S. K. má daleko lepší knihy než je tato. Prvních 300 stran mě bavilo, po str. 400 už moc né a po str. 500 už jsem vyloženě trpěla... Dávám 2, 5 *.
Dočíst tuto knihu byla obrovská námaha. Těch zbytečných slov, které nebyly vůbec potřebné. Kapitoly, ve kterých vše důležité bylo řečeno ve dvou větách, ale zabraly několik stránek. Námět knihy je zajímavý, proto jsem si knihu vybrala do čtenářské výzvy. Ale množství lidí, kteří navštěvovali obchod pana Gauta a byli požádáni o malý žertík, byl kontraproduktivní. Spletivo vztahů a "nevinných" žertíků byla příliš velké. Čeho je moc, toho je příliš. Po událostech s Nettie bylo jasné, kam celý příběh směřuje. Zpočátku to bylo zajímavé a přehledné. Mohli jste si k postavám vybudovat nějaký vztah, ale s dalšími a dalšími lidmi, kteří byli zatažení do Gautových sítí, se tento klad rozplynul. Ke konci už jsem přeskakovala některé odstavce a čekala, co se z "toho" vyvrbí. A co to jako bylo? Konec byl naprosto přitažený za vlasy. Ne, tohle se ale vůbec nepovedlo. Zkrátit o dvě třetiny, změnit hloupý konec a mohla by z toho být pěkná povídka.
Už po pár stránkách je jasné, že dílo vyšlo z rukou mistra, který dokonale ovládá své řemeslo a přesně ví, kam a jak své čtenáře povede. Horory úplně nevyhledávám, od Stephena Kinga jsem četla pouze sérii Temná věž. Tady se také v podstatě o horor jako takový nejedná, na pěti stech stránkách je brilantně rozehraný psychologický thriller, jehož gradace je pozvolná a neúprosná.
Hodnotím 4,5*, sražená půlhvězda je za pár posledních stránek, které mi zase tolik nesedly. Jinak jsem ale nadšená. Brilantně napsáno, základní nosná idea je v pravdě geniální a rozhodně donutí pár lidí popřemýšlet a pokusit se nahlédnout na dna svých dušiček (včetně mě).
Děkuji čtenářům na Databázi, že mě svými hodnoceními k této knížce přivedli.
revize hodnocení o pár dní později - plných 5* :)
Přečteno dávno dávno... Tenkrát jsem chtěla nějakou méně děsivou kingovku, abych si udělala o autorově stylu obrázek i přesto, že jeho obvyklý žánr není zrovna můj šálek čaje. A zůstala jsem při tom, že celý King není můj šálek. Čtení mě nebavilo a do dneška si pamatuji knihu jen dost matně. Občas zvažuji, že bych dala šanci třeba Zelené míli, protože film mě nadchnul a patří k mým nejoblíbenějším, ale pak si vzpomenu na čtení tohohle a chuť mě zase přejde.
Nedám hodnocení na hvězdičky, protože mám dojem, že chyba není vyloženě v autorovi/knize, ale prostě se totálně míjí vším, co mám na literatuře ráda.
Na Osvícení a Řbitov to nemá, ale i tak dobré. Je tu hodně postav, občas člověk chvíli neví, o koho zrovna jde, ale vždycky stačí věta dvě, a už jste v obraze. Docela dlouho trvá, než se to rozjede, pořád jen chodí všichni nakupovat a dostávají úkoly, ale pořád žádná pořádná akce. Pak přijde první střet a pak zase dlouho klid. A pak to propukne všechno najednou během dne a je to pěkná řežba. Ale pro Kinga je to charakteristické, aspoň co jsem četla, že buduje atmosféru a pletivo vztahů pečlivě a pomalu a mně to nevadí, na někoho to ale může v první půlce knihy působit rozvláčně. A pokud jde o mrtvé, tak jelikož jsou skoro všechny postavy nesympatické, ani je vlastně moc nelitujete. Jen psa si mohl odpustit. Za mě opět dobré čtení, které jsem si o Vánocích užila.
Co ale velmi sráželo dojem, byla redakční odfláknutá práce. Což moc nechápu, protože jde o už několikáté vydání stejného překladu, s výjimkou prvního navíc u stejného nakladatelství Beta-Dobrovský. To to jako za celá léta nečetl nikdo, kdo by si všiml, kolik je tam chyb? Občas hapruje i překlad, Tom Cruise na obálce časopisu byl asi spíš usměvavý nebo usmívající se, ale ne úsměvný. A co rozhodně úsměvné nebylo, byla do očí bijící neznalost používání čárek u vět vložených a u přívlastků postupně rozvíjejících. V průměru byla na stránce asi tak jedna chyba. Čárky za trojtečkou mi taky dost drásaly oči, a "anebo" se píše zásadně dohromady. Čili jakkoli se mi King líbí, tak od tohoto nakladatelství už si nic dalšího raději nekoupím.
