Něžná tygřice
Dana Emingerová
Sbírka vtipných fejetonů a povídek, už třetí knížka autorky. První část nazvaná Trošku mrtvej pavouk vypráví o rodinném soužití s třemi malými chytrými synky, při jejichž výchově musí rodič někdy pořádně zapnout mozkové závity. Druhá část, Mys dobré naděje, obsahuje humorně láskyplné vzpomínky na dětství, prožité v šedesátých letech na malém českém městě. Autorka nezapře dlouholetou novinářskou praxi, má svěží styl, dokáže se vyjadřovat přesně a výstižně.... celý text
Přidat komentář
Vážně vtipné čtení. Především první část, ve které autorka s neuvěřitelnou přesností a citem pro pointu popisuje svůj poněkud divoký rodinný život s manželem – válečným reportérem, a jejich třemi syny. Druhou část tvoří soubor fejetonů, ve kterých vzpomíná na své dětství a rodinu. Časově tak vlastně předchází první části, jejich tempo je pomalejší a vyznění komornější.
Štítky knihy
povídky fejetony dětství rodinné vztahy autobiografické prvky
Autorovy další knížky
2011 | In flagranti |
2011 | Živel Lustig - Jak se píše kniha |
2009 | Něžná tygřice |
2012 | Legionář a sněžná žena |
2012 | Kravaťáci |
Na úvod: Davida Vávru mám docela ráda jako herce ve Sklepě, ale jako autor ilustrací mě dost zklamal, skoro bych se nebála napsat, že mi zážitek z knihy pokazil.
K samotnému textu - Dana Emingerová píše čtivě, svižně, lehkou rukou, nebojí se nechat čtenáře nakouknout za dveře vlastního bytu a vypadá to, že bere život s nadhledem a satirickými komentáři glosuje, cokoliv život přinese. Vlastně by mi to mělo vyhovovat, bavilo mě to, ale nemůžu říct, že jsem byla nadšená. Nápady na povídky a fejetony skvělé (při čtení jsem zjistila, že řadu z nich jsem četla už na internetu - Špenát a chlupaté nohy mi utkvěly v paměti nejvíc), ovšem to zpracování mi prostě tak docela nesedlo, zřejmě kvůli pointování nebo až přílišné stylizaci, proto jdu s hodnocením níž, ačkoliv jako oddychové letní čtení třeba pro ztrhané matky to jistě poslouží nadmíru dobře.