Živel Lustig - Jak se píše kniha
Dana Emingerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89118/zivel-lustig-jak-se-pise-kniha-89118.jpg
4
37
37
Nejzábavnější učebnice světové literatury a tvořivého psaní, zmixovaná s životní filozofií a lechtivými anekdotami Arnošta Lustiga. Spisovatel hlásal, že literatura nesmí být nuda. A tím se řídil i při svých literárních seminářích tvůrčího psaní. Jejich atmosféru zachycuje Dana Emingerová, které se podařilo lehkým perem skloubit spisovatelův smysl pro humor se závažnými tématy jeho života. ... celý text
Přidat komentář
Ke knížce jsem se dostala náhodou, někde jsem viděla rozhovor s paní Emingerovou. A protože mám pana Lustiga ráda a obdivuji ho, zašla jsem do knihovny. Z jeho vyprávění mrazí, to co zažil v Osvětimi, muselo být hrozné a on o tom vypráví tak lehce. Ani se pak nemohu na něj zlobit, jaký vedl život....
Kniha je napsaná velmi dobře, některé rady, jak psát, si vezmu k srdci.
Zajímavá filozofická kniha, která je i poznáním Lustiga samotného. Otázky jimž se věnuje jsou stejně staré jako literatura sama. Možná ještě starší. Není to ani tak kniha o psaní, jako kniha o myšlení. O filozofii literatury. Naučí vás jak přemýšlet, ale rozhodně ne jak psát. Když toto pravidlo přijmete, knihu si užijete. A jako bonus se dozvíte něco o živlu Lustigovi. 80%
Smích a slzy při čtení. Smích někdy pobavený nad vtípky A. Lustiga a někdy hořký nad jeho vtípky o vlastní těžké nemoci, slzy někdy od smíchu z jeho živelnosti a slzy někdy z velké tísně, když A. Lustig vzpomíná na hrůzy Osvětimi. Musel být pěkné číslo. Mám ho ráda. Ta kniha je fajn.
Na tuto knihu jsem narazil náhodou a dokonce pro ni cestoval na druhý konec města. Bylo to kvůli "živlu" jménem Arnošt Lustig. Moudrý pán, skvělý a vtipný vypravěč. Ona výuka tvůrčího psaní je již jen taková třešnička na dortu.
Autorka umí !
Na rozdíl od knihy p.Kinga "O psaní", je tato knížka vhodná do našeho prostředí. Pro ty, kdo se chtějí o psaní něco dozvědět, je ideální.
O řemeslu spisovatelském se tisíckrát více dozvíte z jiných příruček (namátkou třeba úžasná Kingova kniha "O psaní"), ale tady do hry vstupuje ŽIVEL Lustig – a jen díky NĚMU sahám k nadprůměrnému hodnocení…
Skvělá zásoba vtipů! Četla jsem kvůli kurzům tvůrčího psaní. Výborně nakombinované texty studentů, životních osudů Lustiga, rad, jak psát a hlavně těch vtipů! :-D
Knihu mi doporučil přednášející na tvůrčím psaní. Nic jsem od Lustiga nečetla, proto jsem váhala, jestli se do knihy pustit, ale hned po prvních stranách jsem jí byla naprosto uchvácena. Rady spisovatelům podepřené citáty z Aristotela, odkazy na Hemingwaye, vzpomínky na Otu Pavla, dílka účastníků kurzu tvůrčího psaní i s reflexí - to všechno jsem od knihy o psaní knih chtěla. Ale tady je vše navíc promícháno s neslušnými vtipy, které vždycky působily jako facka po mrazivých příbězích z koncentráku, které se táhnou přes celou knihu. Není to jen o tvůrčím psaní, je to o válce, o životě a úžasné osobnosti Lustiga. Teď se jdu vrhnout na jeho knihy.
S mnohými tezemi obsaženými ve výkladech nesouhlasím (skoro všechno, co převzal z knihy Art of fiction od Johna Gardnera), ale musím uznat, že Lustigova živelnost (jíž avizuje název knihy) mne dokázala udržet u čtení až do konce.
Rozhodně zajímavá kniha pro všechny, kteří rádi přemýšlejí nad literaturou a hlavně její aktivní tvorbou.
I když část knihy připomíná přednášku zachycenou na diktafon, která je přepsaná do podoby knižního textu, i když občas kniha balancuje na hraně vkusu a nevkusu, přesto je senzační, zábavná, poutavá, plná humoru, lidské moudrosti i ušlechtilosti, jako perla za perlou. Zkrátka a dobře, knihu jsem si hned po přečtení zařadil mezi své nejoblíbenější tituly. Určitě se k ní časem rád vrátím.
Velmi, velmi rozpačitá jsem z této knihy. Ale jo, tak já to napíšu - ve vší úctě, nemohla jsem se zbavit pocitu hodování na mrtvole. Ano, kniha je opravdu plná citátů a zajímavých myšlenek především Aristotela a pak autora Umění fikce, myslím že Gardner se jmenuje, což tvoří jakési tématické předěly v popisování lekcí tvůrčího psaní, které Emingerová u Lustiga absolvovala. Ten neustálý tok vtipu, sexististických narážek Lustigových a mouder a mouder nakonec bohužel působí zcela naopak, než by chtěl - unaví a člověk vypne a chce se jen rychle prokousat k těm několika málo vážně a solidně míněným radám, které mezi haha vtipy frekventantům kurzu utrousil. Není to kniha, je to záznam a kompilát tvářící se vznešeně.
Mohl bych číst jedním dechem, ale to by byla velká škoda.Tak jako dobré víno,napřed čichem,poválet po jazyku a malými doušky . Je moc útlá,přál bych si tisíc stran, aby mně vystačila na všechny zbývající chvíle mého života. Krásné=pravdivé povídání ze života, o životě a zabalené laskavým humorem.
Od mládí čtu hodně a jsem zvyklý vypisovat si myšlenky, které mne zaujaly.V této knize je jich tolik, že bych musel opsat celou knížku.Tak si ji ponechám na dosah a budu se k ní rád vracet. Děkuji
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  In flagranti |
| 2011 |  Živel Lustig - Jak se píše kniha |
| 2009 | Něžná tygřice |
| 2012 | Legionář a sněžná žena |
| 2012 | Kravaťáci |
Kniha je velmi čtivá, poučná i zábavná. Zajímavé je rovněž vysvětlení některých osobních, neliterárních záležitostí Arnošta Lustiga. Z hlediska pravidel tvůrčího psaní dílo poskytuje dostatek postřehů a kritérií pro vlastní sebehodnocení. Hlavním přínosem tak může být i poznání, že všechno je jinak, a že nemá význam dehonestovat tuto společnost vlastním neumětelstvím a amatérismem při pokusech psát texty. Pokud se jedná o texty, jde to ještě snést, horší je, když vše zasahuje i do opravdových mezilidských vztahů. Nic není totiž černé nebo bílé. Celkově velké zklamání, které je ovšem umocněno budoucí věčnou nepřítomností hlavní postavy knihy. Kniha je bezva.