Premisa obchůdku, kde si každý uspokojí své touhy pramenící buďto z nostalgie, zdraví, či jiných potřeb a na oplátku kromě zaplacení pár peněz dostane za úkol vyvést žertík jinému obyvateli kouzelného maloměsta Castle Rock, je kouzelná. Zvlášť když je onen nový majitel obchodu Nezbytné věci šarmantní habán, co vám snad vidí až do duše a laskavě si s ním pohovoříte. Co naplat, že když se vás dotkne, zaplaví vás vlna hnusu - touha vlastnit je silnější.
Budu se opakovat s tvrzením, že Stephen King je zkrátka dokonalý psycholog znající veškeré možné pohnutky a zákoutí lidských myslí a dušiček.
Žertíky se kupí, lidé se k sobě obracejí zády a zlo bobtná.
Schyluje se k bouřce.
Tak tohle byla ta správná pekelná jízda. Koncentrovaný zlo z hlubin vesmíru. Nemohl jsem se odtrhnout. A tetiččina definice duchů byla geniální. Ale... (POZOR, SPOILER, EHM) už to rozdejchávám delší dobu, ale stejně je mi pořád líto Tuláka. Jasně, jeho paničky taky, ale Tulák si to vážně nezasloužil. Tuláku. Proč
Tak mě zase dostal :-) Sice mi to čtení obecně v poslední době trochu drhne a všechno mi trvá o dost déle než obvykle, nicméně alespoň jsem si ten společně strávený čas se všemi zúčastněnými náležitě užila. Postavy byly živé, plastické, dokonale nedokonalé, prostě lidské... A já mám pocit, že se panu Kingovi moc pěkně podařilo nahmátnout ten Jungův "Stín" tam uvnitř každého z nás... Rozhodně to nebylo naposledy, co jsem se do Castle Rock podívala! Skvostný to výlet!
V nám již tak chronicky známém městečku Castle Rock, se otevírá nový obchod. Obchod nesoucí zvláštní název, jež vlastní a provozuje zvláštní Leland Gaunt. Co je ale ještě zvláštnější.. v tomhle "vetešnictví" se najde nějaká ta veteš pro každého obyvatele městečka a to za směšnou cenu a jeden malý žertík k tomu.
Opravdu je ale ta cena tak malá? Nejsem si jistá. Jak žertíků na úkor dalších osob v městečku přibývá, začíná se to vymykat kontrole a pan Gaunt se jen baví...
Další spíše psychologický než-li hororový počin z mysli mistra.
Nezbytné věci, jsou skvěle zvládnutým příběhem o tom jak se dá člověk snadno zmanipulovat. O křehkosti jeho mysli. O tom, jak je lidstvo samo sobě, díky egu, pýše a chtíči, zkázou...
Studna Múzy musí být u Stephen Kinga nevyčerpatelná, protože koho by napadlo zrovna takové téma, které dokázal mistrně využít a zpracovat.
Skvěle propletené lidské osudy, charaktery i postavy (a že jich nebývá málo) jsou v Kingově tvorbě již známou věcí, stejně tak jako jeho dlouhé úvody.
Nenápadné i ty nápadné odkazy v knize na jeho další díla jsou příjemným zpestřením.
Jednu hvězdičku jsem ubrala za konec, který na mě byl až příliš přehnaný.
Tohle mohlo být naprosto skvělé, jen to proškrtat, zkrátit tak o polovinu a změnit konec.
Proč ?
1) Neustálý příliv zákazníků do krámku pana Gaunta už začínal být po mnoha stovkách stránek únavný. Postav, které měly provést někomu žertík, bylo už tolik, že jsem za chvíli z části nevěděl, kdo komu co provedl / má provést, nebo kdo s kým má jaký spor a kdo ke komu jaký vztah. To hlavně díky tomu, že jen části postav byl věnován prostor dostatečný na to, aby si je čtenář nějak zapamatoval. To je ovšem v silném a negativním kontrastu k faktu, že King v téhle knize nasekal moře grafomanské nudy, která úplně zbytečně nafukuje jinak přitažlivý a ikonický příběh. Úmorná repetice již vyřčeného a grafomanstí jsou největší vady na kráse.
2) A potom ten konec. Kniha se celou dobu opájí v reálných základech, jen trochu podbarvených závanem nějakého neviděného a v čtenářově mysli pouze tušeného mystična, které bohužel v závěrečném střetnutí vykvete v naprostou, nesmyslnou a přepálenou blbost, která působí jako pěst na oko.
Jinak se jedná o napínavý příběh, kdy mě stále zajímalo, jak to bude dál a jak se to vyvine, protože těch pár vyvolených postav bylo vykresleno tradičně barvitě a přitažlivě. Jen ta roztahanost brala mému nadšení vítr z plachet a já se každou chvíli přistihl, že jen a jen kvůli ní knihu odkládám a brouzdám radši po Facebooku....
Štítky knihy
zfilmováno psychologie americká literatura tajemství ďábel, satan obchodování, prodej Nová Anglie
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Je to smutný ale je to slabší