Nezbytné věci
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29683/bmid_nezbytne-veci-Jn5-29683.jpg
4
2305
2305
V malém americkém městečku Castle Rock ve státe Maine si otevře sympatický cizinec na hlavní třídě obchod s podivným názvem „Nezbytné věci“. Každý tu objeví věc, po které zatouží natolik, že bez ní nemůže být, a dostane ji za směšně nízkou cenu. Ale neplatí se pouze penězi. Zákazník, který vytouženou věc získá, musí zároveň obchodníkovi slíbit, že provede nějaký „drobný žertík“ jinému obyvateli městečka. Tak s plynoucím časem stoupá hladina vášní a nenávisti a stačí již jen drobný impulz, aby byl uveden do chodu mechanismus vzájemného vyřizování účtů... Dotisk roku 2014.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2009 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Needful Things, 1991
více info...
Přidat komentář
Celkově kniha rozhodně nebyla špatná, rozpoutání války mezi obyvateli městečka, kvůli jejich chamtivosti, bylo skvělou volbou u které se čtenář skvěle pobaví. Přesto však autor mohl některé z postav vynechat. Celkově by kniha získala na dynamičnosti a zároveň neztratila nic ze své čtivosti.
I přes to však knihu řadím mezi mé oblíbené a v budoucnu se k ní ráda vrátím. Vykutálený Leland Gaunt, novodobý rytíř Alan Pangborn a sympatická Polly mi za to rozhodně stojí.
Jsem přesvědčen, že pan Gaunt byl mnohem hloupější, nežli by se na první pohled soudilo. Nepochopil, že jeho místo je v politice, nikoliv v nějakém lokálním maloobchodu. Sakra, tomu by to tam šlo! Konec konců, komu je co do duší? Dnes se hlavně hlasy cení, že ano, pane Kryle?
Ale teď vážně. Následující část bude téměř jistě obsahovat vyzrazení děje.
Upřímně jsem knihou trošičku zklamán. Ne proto, že by byla špatná, to ne. Já na ni byl hrozně, ale opravdu strašně natěšený. Opravdu jsem od knihy čekal snad mnohem více, nežli mi mohla nabídnout. A to rozhodně není vinou knihy, ale vinou mou. Tak nějak mě na knihu hrozně natěšilo Prokletí Salemu a odkazy v popkultuře to jenom završily. To byla chyba.
Nutno zmínit, že se kniha jazykově, strukturou, či popisy nikterak výrazněji neliší od čehokoliv jiného, co jsem od Kinga četl. A to se mi u již čtrnácté knih zdá býti jistou chybou. Možná jediná knihy, která se zatím stylisticky odlišovala, byla Geraldova hra. Ale úplně špatně to zase není, on totiž tuto strukturu King prostě umí. Myšlenkové pochody postav, propojování vztahů a tak dále a tak dále. Jazyk nemá smysl popisovat, to bych mlel pořád to samé dokola jak o v mých jiných komentářích.
Připouštím, že těch postav bylo v této knize opravdu maličko moc. Je pravda, že si je člověk nemusel nutně zapamatovat, ony se vždy samy připomněly, ale moc jich opravdu bylo. Nakonec opravdu důležitý byl akorát Alan, Norris, Poly, Keeton a Gaunt, ale člověk má takovou instinktivní tendenci zapamatovat si všechny postavy a tahle knihy mu to opravdu neulehčuje.
Musím ovšem ocenit eleganci, se kterou pan King rukou pana Gaunta postavy propojoval. Čekal jsem, že začneme opravdu nějakými drobnými lumpárnami, což byla možná pravda, pokud bahno v prostěradlech považujete za drobnou lumpárnu, ale obecně bych řekl, že se to až moc rychle rozjelo do extrémních rozměrů, což jsem osobně neocenil, ale vztahy fungovaly dobře.
Co mě relativně dost trápilo, byl chaos, který nastal v druhé polovině „Výprodeje století“ a táhl se až do úplného konce. Nemám rád chaos, ale v této knize to byl naprosto neodvratný. Nu a myslím, že i chaos se Kingovy povedl velice pěkně, takže jsem u toho nakonec ani tak moc nesténal.
