Živel Lustig - Jak se píše kniha přehled
Dana Emingerová
Nejzábavnější učebnice světové literatury a tvořivého psaní, zmixovaná s životní filozofií a lechtivými anekdotami Arnošta Lustiga. Spisovatel hlásal, že literatura nesmí být nuda. A tím se řídil i při svých literárních seminářích tvůrčího psaní. Jejich atmosféru zachycuje Dana Emingerová, které se podařilo lehkým perem skloubit spisovatelův smysl pro humor se závažnými tématy jeho života. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Živel Lustig - Jak se píše kniha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Ke knížce jsem se dostala náhodou, někde jsem viděla rozhovor s paní Emingerovou. A protože mám pana Lustiga ráda a obdivuji ho, zašla jsem do knihovny. Z jeho vyprávění mrazí, to co zažil v Osvětimi, muselo být hrozné a on o tom vypráví tak lehce. Ani se pak nemohu na něj zlobit, jaký vedl život....
Kniha je napsaná velmi dobře, některé rady, jak psát, si vezmu k srdci.
Zajímavá filozofická kniha, která je i poznáním Lustiga samotného. Otázky jimž se věnuje jsou stejně staré jako literatura sama. Možná ještě starší. Není to ani tak kniha o psaní, jako kniha o myšlení. O filozofii literatury. Naučí vás jak přemýšlet, ale rozhodně ne jak psát. Když toto pravidlo přijmete, knihu si užijete. A jako bonus se dozvíte něco o živlu Lustigovi. 80%
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Živel Lustig - Jak se píše kniha v seznamech
v Přečtených | 51x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | In flagranti |
2011 | Živel Lustig - Jak se píše kniha |
2009 | Něžná tygřice |
2012 | Legionář a sněžná žena |
2012 | Kravaťáci |
Kniha je velmi čtivá, poučná i zábavná. Zajímavé je rovněž vysvětlení některých osobních, neliterárních záležitostí Arnošta Lustiga. Z hlediska pravidel tvůrčího psaní dílo poskytuje dostatek postřehů a kritérií pro vlastní sebehodnocení. Hlavním přínosem tak může být i poznání, že všechno je jinak, a že nemá význam dehonestovat tuto společnost vlastním neumětelstvím a amatérismem při pokusech psát texty. Pokud se jedná o texty, jde to ještě snést, horší je, když vše zasahuje i do opravdových mezilidských vztahů. Nic není totiž černé nebo bílé. Celkově velké zklamání, které je ovšem umocněno budoucí věčnou nepřítomností hlavní postavy knihy. Kniha je bezva.