Závěrem si nemohu odpustit okomentovat závěr. Mnoha lidem se nelíbil. Mě ano, mě se upřímně dost líbil, i když davové scény nemá rád. Proč se mi líbil? Protože to byla krásná alegorie na Zjevení Janovo. Konec konců, co jiného, nežli toto, byl pan Gaunt?: „I vyšel kůň, ryzí: i sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvih z země, a aby se lidé ve spolek mordovali: a dán jemu meč veliký.“ Celé závěrečné zúčtování poněkud připomínalo Apokalypsu. Jak ostatně říkal pan Gaunt, prostředky zůstávají stejné, jenom jejich forma se mění. A co sejde na tom, jestli to je meč veliký, nebo puška automatická, že?
Příběh je velmi dobře vymyšlený. Každý člověk má v sobě něco, čím ho dostanete. Líbilo se mi i zakončení.
Zajímavý příběh se skvěle vykreslenými postavami. Šokující je především průběh a degradace městečka, ale konec mě zklamal.
Zajímavý nápad, to se musí nechat. Něco moc chci. Dostanu to za pár peněz a ještě můžu někomu udělat malilinkatý nepěkný žertík. Vždyť to ni není. A věřím, že by to i ve skutečnosti fungovalo, vždyť lidé jsou škodolibí.
Celkově se mi knížka líbila, i když mi přišla zbytečně dlouhá. Závěrečnou "bitvu" jsem už jen přelétla, zajímal mě jen osud Alana a Polly. Jiné Kingovky mám radši.
Od Kinga jsem četl již několik příběhů a Nezbytné věci jsem i viděl zfilmované, tak jsem tak nějak věděl, do čeho jdu. Sice mě trochu odrazoval počet stran, ale nakonec jsme se tím prokousal. Originální myšlenka, celkové napětí, náznak hororu a mystiky, prostě velmi povedené.
Nejlepší na téhle knize je ten nápad, kdy zákazník zaplatí za vysněné zboží příznivou cenu a také vykoná nějaký "neškodný" žertík. Celé toto počínání roztočí kolotoč nenávisti. Podobně jako v některých jiných svých knihách použil King tradiční model souboje zla s dobrem. Rozsáhlý horor má i mnoho postav, já si velmi oblíbil Nettií a jejího psa Lupiče. Souhlasím s tím, co píše marlowe, že kniha předkládá tisíc a jednu podobu zla, nenávisti a šílenství.
Knihu jsem si koupila podle popisu na přebalu a námět mě v průběhu čtení nepřestával fascinovat. Kam až může lidi dovést jejich pýcha, žárlivost, závist a egocentrismus? Skvělá knížka, od Kinga bych ani nic jiného nečekala.
Strašně se mi líbí, jak realisticky a uvěřitelně je kniha napsaná, i když má takovou fantastickou zápletku. V originálních příbězích jednotlivých obyvatel městečka jsem se vyloženě vyžívala, a to jsem normálně zastánce knih, které se točí pouze okolo jedné hlavní postavy. Nemohu však říci, že je to nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla, ale to je pouze otázka vkusu... Je to rozhodně vysoce kvalitní dílo, které vás nechá v pořádném napětí a zvědavosti, jak to všechno nakonec dopadne. A ten závěr... To je jízda.
Paráda, perfektní počtení. King umí nastolit atmosféru a pohrát si s charaktery lidí. Pan Gaunt - brrrr, záporák, co má charisma. Jen si u něj kupte něco a uvidíte sami.
Skvělá kniha s originálním příběhem. Vždyť každý z nás potřebuje nějakou tu "nezbytnou věc", za kterou jsme ochotni něco málo dát, obětovat nebo proste necim zaplatit. A King vytvořil celé městečko lidi se spoustou charakterů a příběhů a já hltala každou stránku.
Už je tomu mnoho let, kdy jsem knihu četla. Dodnes vzpomínám na tu atmosféru!
Je pravda, že z Kingovek jsem už vyrostla, ale komentáře typu - chtělo by to nové nápady, nebo to už není King jako dřív, mi přijdou dost liché. Ano, samozřejmě - mohou se nelíbit, ale proboha, vždyť ta kniha byla napsána v pravěku ;-)
Kingovky byly, jsou a budou nadčasové. Ať už se líbí, nebo ne.
Klasická Kingovka, možná až příliš - chtělo by to nové nápady. Děj je vlastně prozrazen ihned, pak už jde jen o pomalý postup hlava po hlavě k jasnému závěru :)
První polovina knihy je spíše seznamovací. Popisy obyvatel městečka Castle Rock a jejich radostí a starostí. Občas jsem se v tom množství postav ztrácela. Dost by pomohl jejich seznam na začátku knihy (jako je to třeba u knihy Růženky). V druhé polovině knihy se už rozjíždí hlavní děj o tom, jaký dopad má na město a jeho obyvatele příjezd tajemného pana Gaunta a jeho obchodu Nezbytné věci. Ubírám jednu hvězdu za to, že jsem se musela prokousat první polovinou knihy, která pro mě ne vždy byla záživná.
Trochu mně to připomnělo Slunce, seno a pár facek. Toto prostě už není King jako dřív. Nekonečné žvatlání na TOLIK stran. Musela jsem se neustále přemáhat, abych to dočetla. Navíc jsem se ztrácela v množství osob.
Tak tady si King opravdu vyhrál. Za mě jedna z nejlepších knížek co jsem od autora četl (cca20) Vytvořil celé město, desítky postav, jejich vlastní problémy, perfektně propracované psychologické profily a následné konfrontace. Prostě radost číst. Že je to moc dlouhé? Kam spěchat? My jsme čtenáři.) Užijte si to, je to jízda.
Na základě doporučení jsem od knihy měla velké očekávání. A bohužel nedošlo zcela k jejich naplnění. Příběh krásně plynul, byla jsem v napětí a očekávání. ale konec mi přišel ukvapený a chvílemi jsem se ztrácela v postavách.
Kinga jsem začala číst zhruba ve 13 letech a Nezbytné věci byly jednou z prvních, u kterých jsem ztratila své Kingo-panenství (hned po Prokletí Salemu). A teď se k těm již kdysi čteným kingovkám ráda vracím jako dospělá. Najednou sympatizuji s jinými postavami, hledám si v knihách novou filosofii a celkově to čtení Kinga vidím jinak.
V Nezbytných věcech se mi najednou otevřel jiný svět, sice “náš” Castle Rock tak, jak ho známe, ale s ohledem na aktuální politickou a ekonomickou a celkově dost děsivou přítomnost teď a tady, je pan Gaunt tak nějak hrozivější a omámení obyvatelé Castle Rocku tak jako skutečnější.
Každopádně Nezbytné věci jsou masterpiece, ať je rok zwei nebo 2020.
Štítky knihy
zfilmováno psychologie americká literatura tajemství ďábel, satan obchodování, prodej Nová AnglieAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Včera v noci dočteno a musím říct, že Nezbytné věci se pro mě staly zatím jednou z mých nejoblíbenějších kingovek. Leland Gaunt je záporák, který mě bavil. Ano, máme tu plno postav a cca do poloviny knihy jsem se je snažila všechny zapamatovat, ale pak jsem to přestala řešit a kdykoli se nějaká postava vynořila, po pár větách jsem z příběhu pochopila, kdo že to je.
Zjistila jsem, že já budu nejspíš fanda těch delších kingových románu, protože ač mě třeba kratší romány od Kinga taky baví, tak teprve Nezbytné věci měli správnou atmosféru. Né že bych se bála (což se ostatně zatím nestalo u žádné Kingovy knihy), ale to rozvláčné vyprávění, proplétání vztahů nic netušících obyvatel Castle Rocku a odkrývání osudů lidí mě moc bavilo.
No a potom přijde na řadu výprodej a my se ocitáme na scéně nějakého apokalyptického filmového hororu, což se zdá být trochu šílené a přitažené za vlasy, ale konec konců k tomu celou dobu přeci kniha směřovala.